Doporučené postupy klinické péče o nosiče patogenních variant v klinicky relevantních genech predisponujících ke vzniku Lynchova syndromu a karcinomu kolorekta definují kroky primární a sekundární prevence, která by měla být osobám ve vysokém riziku vzniku dědičných nádorů v ČR poskytnuta. Tvorba doporučených postupů byla organizována pracovní skupinou onkogenetiky Společnosti lékařské genetiky a genomiky při České lékařské společnosti J. E. Purkyně ve spolupráci se zástupci onkologie, onkogynekologie a gastroenterologie. Doporučené postupy vycházejí z aktuálních doporučení National Comprehensive Cancer Network (NCCN), Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO) a zohledňují kapacitní možnosti našeho zdravotnictví.
The guidelines for clinical practice for carriers of pathogenic variants in clinically relevant genes predisposing to Lynch syndrome and colorectal cancer define the steps of primary and secondary prevention that should be provided to the individuals at high risk of developing hereditary cancer in the Czech Republic. The drafting of the guidelines was organized by the Oncogenetics Working Group of the Society for Medical Genetics and Genomics of J. E. Purkyně Czech Medical Society, in cooperation with representatives of oncology, oncogynecology, and gastroenterology. The guidelines are based on the current recommendations of the National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) and take into account the capacity of the Czech healthcare system.
- MeSH
- adhezní molekula epiteliálních buněk genetika MeSH
- dědičné nepolypózní kolorektální nádory genetika MeSH
- genetická predispozice k nemoci * genetika MeSH
- kolorektální nádory * genetika MeSH
- mismatch repair endonukleáza PMS2 genetika MeSH
- MutL homolog 1 genetika MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- zárodečné mutace genetika MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Doporučené postupy klinické péče o nosiče patogenních variant v klinicky relevantních nádorových predispozičních genech definují kroky primární a sekundární prevence, která by měla být těmto osobám ve vysokém riziku vzniku dědičných nádorů v ČR poskytnuta. Tvorba doporučení byla organizována pracovní skupinou onkogenetiky Společnosti lékařské genetiky a genomiky (SLG ČLS JEP) ve spolupráci se zástupci onkologie a onkogynekologie. Doporučené postupy vycházejí z aktuálních doporučení National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) a zohledňují kapacitní možnosti našeho zdravotnictví.
The Guidelines for Clinical Practice for carriers of pathogenic variants in clinically relevant cancer predisposition genes define the steps of primary and secondary prevention that should be provided to these individuals at high risk of developing hereditary cancer in the Czech Republic. The drafting of the guidelines was organized by the Oncogenetics Working Group of the Society for Medical Genetics and Genomics of J. E. Purkyně Czech Medical Society (SLG ČLS JEP) in cooperation with the representatives of oncology and oncogynecology. The guidelines are based on the current recommendations of the National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) and take into account the capacity of the Czech healthcare system.
- MeSH
- ATM protein genetika MeSH
- checkpoint kinasa 2 genetika MeSH
- genetická predispozice k nemoci * MeSH
- geny BRCA1 MeSH
- geny BRCA2 MeSH
- nádory prostaty diagnóza genetika prevence a kontrola MeSH
- nádory prsu diagnóza genetika prevence a kontrola MeSH
- nádory slinivky břišní diagnóza genetika prevence a kontrola MeSH
- nádory vaječníků diagnóza genetika prevence a kontrola MeSH
- primární prevence metody MeSH
- protein FANCN genetika MeSH
- sekundární prevence metody MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- zárodečné mutace MeSH
: Prehabilitace je soubor intervencí s cílem zvýšit odolnost a funkční kapacitu pacientky před plánovanou stresovou událostí (onkogynekologickou operací). V současné době stojí prehabilitace na třech hlavních modalitách, kterými jsou: fyzioterapie, nutriční rehabilitace a psychologická podpora, a postupně se přidávají další. V doposud publikovaných studiích byl prokázán pozitivní efekt kombinované předoperační intervence na pooperační rekonvalescenci pacienta, která přispěla ke snížení rizika perioperačních i pooperačních komplikací a zkrácení doby hospitalizace. Tím se mimo jiné snižují náklady spojené s onkologickou léčbou.
Prehabilitation is a set of interventions aimed at increasing the patient‘s endurance and functional capacity before a planned stressful event (oncogynaecological surgery). Currently, prehabilitation is based on three main modalities which are: physiotherapy, nutritional support and psychological support, with others gradually being added. In studies published to date, a positive effect of combined preoperative intervention on the patient‘s postoperative recovery reduces the risk of perioperative and postoperative complications, shortening the hospital stay. This directly reduces the costs associated with cancer treatment.
- MeSH
- dědičné nepolypózní kolorektální nádory * diagnóza klasifikace MeSH
- gynekologické chirurgické výkony klasifikace MeSH
- kolorektální nádory prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- nádory endometria patologie prevence a kontrola MeSH
- nádory vaječníků prevence a kontrola MeSH
- nádory ženských pohlavních orgánů chirurgie klasifikace MeSH
- profylaktické chirurgické výkony klasifikace MeSH
- riziko MeSH
- terciární prevence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Shrnutí aktuálních informací o možnostech diagnostiky a léčby uterovezikální píštěle jako následek iatrogenní komplikace. Metodika: Literární přehled dostupných informací o možnostech operační léčby uterovezikální píštěle vzniklé po předchozím císařském řezu a srovnání s vlastními zkušenosti v podmínkách rozvojového světa. Závěr: Uterovezikální píštěl je abnormální komunikace mezi močovým měchýřem a dělohou. Příčinou této patologie je ve většině případů iatrogenní komplikace, nejčastěji po císařském řezu. Incidence této patologie se výrazně liší geograficky. V rozvinutých zemích jsou tyto píštěle spíše vzácné. Naproti tomu v rozvojových zemích jsou uterovezikální píštěle častější, s významným dopadem na následný život pacientky vzhledem k obecně nedostupné zdravotní péči.
Aim: Aim of the study to summarize the current information on diagnostic and treatment options for uterovesical fistula as a consequence of iatrogenic complication. Methods: Literature review of available information on surgical treatment options for uterovesical fistula resulting from previous caesarean section and comparison with our own experience in the developing world. Conclusion: Uterovesical fistula is an abnormal communication between the bladder and uterus. The cause of this pathology in most cases is an iatrogenic complication, most commonly arising after a caesarean section. The incidence of this pathology varies significantly geographically. In developed countries, these fistulas are rather rare. On the other hand, in developing countries, uterovesical fistulas are more common with a significant impact on the subsequent life of the patient due to generally inaccessible health care.
- MeSH
- císařský řez * škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- inkontinence moči etiologie MeSH
- kazuistiky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- píštěl močového měchýře * diagnóza etiologie terapie MeSH
- ultrasonografie metody MeSH
- vezikovaginální píštěl diagnostické zobrazování diagnóza patologie terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- subsaharská Afrika MeSH
The carcinogenicity of HPV infection in the anogenital and oropharyngeal regions is broadly accepted. The aim of the study was to define risk factors for anal and oral HPV infections in high-risk patients with biopsy-proven severe cervical lesions (CIN2+). Altogether immunocompetent 473 females with CIN2+ were categorized into the study group and another 245 women into the control group. The strongest risk factor for anal HPV infection was the presence of cervical HPV infection (p < 0.001). Furthermore, ten or more lifetime sexual partners (p = 0.013), a sexual non-coital contact with the anal area (p < 0.001), and actively practicing anal-penetrative intercourse (p < 0.001) were significantly associated with anal HPV. A history of genital warts in the woman (p = 0.010) and the presence of genital warts in the male partner (p = 0.029) were found statistically significant for the risk of oral HPV infection. Our data suggest that the presence of HPV infection, especially high-risk genotypes, in one anatomical site poses the greatest risk for HPV infection in another anatomical site. The cervix is the main reservoir of infection, but the risk factors for anal and oral HPV infections are dissimilar according to different anatomical distances and more complex routes of transmission.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
CONTEXT: Ovarian carcinoma is a malignancy with the highest mortality among gynecological cancers. Mutations in BRCA1/2 genes are believed to be a favorable prognostic factor and that, in general, the biological behavior of ovarian cancer in BRCA-positive individuals differs from others. However, some clinically relevant issues (i.e., prediction of response to chemotherapy and treatment of platinum-resistant BRCA-positive patients) remain unclear. AIMS: (1) The aim of this study was to examine the prevalence of germline BRCA mutations in unselected recurrent ovarian cancer patient population, (2) analyze whether biological behavior of BRCA-positive tumors differs from others, and (3) analyze the effect of platinum reinduction in platinum-resistant BRCA-positive patients. SETTINGS AND DESIGN: This was a single-institution retrospective analysis. SUBJECTS AND METHODS: Consecutive recurrent ovarian cancer patients from years 2012 to 2020 were included; their BRCA1/2 mutational status was analyzed and correlated with progression-free survival (PFS), type of treatment, and response to treatment. STATISTICAL ANALYSIS USED: Statistical significance of differences between and among patients was tested for continuous variables by the Mann-Whitney U-test or the Kruskal-Wallis test; a maximum likelihood Chi-square test was used for categorical variables. RESULTS: Two hundred and forty-three recurrent ovarian cancer patients were included. The median follow-up was 37 months. Pathogenic mutation in BRCA1 or BRCA2 gene was found in 18.1% of patients. There was no difference in PFS comparing BRCA-positive to BRCA-negative patients (median PFS: 10.2 vs. 10.1 months, P = 0.874); there was a difference in PFS comparing BRCA-negative versus BRCA-positive platinum-sensitive patients (9.4 vs. 14.3 months, P = 0.002). BRCA-positive platinum-resistant patients reinduced with platinum achieved a median PFS of 8 months (compared to those receiving nonplatinum treatment, median PFS: 4 months, P = 0.062). CONCLUSIONS: Germline BRCA mutations are not exclusive to platinum-sensitive ovarian cancer patients; even in platinum-resistant patients, mutation can be detected. We found no difference in PFS for platinum-sensitive BRCA-positive and BRCA-negative patients. Platinum reinduction may be considered for BRCA-positive platinum-resistant ovarian cancer patients to prolong PFS. Even these data describe only a small population, it supports the clinical practice of platinum-based chemotherapy use in platinum-resistant BRCA-positive patients.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Antimülleriánský hormon (AMH) je protein produkovaný již u lidských plodů. Má svou nezastupitelnou roli v diferenciaci vývodných pohlavních cest, regulaci funkce ovarií a testes. Stanovení sérové hladiny AMH má využití v klinické praxi – dnes především v reprodukční medicíně v hodnocení ovariální rezervy a v predikci odpovědi na ovariální stimulaci. U mladých onkologických pacientek však také může předpovědět riziko ovariálního selhání po protinádorové léčbě. Další využití nachází v dětské endokrinologii při diagnostice poruch sexuální diferenciace. V onkologii je využíván jako nádorový marker pro sledování pacientek s granulózovým tumorem. Do budoucna se však otevírá také využití znalosti funkce AMH pro léčbu gynekologických, ale i jiných solidních malignit exprimujících tkáňově specifický receptor pro AMH.
Anti-Müllerian hormone (AMH) is a protein produced already in human fetus. It has an essential role in the differentiation of the reproductive tract, regulation of the ovaries and testes. The determination of serum AMH levels is used in clinical practice. Today, especially in reproductive medicine in the assessment of ovarian reserve and in the prediction of the response to ovarian stimulation. However, in young cancer patients, it can also predict the risk of ovarian failure after anticancer treatment. It finds further use in pediatric endocrinology in the diagnosis of sexual differentiation disorders. In oncology, it is used as a tumor marker for monitoring patients with granulosa tumors. In the future, however, it is also promising to use the knowledge of AMH function for the treatment of gynecological as well as other solid malignancies expressing a tissue-specific receptor for AMH.
- Klíčová slova
- murlentamab,
- MeSH
- antimülleriánský hormon * MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- nádory endometria diagnóza MeSH
- nádory vaječníků diagnóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východiska: Cílem sdělení je retrospektivní analýza výsledků léčby a toxicity v souboru pacientek s karcinomem hrdla děložního, které v Ústavu radiační onkologie FN Bulovka v Praze podstoupily v letech 2014–2017 radikální (chemo) radioterapii. Soubor pacientek a metody: V uvedeném období bylo na pracovišti léčeno 141 pacientek, kombinovanou (chemo) radioterapii s radikálním záměrem podstoupilo 105 (74,5 %) z nich a paliativní radioterapie byla provedena ve 36 (25,5 %) případech. Dle klasifikace Mezinárodní federace gynekologie a porodnictví (International Federation of Gynecology and Obstetrics – FIGO) z roku 2009 byly nejpočetnějšími stadii IIB v 39 (27,7 %) a IIIB v 64 (45,4 %) případech, po překlasifikování dle FIGO 2018 je zřejmé výrazné početní zastoupení nově ustanovených stadií IIIC1 v 55 (39,0 %) případech a IIIC2 ve 22 (15,6 %) případech. Výsledky: Medián přežití bez progrese (progression-free survival – PFS) a celkového přežití (overall survival – OS) dosáhl v celém souboru 31,3, resp. 40,1 měsíce. V podskupině pacientek léčených s radikálním záměrem bylo dosaženo mediánu PFS 44,0 měsíce, OS 48,8 měsíce a v podskupině paliativně léčených činil medián PFS 9,4 měsíce a OS 14,8 měsíce. U radikálně léčené podskupiny byly zjištěny u 7 (6,7 %) pacientek gastrointestinální nebo genitourinární projevy toxicity v intenzitě G3–4 a celková akutní toxicita vč. kožních a hematologických projevů G3–4 se vyskytla u 18 (17,1 %) pacientek. Pozdní toxicita G3–4 byla zaznamenána ve 13 (12,4 %) případech. Pacientky, které podstoupily aplikaci brachyterapie (BRT) v souladu se standardním léčebným plánem (dávka v bodě A min. 24 Gy), vykázaly signifikantně lepší přežití oproti pacientkám s nižší aplikovanou dávkou BRT. Byl potvrzen prognostický potenciál vstupního performance statusu (PS) a stupně anemie – u pacientek v celkově dobrém stavu nebo bez anemie bylo zaznamenáno signifikantně delší přežití. Závěr: Výsledná data potvrdila v našem souboru pacientek klíčovou roli BRT pro doručení kurativní dávky do cílového objemu, je také zřejmý prognostický potenciál vstupního PS a hladiny hemoglobinu. Zastoupení nežádoucích účinků je akceptovatelné, ale do budoucna očekáváme zlepšení díky využití moderních technologií radioterapie.
Background: The aim of this study is a retrospective analysis of treatment outcomes and toxicity in a group of patients with cervical cancer who underwent (chemo) radiotherapy at the Institute of Radiation Oncology in Bulovka University Hospital in Prague in the period 2014–2017. Patients and methods: During this period, 141 patients were treated, 105 (74.5%) of them underwent combined (chemo) radiotherapy with radical intent and palliative radiotherapy was performed in 36 (25.5%) cases. According to the International Federation of Gynecology and Obstetrics (FIGO) 2009 classification, the most numerous stages were IIB in 39 (27.7%) and IIIB in 64 (45.4%) cases; according to FIGO 2018, a significant number of newly established stages is evident: IIIC1 in 55 (39.0%) patients and IIIC2 in 22 (15.6%) cases. Results: The median progression-free survival (PFS) and overall survival (OS) reached 31.3, resp. 40.1 months in the whole group. In the subgroup of patients treated with radical intent, the median PFS was 44.0 months and OS 48.8 months; in the palliative subgroup, the median PFS was 9.4 months and OS 14.8 months. In a radically treated subgroup, 7 (6.7%) patients had gastrointestinal or genitourinary manifestations of G3–4 toxicity, and overall acute toxicity (including skin and haematological reactions) of G3–4 occurred in 18 (17.1%) patients. Late toxicity of G3–4 was reported in 13 (12.4%) cases. Patients who underwent complete brachytherapy (BRT) showed significantly better survival compared to patients with a lower number of BRT fractions. The prognostic potential of PS (performance status) and anemia was confirmed; significantly longer overall survival was observed in patients in good general condition or in those without anemia. Conclusion: Our results confirmed the key role of BRT for the delivery of the curative dose to the target volume. The prognostic role of PS and anemia is evident. The side effects were in acceptable limits but we expect improvements because of the use of modern radiotherapy technologies.
