Tumor vascularization
Dotaz
Zobrazit nápovědu
V kazuistice je diskutována problematika maligního paragangliomu metastazujícího do krčních uzlin, která byla komplikována chybným odečtením peroperační histologie. Metastatická uzlina byla peroperační biopsií označena jako metastáza medulárního karcinomu štítné žlázy a byla v jedné době provedená totální tyreoidektomie. Teprve definitivní histologie zjistila metastázu karotického paragangliomu. Exstirpace tumoru s resekcí karotických tepen a jejich náhradou byla provedena až v druhé době.
There is discussed case of malignant paraganglioma with cervical lymph node metastasis that was complicated by mistake during peroperative histology. Peroperative histological examination revealed metastasis of medular carcinoma of thyroid gland. Total thyroidectomy was performed. Postoperative histological assessment revealed metastasis of carotic paraganglioma. Tumour was resected together with carotic arteries. Their reconstruction was performed during second procedure.
Nádorová angiogeneze představuje pro nádorové buňky účinný mechanizmus vlastního přežití a šíření se do vzdálených tkání. Není proto překvapením, že se antiangiogenní strategie široce studuje a uplatňuje v léčbě. Po prvních klinicky používaných molekulách, jež působí v oblasti receptoru pro vaskulární epiteliální růstový faktor (VEGFR) ať již vyvázáním VEGF, či inhibicí intracelulární domény VEGFR se pozornost vědců obrací k dalším cílům, které jsou součástí angiogenních kaskád (proteiny TIE, VHL a další).
Tumor angiogenesis represents efficient mechanism that allows survival of tumor cells and promotes tumor growth. Antiangiogenic strategies are widely tested in various tumor types. The initial therapeutic attempts were focused on the inhibition of vascular epithelial growth factor signalling cascade and now research continues on other angiogenic signalling pathways (Tie, FGF).
- Klíčová slova
- VEGF, TIE, angiopoietin, DLL4,
- MeSH
- chemorezistence fyziologie účinky léků MeSH
- financování organizované MeSH
- inhibitory angiogeneze aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- nádory farmakoterapie krevní zásobení MeSH
- patologická angiogeneze etiologie farmakoterapie MeSH
- protinádorové látky farmakologie MeSH
- receptory vaskulárního endoteliálního růstového faktoru účinky léků MeSH
- vaskulární endoteliální růstové faktory antagonisté a inhibitory účinky léků MeSH
v posledních letech získává nádorové stroma a cévní zásobení nádorů stále více pozornosti. Jako angiogeneze (AG) je označován proces novotvorby cév z endotelu původního cévního řečiště. Cévy nezajišťují jen přísun kyslíku a výživy a eliminaci zplodin metabolismu, ale představují rovněž bránu pro lymfogenní či hematogenní metastazování nádoru. Pro růst nádoru nad velikost několika mm musí dojít k nastartování AG a k vytvoření vaskulárního zásobení nádoru. Po vzniku angiogenního fenotypu v nádoru dochází k jeho prudkému, takřka exponenciálnímu růstu. AG je komplexní proces, zahrnující degradaci bazální membrány původní cévy, proliferaci endoteliálních pupenů či solidních pruhů směrem k místu působení angiogenetického stimulu, vyzrávání endoteíií se vznikem luminizované kapiláry, spojování takovýchto kapilár s tvorbou kapilárních kliček a konečně vznik funkční cévy obklopené novotvořenou bazální membránou a pericyty. Nejvíce intenzivní je AG na periferii nádorů. AG je stimulována i tlumena celou řadou angiogenetických a antiangiogenetických faktorů, které mohou být syntetizovány a secemovány vlastními nádorovými buňkami, stromálními elementy, jakož i buňkami zánětlivého infiltrátu, zejména makrofágy. V textu je podrobně diskutována problematika regfulace AG a její význam pro růst, progresi a metastazování nádorů.
