Diabetes mellitus (DM) je endokrinní onemocnění s rychle rostoucí celosvětovou prevalencí. Neoptimální léčba DM, zejména diabetu 1. typu (DM 1. typu), může vést k hypoglykemii – stavu charakterizovanému nízkou hladinou glukózy v krvi. Tento stav může negativně ovliv- nit funkce nezbytné pro jemné motorické dovednosti, jako je řízení, a tím zvýšit riziko dopravních nehod. Je proto klíčové hypoglykemii předcházet nebo ji efektivně řešit a zároveň zavést odpovídající legislativní opatření, která zajistí bezpečnost na silnicích. Tento článek se zaměřuje na problematiku hypoglykemie jako rizikového faktoru při řízení motorových vozidel v Indii a diskutuje možnosti pro budoucí zlepšení.

Diabetes mellitus (DM) is an endocrine disorder rapidly growing in global prevalence. Poor management of DM (primarily type 1 DM) may result in low blood glucose – hypoglycaemia. This condition can impair functions essential for fine skills like driving, thereby increasing the risk of motor accidents. Therefore, it is important to prevent or manage this complication judiciously, and to have appropriate legislations to ensure public road safety. In this article, we examine these aspects of hypoglycaemia as a driving risk in India and discuss possible goals for the future.

Riziko rozvoje diabetické nefropatie je přímo úměrné době trvání diabetu 1. typu, zásadní roli hraje metabolická kom- penzace onemocnění. Vrchol její incidence spadá do období 10–20 let po stanovení diagnózy základního onemocnění. Roční incidence rozvoje albuminurie je u pacientů s diabetes mellitus 1. typu 2–3 %. Roční incidence poklesu odhadované glomerulární filtrace pod 60 ml/min/1,73 m2 činí 2–4 % bez ohledu na typ diabetu. Dle starších studií z konce 80. let má jednotlivec s diabetes mellitus 1. typu (DMT1) 40% riziko rozvoje proteinurie během 40 let trvání diabetu. Dle novějších průřezových studií z několika národních registrů rozvine mikroalbuminurii 8 % diabetiků 1. typu s délkou trvání diabetu méně než 20 let a téměř 25 % při délce trvání diabetu nad 40 let. I přes použití moderních terapeutických postupů v léčbě diabetu se u signifikantního podílu osob s DMT1 vyskytnou renální komplikace ve smyslu albuminurie či poruchy glo- merulární filtrace po méně než 20 letech od stanovení diagnózy. Zachování funkce ledvin po manifestaci proteinurie, se také zlepšilo, ale zůstává mnohem horší než u osob s DMT1 a absencí albuminurie. Studií, které by se zabývaly rychlostí vzniku diabetického onemocnění ledvin od stanovení diagnózy diabetu, není v dostupné literatuře dostatek k detailnímu popisu oblasti.

The risk of developing diabetic nephropathy is directly proportional to the duration of type 1 diabetes, with metabolic control of the disease playing a crucial role. The peak incidence of diabetic nephropathy occurs between 10 and 20 years after the diagnosis of the underlying disease. The annual incidence of albuminuria development in patients with type 1 diabetes mellitus is 2-3%. The annual incidence of a decline in estimated glomerular filtration rate below 60 ml/min/1.73 m2 is 2-4 %, regardless of the type of diabetes. According to older studies from the late 1980s, an individual with type 1 diabetes mellitus (DMT1) has a 40% chance of developing proteinuria over 40 years of diabetes duration. More recent cross-sectional studies from several national registries indicate that 8 % of type 1 diabetics with a diabetes duration of less than 20 years develop microalbuminuria, and nearly 25 % do so after more than 40 years of diabetes. Despite the use of modern therapeutic approaches in diabetes treatment, a significant proportion of individuals with DMT1 develop renal complications in the form of albuminuria or impaired glomerular filtration within less than 20 years after diagnosis. Although the preservation of kidney function after the onset of proteinuria has also improved, it remains much worse compared to individuals with DMT1 without albuminuria. There is a lack of studies in the available literature that adequately describe the rate of development of diabetic kidney disease from the time of diabetes diagnosis.

Příručka, která se zaměřuje na sportovní aktivitu u pacientů s diabetem mellitus. Obsahuje i kazuistiky. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• selfmonitoring glykemie MeSH
• sportovci MeSH
• sporty MeSH
• tělesná námaha MeSH
• tělesná výkonnost MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• diabetologie
• tělovýchovné lékařství
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Kyselina močová (UA) se převážně tvoří v játrech, střevech a cévním endotelu jako konečný produkt metabolismu purinů získaných exogenně z potravy a endogenně z poškozených nebo mrtvých buněk. Ledviny hrají hlavní roli ve vylučování UA, eliminují asi 70 % denní produkce. Zbytek (přibližně 30 %) je vylučován střevem. Pokud tvorba UA překračuje její vylučování, vzniká hyperurikemie. Hyperurikemie je silně spojena s rozvojem a závažností metabolického syndromu. Nadměrná exprese urátového transportéru 1 (URAT1) a glukózového transportéru 9 (GLUT9) a narušení glykolýzy kvůli inzulinové rezistenci mohou souviset s rozvojem hyperurikemie u metabolického syndromu. Dříve se hyperurikemie po- važovala pouze za hlavní příčinu dny a dnavé artritidy. Také se předpokládalo, že hyperurikemie u pacientů s renálními onemocněními je důsledkem nedostatečného vylučování UA kvůli ledvinnému selhání, a proto nebyla cílem intenzivní léčby. Základní vědecké poznatky nyní naznačují, že hyperurikemie hraje patogenní roli při vzniku chronického onemocnění ledvin a kardiovaskulárních onemocnění, protože způsobuje endoteliální dysfunkci, proliferaci cévních hladkých svalových buněk a aktivaci renin-angiotenzinového systému. Další nashromážděné údaje naznačují, že léčba snižující hladinu UA zpomaluje progresi těchto onemocnění. Snížení hladiny UA je účinnou metodou pro zlepšení stavu, ale ne všechny látky snižující hladinu UA fungují stejně. V klinické praxi je třeba tyto látky používat s opatrností.

Uric acid (UA) is predominantly formed in the liver, intestine and vascular endothelium as an end product of the metabolism of purines derived from food and endogenously from damaged or dead cells. The kidneys play a major role in the excretion of UA, eliminating about 70 % of the daily production. The remainder (approximately 30 %) is excreted by the intestine. If the production of UA exceeds the capacity of its excretion, hyperuricaemia results. Overexpression of urate transporter 1 (URAT1), glucose transporter 9 (GLUT9) and impaired glycolysis due to insulin resistance may be related to the development of hyperuricaemia in metabolic syndrome. Hyperuricemia is associated with the development and severity of metabolic syndrome. Previously, hyperuricaemia was thought to be the main cause of gout and gouty arthritis only. It was also assumed that hyperuricemia in patients with renal disease was a consequence of inadequate UA excretion due to renal failure and therefore was not a target for intensive treatment. Basic scientific evidence now suggests that hyperuricemia plays a pathogenic role in the development of chronic kidney disease and cardiovascular disease by causing endothelial dysfunction, vascular smooth muscle cell proliferation, and activation of the renin- angiotensin system. Lowering UA levels is an effective method for improving the condition, but not all UA lowering agents work the same. In clinical practice, these agents should be used with caution. Further accumulating data suggest that UA-lowering therapy slows the progression of these diseases.

• MeSH
• alopurinol aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antiuratika antagonisté a inhibitory   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• febuxostat aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• hyperurikemie farmakoterapie   komplikace   MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• kyselina močová krev   MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Koloskopické vyšetření je klíčová metoda pro prevenci, diagnostiku i léčbu onemocnění tlustého střeva. Součástí koloskopického vyšetření je příprava střeva před samotným zákrokem, spočívající ve vyprázdnění střeva pomocí perorálně užívaných lavážujících látek a s tím související přechodná změna diety. Tato příprava může u pacientů s diabetes mellitus vést k rozkolísání glykemie a riziku hypoglykemie. Kazuistika popisuje případ pacienta s diabetes mellitus 1. typu léčeného pomocí hybridního uzavřeného okruhu, který v rámci přípravy na koloskopické vyšetření využíval na základě dat z kontinuální monitorace glykemie sáčky s 5 gramy sacharózy k doplnění energie a stabilizaci glykemie. Glykemie se v průběhu přípravy pohybovaly

Colonoscopy is a key method for preventing, diagnosing, and treating colon diseases. The colonoscopic examination includes preparing the colon before the procedure, which involves emptying the bowel with orally administered lavage agents and the associated temporary change in diet. This preparation can lead to glycemic fluctuations and the risk of hypoglycemia in patients with diabetes mellitus. This case report describes the case of a patient with type 1 diabetes mellitus treated with a hybrid closed-loop system who used 5 grams of sucrose sachets during colonoscopic preparation to replenish energy and stabilize glucose based on continuous glucose monitoring data. Glycemia during preparation kept within recommended values 3.9-10.0 mmol/l.

• MeSH
• defekace účinky léků   MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * komplikace   MeSH
• hypoglykemie prevence a kontrola   MeSH
• kolonoskopie * škodlivé účinky   MeSH
• kolorektální nádory prevence a kontrola   MeSH
• komplikace diabetu prevence a kontrola   MeSH
• krevní glukóza analýza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• polyethylenglykoly aplikace a dávkování   MeSH
• předoperační péče metody   MeSH
• regulace glykemie metody   MeSH
• sacharosa aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• hypertenze dějiny   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Cílem byla analýza individuálních změn koncentrace glukózy před zahájením ketogenní diety (KD) a během prvních 5 dnů jejího užívání u jednotlivých nediabetických dětí s farmakorezistentní epilepsií. Soubor a metodika: 10 dětských pacientů s farmakorezistentní epilepsií se zahájením KD podle non-fasting protokolu KD s ketogenním poměrem (KP), který se postupně den po dni zvyšoval z 1 : 1, 2 : 1, 3 : 1 ke 3,5 : 1. Kontinuální monitorace glykemie (continuous glucose monitoring; CGM) probíhala 36 h před zahájením a poté v průběhu 5 dnů během zvyšujících se KP. Výsledky: Odhady střední hodnoty glykemie pro jednotlivé dietní poměry se pohybovaly od 6,03 (interval spolehlivosti [confidence interval; CI] 95 %: 5,92–6,14) mmol/l při obvyklé stravě po 2,56 (CI 95%: 2,46–2,66) mmol/l při KD v KP 3,5 : 1 v rámci všech měřených hodnot a od 4,91 (CI 95%: 4,75–5,06) mmol/l při běžné stravě po 1,85 (CI 95%: 1,53–2,17) mmol/l při KD v KP 3,5 : 1 v rámci hodnot měřených nalačno v období mezi 5:00 a 6:00 ráno. CGM zachytila hypoglykemii v průběhu zahájení KD u devíti pacientů. Závěr: Analýza dat jednotlivých pacientů ukázala trend postupně se snižující glykemie s narůstající hodnotou KP. Tento trend se zdá být silnější pro všechna získaná data v porovnání s glykemiemi nalačno (období 05:00–06:00). U většiny pacientů byly během iniciace diety zachyceny epizody asymptomatické hypoglykemie.

Aim: The aim was to analyze individual changes in glucose concentration before starting the ketogenic diet (KD) and during the first 5 days of its use in individual non-diabetic children with drug-resistant epilepsy. Subjects and methodology: Ten pediatric patients with pharmaco-resistant epilepsy started on KD according to a non-fasting KD protocol with a ketogenic ratio (KR) that gradually increased day by day from 1 : 1, 2 : 1, 3 : 1 to 3.5 : 1. Continuous glucose monitoring (CGM) was performed 36 h before initiation and then over 5 days during increasing KR. Results: Mean glycemic control estimates for each dietary ratio ranged from 6.03 (95% confidence interval [CI] 5.92–6.14) mmol/l on a normal diet to 2.56 (CI 95%: 2.46–2.66) mmol/l on 3.5 : 1 KR within all measured values and from 4.91 (CI 95%: 4.75–5.06) mmol/l on a normal diet to 1.85 (CI 95%: 1.53–2.17) mmol/l on 3.5 : 1 KR within fasting values measured between 5:00 a.m. and 6:00 a.m. CGM showed hypoglycemic events during KD initiation in 9 patients. Conclusion: Analysis of individual patient data showed a trend of gradually decreasing glycemia with increasing KR. This trend seems to be stronger for all data obtained compared to those during fasting (period 5.00–6.00 am). In most patients, episodes of asymptomatic hypoglycemia were captured during diet initiation.

• MeSH
• dítě MeSH
• hypoglykemie etiologie   MeSH
• ketogenní dieta * MeSH
• kontinuální monitorování glukózy metody   MeSH
• krevní glukóza * analýza   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• refrakterní epilepsie * dietoterapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Hypoglykemie je relativně častá komplikace léčby diabetu mellitu inzulinem či některými jeho sekretagogy. Změny kognitivních funkcí při hypoglykemii byly testovány např. testem nahrazování čísel symboly (Digit Symbol Substitution Test; DSST) nebo Working-Memory testem (WMT) za současného zobrazení funkčními metodami – Blood-Oxygen-Level-Dependent funkční MR (BOLD-fMR) nebo PET-CT. Studie ukázaly, že během hypoglykemie může být narušena distribuce průtoku krve mozkem, což vede k méně efektivnímu zapojení určitých oblastí mozku do kognitivních procesů a nižšímu skóre v testech. Nicméně ne vždy došlo k očekávanému poklesu tohoto skóre při hypoglykemii ve srovnání s normoglykemií nebo byl pokles skóre pouze malý. Tento fenomén může být vysvětlen korelátem ze zobrazovacích metod, kdy v zapojených mozkových oblastech došlo ke kompenzatornímu zvýšení průtoku krve a tento nárůst byl větší v hypoglykemii než v normoglykemii. Zda je tato kompenzace dostatečná (a nedojde tedy k horšímu výsledku v testu), nebo nikoliv, je zřejmě individuální a závisí to na dalších faktorech. Oblasti, ve kterých došlo při hypoglykemii ke zmiňovaným změnám průtoku, byly závislé na použitém kognitivním testu. Patří sem např. aktivace striata, frontostriatální dráhy a prefrontálního kortexu, které odrážejí funkce pracovní paměti, nebo parietální asociační oblast zodpovědná za komplexnější plánovací procesy. Naopak byla u diabetiků v hypoglykemii pozorována porucha deaktivace těch oblastí mozku, které byly pro danou aktivitu nepodstatné.

Hypoglycemia is a relatively common complication of diabetes mellitus treatment with insulin or with some of its secretagogues. Changes in cognitive functions have been tested by e.g. Digit Symbol Substitution Test (DSST) or Working Memory Test (WMT), whilst using functional imaging techniques – Blood-Oxygen-Level-Dependent functional MRI (BOLD-fMRI) or PET-CT. Studies have shown that during hypoglycemia, blood flow distribution through the brain can be disrupted, leading to less efficient engagement of certain brain regions in cognitive processes and lower test scores. However, there was not always the expected decrease in test scores during hypoglycemia compared to normoglycemia, or the decrease in scores was only small. This phenomenon may be explained by a correlation from imaging, where there was a compensatory increase in blood flow in the brain regions involved, and this increase was greater in hypoglycemia than in normoglycemia. Whether or not this compensation is sufficient (and therefore does not result in a worse test result) is probably individualized and depends on other factors. The areas where flow changes occurred during hypoglycemia depended on the cognitive test used. These included activating the striatum, frontostriatal pathway, and prefrontal cortex (those reflect working memory functions), or the parietal association area responsible for more complex planning processes. Conversely, impaired deactivation of brain regions irrelevant to the activity has been observed in diabetics in hypoglycemia.

• MeSH
• centrální nervový systém patofyziologie   MeSH
• diabetes mellitus diagnóza   MeSH
• hypoglykemie * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kognitivní dysfunkce * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• komplikace diabetu diagnóza   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• mozek patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * psychologie   MeSH
• hypoglykemie * MeSH
• hypoglykemika terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• dopisy MeSH

BACKGROUND: Despite accessible diagnostics and treatment of hypertension, a high proportion of patients worldwide remain unaware of their diagnosis, and even more remain untreated. Several studies suggest that absence of comorbidities is a predictive factor for unawareness and consequently non-treatment of hypertension. There are only a few studies that have assessed the hypertension prevalence and management among apparently healthy individuals. OBJECTIVE: The aim of the study was to assess and compare hypertension prevalence, awareness, treatment and control among apparently healthy individuals, patients with internal diseases, and patients with non-internal diseases. METHODS: Data from standardised blood pressure measurements conducted during the Czech European Health Examination Survey 2014 and information on health status and health care use collected during the Czech European Health Interview Survey 2014 were analyzed. We focused on participants aged 25-64. Data were weighted on sex and age to ensure an appropriate sex and age structure of the population. The χ2-test and binary logistic regression analyses were used to compare distribution of cascade of care for hypertension between the health-status groups of respondents. RESULTS: The final eligible sample consisted of 1121 participants. The prevalence of hypertension was 32.8% in the healthy group, 29.8% in the non-internal disease group and 52.4% in the internal disease group, (p < 0.001). Awareness was 54.1%, 59.1% and 85.2% respectively, (p < 0.001). Treatment was 44.2%, 52.6% and 86.4%, respectively, (p < 0.001). Among apparently healthy respondents 62.6% had their blood pressure measured by a medical professional in the last year, compared to 71.1% in the non-internal disease group and 91.7% in the internal disease group, (p < 0.001). Differences in hypertension control were not statistically significant. CONCLUSIONS: Generally, our data show a discordance in hypertension management within the Czech population. Apparently healthy individuals are the least aware of their diagnosis and the highest proportion of them remain untreated.

• MeSH
• dospělí MeSH
• hypertenze * epidemiologie   terapie   diagnóza   MeSH
• krevní tlak MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prevalence MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
• zdravotnické přehledy MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH