Plasma Cell
Dotaz
Zobrazit nápovědu
2nd edition 156 stran : ilustrace
- MeSH
- hematologie MeSH
- mnohočetný myelom MeSH
- paraproteinemie MeSH
- Publikační typ
- příručky MeSH
- NLK Obory
- hematologie a transfuzní lékařství
- onkologie
Východiska: I když celkově patří mezi vzácná onemocnění, plazmocelulární leukemie (PCL) je pravděpodobně nejagresivnější formou monoklonálních gamapatií. Z klinického pohledu je PCL možné rozdělit do dvou forem - primární PCL, bez předchozího stadia mnohočetného myelomu, nebo sekundární PCL, která se vyvíjí z diagnostikovaného mnohočetného myelomu. Pro obě formy je společným znakem velmi agresivní klinický průběh, nicméně při bližším srovnání se jedná o formy vzájemně se odlišující cytogenetickým a molekulárním profilem. Standardně se k léčbě využívá kombinace různých léčebných přístupů zahrnujících autologní transplantaci kostní dřeně a v současnosti také intenzivně využívané proteazomové inhibitory a imunomodulační léky. Nicméně stávající dignostická kritéria, která byla do klinické praxe zavedena již v 70. letech 20. století, mohou incidenci PCL podhodnocovat, a proto se prospektivně uvažuje o jejich změně. Cíl: Cílem přehledového článku je shrnutí dostupných informací o PCL s důrazem na diagnostiku, léčbu a vlastnosti cirkulujících plazmatických buněk. Závěr: Přestože se PCL vyskytuje vzácně, jedná se o velice těžké onemocnění. Aktuální léčba PCL za využití nejnovějších léčiv prodloužila přežívání pacientů. Nicméně vzhledem k nízké incidenci nemoci je množství informací značně omezeno a pochází z malých, převážně retrospektivních studií. Z tohoto důvodu je žádoucí další studium PCL, které by přineslo nejen výrazné prodloužení života pacientů, ale i pochopení patogeneze této nemoci.
Background: Plasma cell leukemia (PCL) is a rare disease and possibly the most aggressive form of monoclonal gammopathy. It is classified into two forms - primary PCL that occurs without a previously identifiable multiple myeloma stage, and secondary PCL that develops from previously diagnosed multiple myeloma. These two forms have different cytogenetic and molecular profiles, but both forms have an aggressive clinical course. Combinations of different therapeutic approaches including autologous stem cell transplantation and currently proteasome inhibitors and immunomodulatory drugs are used to treat PCL. Current diagnostic criteria, developed in the 1970s, may underestimate PCL prevalence; thus, prospective re-evaluation is being considered. Purpose: The aim of this study is to review all available information about PCL with an emphasis on diagnostics, treatment, and circulating plasma cells features. Conclusion: Although PCL is rare, it is quite a severe disease. Current treatments using the latest therapeutics have prolonged patient survival. However, due to the low incidence of PCL, information about the disease is very limited and comes mostly from small retrospective studies. Further studies of PCL are needed, because new information could increase in patient survival and our understanding of its pathogenesis.
PURPOSE: Primary plasma cell leukemia (PCL) is the most aggressive monoclonal gammopathy. It was formerly characterized by ≥ 20% circulating plasma cells (CTCs) until 2021, when this threshold was decreased to ≥ 5%. We hypothesized that primary PCL is not a separate clinical entity, but rather that it represents ultra-high-risk multiple myeloma (MM) characterized by elevated CTC levels. METHODS: We assessed the levels of CTCs by multiparameter flow cytometry in 395 patients with newly diagnosed transplant-ineligible MM to establish a cutoff for CTCs that identifies the patients with ultra-high-risk PCL-like MM. We tested the cutoff on 185 transplant-eligible patients with MM and further validated on an independent cohort of 280 transplant-ineligible patients treated in the GEM-CLARIDEX trial. The largest published real-world cohort of patients with primary PCL was used for comparison of survival. Finally, we challenged the current 5% threshold for primary PCL diagnosis. RESULTS: Newly diagnosed transplant-ineligible patients with MM with 2%-20% CTCs had significantly shorter progression-free survival (3.1 v 15.6 months; P < .001) and overall survival (14.6 v 33.6 months; P = .023) than patients with < 2%. The 2% cutoff proved to be applicable also in transplant-eligible patients with MM and was successfully validated on an independent cohort of patients from the GEM-CLARIDEX trial. Most importantly, patients with 2%-20% CTCs had comparable dismal outcomes with primary PCL. Moreover, after revealing a low mean difference between flow cytometric and morphologic evaluation of CTCs, we showed that patients with 2%-5% CTCs have similar outcomes as those with 5%-20% CTCs. CONCLUSION: Our study uncovers that ≥ 2% CTCs is a biomarker of hidden primary PCL and supports the assessment of CTCs by flow cytometry during the diagnostic workup of MM.
Plazmocelulární leukemie (PCL) je vzácná a agresivní forma plazmocelulární dyskrazie charakterizována přítomností cirkulujících plazmocytů. Dělíme ji na primární PCL objevující se „de novo“ a na sekundární, která se vyskytuje u nemocných s relabovaným či refrakterním mnohočetným myelomem. Primární plazmocelulární leukemie je odlišná klinicko--patologická jednotka s rozdílnými cytogenetickými a molekulárními nálezy, než jsou u sekundární plazmocelulární leukemie. Klinický průběh je agresivní s krátkými remisemi a krátkou dobou přežití. Diagnóza je založena na nálezu více než 20 % plazmocytů v periferní krvi a jejich absolutním počtem více než 2 x 109/l. V současné době se diskutuje o přehodnocení diagnostických kritérií a hodnocení léčebné odpovědi. U primární plazmocelulární leukemie je léčbu nutné zahájit neprodleně, s použitím intenzivních chemoterapeutických režimů a režimů založených na bortezomibu, následované autologní transplantací kmenových buněk. U mladších nemocných je na zvážení i alogenní transplantace. Práce shrnuje současný stav znalostí a léčebných možností u tohoto zatím prognosticky významně nepříznivého krevního nádorového onemocnění.
Plasma cell leukaemia (PCL) is a rare and aggressive variant of plasma cell dyscrasias characterized by the presence of circulating plasma cells. It is classified as either primary PCL occurring “de novo” or as secondary PCL in patients with relapsed/refractory myeloma. Primary PCL is a distinct clinicopathological entity with different cytogenetic and molecular findings. The clinical course is aggressive with short remissions and survival. The diagnosis is based upon the percentage (> 20%) and absolute number (2 x 109/l) of plasma cells in the peripheral blood. Induction therapy needs to begin promptly and to have high clinical activity leading to rapid disease control. Intensive chemotherapy regimens and bortezomib-based regimens are recommended followed by high-dose therapy with autologous stem cell transplantation if feasible. Allogeneic transplantation can be considered in younger patients. This work reviews recent knowledge of this blood malignancy with very poor prognosis.
- MeSH
- biochemická analýza krve MeSH
- chromozomální delece MeSH
- cytogenetika MeSH
- genom MeSH
- homologní transplantace MeSH
- imunofenotypizace MeSH
- kostní dřeň MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální gamapatie nejasného významu MeSH
- plazmatické buňky * fyziologie patologie MeSH
- plazmocelulární leukemie * diagnóza genetika krev patofyziologie terapie MeSH
- prognóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sérum MeSH
- statistika jako téma MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk využití MeSH
- transplantace kostní dřeně MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Current topics in pathology, ISSN 0070-2188 83, 1991
XII, 522 s. : il., tab.
BACKGROUND/AIMS: Alteration of cancer cell redox status has been recognized as a promising therapeutic implication. In recent years, the emerged field of non-thermal plasma (NTP) has shown considerable promise in various biomedical applications, including cancer therapy. However, understanding the molecular mechanisms procuring cellular responses remains incomplete. Thus, the aim of this study was a rigorous biochemical analysis of interactions between NTP and liver cancer cells. METHODS: The concept was validated using three different cell lines. We provide several distinct lines of evidence to support our findings; we use various methods (epifluorescent and confocal microscopy, clonogenic and cytotoxicity assays, Western blotting, pharmacological inhibition studies, etc.). RESULTS: We assessed the influence of NTP on three human liver cancer cell lines (Huh7, Alexander and HepG2). NTP treatment resulted in higher anti-proliferative effect against Alexander and Huh7 relative to HepG2. Our data clearly showed that the NTP-mediated alternation of mitochondrial membrane potential and dynamics led to ROS-mediated apoptosis in Huh7 and Alexander cells. Interestingly, plasma treatment resulted in p53 down-regulation in Huh7 cells. High levels of Bcl-2 protein expression in HepG2 resulted in their resistance in response to oxidative stress- mediated by plasma. CONCLUSION: We show thoroughly time- and dose-dependent kinetics of ROS accumulation in HCC cells. Furthermore, we show nuclear compartmentalization of the superoxide anion triggered by NTP. NTP induced apoptotic death in Huh7 liver cancer cells via simultaneous downregulation of mutated p53, pSTAT1 and STAT1. Contrary, hydrogen peroxide treatment results in autophagic cell death. We disclosed detailed mechanisms of NTP-mediated alteration of redox signalling in liver cancer cells.
- MeSH
- buněčná smrt účinky léků MeSH
- buňky Hep G2 MeSH
- down regulace účinky léků MeSH
- hepatocelulární karcinom farmakoterapie genetika metabolismus patologie MeSH
- lidé MeSH
- nádorový supresorový protein p53 biosyntéza genetika MeSH
- nádory jater farmakoterapie genetika metabolismus patologie MeSH
- oxidace-redukce účinky léků MeSH
- plazmové plyny farmakologie MeSH
- reaktivní formy kyslíku metabolismus MeSH
- regulace genové exprese u nádorů účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Východiska: Cílem této práce je představit algoritmus separace plazmatických buněk ze vzorků kostní dřeně pacientů s mnohočetným myelomem. Zisk vysoce čistých buněčných populací je základní podmínkou aplikace moderních výzkumných postupů u tohoto onemocnění. Materiál a metody: Vzorky kostní dřeně byly získány od pacientů z Interní hematoonkologické kliniky FN Brno. Kostní dřeň byla nejprve zbavena červené složky (metodou hustotní gradientové centrifugace nebo lyzace), plazmatické buňky byly označeny monoklonální protilátkou proti syndecanu-1 (CD138) a separovány magneticky nebo na buněčném sorteru. Čistota separované populace byla vyhodnocena na průtokovém cytometru, případně morfologicky. Výsledky: Paralelně, magnetickou a fluorescenční separací, bylo zpracováno 28 vzorků kostní dřeně a byla vyhodnocena čistota separovaných frakcí. Na základě statistického hodnocení výsledných čistot jak v celém souboru vzorků, tak ve skupinách podle vstupního zastoupení plazmatických buněk byl navržen algoritmus separace s cut-off hodnotou 5 % plazmatických buněk v mononukleární frakci KD: vzorky s < 5 % plazmatických buněk jsou nadále tříděny na buněčném sorteru, vzorky s ? 5 % plazmatických buněk jsou separovány na magnetickém separátoru. Po ročním vyhodnocení uplatnění tohoto algoritmu na souboru 210 vzorků kostní dřeně se medián čistoty separovaných plazmatických buněk zvedl z 62,4 % (0,4–99,6 %) na 94,0 % (23,9–100 %). Závěr: Zavedení metodiky fluorescenčního třídění výrazně přispělo k celkovému zvýšení úspěšnosti separace plazmatických buněk ze vzorků kostní dřeně, a to především u vzorků s jejich nízkým vstupním zastoupením, kde dosud využívaná metodika magnetické separace není dostatečně účinná. Otevřela se tím také cesta k separaci plazmatických buněk ze vzorků kostní dřeně od jedinců s monoklonální gamapatií nejasného významu, kde je zastoupení plazmatických buněk typicky velmi nízké (desetiny, max. jednotky procent).
Backgrounds: The aim of this paper is to present an algorithm for plasma cell separation from bone marrow samples of multiple myeloma patients. The main prerequisite for applying modern research methods in this disease is gaining pure cell populations. Material and Methods: Bone marrow samples were collected from outpatients or inpatients of the Internal Haematology and Oncology Clinic of the Faculty Hospital Brno, after they had signed an Informed Consent Form. The bone marrow was first depleted of red cells (by density gradient centrifugation or erythrolysis), plasma cells were labelled by monoclonal antibody against syndecan-1 (CD138) and separated either magnetically or by cell sorter. The purity of separated population was evaluated by flow cytometry or, alternatively, morfologically. Results: We processed 28 bone marrow samples, in parallel, by magnetic or fluorescence-based separation, and we evaluated the purity of the separated fractions. Based on a statistical evaluation of resulting purities in the entire sample set as well as the individual groups divided according to the initial plasma cell content, a separation algorithm was proposed with a cut-off value of 5% of plasma cells in mononuclear fraction of bone marrow: samples with less than 5% of plasma cells are henceforth separated on cell sorter, samples with more than 5% are separated magnetically. The effectiveness of this algorithm was evaluated after the first year of its application on a dataset of 210 bone marrow samples: median purity of the separated plasma cells increased from 62.4% (0.4–99.6%) to 94.0% (23.9–100%). Conclusion: The introduction of a fluorescence-based separation markedly increased the effectiveness of plasma cell separation from bone marrow samples, mainly in samples with low plasma cell content where magnetic separation used thus far is not sufficient. This finding also opened a door for plasma cell separation of bone marrow samples from patients with monoclonal gammopathy of undetermined significance, where plasma cell count is typically below or just over one percent.
- Klíčová slova
- magnetická separace, buněčný sorter,
- MeSH
- algoritmy MeSH
- financování organizované MeSH
- imunomagnetická separace MeSH
- kostní dřeň patologie MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom patologie MeSH
- monoklonální gamapatie nejasného významu MeSH
- plazmatické buňky patologie MeSH
- průtoková cytometrie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Imunohistochemicky průkaz syndecanu-1 (CD138), dobře proveditelný na parafinových řezech z rutinně zpracované tkáně, citlivě znázorňuje normální i nádorové plazmatické buňky. Je přínosný pri vyšetřování nejen biopsií kostní dřeně, ale i solidních extramedulámích nádorů nejasné histogeneze. Ve 3 pripadech anaplastického nádoru uzliny, dásně a pleury, u nichž reakce na běžně používané markery byly negativní, objasnila exprese CD138 jejich plazmocytámí histogenezi.
The immunohistochemical detection of syndecan-1 (belonging to the cluster CD138) is a a sensitive and reliable method for identifying normal and neoplastic plasma cells. It may be used in paraffin-embedded bone marrow specimens, as well as in extrameduUary tumours of unknown origin. The three anaplastic tumours reported by us in the lymph node, the gingiva, and pleura were negative for other markers, but the syndecan-1 positivity elucidated their plasmocytic histogenesis.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- imunohistochemie metody MeSH
- lidé MeSH
- plazmatické buňky patologie MeSH
- plazmocytom diagnóza MeSH
- proteoglykany diagnostické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