The tumor stroma gains increasing attention in recent years. Angiogenesis (AG) is defined as formation of new vessels from the endothelium of the preexisting vasculature. The vascular bed does not only provide supply of nutrition factors and oxygen as well as elimination of metabolic waste, but the neo-formed vessels represent also a gate for lymphogenous and hematogenous metastatic spread of the tumor. For tumor growth beyond the size of several mm, AG must be started to form vascular supply of tumor cells. After the switch to angiogenic phenotype, the tumor starts to exhibit rapid, almost exponential growth. AG is a complex process, involving degradation of the basement membrane of preexisting vessel, proliferation of endothelial buds or solid strands towards the angiogenic stimulus, maturation of endothelial cells with formation of a luminized capillary, connection of such capillaries with creation of vascular loops, and finally formation of a functional vessel, surrounded by basement membrane and pericytes. The most intensive AG is observed at the peiiphery of the tumor. AG is regulated by numerous angiogenic and anti-angiogenic factors, which can be synthesized and released by tumor cells themselves, stromal elements, as well as inflammatory cells, namely macrophages. The issues of regulation of AG and importance of AG for tumor growth, progression and metastasis are discussed.
Cílem studie bylo stanovit úlohu vyšetření power Dopplerem při iniciální diagnostice karcinomu prostaty, při posouzení extraprostatické invaze, při hodnocení velikosti nádoru a při hodnocení buněčné diferenciace pomocí stupně vaskularizace nádoru. Bylo vyšetřeno 87 pacientů s hypoechogenním ložiskem v oblasti periferie prostaty. Vyšetření power Dopplerem bylo v případě lokalizovaných karcinomů srovnáno s histologickým výsledkem sextantových biopsii a radikálních prostatektomií. Stupeň vaskularizace byl kvantifikován pomocí indexu vaskularizace 1-3. U 21 pacientů, kteří podstoupili radikální prostatektomií, byla prospektivně vyhodnocena extraprostatická invaze nádoru. Vyšetření power Dopplerem má při diagnostice karcinomu prostaty senzitivitu 98,1 % a specificitu 77,1 %. Pro prevalenci onemocnění 0,4 - 0,9 je pozitivní prediktivní hodnota vyšetření 86,4 - 74 % a negativní prediktivní hodnota 96,4 - 98,4 % (p = 0,02). U lokálně pokročilých nádorů bylo zjištěno. že nádorová vaskularizace přesahuje okraje hypoechogenního ložiska a cílená biopsie pomocí power Doppleru umožňuje přesnější stanovení velikosti nádoru. U lokalizovaných nádorů byla přítomnost centrální anomální vaskularizace často spojena s efektem expanzivního procesu. Kvalitativně byly odlišeny 3 typy vaskularizace: A, B a C, u kterých byla prospektivně zjištěna pravděpodobnost extraprostatické invaze. V osmi případech typu A (centrální vaskularizace nádoru a pravidelná avaskulámí prostatická kapsula) nebyla extraprostatická invaze zjištěna u 7 pacientů (12,5% riziko invaze). V osmi případech typu C (bohatá nádorová vaskularizace, zasahující do periferie a ztenčující nebo penetrující prostatickou kapsulu) byla invaze zjištěna u 6 pacientů (75% riziko invaze). Index vaskularizace roven novým skóre rovným nebo větším než 7 a u 6 ze 17 pacientů s Gleasonovým skóre nižším než 7 (R = 0,283, p = 0,033).
The objective of the study was to determine the role of Power Doppler for initial diagnosis of prostate cancer, for extraprostatic invasion assessment, for tumour size determination and for evaluation of the cellular differentiation using the tumour vascularization index. A total of 87 patients with a hypoechogenous structure in the area of the posterior prostate periphery were examined. In the case of localized cancers, Power Doppler results were compared with the histological findings of sextant biopsy and radical prostatectomy. The vascularization rate was quantified using a vascularization index of 1 to 3. The prospective evaluation of extraprostatic invasion of the tumour was stated for 21 patients who underwent radical prostatectomy. Power Doppler has a 98.1% sensitivity and a 77.1% specificity in respect of the diagnosis of a prostate cancer. For disease prevalence of 0.4 to 0.9, the examination's positive predictive value is 86.4 to 74% and the negative predictive value is 96.4 to 98.4% (p = 0.02). It was ascertained that in locally advanced tumours, tumour vascularization exceeded the borders of the hypoechogenous structure and biopsy using Power Doppler facilitated a more precise determination of the tumours size. In respect of localized tumours, the presence of central abnormal vascularization was often associated with the mass effect. Three qualitative types of vascularization were differentiated: A, B, and C, where probability of extraprostatic invasion was prospectively determined. In 8 type A cases (central vascularization of the tumour and a regular avascular prostatic capsule) no extraprostatic invasion was ascertained in 7 patients (a 12.5% invasion risk). In 8 type C cases (ample tumour vascularization affecting the periphery and attenuating or penetrating the prostatic capsule). invasion was ascertained in 6 patients (a 75% invasion risk). A vascularization index equal to or higher than 3 was found in 20 patients out of 40 with Gleason's score equal to or higher than 7, and in 6 patients out of 17 with Gleason's score below 7 (R = 0.283, p = 0.033).
- MeSH
- buněčná diferenciace MeSH
- invazivní růst nádoru MeSH
- karcinom diagnóza patologie ultrasonografie MeSH
- lidé MeSH
- nádory prostaty komplikace patologie ultrasonografie MeSH
- patologická angiogeneze MeSH
- staging nádorů MeSH
- ultrasonografie dopplerovská metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: CIP2A has been proved to play a role as an oncogene in various types of malignancies while its functionality in renal clear cell carcinoma has not been investigated. Our study aimed to investigate the role of CIP2A in renal clear cell carcinoma and to explore the possible mechanisms. METHODS: A total of 80 patients with renal clear cell carcinoma and 32 healthy people were included in the study. Expression of CIP2A was detected by qRT-PCR. CIP2A silencing renal clear cell carcinoma cell line was established. Its effects on cell proliferation and migration were verified by CCK-8 assay and Transwell cell assay, respectively. The effects of CIP2A overexpression on AKT and VEGF were investigated. RESULTS: CIP2A expression level was increased in tumor tissues compared to adjacent healthy tissues. Serum levels of CIP2A protein were higher in cancer patients than in healthy controls, and serum levels of CIP2A protein were increased with increased stage of primary tumor. Serum CIP2A protein can be used to accurately predict renal clear cell carcinoma and its prognosis. CIP2A siRNA silencing inhibited tumor cell proliferation, and treatment with Akt activator reduced this inhibitory effect. CIP2A siRNA silencing decreased the expression level of VEGF and phosphorylation levels of AKT in renal clear cell carcinoma cells, while AKT activator treatment showed no significant effects on CIP2A expression. CONCLUSION: Downregulation of CIP2A can inhibit cancer cell proliferation and vascularization in renal clear cell carcinoma through inactivation of the Akt pathway and its downstream VEGF.
- MeSH
- autoantigeny genetika MeSH
- dospělí MeSH
- genový knockdown MeSH
- intracelulární signální peptidy a proteiny genetika MeSH
- karcinom z renálních buněk krevní zásobení genetika patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- membránové proteiny genetika MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádorové buněčné linie MeSH
- nádory ledvin krevní zásobení genetika patologie MeSH
- patologická angiogeneze genetika MeSH
- pohyb buněk genetika MeSH
- proliferace buněk genetika MeSH
- protoonkogenní proteiny c-akt metabolismus MeSH
- senioři MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- vaskulární endoteliální růstový faktor A metabolismus MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Seminars in oncology, ISSN 0093-7754 vol. 29, no. 6, suppl. 16, December 2002
18 s. : il., tab. ; 28 cm
- MeSH
- inhibitory angiogeneze terapeutické užití MeSH
- monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- vaskulární endoteliální růstové faktory MeSH
- vaskulární endoteliální růstový faktor A MeSH
- Publikační typ
- sborníky MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- onkologie
- farmacie a farmakologie
- farmakoterapie
Úvod.Revmatoidní artritida (RA) je polygenně podmíněné onemocnění s vlivem genetické informace na riziko vzniku a závažnost jejího průběhu. Tumor nekrotizující faktor α (TNFα) je prozánětlivým cytokinem s klíčovou rolí v patogenezi RA. Opakovaně byla prokázána asociace některých alel HLA-DRB1 lokusu s RA. Z tohoto důvodu je věnována velká pozoronost polymorfismům TNFα genu, který je lokalizován ve vysoce variabilní oblasti genomu označované jako oblast HLA genů III. třídy, ležící na krátkém raménku 6 chromozomu (6p21.3) v těsné blízkosti HLA-DR lokusu. Zvýšená hladina TNFα je prokazována v plazmě a synoviální tekutině pacientů s RA. Produkce TNFα u RA může pravděpodobně souviset s některými polymorfismy genu pro TNFα. Onemocnění kardiovaskulárního systému jsou zodpovědná za 35–50 % úmrtí pacientů s RA, zatím co v běžné populaci jsou příčinou 20–25 % úmrtí. Toto zvýšené riziko může být spojeno s přítomností rizikových faktorů specifických pro RA jako je hyperhomocysteinemie, dyslipidemie asociovaná s onemocněním, zánět cévní stěny nebo zvýšená plazmatická hladina TNFα. Je známo, že se TNFα účastní procesu aterosklerózy. Byla prokázána asociace mezi promotorovým polymorfismem – 308 G/A v genu pro TNFα a obezitou, dyslipidemií, inzulinovou rezistencí a hypertenzí, tedy rizikovými faktory ischemické choroby srdeční. Cíl. Cílem studie bylo prostřednictvím analýzy literárních údajů vybrat vhodný kandidátní gen pro RA a prokázat možný vztah mezi vybraným polymorfismem tohoto genu a rizikem vzniku a závažností průběhu RA a některými fenotypovými znaky tohoto onemocnění. Metody. Během tříletého období bylo do studie zařazeno celkem 130 pacientů, kteří splnili revidovaná diagnostická kritéria American College of Rheumatology pro RA s délkou trvání choroby minimálně 2 roky. Pacienti byli rozděleni do 4 skupin podle rentgenové progrese (klasifikace dle Steinbrockera: stadium I: neerozivní – 15 pacientů, stadium II–IV: erozivní – 114 pacientů). Kontrolní skupina zahrnovala 150 zdravých dobrovolníků obdobné distribuce věku a pohlaví. Výsledky. Nebyl nalezen rozdíl v genotypových distribucích ani alelických frekvencích polymorfismu – 308 G/A TNFα mezi pacienty s RA a kontrolní skupinou. Statisticky významný rozdíl byl pozorován ve srovnání přítomnosti genotypu GG oproti ostatním genotypům (AA + AG) polymorfismu – 308 G/A TNFα mezi pacienty s neerozivní a erozivní formou onemocnění s vyšším zastoupením GG genotypu u erozivní formy RA (47,0 % vs. 74,6 %; OR = 3,35; 95% CI 0,99 – 11,45; P = 0,03). Statisticky významný byl rovněž rozdíl v alelických frekvencích (Pa = 0,05). V distribuci genotypů byl rozdíl mezi těmito skupinami pacientů na hranici signifikance (Pg = 0,06). Srovnání pacientů bez přítomných erozí a pacientů s nejtěžším stupněm rentgenového postižení (stadium IV) kloubů rukou a zápěstí prokázalo signifikantní více než 6násobné riziko vývoje nejtěžšího stupně rentgenového postižení kloubů pro nositele genotypu GG (40,0 % vs. 87,0 %; OR = 6,29; 95% CI 1,19 – 36,43; P = 0,01). Statisticky významný byl rovněž rozdíl v alelických frekvencích polymorfismu – 308 G/A TNFα mezi skupinami pacientů s odlišným stupněm funkčního postižení, hodnoceným dle HAQ, s vyšší frekvencí alely G u pacientů s vyšším stupněm funkčního postižení (HAQ > 1,00) (Pa = 0,035). Navíc se podařilo prokázat signifikantní rozdíl ve srovnání přítomnosti genotypu GG oproti ostatním genotypům (AA + AG) polymorfismu – 308 G/A TNFα mezi souborem pacientů s normální (1,00 – 3,00 mmol/l) a se zvýšenou (> 3,00 mmol/l) plazmatickou hladinou LDL-cholesterolu s vyšším zastoupením GG genotypu u pacientů se zvýšenou plazmatickou hladinou LDL-cholesterolu (OR = 2,29; 95% CI 0,94 – 5,63; P = 0,035). Statisticky významný rozdíl mezi těmito soubory byl rovněž nalezen v alelických frekvencích (Pa = 0,047). Závěr Výsledky této práce naznačují asociaci polymorfismu – 308 G/A genu pro TNFα se závažností průběhu RA. Navíc byla prokázána možná asociace tohoto polymorfismu s plazmatickou hladinou LDL-cholesterolu u RA pacientů.
Introduction. Rheumatoid arthritis (RA) is a polygenic disorder and genetic determination can contribute to both susceptibility and severity of the disease. Tumor necrosis factor (TNF) α, a potent pro-inflammatory cytokine, plays a key role in the pathogenesis of RA. Several alleles from the HLA-DRB1 locus have been often found to be associated with RA. Thereby, the interest is focused on polymorphisms of the TNF α gene, which is located within the highly polymorphic MHC class III region next to HLA-DR locus on chromosome 6 (6p21.3). TNF α concentration is increased in plasma as well as in synovial fluid from patients with RA. Production of TNF α may be related to the polymorphisms in the TNF α gene. In patients with RA, cardiovascular diseases are responsible for death in 35 – 50 % cases, whereas in general adult population in about 20 - 25 % cases. This increased risk may be associated with RA-specific risk factors such as hyperhomocysteinemia, disease-related dyslipidemia, vascular inflammation, or increased levels of TNF α. It is well known that TNF α can play a role in the process of atherosclerosis. The -308 G/A TNF α promoter polymorphism was demonstrated to associate with obesity, dyslipidemia, insulin resistance, and hypertension - risk factors for coronary heart disease. The aim of the study was to analyze literature data, select a candidate gene for RA, and demonstrate possible association between its polymorphism and risk for onset and severity of RA with respect to several features of the disease. Methods.A total of 130 patients with RA according to the American College of Rheumatology revised criteria were recruited into the study. The disease duration was at least 2 years. Patients were classified into four groups according to the grade of radiographic progression of the hand and wrist (Steinbrocker radiographic score: grade 1: non-erosive RA – 15 patients, grade II – IV: erosive RA – 114 patients). Control group consisted of 150 subjects with similar age and sex distribution. Results.We observed no differences in genotype distributions and allelic frequencies of – 308 G/A TNF α promoter polymorphism between RA patients and control group. Significant difference was found for GG genotype in contrast to other genotypes (AA + AG) in – 308 G/A TNFα promotor polymorphism between patients with non-erosive and erosive diseases. In patients with erosive disease, GG genotype was more frequent (47.0 % vs. 74.6 %; OR = 3.35; 95% CI 0.99 – 11.45; P= 0.03). Statistically significant difference was also in allelic frequencies ( Pa = 0.05). The difference between groups of patients with respect to genotype distribution was on the borderline of significance (Pg = 0.06). Comparing non-erosive patients and patients with the worst grade of radiographic involvement of the hand and wrist (grade IV), the prevalence of GG genotype was more than 6-fold higher in patients with erosive RA (40.0 % vs. 87.0 %; OR = 6.29; 95 % CI 1.19–36.43; P= 0,01). The difference in allelic frequencies of – 308 G/A TNF α polymorphism between groups of patients with different disabilities according to HAQ was found. Higher frequency of allele G was found in patients with more severe disability (HAQ > 1.00) ( Pa = 0.035). Moreover, comparing genotype GG with other genotypes (AA + AG) of – 308 G/A TNF α polymorphism, we found increased presence of genotype GG in patients with increased (> 3.00 mmol/l) in contrast to patients with normal (1.00 – 3.00 mmol/l) plasma level of LDL cholesterol (OR = 2.29; 95% CI 0.94 – 5.63; P= 0.035). Statistically significant difference between those groups was also found for alellic frequencies (Pa = 0.047). Conclusion: The results of this work indicate an association of – 308 G/A TNF α polymorphism with more severe course of RA. Moreover, potential association of this polymorphism with plasma level of LDL cholesterol in RA patients was found.
Tumor-infiltrating leukocytes and other immunohistochemical parameters were evaluated in pretherapeutic biopsies and resection specimens in 73 patients undergoing neoadjuvant chemotherapy with doxorubicin and paclitaxel. Ten patients with pathological complete response had significantly higher p53 expression, CD3(+) lymphocyte and CD83(+) cell counts, and lower progesterone receptor expression. In the remaining 63 patients, a significant decrease in the percentage of Ki-67, vascular endothelial growth factor expression, CD68(+) monocytes, and increased CD31(+), CD34(+), and SMA(+) stromal vessels, maximal CD3(+) and CD56(+) lymphocyte, maximal and mean CD83(+) cell, maximal CD1a(+), and maximal and mean S100(+) cell counts were observed after neoadjuvant chemotherapy.
- MeSH
- antigen Ki-67 analýza MeSH
- CD antigeny analýza MeSH
- dospělí MeSH
- imunohistochemie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádorové biomarkery analýza MeSH
- nádory prsu farmakoterapie patologie MeSH
- neoadjuvantní terapie metody MeSH
- počet lymfocytů MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- senioři MeSH
- staging nádorů MeSH
- tumor infiltrující lymfocyty patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Neuralgie trojklaného nervu (TN) je bolestivý syndrom charakterizovaný paroxysmálními, silnými bolestmi v oblasti obličeje, v distribuční oblasti trojklaného nervu. Sekundární TN je způsobena jiným základním onemocněním, jako jsou nádory či cévní malformace. Nádorem indukovaná sekundární neuralgie vyžaduje včasnou diagnostiku a správnou strategii léčby. Farmakoterapie má omezený účinek, a chirurgický zákrok se často stává nezbytným. Stereotaktická radiochirurgie (SRS) se stala důležitou alternativou pro pacienty, kteří nejsou kandidáty na chirurgickou resekci, nebo ji odmítají. SRS může být zaměřena na samotný nádor nebo na trojklaný nerv, s různými mírami úspěchu a senzorických poruch. Kombinace chirurgické resekce a SRS je efektivní u významné části pacientů s neúspěšnou předchozí léčbou. Individualizovaný přístup k léčbě TN je klíčem k dosažení optimálních výsledků a minimalizaci komplikací.
Trigeminal neuralgia (TN) is a painful syndrome characterized by paroxysmal, intense pain in the facial area distributed along the trigeminal nerve. Secondary TN is caused by other underlying conditions, such as tumors or vascular malformations. Tumor-induced secondary neuralgia requires early diagnosis and the right treatment strategy. Pharmacotherapy has limited efficacy, and surgical intervention often becomes necessary. Stereotactic radiotherapy (SRS) has become an important alternative for patients who are not candidates for surgical resection or who refuse it. SRS can be targeted at either the tumor itself or the trigeminal nerve, with varying degrees of success and sensory disturbances. A combination of surgical resection and SRS is effective in a significant portion of patients with previous unsuccessful treatment. An individualized approach to TN treatment is key to achieving optimal outcomes and minimizing complications.
- Klíčová slova
- Leksellův gama nůž,
- MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonance intervenční MeSH
- nádory mozku chirurgie mortalita radioterapie MeSH
- neuralgie trigeminu * diagnóza etiologie patologie radioterapie MeSH
- radiochirurgie * přístrojové vybavení MeSH
- stereotaktické techniky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH