Úvod: K rozšiřování miniinvazivní chirurgie dochází i v segmentu chirurgie slinivky břišní. Cílem práce je analýza současného stavu miniinvazivní chirurgie slinivky břišní v České republice a oprávněnosti a potenciálu implementace miniinvazivních operačních postupů. Metody: Analýza dat poskytovatelů a plátců zdravotní péče v segmentu high volume center. Výsledky: Třináct pracovišť splňuje navrhovaná kritéria pro označení za tzv. high volume centrum – centrum vysoce specializované péče v chirurgii slinivky břišní na základě ročního počtu minimálně 17 provedených velkých resekčních výkonů na pankreatu. Podle dat plátců zdravotní péče bylo v jednotlivých centrech využito u těchto výkonů laparoskopie v 0,6−65,7 %. V těchto případech se však nejedná o resekční výkony. Samotná pracoviště uvádějí významně menší počty miniinvazivních výkonů resekční povahy na slinivce břišní. Skutečné počty miniinvazivních resekčních výkonů v současném systému prakticky nelze ověřit. Na základě identifikace kandidátních pacientů miniinvazivní resekční chirurgie lze odhadnout potenciál implementace miniinvazivní chirurgie slinivky břišní v ČR. Závěr: Roztříštěnost tohoto segmentu operativy, jeho nákladnost a malé počty pacientů vhodných pro miniinvazivní chirurgii slinivky i v rámci segmentu high volume center tak způsobují jen velmi pomalé zavádění těchto metod. Potřeba centralizace tohoto segmentu péče se ze všech pohledů jeví jako velmi naléhavá.

Introduction: Minimally-invasive surgical methods have been becoming ever more common also in the segment of pancreatic surgery. The aim of this paper was to analyze the current state of minimally-invasive surgery in the Czech Republic and the justification and potential of implementing such procedures. Methods: Analysis of high volume centers using healthcare providers´ and payers´ data. Results: Thirteen pancreatic surgical centers meet the proposed criteria for being called a high volume center – a center of highly specialized care in pancreatic surgery based on the annual number of at least 17 major resections of the pancreas. According to data from healthcare payers, laparoscopy was used in 0.6%−65.7% of procedures in individual centers. However, these are not resection procedures. The centers themselves report a significantly smaller number of minimally-invasive pancreatic resection procedures. The actual numbers of minimally-invasive resection procedures in the current system are practically impossible to verify. The potential for implementing minimally-invasive pancreatic surgery in the Czech Republic can be estimated based on the identification of candidate patients. Conclusion: Due to the fragmentation of this operative segment, its costs and small numbers of patients suitable for minimally-invasive pancreatic surgery even among high volume centers, the implementation rate of these methods is very slow. The need to centralize this segment of care appears to be very urgent from all points of view.

• MeSH
• Laparoscopy methods   MeSH
• Humans MeSH
• Minimally Invasive Surgical Procedures * methods   MeSH
• Pancreatic Diseases * surgery   MeSH
• Robotic Surgical Procedures methods   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

• Publication type
• Newspaper Article MeSH
• Interview MeSH

Miniinvazivní chirurgie se vyvíjí již více než 30 let. Spektrum laparoskopických operací jater se z limitovaných resekcí rozšířilo až na velké resekce a technicky komplikované výkony. Miniinvazivní přístup poskytuje lepší krátkodobé výsledky a stejné výsledky dlouhodobé jako otevřené operace. Technicky náročnější laparoskopické výkony nicméně vyžadují výcvik chirurga a měly být koncentrovány do center laparoskopické jaterní chirurgie.

Progress had been made in the miniinvasive surgery in the past 30 years. Laparoscopic liver procedures were expanded from limited resections to major resection and complicated procedures. Miniinvasive approach offered better short-time results and similar oncological outcomes compared with open liver surgery. However, it is still challenging to perform some difficult procedures laparoscopically which requires a learning curve and accumulation of experiences in specialized centers.

• MeSH
• Hepatectomy * methods   MeSH
• Carcinoma, Hepatocellular surgery   MeSH
• Laparoscopy * methods   MeSH
• Humans MeSH
• Neoplasm Metastasis MeSH
• Liver Neoplasms surgery   secondary   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Úvod: Medzi ohraničené pankreatické tekutinové kolekcie patria pseudocysty a ohraničené pankreatické nekrózy (WOPN – walled-off pancreatic necrosis). Vznikajú ako komplikácie akútnej alebo chronickej pankreatitídy. Endoskopická transmurálna drenáž (ETD) je v súčasnosti metódou voľby v ich liečbe. Metodika: Vykonali sme retrospektívnu analýzu prospektívne zbieraných dát od pacientov, ktorí absolvovali ETD pseudocysty pankreasu alebo WOPN v jednom terciárnom gastroenterologickom centre počas intervalu 6 rokov. Zhodnotili sme technický úspech, krátkodobý a dlhodobý klinický úspech ETD ohraničených pankreatických tekutinových kolekcií. Porovnali sme efektivitu ETD vykonanej duodenoskopom (CTD) a echoendoskopom (EUD), pričom výber techniky spočíval v individuálnom rozhodnutí endoskopistu. Výsledky: V súbore 54 pacientov so symptomatickou pseudocystou alebo WOPN bol technický úspech ETD 94,4 % a nelíšil sa medzi EUD (100 %) a CTD (88,6 %) pri cielenej selekcii techniky (p = 0,104). Komplikácie sa vyskytli celkovo u 31,5 % pacientov, bez rozdielu medzi CTD a EUD (38,5 vs. 25 %; p = 0,382). Klinický efekt pretrvával 3 mesiace po inzercii drénov u 92,5 % pacientov s iniciálne technicky úspešnou drenážou a 6 mesiacov po extrakci drénov u 88,6 % pacientov s klinickým úspechom 3 mesiace po inzercii drénov, pričom sa nelíšil medzi EUD a CTD (3 mesiace po inzercii drénov: 90,5 vs. 94,8 %; p = 1,0; 6 mesiacov po extrakcii drénov: 100 vs. 77,8 %; p = 0,104). Z 51 pacientov s iniciálnou technicky úspešnou ETD pretrvával terapeutický efekt 6 mesiacov po extrakcii drénov u 62,7 % pacientov. Záver: Technický úspech, krátkodobý a dlhodobý klinický úspech ETD ohraničených pankreatických tekutinových kolekcií v súbore 54 pacientov bol 94,4, 92,5 a 88,6 %. Endosonografia má významnú úlohu v tejto terapii v prítomnosti žalúdočných varixov alebo neprítomnosti vyklenutia steny žalúdka. Pri cielenej selekcii techniky však nie je rozdiel v technickom a klinickom úspechu medzi EUD a CTD.

Introduction: Walled-off pancreatic fluid collections, that are categorized as pancreatic pseudocysts and walled-off pancreatic necrosis (WOPN), arise as complications of acute or chronic pancreatitis. Endoscopic transmural drainage (ETD) is the current method of choice for the treatment of symptomatic walled-off pancreatic fluid collections. Methods: A retrospective analysis of prospectively collected data from patients who underwent an ETD at a tertiary referral gastroenterological center during a 6-year interval was performed. The technical, short-and long-term clinical success of ETD of walled-off pancreatic fluid collections was evaluated. The effectiveness of ETD performed with two types of endoscopes, with a duodenoscope (CTD – conventional transmural drainage) and with an echoendoscope (EUD – endoscopic ultrasound-guided drainage), was also compared. The choice of technique was at the discretion of the endoscopist performing the procedure. Results: In a cohort of 54 patients with a symptomatic pseudocyst or WOPN, the overall technical success rate of ETD was 94.4%, and this did not differ between EUD (100%) and CTD (88.6%) when the appropriate technique was selected (p = 0.104). Complications occurred in 31.5% of the patients, with no difference found between CTD and EUD (38.5 vs. 25%; p = 0.382). Clinical success persisted 3 months after stent insertion in 92.5% of patients with initial technical success of ETD and 6 months after stent extraction in 88.6% of the patients with clinical success 3 months after stent insertion. No difference was observed between EUD and CTD (3 months after stent insertion: 90.5 vs. 94.8%; p = 1.0; 6 months after stent extraction: 100 vs. 77.8%; p = 0.104). Of 51 patients with initial technical success, the therapeutic effect 6 months after stent extraction was 62.7%. Conclusion: In a cohort of 54 patients, the technical success, short-term and long-term clinical success of ETD of walled-off pancreatic fluid collections was 94.4, 92.5 and 88.6%, respectively. Endoscopic ultrasound plays an important role in this therapy when gastric varices or a non-bulging fluid collection is involved. Furthermore, no difference was observed between EUD and CTD in terms of technical and clinical success when the appropriate technique was selected.

• Keywords
• endoskopická drenáž,
• MeSH
• Pancreatitis, Acute Necrotizing * therapy   MeSH
• Adult MeSH
• Drainage methods   MeSH
• Endoscopy utilization   MeSH
• Endosonography methods   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Pancreatic Pseudocyst therapy   MeSH
• Pancreatitis * therapy   MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Aged MeSH

Úvod: Výskyt poranení žlčových ciest vyžadujúcich chirurgickú rekonštrukciu sa stabilizoval medzi 0,3−0,7 %. U pacientov s týmto zriedkavým, ale závažným poranením môže rekonštrukcia vykonaná chirurgom so skúsenosťou v hepatobiliárnej chirurgii viesť k lepším krátko-, ale aj dlhodobým výsledkom. Metódy: Táto práca predkladá retrospektívnu analýzu osobnej skúsenosti autora s rekonštrukciou žlčových ciest pre iatrogénnu léziu v období rokov 2007−2016. Rekonštrukcia pozostávala z biliodigestívnej anastomózy na exkludovaný segment jejuna extramukóznou technikou bez použitia transanastomotickej drenáže. Pacienti s peroperačne poznaným poranením žlčových ciest podstúpili rekonštrukciu okamžitú, pacienti prezentujúci sa biliárnym leakom rekonštrukciu včasnú a u pacientov s prezentáciou vo forme striktúry žlčovodu bolo načasovanie rekonštrukcie dané stupňom cholestázy, prítomnosťou cholangitídy a možnosťou endoskopickej, alebo perkutánnej intervencie. Perioperačné komplikácie boli hodnotené podľa Dindo-Clavien a ISGLS klasifikácie, efekt rekonštrukcie podľa McDonald kritérií. Výsledky: Za uvedené obdobie bolo vykonaných 15 biliodigestívnych anastomóz u 14 pacientov. Pooperačné komplikácie sa vyskytli u viac ako polovice pacientov (53,33 %), z toho závažné v dvoch prípadoch. Úmrtie sme zaznamenali u 82-ročného pacienta, ktorý podľahol pooperačným komplikáciám priamo nesúvisiacim s biliodigestívnou rekonštrukciou. Biliárny leak sa v súbore vyskytol u troch pacientov (20 %), hlboká ranová infekcia (fascitída) u štyroch pacientov (33,33 %). Priemerná dĺžka hospitalizácie bola 12,13 dňa. Žiadny z pacientov nepodstúpil reoperáciu počas iniciálnej hospitalizácie. Do 90 dní od rekonštrukcie boli rehospitalizovaní 2 pacienti (13,33 %). Aktuálna priemerná dĺžka sledovania v súbore je 4,01 roka, sledovaní sú všetci pacienti. Rekonštrukciu hodnotíme ako úspešnú u 92,86 % pacientov, reintervenciu vo forme re-hepatikojejunoanastomózy podstúpil jeden pacient (7,14 %). Podľa McDonald kritérií sme vynikajúci efekt dosiahli u 6 pacientov (42,86 %), dobrý u ďalších 5 pacientov (35,71 %) a dvoch pacientov sme indikovali k perkutánnej intervencii na rekonštrukcii (14,28 %). Záver: Pri porovnávaní výsledkov rekonštrukcií na rôznych pracoviskách je potrebné brať do úvahy 1. skúsenosť pracoviska/chirurga, 2. spektrum riešených prípadov (exaktná klasifikácia lézií), 3. načasovanie rekonštrukcie, 4. spôsob hodnotenia výsledkov a 5. dĺžku sledovania súboru. Rekonštrukciu na našom pracovisku považujeme za úspešnú, pokiaľ nález u pacienta v priebehu celého sledovania spĺňa kritériá zodpovedajúce McDonald A, resp. B. Hodnotenie podskupiny pacientov McDonald C ako úspech, či neúspech rekonštrukcie ostáva diskutabilné aj keď je väčšinou autorov považované za úspech.

Introduction: The incidence of biliary duct injuries requiring surgical reconstruction has stabilised between 0.3−0.7%. Biliary reconstruction in the hands of a trained hepatobiliary surgeon may lead to better short- and long-term outcomes in patients with this infrequent, but serious complication. Methods: This study presents a retrospective analysis of single surgeon experience with biliary injury repair during the period of 2007−2016. Extramucosal hepaticojejunostomy on the excluded segment of the jejunal loop was performed without the use of any transanastomotic drain. Immediate reconstruction of on-table recognised injuries was carried out; patients presenting with biliary leak were reconstructed early and patients presenting with biliary stricture underwent reconstruction depending on the degree of obstruction, presence of cholangitis and feasibility of endoscopic or percutaneous intervention. Postoperative complications were evaluated using Dindo-Clavien and ISGLS classification, and the effect of reconstruction was assessed according to McDonald criteria. Results: 15 biliary reconstructions in 14 patients were performed during the study period. More than a half of the patients experienced some postoperative complication (53.33%); serious complication occurred in 2 patients. One patient (82 years old) died of non-surgical postoperative complications. Biliary leak occurred in three patients (20%), and deep surgical site infection (fasciitis) in four patients (33.33%). The average length of stay was 12.13 days. There was no revisional surgery during the index hospitalisation in any of the patients. There were two readmissions up to 90 days after biliary reconstruction (13.33%). The patients are currently followed up for an average of 4.01 years; compliance with follow-up is 100%. Successful reconstruction was achieved in 92.86% of patients; one patient required rehepaticojejunostomy (7.14%). According to McDonald criteria excellent results were accomplished in 6 patients (42.86%), good results in another 5 patients (35.71%) and 2 patients underwent percutaneous intervention on the reconstruction (14.28%). Conclusion: When comparing results among various centres, we should take into account: 1. Experience of the centre/surgeon; 2. Case-mix (exact classification); 3. Timing of reconstruction; 4. Criteria for successful reconstruction; and 5. The length of follow-up. Patients in our centre who fulfil McDonald A and B criteria during the whole follow-up period are considered to have a successful repair. Reconstruction in McDonald C patients is also considered as a success by some authors, although this remains debatable as an early intervention on the reconstruction may be appropriate.

• MeSH
• Early Diagnosis MeSH
• Cholecystectomy * methods   MeSH
• Iatrogenic Disease * MeSH
• Jejunostomy methods   MeSH
• Humans MeSH
• Perioperative Period MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Constriction, Pathologic etiology   complications   therapy   MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Bile Ducts injuries   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Úvod: Reverzný, liver-first prístup je alternatívou pre pacientov s komplikovanými synchrónnymi pečeňovými metastázami, kde by progresia v pečeni viedla k inoperabilite, alebo pre pacientov s lokálne pokročilým nálezom v malej panve, kde by komplikácia resekcie primárneho tumoru mohla ohroziť včasnú resekciu pečeňových metastáz. Metódy: Retrospektívna unicentrická analýza 32 pacientov liečených reverzným prístupom v období rokov 2011−2015. Reverzný prístup bol v tomto období indikovaný na základe konsenzu členov multioborovej onkologickej komisie ako preferovaný u všetkých pacientov s iniciálne, alebo potenciálne resekabilným synchrónnym izolovaným metastatickým postihom pečene pri adenokarcinóme kolorekta. Výsledky: 26 pacientov (81,3 %) úspešne absolvovalo kompletnú resekciu nádorovej masy (resekciu pečeňových metastáz a resekciu primárneho tumoru), ale iba 16 pacientov (50 %) absolvovalo kompletný onkochirurgický liečbený plán (hepatektómia, resekcia primárneho tumoru a plánovaná dávka a dĺžka perioperačnej, alebo adjuvantnej onkologickej liečby). Medián prežívania bol 50,5 mesiacov, trojročné prežívanie v súbore bolo 83,7 %. U 20 pacientov (62,5 %) došlo počas sledovania k progresii ochorenia s mediánom do progresie 21,6 mesiaca. Najčastejším miestom progresie bola pečeň, nasledovaná pľúcami (65 resp. 20 % všetkých rekurencií nádorového ochorenia). Záver: Aj keď reverzný, liver-first prístup umožňuje kompletné odstránenie masy tumoru u väčšiny pacientov, iba polovica z nich absolvuje kompletný onkochirurgický liečebný plán. Najproblematickejším aspektom reverzného postupu je načasovanie a dĺžka perioperačnej (bio)chemoterapie. Dôkladné zváženie rizika progresie metastatického procesu počas liečby ako aj rizika kompletnej rádiologickej odpovede by malo viesť k uváženej indikácii perioperačnej (bio)chemoterapie najmä u pacientov s iniciálne resekabilnými pečeňovými metastázami.

Introduction: Reverse, liver-first strategy is an alternative for patients with complicated liver metastases where disease progression would prove inoperable, or for patients with locally advanced pelvic disease where postoperative complications after primary tumour resection may lead to delayed treatment of metastatic disease. Methods: Retrospective unicenter analysis of 32 patients approached liver-first approach between 2011 and 2015. During this period reverse strategy was considered a preferred approach for all initially or potentially resectable synchronous colorectal liver metastases based on multidisciplinary team consensus. Results: 26 patients (81.3%) completed their surgical plan (hepatectomy and primary tumour resection) but only 16 (50%) completed their oncosurgical plan (hepatectomy, primary tumour resection and full dose and length of perioperative or adjuvant systemic (bio)chemotherapy). Median overall survival was 50.5 months with the survival rate of 83.7% at 3 years. 20 patients (62.5%) progressed during the follow-up with median time to progression of 21.6 months. The liver was the most common site of recurrent disease followed by the lungs (65% and 20% of all recurrences, respectively). Conclusion: While reverse strategy may allow complete tumour removal in the majority of patients, only half of them complete their oncosurgical plan even with the liver-first approach. The most problematic aspect of the liver-first strategy is the timing and length of perioperative (bio)chemotherapy. When deciding on preoperative chemotherapy in up-front resectable lesions one should take into account the risk of disease progression while on chemotherapy as well as the risks of complete radiologic response.

• Keywords
• reverzní přístup, liver-first approach,
• MeSH
• Adenocarcinoma surgery   MeSH
• Chemotherapy, Adjuvant MeSH
• Survival Analysis MeSH
• Time Factors * MeSH
• Hepatectomy MeSH
• Kaplan-Meier Estimate MeSH
• Clinical Protocols MeSH
• Colorectal Neoplasms * surgery   MeSH
• Combined Modality Therapy MeSH
• Humans MeSH
• Liver Neoplasms * surgery   secondary   therapy   MeSH
• Neoadjuvant Therapy MeSH
• Antineoplastic Protocols MeSH
• Recurrence MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

• MeSH
• Hospitals, District * organization & administration   manpower   MeSH
• Hospital Departments organization & administration   manpower   MeSH
• Regional Health Planning MeSH
• Health Services Needs and Demand organization & administration   MeSH
• Publication type
• Newspaper Article MeSH

Úvod: Cílem práce je zmapování aktuální situace v chirurgické léčbě karcinomu pankreatu v České republice získáním dat od poskytovatelů chirurgické léčby pomocí jednoduchého dotazníku a identifikace tzv. high volume center. Informace jsou získávány v zájmu organizace a plánování výzkumných záměrů na poli léčby karcinomu pankreatu. Metoda: Byla oslovena pracoviště, o nichž je známo, že se zabývají chirurgickou léčbou karcinomu pankreatu. Jednoduchý dotazník formuloval otázku na celkové počty resekcí pankreatu a samostatně pro dg. PDAC – C25 za poslední 2 roky (2014 a 2015), a otázky na využití diagnostických metod, aplikace neoadjuvance, hodnocení předoperačních rizik, možností rychlého peroperačního vyšetření histopatologem, aplikace Leeds protokolu, sledování morbidity a mortality včetně dlouhodobých výsledků a způsobu pooperačního sledování a léčby. Byl osloven ÚZIS se žádostí o analýzu četnosti vykázaných kódů pro výkony DPE, LPE, TPE a totéž ve vazbě na dg. C 25 za poslední 2 dostupné roky v celé ČR (2013, 2014). Výsledky: Celkem bylo osloveno 19 pracovišť identifikovaných předchozím auditem, která uvedla více než 10 resekčních výkonů na pankreatu za rok. Tři pracoviště na oslovení nereagovala a zbývajících 16 svá data ochotně poskytla, 13 z nich pak zcela kompletní. Závěr: Nadpoloviční většina potenciálně radikálních výkonů pro PDAC v České republice je provedena na šesti pracovištích. Všechna pracoviště, která se do dotazníkového průzkumu zapojila, mají k dispozici a sledují své výsledky.

Introduction: The aim is to map the current situation in the surgical treatment of pancreatic cancer in the Czech Republic. This information has been obtained from surgical treatment providers using a simple questionnaire and by identifying the so called high volume centres. The information has been collected in the interest of organizing and planning research projects in the field of pancreatic cancer treatment. Method: We addressed centres known to provide surgical treatment of pancreatic cancer. A simple questionnaire formulated one question about the total number of pancreatic resections, also separately for the diagnoses PDAC – C25, in the last two years (2014 and 2015). Other questions focused on the use of diagnostic methods, neoadjuvant therapy, preoperative assessment of risks, the possibility of rapid intraoperative histopathology examination, Leeds protocol, monitoring of morbidity and mortality including long-term results, and the method of postoperative follow-up and treatment. ÚZIS (Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic) was addressed with a request to analyze the frequency of reported total numbers for DPE, LPE, TPE and to do the same with respect to diagnosis C 25 for the last two years, available for the entire Czech Republic (2013, 2014). Results: Altogether 19 institutions were identified by the preceding audit, which reported more than 10 pancreatic resections annually; these institutions were addressed with the questionnaire. Sixteen institutions responded to the questions, 13 of them completely. Conclusion: The majority of potentially radical surgeries for PDAC in the Czech Republic are carried out at 6 institutions. All of the institutions that participated in the survey collect data about morbidity and mortality and monitor their results.

• MeSH
• Humans MeSH
• Pancreatic Neoplasms * diagnosis   epidemiology   mortality   therapy   MeSH
• Pancreatectomy statistics & numerical data   MeSH
• Postoperative Care MeSH
• Preoperative Care MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Hospitals, High-Volume * statistics & numerical data   MeSH
• Neoplasm Staging statistics & numerical data   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

Žliabková pankreatitída (groove pancreatitis – GP) je zvláštna forma chronickej pankreatitídy charakterizovaná vznikom inflamatórnych zmien a formáciou fibrózneho tkaniva v oblasti „žliabku“ medzi hlavou pankreasu, duodénom a žlčovodom. Na zobrazovacom vyšetrení sa manifestuje ako masa v žliabku v blízkosti malej papily, zhrubnutie alebo cystické formácie v žliabku alebo v stene duodéna. Klinicky sa prejavuje bolesťou brucha, váhovým úbytkom alebo zvracaním. Ochorenie môže imitovať karcinóm pankreasu, žlčovodu alebo duodéna, pričom odlíšenie od karcinómu hlavy pankreasu býva problematické. Konzervatívna liečba samotná, prípadne v kombinácii s endoskopickou, býva často úspešná. Chirurgická liečba je indikovaná pri neúspešnej konzervatívnej liečbe alebo nemožnosti vylúčiť karcinóm. Autori prezentujú vlastné skúsenosti so žliabkovou pankreatitidou na sérii šiestich pacientov liečených v jednom terciárnom gastroenterologickom centre počas obdobia šiestich rokov. Kľúčové slová: žliabková pankreatitida – paraduodenálna pankreatitida – chronická pankreatitida – karcinóm pankreasu –endosonografia Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. Doručeno: 11. 1. 2015 Přijato: 6. 4. 2015

Groove pancreatitis (GP) is a special form of chronic pancreatitis characterised by the development of inflammatory changes and fibrous tissue formation in the ‚groove‘ between the pancreatic head, duodenum and common bile duct. Imaging studies show a mass in the groove close to minor papilla, a thickening, or cyst formations in the groove or the duodenal wall. Clinical symptoms include abdominal pain, weight loss or vomiting. The disease may imitate pancreatic head cancer, bile duct cancer or duodenal cancer, and its differentiation from pancreatic head carcinoma may be difficult. Conservative treatment alone or in combination with endoscopy is often successful. Surgery is indicated if conservative treatment fails or if carcinoma cannot be ruled out. Authors present their own experience with groove pancreatitis on a series of six patients diagnosed and treated at a single tertiary referral gastroenterology centre over a period of six years.

• MeSH
• Endoscopic Ultrasound-Guided Fine Needle Aspiration utilization   MeSH
• Pancreatitis, Chronic * diagnosis   etiology   pathology   therapy   MeSH
• Endoscopy, Digestive System MeSH
• Smoking MeSH
• Laparotomy MeSH
• Humans MeSH
• Pancreatic Neoplasms MeSH
• Alcohol Drinking MeSH
• Tomography, X-Ray Computed utilization   MeSH
• Signs and Symptoms, Digestive MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

AIMS: Intraoperative radiotherapy (IORT) for locally advanced rectal cancer as an integral part of multimodal treatment, may lead to reduced local recurrence but it is not routinely used. The aim of this paper is to describe our experience with IORT in the treatment of patients with locally advanced adenocarcinoma of the lower third of the rectum. MATERIAL AND METHODS: Laparoscopic abdominoperineal amputation of the rectum with intraoperative radiotherapy was performed on 17 patients, 13 men and 4 women, median age 64 years (49-75 years) between 2010-2011. All patients underwent complete therapy according to the treatment protocol. RESULTS: In one patient, the laparoscopic procedure had to be converted to an open resection. The duration of the surgical procedure with IORT was 185 to 345 min (median 285 min). In 14 cases, the intraoperative dose was 10 Gy and in two patients a dose of 12 Gy was used. There were no severe intraoperative complications. Blood loss ranged from 30 to 500 mL (median 100 mL). There were postoperative complications in 4 patients (23.5%); 2 necessitated surgical reintervention (11.8%). The duration of postoperative hospitalization was 6 to 35 days (median 7 days). In the follow-up of 2 to 16 months (median 12 months), no local recurrence or disease generalization have been found to date. CONCLUSIONS: The results show the technical feasibility of laparoscopically assisted abdominoperineal amputation of the rectum in combination with IORT in the treatment of locally advanced rectal carcinoma with an acceptable risk of postperative complications.

• MeSH
• Adenocarcinoma radiotherapy   surgery   MeSH
• Combined Modality Therapy MeSH
• Laparoscopy * MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Rectal Neoplasms radiotherapy   surgery   MeSH
• Intraoperative Care MeSH
• Aged MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH