Revmatoidní artritida a osteoporóza postihují miliony lidí a představují obrovské ekonomické náklady na zdravotní a sociální péči. Zlomenina je hlavní komplikací osteoporózy. Po zlomenině v oblasti proximálního femuru narůstá riziko úmrtí s věkem a nejvyšší je v průběhu prvního roku po proběhlé zlomenině. Pacienti s revmatoidní artritidou mají signifikantně sníženou hodnotu kostní denzity v oblasti bederní páteře i proximálního femuru oproti zdravým kontrolám a mají dvojnásobné riziko vertebrálních zlomenin i zlomenin v oblasti kyčle v souvislosti s aktivitou a délkou trvání onemocnění, konkomitantní medikací, historií obratlové zlomeniny a věkem. Vývoj humánní monoklonální protilátky proti ligandu pro receptor aktivující jaderný faktor κB (receptor activator of nuclear factor κB ligand, RANKL) denosumabu představuje vysoce účinný přístup v prevenci fragilních osteoporotických fraktur, skeletálních komplikací malignit a kostních erozí u revmatoidní artritidy. Denosumab je prvním lékem, který je účinný v léčbě osteoporózy i v potlačení vzniku kloubních erozí u pacientů s revmatoidní artritidou léčených konvenčními chorobu modifikujícími léky.
Rheumatoid arthritis and osteoporosis affect millions of people and represent huge economic costs for health and social care. Fracture is the main complication of osteoporosis. After a hip fracture, the risk of death increases with age and is highest during the first year after the fracture. Patients with rheumatoid arthritis have a significantly reduced bone mineral density value in the area of the lumbar spine and proximal femur compared to healthy controls and have a double risk of vertebral and hip fractures in relation to the activity and duration of the disease, concomitant medication, history of vertebral fracture and by age. The development of a human monoclonal antibody against receptor activator of nuclear factor κB (RANKL), denosumab, represents a highly effective approach in the prevention of fragility osteoporotic fractures, skeletal complications of malignancies and bone erosions in rheumatoid arthritis. Denosumab is the first drug that is effective in the treatment of osteoporosis and in the suppression of joint erosions in rheumatoid arthritis patients treated with conventional synthetic disease-modifying antirheumatic drugs.
Poznatky o patogenezi psoriatické artritidy se neustále rozšiřují. Současně s tím se rozšiřují i možnosti biologické léčby jak samotné psoriázy, tak psoriatické artritidy. Relativně novou patogenetickou cestu představuje interleukin (IL) 23, který hraje roli ve velmi časných stadiích patogeneze obou onemocnění. Tuto patogenetickou koncepci potvrzují i velmi povzbudivé výsledky blokace této cesty selektivní inhibicí podjednotky p19 IL-23 v léčbě zprvu psoriázy a nyní i psoriatické artritidy. Recentně byly publikovány výsledky některých klíčových studií s reprezentantem této třídy biologických farmak – s risankizumabem. V tomto článku přinášíme přehled těchto studií s úvahou o postavení tohoto biologika v rámci celé třídy inhibitorů IL-23.
Our understanding of the pathogenesis of psoriatic arthritis continually evolves, as do the biological treatment options for both psoriasis and psoriatic arthritis. A relatively new pathogenetic pathway involves interleukin 23, playing a role in the very early stages of the pathogenesis of both diseases. This pathogenetic concept is supported by promising results from blocking this pathway through the selective inhibition of the p19 subunit of interleukin 23, first in the treatment of psoriasis and now in psoriatic arthritis. Recently, the results of some pivotal studies involving risankizumab, a representative of this class of biologic drugs, have been published. In this article, we provide an overview of these studies and reflect on the position of this biologic within the broader class of interleukin 23 inhibitors.
- Klíčová slova
- risankizumab, studie KEEPsAKE-1,
- MeSH
- humanizované monoklonální protilátky MeSH
- interleukin-23 antagonisté a inhibitory farmakologie škodlivé účinky MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- lidé MeSH
- psoriatická artritida * farmakoterapie MeSH
- psoriáza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Rozvoj biotechnologií a genetického inženýrství na konci minulého tisíciletí přinesl přelom v terapii nemocných se zánětlivými revmatickými chorobami, u kterých selhala terapie konvenčními syntetickými chorobu modifikujícími antirevmatickými léky (conventional synthetic disease modifying anti-rheumatic drug csDMARD). Nástup biologické terapie zlepšil prognózu a kvalitu života pacientů, ale přinesl ekonomickou zátěž spojenou s dosud celosvětově vysokou cenou této léčby. Narůstající potřeba biologických chorobu modifikujících antirevmatických léků (biological disease modifying anti-rheumatic drug, bDMARD) a jejich cena vedla po vypršení patentu na originální bDMARD k nástupu biosimilárních léků (biosimilar disease modifying anti-rheumatic drug, bsDMARD). Vzhledem k složité proteinové struktuře nelze bsDMARD považovat za tradiční generika, ale vysoce podobné kopie bDMARD, ze kterých vycházejí. Účinnost, bezpečnost a biosimilarita srovnatelná s originálním bDMARD musí být prokázána prostřednictvím klinických sledování před zavedení bsDMARD do klinické praxe. Předpokládá se, že cenově dostupnější bsDMARD umožní celosvětově širší dostupnost a udržitelnost léčby. Schválení prvního bsDMARD CT-P13 (biosimilární infliximab) se stalo přelomovou událostí, která umožnila rozvoj dalších bsDMARD. Tento článek se zabývá vybranými bsDMARD využívaných v současnosti v terapii zánětlivých revmatických onemocnění v České republice.
The advent of biotechnology and genetic engineering at the close of the last millennium marked a significant advancement in the treatment of patients with inflammatory rheumatic diseases, particularly when conventional disease-modifying drug therapy (csDMARD) had proven ineffective. The introduction of biological therapies (bDMARDs) has improved patient prognosis and quality of life, yet it has also resulted in an economic burden due to the persistently high cost of these treatments globally. The growing demand for bDMARDs and their associated costs have facilitated the emergence of biosimilars (bsDMARDs) following the expiration of the original bDMARDs patents. Given their complex protein structure, bsDMARDs should not be considered as traditional generics but rather as highly similar replicas of the original bDMARDs. Efficacy, safety, and biosimilarity to the original bDMARD must be demonstrated through clinical monitoring before bsDMARDs can be incorporated into clinical practice. The introduction of more affordable bsDMARDs is expected to expand treatment accessibility and sustainability worldwide. The approval of the first bsDMARD, CT-P13 (biosimilar infliximab), was a pivotal event, paving the way for the development of additional bsDMARDs. This article focuses on selected bsDMARDs currently used in the treatment of inflammatory rheumatic diseases in the Czech Republic.
- MeSH
- adalimumab aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- biologická terapie metody MeSH
- biosimilární léčivé přípravky * farmakologie MeSH
- etanercept aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- infliximab aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- rituximab aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Podávání denosumabu je indikováno pro léčbu osteoporózy u postmenopauzálních žen a u mužů se zvýšeným rizikem zlomenin, dále pro léčbu úbytku kostní hmoty vzniklého následkem hormonální ablace u mužů a pro léčbu úbytku kostní hmoty spojeného s dlouhodobou systémovou léčbou glukokortikoidy. Denosumab inhibuje progresi kostních erozí a zároveň zvyšuje hustotu minerálů v kosti u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) léčených methotrexátem a ostatními konvenčními syntetickými chorobu modifikujícími antirevmatickými léky (conventional synthetic disease modifying anti-rheumatic drug, csDMARD). Denosumab potlačuje vznik marginálních kloubních erozí. Denosumab preferenčně redukuje progresi kloubní destrukce u pacientů s RA s autoprotilátkami proti cyklickým citrulinovaným peptidům. Denosumab je prvním lékem, který je účinný v léčbě osteoporózy i v potlačení vzniku kloubních erozí u pacientů s RA léčených csDMARD. Přidání denosumabu do léčby pacientů s RA může být novou terapeutickou možností.
Denosumab is indicated for the treatment of osteoporosis in postmenopausal women and men at an increased risk of fracture, for treating bone loss resulting from hormone ablation in men, and for addressing bone loss associated with long-term systemic glucocorticoid therapy. It inhibits the progression of bone erosions while increasing bone mineral density in patients with rheumatoid arthritis (RA) who are treated with methotrexate and other conventional synthetic disease modifying anti-rheumatic drugs (csDMARD). Denosumab suppresses the development of marginal joint erosions and preferentially reduces the progression of joint destruction in RA patients with autoantibodies to cyclic citrullinated peptides. It is the first drug that is effective both in treating osteoporosis and in suppressing the development of joint erosions in RA patients treated with csDMARD. Therefore, adding denosumab to the treatment of RA patients may represent a new therapeutic option.
- Klíčová slova
- studie FREEDOM,
- MeSH
- denosumab * aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- ligand RANK antagonisté a inhibitory MeSH
- osteoprotegerin MeSH
- postmenopauzální osteoporóza farmakoterapie komplikace MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- revmatoidní artritida farmakoterapie komplikace patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Podle současných odhadů bude chronické onemocnění ledvin do roku 2040 představovat pátou nejčastější příčinu úmrtí na celém světě. Prevalence chronického onemocnění ledvin se zvyšuje s věkem a postihuje zejména pacienty s obezitou, diabetes mellitus a hypertenzí. Hlavním cílem léčby chronického onemocnění ledvin je oddálit progresi onemocnění. Zavedenými markery progrese poškození ledvin jsou rychlost glomerulární filtrace a albuminurie. Farmakologická blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) nebo blokátorů angiotenzinových receptorů (ARB) je již mnoho let základem medikamentózního zpomalení progrese renálních onemocnění. Současná doporučení iniciativy Kidney Disease: Improving Global Outcomes (KDIGO) doporučují použití ACEi nebo ARB u diabetických i nediabetických pacientů se středně těžkou nebo těžkou albuminurií. V posledních letech se v oblasti kardioprotekce a nefroprotekce prosadila skupina léků známá jako inhibitory sodíko-glukózového transportéru 2 (SGLT2i). Jejich protektivní efekty se projevují nezávisle na snížení hladiny glukózy v krvi. SGLT2i budou jistě brzy součástí doporučení i pro léčbu nediabetických onemocnění ledvin. První zástupce této skupiny látek, dapagliflozin, je již schválen i v České republice pro léčbu chronického onemocnění ledvin u dospělých s diabetem mellitus 2. typu i bez něj.
According to current estimates, chronic kidney disease will be the 5th leading cause of death worldwide by 2040. The prevalence of chronic kidney disease increases with age and mainly affects patients with obesity, diabetes mellitus and hypertension. The main goal of treating chronic kidney disease is to delay the progression of the disease. Established markers of progression of renal impairment are glomerular filtration rate and albuminuria. Pharmacological blockade of the renin-angiotensin-aldosterone system (RAAS) by angiotensin converting enzyme inhibitors (ACEi) or angiotensin receptor blockers (ARBs) has been the basis of medicamentous slowing of the progression of renal disease for many years. Current recommendations from the Kidney Disease: Improving Global Outcomes (KDIGO) initiative recommend the use of ACEi or ARB in both diabetic and non-diabetic patients with moderate or severe albuminuria. In recent years, a group of drugs known as sodium-glucose transporter 2 (SGLT2i) inhibitors has gained ground in the field of cardioprotection and nephroprotection. Their protective effects are manifested independently of a decrease in blood glucose. SGLT2i will soon be part of the recommendations for the treatment of non-diabetic kidney disease. The first representative of this group of substances, dapagliflozin, is already approved in the Czech Republic for the treatment of chronic kidney disease in adults with and without type 2 diabetes mellitus.
- Klíčová slova
- nefroprotekce,
- MeSH
- antagonisté mineralokortikoidních receptorů terapeutické užití MeSH
- chronická renální insuficience * farmakoterapie patologie prevence a kontrola MeSH
- diabetes mellitus 2. typu farmakoterapie MeSH
- glifloziny * terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- renin-angiotensin systém MeSH
- transportér 2 pro sodík a glukózu terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Psoriatická artritida (PsA) je chronické zánětlivé onemocnění asociované s psoriázou, které postihuje muskuloskeletální systém, zejména periferní i axiální klouby. Je to onemocnění velmi heterogenní, provázené řadou komorbidit. Osteoporóza (OP) je systémové onemocnění skeletu charakterizované progredujícím úbytkem kostní hmoty, porušením mikroarchitektury kostní tkáně a následným zvýšením její fragility a sklonem ke vzniku fraktur, a to i při nízké zátěži. Onemocnění OP má multifaktoriální etiologii. Psoriatická artritida a psoriáza jsou dle dostupných zdrojů spojeny se sníženou denzitou kostního minerálu (BMD – Bone Mineral Density) a zvýšeným rizikem zlomenin. Nízká BMD a osteoporóza jsou jedním z problémů, který má za následek nepříznivý vývoj a zhoršení prognózy u pacientů s psoriatickou artritidou.
Psoriatic arthritis (PsA) is a chronic inflammatory musculoskeletal disease that affects especially peripheral and axial joints. PsA is a heterogeneous disease frequently associated with psoriasis and several other comorbidities, including osteoporosis. Osteoporosis (OP) is a chronic systemic skeletal disease characterized by progressive bone loss, disruption of bone microarchitecture, and increased risk of fragility fracture. Psoriatic arthritis and psoriasis are associated with reduced BMD and are at greater risk of developing osteoporosis and osteoporotic fracture which could be the reason of worsening of the prognosis in patients with psoriatic arthritis.
- Klíčová slova
- daktylitida,
- MeSH
- denzitometrie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- komorbidita MeSH
- kostní denzita MeSH
- lidé MeSH
- osteoporotické fraktury * diagnostické zobrazování komplikace prevence a kontrola MeSH
- osteoporóza diagnostické zobrazování epidemiologie komplikace MeSH
- páteř diagnostické zobrazování MeSH
- psoriatická artritida * komplikace patofyziologie MeSH
- remodelace kosti fyziologie MeSH
- rentgendiagnostika MeSH
- resorpce kosti patofyziologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Lupus erythematodes (LE) je autoimunitní onemocnění s různými klinickými projevy od izolovaného kožního onemocnění, tj. kožního LE (cutaneous lupus erythematosus, CLE), až po systémovou chorobu postihující více orgánů, tj. systémový LE (systemic lupus erythematosus, SLE). Kožní léze asociované s LE lze rozdělit na LE-specifické a LE-nespecifické. Léze specifické pro LE zahrnují akutní kožní LE (acute cutaneous lupus erythematosus, ACLE), subakutní kožní LE (subacute cutaneous lupus erythematosus, SCLE) a chronický kožní LE (CCLE). Mezi LE-nespecifické kožní léze se řadí ty kožní projevy, které sice často nalézáme u pacientů se SLE, ale lze je pozorovat i u jiných onemocnění, například u alopecie, některých cévních změnách nebo při kalcinóze kůže. K prevenci řady kožních projevů LE je nutná důsledná fotoprotekce, léčebně pak používáme podle rozsahu a závažnosti topické nebo systémové glukokortikoidy, antimalarika a další imunomodulační a imunosupresivní léky.
Lupus erythematosus (LE) is an autoimmune disease with a variety of clinical manifestations, from isolated skin disease, ie cutaneous lupus erythematosus (CLE), to systemic disease affecting multiple organs, ie systemic lupus erythematosus, SLE). LE-associated skin lesions can be divided into LE-specific and LE-non-specific. LE-specific lesions include acute cutaneous lupus erythematosus (ACLE), subacute cutaneous LE (subacute cutaneous erythematosus, SCLE) and chronic cutaneous LE (CCLE). LE-nonspecific includes those skin manifestations that are often found in patients with SLE, but can also be observed in other diseases, such as alopecia, some vascular changes or skin calcinosis. Thorough photoprotection is necessary to prevent a number of skin manifestations of LE, and topical or systemic glucocorticoids, antimalarials and other immunomodulatory and immunosuppressive drugs are used therapeutically, depending on the extent and severity.
- MeSH
- kožní lupus erytematodes * diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- kožní manifestace MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Syndrom VEXAS (vacuoles, E1 enzyme, X-linked, autoinflammatory, somatic; vakuoly, E1 enzym, X-vázaný, autoinflamatorní, somatický) byl poprvé popsán v říjnu 2020 D. B. Beckem et al. ve skupině 25 pacientů mužského pohlaví s pozdním nástupem celé plejády autoinflamatorních symptomů, které často doprovázely hematologické abnormality. Mezi popsané projevy patřily neutrofilní kožní a plicní zánětlivé projevy, chondritida, vaskulitida, artritida a elevace reaktantů akutní fáze. Hematologické abnormality zahrnují cytopenii a vakuolizaci buněk myeloidních a erytroidních prekursorů v dysplastické kostní dřeni. Genetickým podkladem syndromu VEXAS je somatická mutace postihující methionin 41 (p.Met41) v genu UBA1, vázaném na chromosom X, který kóduje enzym iniciující ubikvitinaci, což vede ke snížené aktivitě buněčné ubikvitinaci a k hyperaktivaci vrozených imunitních drah. Toto sdělení má za cíl přiblížit syndrom VEXAS pro klinickou praxi.
EXAS syndrome (vacuoles, E1 enzyme, X-linked, autoinflammatory, somatic; vacuoles, E1 enzyme, X-linked, autoinflammatory, somatic) was first described in October 2020 by D. B. Beck et al. in a group of 25 male patients with a late onset of a whole constellation of autoinflammatory symptoms, which often accompanied haematological abnormalities. The described manifestations included neutrophilic cutaneous and pulmonary inflammatory manifestations, chondritis, vasculitis, arthritis and elevations of acute phase reactants. Haematological abnormalities include cytopenia and vacuolation of myeloid and erythroid precursor cells in the dysplastic bone marrow. The genetic basis of VEXAS syndrome is a somatic mutation affecting methionine 41 (p.Met41) in the UBA1 gene, bound to the X chromosome, which encodes an enzyme that initiates ubiquitination, leading to reduced cellular ubiquitination activity and hyperactivation of innate immune pathways. This article aims to bring VEXAS syndrome closer to clinical practice.
- Klíčová slova
- syndrom VEXAS,
- MeSH
- genetické nemoci vázané na chromozom X * diagnóza farmakoterapie genetika MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- myelodysplastické syndromy diagnóza farmakoterapie genetika MeSH
- syndrom * MeSH
- ubikvitin aktivující enzymy genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění postihující zánětem periferní klouby, ale často také mimokloubní tkáně včetně kůže. Mezi poměrně často se vyskytující specifické kožní projevy patří revmatoidní uzly, vzácně se může objevit i revmatoidní vaskulitida. K méně častým patří některá granulomatózní kožní onemocnění a neutrofilní dermatózy. Tradiční, biologické i cílené syntetické léky mohou mít za následek kožní nežádoucí účinky, které v řadě případů představují diagnostické rozpaky a terapeutické potíže. V tomto přehledovém článku budou diskutovány vybrané specifické a nespecifické kožní projevy, včetně vzácných a nežádoucích dermatologických účinků souvisejících s antirevmatickou léčbou.
Rheumatoid arthritis is a chronic autoimmune disease that affects inflammation of the peripheral joints, but often also the extra-articular tissues, including the skin. Rheumatoid nodules are among the relatively common specific skin manifestations, and rheumatoid vasculitis may also occur rarely. Uncommon include some granulomatous skin diseases and neutrophilic dermatoses. Traditional, biological and targeted synthetic drugs can result in skin side effects, which in many cases present diagnostic embarrassment and therapeutic difficulties. This review article will discuss selected specific and non-specific skin manifestations, including rare and undesirable dermatological effects associated with antirheumatic treatment.
Psoriáza a psoriatická artritida (PsA), společně označované jako psoriatická nemoc, jsou poměrně častá chronická onemocnění postihující kůži, klouby nebo obojí, a jsou spojeny s četnými komorbiditami. Porozumění molekulárním a buněčným procesům vedlo k nalezení tumor nekrotizujícího faktoru α (TNF-α), interleukinů (IL) 17, 23 a 22 jako klíčových cytokinů v patogenezi psoriázy a vedlo k rozvoji vysoce účinné léčby cílené na tyto cytokiny. Existuje však také potřeba účinné a bezpečné perorální léčby. V patogenezi psoriatické nemoci hraje významnou roli signální dráha zprostředkovaná Janusovými kinázami (JAK) a přenašečem signálu a aktivátorem genové transkripce (signal transducer and activator of transcription, STAT). Inhibice signální dráhy JAK/STAT tofacitinibem a upadacitinibem je u PsA účinná, což vedlo k jejímu schválení pro terapeutické použití. Vyhodnocení sekundárních cílů ze studií fáze III poukazují na jejich účinnost také na psoriázu. Relativní nespecificita a nízký terapeutický index inhibitorů JAK však zpozdily jejich integraci do terapeutického armamentária psoriázy. Na druhé straně selektivní inhibitory tyrosinkinázy 2 (TYK2), které mohou zabránit signalizaci osy IL-23/1L-17, budí očekávání v léčbě středně těžké až těžké psoriázy.
Psoriasis and psoriatic arthritis (PsA), together known as psoriatic disease, are prevalent chronic inflammatory conditions affecting the skin, joints, or both and are associated with several comorbidities. Advances in understanding molecular and cellular pathways have identified tumor necrosis factor α (TNF-α), interleukin (IL) 17, 23 and 22 as major contributors to psoriasis pathogenesis and have led to the development of highly effective therapeutic agents targeting these cytokines. However, there is an unmet need for effective and safe oral treatments. The Janus kinase / signal transducer and activator of transcription (JAK/STAT) pathway plays a significant role in the pathogenesis of these diseases. Inhibition of the JAK/STAT pathway by tofacitinib and upadacitinib appears to be effective in psoriatic arthritis and resulted in approval for therapeutic use. Secondary outcomes from phase III trials point towards efficacy on psoriasis as well. However, relative non-specificity and low therapeutic index of JAK inhibitors have delayed their integration into the therapeutic armamentarium of psoriasis. On the other hand, selective tyrosinkinase 2 (TYK2) inhibitors that can prevent IL-23/IL-17 axis signaling have raised significant expectations regarding oral treatment of moderate-to-severe psoriasis.
- MeSH
- inhibitory Janus kinas * farmakologie terapeutické užití MeSH
- kožní manifestace MeSH
- lidé MeSH
- psoriatická artritida farmakoterapie MeSH
- psoriáza * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
