• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Extenzivní stadium malobuněčného plicního karcinomu (ES-SCLC) je onemocnění s infaustní prognózou. Četnost 5letého přežití dosahuje pouze 1–2 % a medián celkového přežití se pohybuje kolem 8–10 měsíců. Přes 30 let nedošlo k žádnému posunu v léčbě ES-SCLC a v 1. linii byla dlouhou dobu standardem léčby systémová chemoterapie obsahují- cí platinový derivát (cis- nebo karboplatina) s etoposidem. Zásadní změnu však přinesla imunoterapie v kombinaci s chemoterapií. Tento článek popisuje studii IMpower133, která hodnotila účinnost a bezpečnost atezolizumabu oproti placebu v kombinaci s chemoterapií (karboplatinou a etoposidem) u pacientů v 1. linii léčby ES-SCLC. Jedná se o průlomovou studii.

Extensive-stage small-cell lung cancer (ES-SCLC) is a devastating malignancy. The five-year survival rate is only 1–2% and the median overall survival is around 8–10 months. Over past 30 years, there has been no progress in the first-line treatment of ES-SCLC and for a long time, the standard-of-care first-line treatment was systemic platinum- (carboplatin or cisplatin) and etoposide-based chemotherapy. The combination of immunotherapy and chemotherapy has made a major change. The article below describes the IMpower133 trial, which evaluated the efficacy and safety of adding atezolizumab or placebo to first-line treatment with carboplatin and etoposide in patients with ES-SCLC. It is a breakthrough trial.

Přehledové sdělení předkládá informace o současných možnostech zlepšení výsledků radikální chirurgické léčby nemalobuněčného karcinomu plic, který neobsahuje řídící („targetabilní“) mutace. Původně se využívala perioperační, adjuvantní i neoadjuvantní chemoterapie, jejíž přínos byl s ohledem na nízkou účinnost na hranici 5% zlepšení pětiletého přežití. Imunoonkologická léčba inhibitory kontrolních bodů, podávaná jako monoterapie, kombinace dvou léků nebo v kombinaci s chemoterapií, výrazně zlepšuje dobu do progrese onemocnění a celkové přežití nemocných, jako účinnější i ekonomicky výhodnější se přitom ukazuje být léčba neoadjuvantní. K markerům její účinnosti patří dosažení parciální remise choroby, patologické kompletní remise před operací, prodloužení času do recidivy onemocnění a nízké hladiny cirkulující nádorové DNA nebo její vymizení v průběhu neoadjuvantní terapie. V současnosti je k dispozici především kombinace chemoterapie s nivolumabem podávaná předoperačně, z možností adjuvantní imunoterapie přichází v úvahu podávání atezolizumabu po radikální resekci nádorů stadia IB–IIIA s vysokou expresí PD-L1 (více než 50 %).

This review presents information on current possibilities to improve outcomes of radical surgical treatment of non-small cell lung cancer without targetable driver mutations. Initially, perioperative, adjuvant and neoadjuvant chemotherapy was used, with a marginal benefit of 5% improvement in 5-year survival given its low efficacy. Immuno-oncological treatment with checkpoint inhibitors, administered as monotherapy, as a combination of two drugs or in combination with chemotherapy, significantly improves the time to disease progression and overall survival of patients, while neoadjuvant treatment appears to be more effective and economically advantageous. Markers of its efficacy include achievement of partial remission of disease, pathological complete remission before surgery, prolongation of time to disease recurrence, and low levels of circulating tumour DNA or its disappearance during neoadjuvant therapy. Currently, combinations of chemotherapy with nivolumab preoperatively are mainly available, while adjuvant immunotherapy options include administration of atezolizumab after radical resection of stage IB-IIIA tumours with high PD-L1 expression (more than 50%).

Léčba pokročilého maligního melanomu zaznamenala v posledních letech významné změny. Po desetiletích stagnace, kdy byla k terapii metastazujícího melanomu užívána především chemoterapie, jejíž účinnost je u tohoto nádoru omezená, jsou nyní k dispozici dvě skupiny nových léků - moderní imunoterapie a cílená terapie. Cílená léčba a moderní imunoterapie nabízejí šanci dlouhodobého přežívání téměř 30 % pacientů.

Treatment of advances malignant melanoma has seen significant changes in recent years. After decades of stagnation when chemotherapy was used to treat metastatic melanoma the efficacy of which is limited in this tumor, two new drug regimens are now available - advanced imunotherapy offer the chance of long-term survival of nearly 30% of patients.

• MeSH
• imunoterapie MeSH
• interferon alfa aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• lymfadenopatie diagnostické zobrazování   MeSH
• melanom * farmakoterapie   chirurgie   radioterapie   MeSH
• metastázy nádorů diagnostické zobrazování   MeSH
• nivolumab * aplikace a dávkování   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• senioři MeSH
• subkutánní tkáň diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• terapie ultrafialovými paprsky MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Chronická lymfocytární leukemie (CLL) je převážně onemocněním starších osob. S tím je spojen zvýšený výskyt závažných přidružených chorob, které mohou zásadně komplikovat průběh léčby. V posledních letech byl klinický výzkum u CLL zaměřen právě na populaci starších a komorbidních pacientů. Výsledky randomizovaných studií přinesly zásadní zlepšení léčebných odpovědí a prodloužení celkového přežití. V léčbě 1. linie starších/komorbidních nemocných s CLL je aktuálně standardem chemoimunoterapie založená na kombinaci chlorambucilu s anti-CD20 monoklonální protilátkou (obinutuzumab, ofatumumab a rituximab). Další možností je léčba založená na kombinaci bendamustinu s rituximabem či režim nízkodávkovaný FCR. Nové cílené léky, které zasahují do signálních drah B-buněčného receptoru (ibrutinib a idelalisib) a do systému antiapoptotického proteinu bcl-2 (venetoklax), přinesly revoluční zlepšení zejména v léčbě relapsu CLL. Posouzení výkonnostního stavu, ledvinných funkcí, přidružených onemocnění a individuální hodnocení funkčního stavu pacienta nám může pomoci při rozhodování o strategii léčby.

Chronic lymphocytic leukemia (CLL) occurs primarily in the elderly. The high prevalence of serious comorbidities, which mayhave a major impact on the treatment course, is frequent in these patients. Recently, the focus of clinical research in CLL hasbeen shifted on the elderly and comorbid patients. Results of the randomized trials provided us a fundamental improvement oftreatment responses and prolonged overall survival. Chemoimmunotherapy combining chlorambucil with an anti-CD20 antibody(obinutuzumab, ofatumumab a rituximab) is current standard approach for 1st line treatment of elderly/comorbid patients. Bendamustinplus rituximab or dose attenuated FCR are other treatment options. Novel targeted therapy inhibiting B-cell receptorsignaling (ibrutinib and idelalisib) or anti-apoptotic bcl-2 protein (venetoclax) provided a revolutionary therapeutic improvementparticularly in relapsed/refractory CLL. Assessment of performance status, renal function, comorbidities and individual evaluationof patient’s fitness may help us in treatment decision making.

• Klíčová slova
• ibrutinib, idelalisib, chemoimunoterapie,
• MeSH
• antitumorózní látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• bendamustin hydrochlorid terapeutické užití   MeSH
• chemorezistence MeSH
• chinazolinony terapeutické užití   MeSH
• chlorambucil terapeutické užití   MeSH
• chronická lymfatická leukemie * farmakoterapie   MeSH
• cílená molekulární terapie * MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• puriny terapeutické užití   MeSH
• pyrazoly terapeutické užití   MeSH
• pyrimidiny terapeutické užití   MeSH
• recidiva MeSH
• rituximab terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Chronická lymfocytární leukemie (CLL) je převážně onemocněním starších osob. S tím je spojen zvýšený výskyt závažných přidružených chorob, které mohou zásadně komplikovat průběh léčby. V posledních letech byl klinický výzkum u CLL zaměřen právě na populaci starších a komorbidních pacientů. Výsledky randomizovaných studií přinesly zásadní zlepšení léčebných odpovědí a prodloužení celkového přežití. V léčbě 1. linie starších/komorbidních nemocných s CLL je aktuálně standardem chemoimunoterapie založená na kombinaci chlorambucilu s anti-CD20 monoklonální protilátkou (obinutuzumab, ofatumumab a rituximab). Další možností je léčba založená na kombinaci bendamustinu s rituximabem či režim nízkodávkovaný FCR. Nové cílené léky, které zasahují do signálních drah B-buněčného receptoru (ibrutinib a idelalisib) a do systému antiapoptotického proteinu bcl-2 (venetoklax) přinesly revoluční zlepšení zejména v léčbě relapsu CLL. Posouzení výkonnostního stavu, ledvinných funkcí, přidružených onemocnění a individuální hodnocení funkčního stavu pacienta nám může pomoci při rozhodování o strategii léčby

Chronic lymphocytic leukemia (CLL) occurs primarily in the elderly. The high prevalence of serious comorbidities, which may have a major impact on the treatment course, is frequent in these patients. Recently, the focus of clinical research in CLL has been shifted on the elderly and comorbid patients. Results of the randomized trials provided us a fundamental improvement of treatment responses and prolonged overall survival. Chemoimmunotherapy combining chlorambucil with an anti-CD20 antibody (obinutuzumab, ofatumumab a rituximab) is current standard approach for 1st line treatment of elderly/comorbid patients. Bendamustin plus rituximab or dose attenuated FCR are other treatment options. Novel targeted therapy inhibiting B-cell receptor signaling (ibrutinib and idelalisib) or anti-apoptotic bcl-2 protein (venetoclax) provided a revolutionary therapeutic improvement particularly in relapsed/refractory CLL. Assessment of performance status, renal function, comorbidities and individual evaluation of patient’s fitness may help us in treatment decision making.

• Klíčová slova
• ibrutinib, idelalisib, chemoimunoterapie,
• MeSH
• antitumorózní látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• bendamustin hydrochlorid terapeutické užití   MeSH
• chemorezistence MeSH
• chinazolinony terapeutické užití   MeSH
• chlorambucil terapeutické užití   MeSH
• chronická lymfatická leukemie * farmakoterapie   MeSH
• cílená molekulární terapie * MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• puriny terapeutické užití   MeSH
• pyrazoly terapeutické užití   MeSH
• pyrimidiny terapeutické užití   MeSH
• recidiva MeSH
• rituximab terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Kombinace monoklonální antiCD20 protilátky rituximabu s chemoterapií je vysoce účinná v léčbě chronické lymfocytární leukemie (CLL). Hlavním nežádoucím účinkem rituximabu jsou infuzní reakce, např. syndrom uvolnění cytokinů (cytokine release syndrome – CRS), který zpravidla doprovází první podání rituximabu. Cílem naší retrospektivní analýzy bylo zhodnotit četnost výskytu infuzních reakcí v rutinní klinické praxi, jejich vztah k parametrům nádorové nálože a zjistit možnou spojitost infuzních reakcí s účinností léčby. Dále byla posouzena bezpečnost rychlé infuze s rituximabem u nemocných s CLL. Charakteristika souboru: Hodnoceno bylo 108 nemocných s CLL léčených chemoimunoterapií s rituximabem od května roku 2005 do března roku 2011 v našem centru. V rámci 1. linie (n = 66, 71 % mužů, věkový medián 63 let) byly použity tyto léčebné režimy: fludarabin, cyklofosfamid, rituximab – FCR (n = 43) a nízkodávkovaný FCR (n = 13); 10 nemocných bylo léčeno jinými protokoly. 42 nemocných (76 % mužů, věkový medián 65 let) podstoupilo 2. linii: rituximab-dexametazon (n = 18), FCR/nízkodávkované FCR (n = 14) a 10 nemocných jiný režim. Součástí premedikace před infuzí rituximabu byl metylprednisolon 80 mg i.v., paracetamol 1 000 mg p. o. a bisulepin 1 mg i. v., všichni nemocní měli nitrožilní hydrataci minimálně 2 000 ml/den a alopurinol 300–600 mg/den. V 1. cyklu byl rituximab podáván frakcionovaně v celkové dávce 375 mg/m2 a od 2. cyklu formou rychlé infuze v dávce 500 mg/m2. Výsledky: K rozvoji infuzní reakce po rituximabu došlo u 32 % nemocných v 1. linii a 19 % v 2. linii. Jednalo se převážně o mírné reakce a k závažné toxicitě (stupeň III/IV dle NCI CTCAE – National Cancer Institute – The Common Terminology Criteria for Adverse Events) došlo výjimečně (3 % nemocných v 1. linii a 2 % v 2. linii). Reakce se nejčastěji projevila třesavkou, zimnicí, dušností, horečkou či hypotenzí. U všech nemocných bylo možné dokončit infuzi rituximabu v plánované dávce ve stejný den. Hodnocení léčebné odezvy (overall response rate – ORR) neprokázalo statisticky významné rozdíly mezi nemocnými s reakcí či bez infuzní reakce. Nemocní s infuzní toxicitou měli vyšší absolutní počet lymfocytů (1. linie, 87 vs 56 × 109/l, p = 0,21; 2. linie, 101 vs 14 × 109/l, p = 0,043). Při mediánu sledování 36 měsíců nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v PFS (doba přežití bez progrese – progression-free survival) a OS (celkové přežití – overall survival) mezi oběma skupinami. Závěry: Výskyt infuzních reakcí u nemocných s CLL léčených rituximabem je poměrně běžný (32 %), avšak při pečlivé premedikaci jsou reakce velmi dobře zvladatelné a těžká forma je vzácná. Potvrdili jsme velmi dobrou snášenlivost rychlé infuze rituximabu. Naše data neprokázala statisticky významnou souvislost mezi výskytem infuzních reakcí a efektem léčby.

Background and Aims: Rituximab in combination with chemotherapy is an effective treatment of patients (pts) with chronic lymphocytic leukemia (CLL). The most frequent adverse event of rituximab is infusion-related toxicity, e.g. cytokine-release syndrome that occurs usually during the first infusion. However, there is scarce data on feasibility and tolerability of rituximab infusions in CLL outside clinical trials. Therefore, we performed a single-center retrospective analysis of the frequency of rituximab infusion-related adverse events during the first- and the second line CLL treatment administered in the routine practice. We also analyzed its relation to parameters of tumor load and possible association with treatment efficacy. The safety of rapid infusion of rituximab in CLL pts was also evaluated. Patients and Methods: We analyzed 108 pts with CLL treated with rituximab-containing regimens between March 2005 and May 2011 at our institution. The most common first-line regimens (n = 66, 47 males, median age 63 years) were FCR (43 pts) and low-dose FCR (13 pts); 10 pts were treated by other protocols. Forty-two pts (32 males, median age, 65 years) underwent second line treatment: 18 pts rituximab-dexamethasone, 7 pts FCR, 7 pts low-dose FCR and 10 pts other regimens. Intravenous hydration (2 000 ml daily on days 0 and 1 of cycle), allopurinol 300–600 mg p. o. daily and premedication with methylprednisolone 80 mg i. v., acetaminophen 1 000 mg p. o. and bisulepine 1 mg i. v. were administered before rituximab infusion. Rituximab was given by fractionated infusion (100 mg for 2 hours, then if tolerated well, the rest of the dose with infusion rate escalation from 100 mg/hour up to 400 mg/hour) at the dose of 375 mg/m2 in the first cycle. Subsequent doses (500 mg/m2) were administered by rapid-infusion protocol. Results: Rituximab infusion-related toxicity occurred in 32 % pts (n = 21) during the first line treatment and 19% pts (n = 8) during the second line treatment. Adverse events were predominantly mild and NCI CTCAE grade III/IV occurred rarely (3% in the first line, 2% in the second line). Infusion toxicity mani­fested predominantly as rigors, chills, fever and hypotension. All patients with adverse events could finish rituximab infusion as initially planned on the same day. Treatment response analysis did not demonstrate statistically significant differences between patients with and without rituximab infusion toxicity. Patients who developed rituximab infusion toxicity had higher absolute lymphocyte count (first line, 87 vs 56 × 109/l, p = 0.21; second line, 101 vs 14 × 109/l, p = 0.043). At the median follow-up of 36 months, there were no statistically significant differences in PFS or OS in both cohorts. Conclusions: Rituximab infusion-related toxicity in pts with CLL is relatively frequent (32%). However, occurrence of infusion-related symptoms can be reduced by proper premedication and severe adverse events are uncommon. In our experience, all patients were able to receive the planned dose of rituximab. Subsequent doses of rituximab could be safely administered by rapid-infusion protocol. We did not find statistically significant association between rituximab infusion toxicity and effectiveness of treatment.

• Klíčová slova
• chemoimunoterapie,
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• časové faktory MeSH
• chronická lymfatická leukemie * farmakoterapie   krev   MeSH
• dospělí MeSH
• intravenózní infuze škodlivé účinky   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• myší monoklonální protilátky * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv * MeSH
• premedikace metody   MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• regresní analýza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rituximab MeSH
• rozvrh dávkování léků MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Pacienti s chronickou lymfocytární leukemií s prokázanou delecí krátkého raménka 17. chromozomu (17p‑) nebo mutací genu TP53 mají významně horší prognózu s vyšším rizikem progrese do symptomatického onemocnění, horší a kratší odpovědí na chemoimunoterapii a častějším výskytem Richterova syndromu. TP53 delece/mutace je aktuálně jediná genetická abnormalita, která nezávisle predikuje odpověď na léčbu a zároveň ovlivňuje volbu léčebného postupu u chronické lymfocytární leukemie. Práce sumarizuje léčebné možnosti u této prognosticky nepříznivé varianty chronické lymfocytární leukemie. Tradiční chemoimunoterapie (např. FCR) nenabízí dlouhodobou kontrolu nemoci a pacienti s del(17p) byli obvykle zvažováni k provedení alogenní transplantace kostní dřeně. Nové molekuly ze skupiny BCR inhibitorů nebo BCL2 antagonistů dosahují u chronické lymfocytární leukemie s del(17p) výbornou efektivitu, dokonce u relabujících/refrakterních (R/R), s vyšším procentem dosažených odpovědí a prodlouženým přežitím bez progrese. Probíhají klinické studie, které mají určit optimální léčebný postup s cílem navodit dlouhodobou remisi onemocnění. Nové molekuly mění algoritmy pro léčbu pacientů s delecí/mutací TP53 a také indikaci alogenní transplantace. Zejména mladší pacienti by měli být konzultováni v centrech pro intenzivní hematologickou péči, aby se mohlo zvážit jejich zařazení do klinických studií testujících nové molekuly nebo v optimální dobu indikovat alogenní transplantaci.

Patients with chronic lymphocytic leukemia with deletion of the short arm of chromosome 17 (17p‑) or mutation of the TP53 gene have significantly worse prognosis with a higher risk of progression to symptomatic disease, worse and shorter responses to chemo‑immunotherapy, and more frequent occurrence of Richter‘s syndrome. TP53 deletion/mutation is currently the only genetic abnormality that independently predicts response to treatment and also affects the choice of therapeutic approach in chronic lymphocytic leukemia. This work summarizes treatment options available for this poor prognosis variant of chronic lymphocytic leukemia. Traditional chemo‑immunotherapy (e. g. FCR) does not offer long‑term disease control, and patients with TP53 deletion/mutation were usually considered to undergo allogeneic bone marrow transplantation. New molecules from the group of BCR inhibitors or BCL2 antagonists achieve excellent efficacy in chronic lymphocytic leukemia with del17p even in relapsed/refractory (R/R) cases, with a higher percentage of responses and prolonged survival without progression. Clinical trials are ongoing to determine optimal therapeutic approach and to induce long‑term remission of the disease. The new molecules change algorithms for treatment of patients with TP53 aberration, including indication for allogeneic transplantation. Especially younger patients should be consulted in centers of intensive hematological care to consider their inclusion into clinical trials testing new molecules or to indicate allogeneic transplantation at the optimal time. Key words: chronic lymphocytic leukemia – risk factors – deletion 17p – TP53 – transplantation This study was supported by the Charles University Research Fund (project number P36) and by the project of Ministry of Health, Czech Republic –conceptual development of research organization (Faculty Hospital in Pilsen – FNPl, 00669806). The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers. Submitted: 4. 8. 2015 Accepted: 5. 8. 2015

• Klíčová slova
• delece 17p, ibrutinib, inhibitory BCR signalizace, chemoimunoterapie, ofatumumab,
• MeSH
• alemtuzumab MeSH
• chromozomální delece MeSH
• chronická lymfatická leukemie * farmakoterapie   genetika   MeSH
• geny p53 * MeSH
• homologní transplantace MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• lidské chromozomy, pár 17 MeSH
• methylprednisolon aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• mutace MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• pyrazoly aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• pyrimidiny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Léčba chronické lymfocytární leukemie (CLL) se za posledních 10 let dramaticky změnila. Značné úsilí je směrováno k tomu, aby byli nemocní lépe indikováni k terapii a aby byla lépe předpovídána jejich léčebná odpověď. Bylo také dosaženo toho, že léčebná intervence může změnit přirozený průběh nemoci. Léčba 1. linie režimem FCR (fludarabin + cyklofosfamid + rituximab) prodlužuje celkové přežití nemocných s CLL. Kromě toho se v řadě klinických studií zkoušejí nové léky a léčebné kombinace. V článku jsou představeny klinické charakteristiky CLL, diagnostika nemoci, její prognostické znaky a přehled současných léčebných možností.

The management of chronic lymphocytic leukaemia (CLL) has evolved dramatically in the last decade. Considerable efforts are focusing on better patient selection and treatment response prediction. Clinical intervention has been shown to alter the natural history of the disease. First-line therapy with FCR (fludarabine + cyclophosphamide + rituximab) regimen prolongs overall survival of CLL patients. Besides, many new agents are being evaluated on their own and in combination therapy in early and late phases of clinical studies. Here, we provide a general clinical introduction into CLL including diagnostics and prognostic markers followed by an overview of the current state-of-the-art treatment.

• Klíčová slova
• prognostické faktory, chemoimunoterapie, allogenní transplantace,
• MeSH
• chronická lymfatická leukemie diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• cytostatické látky terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• hodnocení léčiv statistika a číselné údaje   MeSH
• homologní transplantace využití   MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• prognóza MeSH
• protokoly protinádorové léčby MeSH
• purinové nukleosidy terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH