BACKGROUND: Familial dysbetalipoproteinemia (FD) is an autosomal recessive (rarely dominant) inherited disorder that is almost exclusively associated with the apolipoprotein E gene (APOE) variability. Nonetheless, only a small proportion of APOE2/E2 subjects develop the phenotype for mixed dyslipidemia; the context of other trigger metabolic or genetic factors remains unknown. METHODS: One hundred and one patients with FD and eighty controls (all APOE2/E2 homozygotes; rs429358) were screened for 18 single-nucleotide polymorphisms (SNPs) within the genes involved in triglyceride metabolism. RESULTS: Two SNPs were significantly associated with the FD phenotype (rs439401 within APOE; P < 0.0005 and rs964184 within ZPR1/APOA5/A4/C3/A1 gene cluster; P < 0.0001). Unweighted genetic risk scores - from these two SNPs (GRS2), and, also, additional 13 SNPs with P-value below 0.9 (GRS15) - were created as an additional tool to improve the risk estimation of FD development in subjects with the APOE2/E2 genotype. Both GRS2 and GRS15 were significantly (P < 0.0001) increased in patients and both GRSs discriminated almost identically between the groups (P = 0.86). Subjects with an unweighted GRS2 of three or more had an almost four-fold higher risk of FD development than other individuals (odds ratio (OR) 3.58, 95% confidence interva (CI): 1.78-7.18, P < 0.0005). CONCLUSIONS: We identified several SNPs that are individual additive factors influencing FD development. The use of unweighted GRS2 is a simple and clinically relevant tool that further improves the prediction of FD in APOE2/E2 homozygotes with corresponding biochemical characteristics.
- MeSH
- apolipoprotein E2 * genetika MeSH
- apolipoproteiny E genetika MeSH
- dospělí MeSH
- genetická predispozice k nemoci * MeSH
- genetické rizikové skóre MeSH
- genotyp * MeSH
- hyperlipoproteinemie typ III genetika MeSH
- jednonukleotidový polymorfismus * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Panel odborníků (PO) z České republiky a Slovenské republiky s přispěním profesora C. Borghi z Boloňské univerzity projednal klinický postup pro vyšetřování a léčbu hyperurikemie (HU) u pacientů se zvýšeným kardiovaskulárním (KV) rizikem. Vzhledem k tomu, že zvýšená hladina kyseliny močové (KM) modifikuje KV-riziko, je potřeba ji považovat za významný modifikující faktor KV-rizika a identifikovat pacienty, u nichž může její terapeutické snížení zlepšit KV-parametry. Absence selekce vhodných pacientů je zřejmě důvodem dosavadních nejednotných výsledků studií, které hodnotily klinické výsledky antihyperurikemické léčby. Panel odborníků navrhuje léčit HU danou zvýšením aktivity xantinoxidázy (XO), která je spojena se zvýšením KV-rizika, nikoliv HU vzniklou v důsledku snížené renální exkrece KM, která není z KV-hlediska tak riziková. Pro odlišení navrhuje PO používat nový index poměru sérové hladiny KM a kreatininu (sKM/sKr), který prokázal korelaci s výskytem KV-příhod. Hladinu KM doporučuje PO za účelem KV-prevence vyšetřovat u pacientů se zvýšeným KV-rizikem (s hypertenzí, diabetem, dyslipidemií, chronickým onemocněním ledvin, akumulací KV-rizikových faktorů či KV-onemocněním) a při hodnotě indexu sKM/sKr > 3,6 zahájit intervenci k cílovým hodnotám KM v séru < 360 μmol/l u mužů a < 300 μmol/l u žen. Intervence spočívá v edukaci pacienta a úpravě životního stylu, optimalizaci léčby dalších KV-rizikových faktorů a podávání inhibitoru XO, v 1. linii alopurinolu. Dávku alopurinolu je třeba postupně titrovat v rozmezí obvykle 100–300 mg/den podle dosažení cílové hladiny KM při pravidelných kontrolách 1krát za 4–6 týdnů. Po stabilizaci stavu je doporučena pokračující léčba za pravidelného monitorování 1krát za 6 měsíců.
A panel of experts from the Czech and Slovak Republics, with the contribution of Professor C. Borghi from the University of Bologna, discussed the clinical approach for the investigation and treatment of hyperuricemia (HU) in patients with increased cardiovascular (CV) risk. Since elevated uric acid (UA) modifies CV risk, it should be considered as an important modifier of CV risk and patients in whom its therapeutic reduction may improve CV parameters should be identified. The lack of selection of suitable patients is probably the reason for the inconsistent results of studies evaluating the clinical outcomes of antihyperuricemic therapy to date. The expert panel suggests treating HU due to an increase in xanthine oxidase (XO) activity, which is associated with an increase in CV risk, rather than HU due to decreased renal excretion of UA, which is not as risky from a CV perspective. To differentiate, he proposes to use a new index of the ratio of serum UA to creatinine (sUA/sCr), which has been shown to correlate with the incidence of CV events. For the purpose of CV prevention, it is recommended to investigate UA levels in patients with increased CV risk (hypertension, diabetes, dyslipidemia, chronic kidney disease, accumulation of CV risk factors or CVD) and to initiate intervention to target serum UA levels < 360 μmol/l in men and < 300 μmol/l in women with sUA/sCr index > 3.6. Intervention consists of patient education and lifestyle modification, optimization of treatment of other CV risk factors and administration of an XO inhibitor, allopurinol in the first line. The dose of allopurinol should be gradually titrated, usually in the range of 100–300 mg/day, according to the achievement of the target level of UA, with regular checks every 4–6 weeks. After stabilization of the condition, continued treatment with regular monitoring every 6 months is recommended.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování MeSH
- fenotyp MeSH
- hyperurikemie * diagnóza komplikace patofyziologie terapie MeSH
- kardiovaskulární nemoci * komplikace prevence a kontrola MeSH
- kreatinin krev MeSH
- kyselina močová krev metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- xanthinoxidasa antagonisté a inhibitory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Aterosklerózou podmíněná kardiovaskulární onemocnění (ASKVO) představují hlavní příčinu morbidity a mortality nejen v České republice, ale také globálně. Ze jejich hlavní, tedy kauzální rizikový faktor (RF) je považován cholesterol nesený částicemi obsahujícími apolipoprotein B (apoB), tj. převážně částicemi LDL. Jakkoli je věnována stále větší pozornost inovativním léčebným postupům, ukazuje se, že za nedostatečnou kontrolou dyslipidemie (DLP) stojí často nonadherence k léčbě či (bohužel) lékařská inercie. Cílem multicentrické retrospektivní průřezové studie bylo zmapování kontroly DLP a léčebných strategií ve skupině pacientů ve vysokém či velmi vysokém kardiovaskulárním (KV) riziku, a to na pracovištích ambulantních kardiologů/internistů. Celkem bylo do studie zařazeno 450 pacientů – 80 % ve velmi vysokém KV-riziku a 12,7 % v KV-riziku vysokém; zbylá procenta zaujímali chybně zařazení probandi. Pouze 19,4 % velmi vysoce KV-rizikových nemocných, respektive 28,1 % vysoce rizikových, dosahovalo cílových hodnot LDL-cholesterolu (LDL-C). Více než 60 % ošetřujících kardiologů (navzdory doporučeným postupům) preferovalo pomalou (opatrnou) titraci dávky hypolipidemik; pouze 17 % kliniků indikovalo promptní úpravu zavedené terapie (navýšení dávky, změnu preparátu či přidání dalšího léku) k dosažení redukce LDL-C. Překvapujícím zjištěním bylo, že přes 60 % lékařů bylo spokojeno s dosavadní léčbou, a to i přes to, že nebylo dosaženo cílových hodnot lipidových parametrů. Je zřejmá velmi pozvolná (bohužel neuspokojivá) penetrace doporučených postupů do klinické praxe. Lze tedy předpokládat, že při maximálním využití v současnosti dostupných léčebných možností bude u velké části pacientů docíleno uspokojivé kontroly DLP, a to s minimem dalších nákladů.
Atherosclerotic cardiovascular diseases (ASCVD) are the leading cause of morbidity and mortality not only in the Czech Republic but also globally. Cholesterol carried by apolipoprotein B (apoB)-containing particles, i.e. predominantly LDL particles, is considered to be their major, i.e. causal, risk factor (RF). Although increasing attention is being paid to innovative therapies, it appears that nonadherence to treatment or (unfortunately) medical inertia is often behind the lack of control of dyslipidemia (DLP). The aim of this multicenter retrospective cross-sectional study was to map DLP control and treatment strategies in a group of patients at high or very high cardiovascular (CV) risk, in outpatient cardiologists/internists’ offices. A total of 450 patients were enrolled in the study-80% at very high CV risk and 12.7% at high CV risk; the remaining percentages were misclassified probands. Only 19.4% and 28.1% of the very high CV-risk and high-risk patients, respectively, achieved target LDL-cholesterol (LDL-C) levels. More than 60% of the treating cardiologists (despite recommended practices) preferred slow (cautious) dose titration of hypolipidemic agents; only 17% of clinicians indicated prompt modification of established therapy (dose increase, change of preparation, or addition of another drug) to achieve LDL-C reduction. A surprising finding was that over 60% of clinicians were satisfied with the current treatment, despite not achieving target lipid parameters. A very slow (unfortunately unsatisfactory) penetration of the recommended procedures into clinical practice is evident. Thus, it can be assumed that with maximum use of currently available treatment options, satisfactory control of DLP will be achieved in a large proportion of patients with minimal additional costs.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii statistika a číselné údaje MeSH
- dyslipidemie etiologie farmakoterapie MeSH
- hypolipidemika terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární nemoci * etiologie farmakoterapie MeSH
- LDL-cholesterol * krev účinky léků MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
Východisko: Lipoproteinová aferéza (LA) je velmi účinná, časově náročná a nákladná metoda snižování hladin LDL-cholesterolu (Low Denzity Lipoprotein Cholesterol – LDL-C), lipoproteinu(a) – Lp(a) a dalších apoB obsahujících lipoproteinů, včetně na triglyceridy bohatých lipoproteinů. Tato metoda byla poprvé použita téměř před 50 lety a dlouho byla terapií „poslední možnosti“ pro dyslipidemie, které jinak nelze řešit. V posledních letech jsou vyvíjena nová, velmi účinná hypolipidemika a účelem tohoto přehledu je definovat roli lipoproteinové aferézy v současném kontextu. Rozbor problematiky: Lipoproteinová aferéza stále hraje důležitou roli v léčbě pacientů s homozygotní familiární hypercholesterolemií (HoFH) a některých pacientů s dalšími formami hypercholesterolemie a aterosklerotickými kardiovaskulárními chorobami (ASKVO). Zejména pacienti, kteří nedosahují léčebných cílů navzdory moderní hypolipidemické farmakoterapii, ať už proto, že ji netolerují nebo je terapeutická odpověď nedostatečná. Lp(a) je vedle LDL-C další důležitý kardiovaskulární rizikový faktor a lipoproteinová aferéza je taktéž využívána ke snížení koncentrací lipoproteinu(a) u pacientů s významným zvýšením Lp(a) a kardiovaskulárním onemocněním. Existuje však značná heterogenita v doporučeních vědeckých autorit ohledně toho, které skupiny pacientů by měly být léčeny lipoproteinovou aferézou. Závěr: Doporučení odborných společností indikují léčbu klasickými i moderními hypolipidemiky před zahájením léčby lipoproteinovou aferézou a současně také s aferézou s cílem snížení a dosažení cílových hladin LDL-C. LA nemusí předcházet farmakoterapii, naopak klinické studie ukázaly možnost weaningu z LA při použití testovaných nových léčiv. Kombinované použití lipoproteinové aferézy a nových hypolipidemik (inhibitorů PCSK9, lomitapidu a evinakumabu) nabízí cenný terapeutický přístup u pacientů s obtížně kontrolovatelnými hladinami LDL-C. Lipoproteinová aferéza zůstává důležitým nástrojem pro terapii pacientů se závažnými dyslipidemiemi rezistentními na léčbu, zejména pacientů s homozygotní FH.
Background: Lipoprotein apheresis (LA) is a very effective, time-consuming and costly method of lowering low-density lipoprotein cholesterol (LDL-C), lipoprotein(a) – Lp(a) and other apoB-containing lipoproteins, including triglyceride-rich lipoproteins. This method was first used almost 50 years ago and has long been a “last resort” therapy for dyslipidemias that cannot otherwise be addressed. In recent years, new, highly effective hypolipidemic agents have been developed and the purpose of this review is to define the role of lipoprotein apheresis in the current context. Discussion of the problem: Lipoprotein apheresis still plays an important role in the treatment of patients with homozygous familial hypercholesterolemia (HoFH) and some patients with other forms of hypercholesterolemia and atherosclerotic cardiovascular disease (ASCVD). In particular, patients who fail to achieve therapeutic goals despite modern hypolipidemic drug therapy, either because they are intolerant or the therapeutic response is inadequate. Lp(a) is another important cardiovascular risk factor besides LDL-C, and lipoprotein apheresis is also used to reduce lipoprotein(a) concentrations in patients with significant elevations of Lp(a) and cardiovascular disease. However, there is considerable heterogeneity in the recommendations of scientific authorities regarding which groups of patients should be treated with lipoprotein apheresis. Conclusion. Recommendations of professional societies indicate treatment with conventional and modern hypolipidemic agents before starting lipoprotein apheresis therapy and simultaneously with apheresis to reduce and achieve target LDL-C levels. LA does not need to precede drug therapy; on the contrary, clinical trials have shown the possibility of weaning from LA when using investigational new drugs. The combined use of lipoprotein apheresis and novel hypolipidemics (PCSK9 inhibitors, lomitapide and evinacumab) offers a valuable therapeutic approach for patients with difficult-to-control LDL-C levels. Lipoprotein apheresis remains an important tool for the treatment of patients with severe treatment-resistant dyslipidemias, especially those with homozygous FH.
- Klíčová slova
- lipoproteinová aferéza,
- MeSH
- ateroskleróza terapie MeSH
- dyslipidemie * terapie MeSH
- humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování MeSH
- hypercholesterolemie terapie MeSH
- hypolipidemika aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- kardiovaskulární nemoci terapie MeSH
- LDL-cholesterol krev účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- lipoprotein (a) krev účinky léků MeSH
- PCSK9 inhibitory terapeutické užití MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- separace krevních složek * metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- kardiologie * MeSH
- osobní vzpomínky jako téma MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- O autorovi
- Piťha, Jan, 1964- Autorita
- Blaha, Vladimír, 1964- Autorita
- Klíčová slova
- romosozumab,
- MeSH
- kardiovaskulární nemoci epidemiologie patofyziologie MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální protilátky * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- osteoporóza farmakoterapie komplikace patofyziologie MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Atherosclerotic cardiovascular disease (ASCVD) and consequent acute coronary syndromes (ACS) are substantial contributors to morbidity and mortality across Europe. Fortunately, as much as two thirds of this disease's burden is modifiable, in particular by lipid-lowering therapy (LLT). Current guidelines are based on the sound premise that, with respect to low-density lipoprotein cholesterol (LDL-C), "lower is better for longer", and recent data have strongly emphasised the need for also "the earlier the better". In addition to statins, which have been available for several decades, ezetimibe, bempedoic acid (also as fixed dose combinations), and modulators of proprotein convertase subtilisin/kexin type 9 (PCSK9 inhibitors and inclisiran) are additionally very effective approaches to LLT, especially for those at very high and extremely high cardiovascular risk. In real life, however, clinical practice goals are still not met in a substantial proportion of patients (even in 70%). However, with the options we have available, we should render lipid disorders a rare disease. In April 2021, the International Lipid Expert Panel (ILEP) published its first position paper on the optimal use of LLT in post-ACS patients, which complemented the existing guidelines on the management of lipids in patients following ACS, which defined a group of "extremely high-risk" individuals and outlined scenarios where upfront combination therapy should be considered to improve access and adherence to LLT and, consequently, the therapy's effectiveness. These updated recommendations build on the previous work, considering developments in the evidential underpinning of combination LLT, ongoing education on the role of lipid disorder therapy, and changes in the availability of lipid-lowering drugs. Our aim is to provide a guide to address this unmet clinical need, to provide clear practical advice, whilst acknowledging the need for patient-centred care, and accounting for often large differences in the availability of LLTs between countries.
- MeSH
- akutní koronární syndrom * krev farmakoterapie etiologie MeSH
- anticholesteremika terapeutické užití MeSH
- ateroskleróza * krev komplikace farmakoterapie MeSH
- hypolipidemika * terapeutické užití MeSH
- LDL-cholesterol krev MeSH
- lidé MeSH
- přehledová literatura jako téma MeSH
- statiny terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH