U asymptomatických pacientů v primární péči se běžně setkáváme s mírným zvýšením koncentrací jaterních enzymů alaninaminotransferázy a aspartátaminotransferázy. Údajů, jimiž se můžeme řídit v rámci diagnostiky těchto stavů, je poskrovnu. Jestliže podezření na příčinu nevyplyne z anamnézy ani z fyzikálního vyšetření, měli bychom zahájit postupné vyšetřování se zřetelem na prevalence onemocnění, která mírné zvýšení koncentrací aminotransferáz vyvolávají. Nejběžnější příčinou je nealkoholová steatóza jater (NAFLD), jež může postihovat až 30 % populace. Mezi další běžné příčiny patří alkoholové postižení jater, poškození jater související s medikací, virové hepatitidy a hemochromatóza. Méně často se vyskytují defi cit α1-antitrypsinu, autoimunitní hepatitida a Wilsonova nemoc. Zvýšení koncentrací jaterních aminotransferáz mohou být vyvolána také extrahepatálními chorobami (jako jsou poruchy funkce štítné žlázy, celiakie, hemolýza, svalová onemocnění). Vstupní vyšetření by mělo zahrnovat zhodnocení lipidového profilu nalačno, stanovení glykémie, sérové koncentrace železa a feritinu, celkové vazebné kapacity pro železo a povrchového antigenu viru hepatitidy B i protilátek proti viru hepatitidy C. Jsou-li výsledky těchto testů normální, měli bychom zkusit úpravu životosprávy s observací, případně dle okolností pátrat po méně častých příčinách. Další diagnostika může zahrnovat ultrasonografii, měření koncentrací α1-antitrypsinu a ceruloplasminu, elektroforézu sérových proteinů a stanovení antinukleárních protilátek, protilátek proti hladké svalovině a protilátek proti mikrosomům jater a ledvin prvního typu. Zůstanou-li koncentrace aminotransferáz zvýšeny po dobu šesti měsíců či déle, doporučuje se odeslat pacienta k podrobnějšímu vyšetření a ke zvážení biopsie jater.

Mild elevations in levels of the liver enzymes alanine transaminase and aspartate transaminase are commonly discovered in asymptomatic patients in primary care. Evidence to guide the diagnostic workup is limited. If the history and physical examination do not suggest a cause, a stepwise evaluation should be initiated based on the prevalence of diseases that cause mild elevations in transaminase levels. The most common cause is nonalcoholic fatty liver disease, which can aff ect up to 30% of the population. Other common causes include alcoholic liver disease, medication-associated liver injury, viral hepatitis, and hemochromatosis. Less common causes include α1-antitrypsin deficiency, autoimmune hepatitis, and Wilson disease. Extrahepatic conditions (e.g., thyroid disorders, celiac disease, hemolysis, muscle disorders) can also cause elevated liver transaminase levels. Initial testing should include a fasting lipid profi le; measurement of glucose, serum iron, and ferritin; total iron-binding capacity; and hepatitis B surface antigen and hepatitis C virus antibody testing. If test results are normal, a trial of lifestyle modifi cation with observation or further testing for less common causes is appropriate. Additional testing may include ultrasonography; measurement of α1-antitrypsin and ceruloplasmin; serum protein electrophoresis; and antinuclear antibody, smooth muscle antibody, and liver/kidney microsomal antibody type 1 testing. Referral for further evaluation and possible liver biopsy is recommended if transaminase levels remain elevated for six months or more.

• MeSH
• Algorithms MeSH
• Fatty Liver, Alcoholic diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Biopsy utilization   MeSH
• Diagnostic Techniques, Digestive System MeSH
• Hemochromatosis diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Hepatitis B diagnosis   enzymology   complications   MeSH
• Hepatitis C diagnosis   enzymology   complications   MeSH
• Hepatolenticular Degeneration enzymology   complications   MeSH
• Clinical Enzyme Tests methods   standards   utilization   MeSH
• Humans MeSH
• Meta-Analysis as Topic MeSH
• Metabolic Syndrome diagnosis   complications   MeSH
• Liver Diseases enzymology   etiology   prevention & control   MeSH
• Polypharmacy MeSH
• Practice Guidelines as Topic MeSH
• Transaminases isolation & purification   metabolism   drug effects   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Směrnice odborné společnosti American Thyroid Association z roku 2011 klasifikují diagnostická a terapeutická doporučení na základě síly důkazů, a to od stupně A (silná doporučení podložená jednoznačnými důkazy o klinické prospěšnosti) až k stupni D (odmítnutí) a I (nedostatečné důkazy). V těhotenství je třeba léčit pacientky s manifestní hypotyreózou (doporučení stupně A) a se subklinickou hypotyreózou (s omezením). K medikamentózní léčbě musí být používán výhradně levotyroxin. U pacientek, které byly léčeny pro hypotyreózu před těhotenstvím, by mělo být upraveno dávkování levotyroxinu po početí. Adekvátně terapeuticky kompenzovaná autoimunitní tyreoiditida nevyžaduje speciální monitorování funkce štítné žlázy mateřské ani fetální, pokud v průběhu těhotenství nevznikne indikace z jiné příčiny (doporučení stupně A). Hypertyreóza by měla být adekvátně léčena (až k dosažení eutyreózy), pokud možno již před začátkem gravidity (doporučení stupně A). V období kojení jsou tyreostatika považována za bezpečná, za předpokladu sníženého dávkování a většího počtu denních dávek, které se podávají po kojení (stupeň A). Při těhotenské hypertyreóze vyvolané choriovým gonadotropinem (hCG) se léčba tyreostatiky nedoporučuje (stupeň D). Rovněž se při hypertyreóze v těhotenství nedoporučuje kombinovaná léčba tyreostatikem a levotyroxinem, s výjimkou vzácné hypertyreózy fétu (stupeň D).

Die Leitlinie 2011 der „American Thyroid Association“ graduiert ihre Empfehlungen von A (starke Empfehlung: gute Evidenz für den klinischen Nutzen) bis D (Ablehnung) und I (unzureichende Evidenz). TSH ist der beste Indikator der Schilddrüsenfunktion in der Schwangerschaft (Grad A). Manifeste Hypothyreosen (Grad A) und (mit Einschränkungen) subklinische Hypothyreosen müssen in der Schwangerschaft behandelt werden. Für die Therapie sollte ausschließlich Levothyroxin benutzt werden. Besteht vor der Schwangerschaft eine behandelte Hypothyreose, so muss die Levothyroxindosis nach der Konzeption ggf. angepasst werden. Eine adäquat eingestellte Autoimmunthyreoiditis erfordert kein spezielles Monitoring (der mütterlichen oder fetalen Schilddrüsenfunktion), es sei denn, hierfür gibt es zusätzliche, im Schwangerschaftsverlauf begründete Indikationen (Grad A). Eine Hyperthyreose sollte adäquat (bis zur Euthyreose) behandelt werden, möglichst schon vor der Schwangerschaft (Grad A). Eine thyreostatische Therapie in der Stillperiode gilt als sicher (Beachte: Dosisbegrenzung, verteilte Tagesdosen, Gabe nach dem Stillen) (Grad A). Nicht empfohlen wird die Therapie der hCG-induzierten Schwangerschaftshyperthyreose mit Thyreostatika (Grad D) sowie die Kombinationstherapie von Thyreostatika plus Levothyroxin bei Hyperthyreose in der Schwangerschaft (seltene Ausnahme – fetale Hyperthyreose) (Grad D).

• MeSH
• Diagnostic Techniques, Endocrine standards   trends   utilization   MeSH
• Drug Therapy methods   standards   utilization   MeSH
• Hyperthyroidism diagnosis   etiology   therapy   MeSH
• Hypothyroidism diagnosis   etiology   therapy   MeSH
• Clinical Enzyme Tests methods   standards   utilization   MeSH
• Pregnancy Complications enzymology   etiology   prevention & control   MeSH
• Humans MeSH
• Evidence-Based Medicine trends   MeSH
• Methimazole administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• Thyroid Diseases diagnosis   complications   therapy   MeSH
• Mass Screening methods   utilization   MeSH
• Propylthiouracil administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• Risk Factors MeSH
• Practice Guidelines as Topic standards   MeSH
• Thyroid Function Tests methods   standards   utilization   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

• MeSH
• Water Pollution, Chemical prevention & control   MeSH
• Clinical Enzyme Tests methods   utilization   MeSH
• Clinical Laboratory Techniques utilization   MeSH
• Conductometry methods   utilization   MeSH
• Sodium Cyanide diagnostic use   MeSH
• Humans MeSH
• Osmotic Pressure MeSH
• Saccharomyces cerevisiae enzymology   isolation & purification   MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Toxicity Tests methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Cíle studie: Cílem této práce bylo nalézt dostatečně účinnou metodu pro izolaci fungální DNA z periferní krve, která by svým provedením (zejména časovou a finanční nenáročností) byla vhodná pro rutinní diagnostické použití. Materiál a metody: Srovnávali jsme čtyři různé metody izolace fungální DNA – jednu metodu založenou na enzymatické lyzi buněk a tři různé metody využívající spojení chemické lyze a mechanického rozrušení fungálních buněk pomocí skleněných kuliček. Pro izolaci byla použita tzv. negativní periferní krev (tedy periferní krev pacientů bez příznaků a průkazu infekce Aspergillus sp.) zaočkovaná definovaným množstvím kultury Aspergillus sp. Izolovaná DNA byla poté kvantitativně analyzována pomocí in-house real-time PCR metody se specifickou sondou. Výsledky: Enzymatická metoda se pro použití v rutinní diagnostice zdá být svou nízkou účinností a také zdlouhavým provedením naprosto nevhodná. Naopak vhodnější mohou být metody využívající spojení chemického a mechanického rozrušení buněk s jejichž pomocí je možné izolovat fungální DNA s vysokou účinností v poměrně krátkém čase. Závěr: Pro rutinní použití byla v naší laboratoři vybrána metoda izolace fungální DNA pomocí ZR Fungal/Bacterial DNA Kit (Zymo Research, USA), kterou je nyní zapotřebí vyzkoušet na větším množství skutečných klinických vzorků.

Aim of the study: The main goal of this study was to find the best method for fungal DNA isolation from peripheral blood samples. The method should be very effective but not expensive or time consuming to be suitable for routine diagnostics use. Material and methods: We compared four different methods for Aspergillus DNA isolation - one method with enzymatic lysis of the fungal cell wall and three methods that combine chemical and mechanical lysis (using high speed cell disruption with glass beads). Negative peripheral blood samples (peripheral blood of patients without symptoms and confirmation of Aspergillus infection) inoculated with defined amount of Aspergillus sp. hyphae were used for DNA isolation. Isolated DNA was then quantitatively analyzed with in-house real-time PCR method using specific probe. Results: Enzymatic method seems not to be useful in a routine diagnostics mainly because of its low efficiency and too long processing time. Better could be the methods using both chemical and mechanical cell disruption that can isolate fungal DNA with high efficiency in a relatively short time. Conclusions: The method using ZR Fungal/Bacterial DNA Kit (Zymo Research, USA) was chosen for routine use in our laboratory. It is necessary to test this method on more clinical samples to evaluate its contribution to molecular diagnostics of invasive aspergillosis.

• MeSH
• Aspergillus fumigatus isolation & purification   pathogenicity   MeSH
• Aspergillosis diagnosis   genetics   blood   MeSH
• DNA, Fungal genetics   isolation & purification   blood   MeSH
• Financing, Organized utilization   MeSH
• Clinical Enzyme Tests methods   utilization   MeSH
• Clinical Laboratory Techniques utilization   MeSH
• Evidence-Based Medicine trends   MeSH
• Polymerase Chain Reaction methods   utilization   MeSH

Cíl práce: Diferenční sacharidový absorpční test se široce používá pro vyšetření střevní propustnosti. Metodou volby pro stanovení manitolu a laktulózy v moči jsou chromatografické metody (GC, HPLC). V současné době jsou dostupné komerční enzymatické testy pro stanovení těchto cukrů v moči. Srovnávali jsme výsledky plynové chromatografie a enzymatické metody. Metodika: Bylo vyšetřeno 17 vzorků moči pacientů, kteří podstoupili LAMA test, za použití plynové chromatografie a enzymatické metody na stanovení laktulózy a manitolu v moči. Výsledky těchto metod byly srovnány pomocí regrese podle Passinga-Bablocka. Výsledky: Regrese podle Passinga-Bablocka vykazuje přítomnost proporcionální odchylky, pozitivní v případě manitolu (y = 1,1994 x – 0,6512) a negativní v případě laktulózy (y = 0,8125 x – 0,0382). Patologicky zvýšená střevní propustnost byla stanovena v 6 případech GC metodou a v 5 případech enzymatickou metodou. Závěry: Mezi GC a enzymatickou metodou na stanovení manitolu a laktulózy v moči existují proporcionální odchylky. Diagnostická použitelnost obou metod byla v našem souboru pacientů srovnatelná.

Objective: Differential sugar absorption test with lactulose and mannitol is videly used for intestinal permeability investigation. The methods of choice for lactulose and mannitol determination in urine are GC and HPLC methods. At this time commercial enzymatic tests for this sugar determiantion in urine are available. We compared results of GC and enzymatic method. Methods: 17 urine samples from patients undergoing LAMA sugar absorption test were analysed by using of GC and enzymatic method for lactulose and mannitol determination. The results of these methods were compared by Passing- -Bablock regression method. Results: Passing-Bablock regression demostrates the presence of the proportional deviation, positive in case of mannitol (y = 1,1994x – 0,6512), and negative in case of lactulose (y = 0,8125x – 0,0382). Pathological increased intestinal permeability was established in 6 cases by GC method and in 5 cases by enzymatic emthod. Conclusions: The proportional deviation exists between GC and enzymatic method for lactulose and mannitol determination in urine. The diagnostic utility of both analytical methods was in our group of patients comparable.

• MeSH
• Chromatography, Gas methods   utilization   MeSH
• Research Support as Topic MeSH
• Clinical Enzyme Tests methods   utilization   MeSH
• Lactulose metabolism   urine   MeSH
• Humans MeSH
• Mannitol metabolism   urine   MeSH
• Permeability MeSH
• Intestinal Mucosa cytology   immunology   metabolism   MeSH
• Intestine, Small metabolism   microbiology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

• MeSH
• beta-Lactamases MeSH
• Enterobacteriaceae Infections enzymology   microbiology   MeSH
• Clinical Enzyme Tests classification   methods   utilization   MeSH
• Humans MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Comparative Study MeSH

• MeSH
• Cholangiopancreatography, Endoscopic Retrograde methods   utilization   MeSH
• Cholestasis, Extrahepatic diagnosis   complications   MeSH
• Clinical Enzyme Tests methods   utilization   MeSH
• Humans MeSH
• Pancreatitis diagnosis   etiology   MeSH
• Ultrasonography methods   utilization   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

• MeSH
• Homocysteine analysis   MeSH
• Clinical Enzyme Tests methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Clinical Laboratory Techniques methods   instrumentation   MeSH
• In Vitro Techniques MeSH

• MeSH
• Anthraquinones pharmacology   MeSH
• Enzyme Inhibitors pharmacology   MeSH
• Clinical Enzyme Tests utilization   MeSH
• Sodium-Potassium-Exchanging ATPase physiology   drug effects   MeSH
• In Vitro Techniques MeSH

• MeSH
• Acute Disease MeSH
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Hepatitis A immunology   MeSH
• Hepatitis B immunology   MeSH
• Clinical Enzyme Tests utilization   MeSH
• Humans MeSH
• Radioimmunoassay utilization   MeSH
• Hepatitis, Viral, Human diagnosis   immunology   MeSH
• Hepatitis Viruses immunology   classification   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH