Karcinom plic je celosvětově jedno z nejčastějších a nejzávažnějších onkologických onemocnění. Cílenou analýzou mutačního statutu u nemalobuněčného karcinomu plic detekujeme u 10-15 % pacientů mutace genu receptoru pro epidermální růstový faktor, jejichž přítomnost je pro pacienta prognosticky i predikčně terapeuticky významná.1 Diagnostika probíhá na základě molekulárně genetických metod.2 V závislosti na výkonnostním stavu pacienta a typu mutace je pacient indikován k terapii s tyrosinkinázovými inhibitory, které v této skupině pacientů slibují dobrou odpověď na léčbu s příznivým bezpečnostním profilem.

Worldwide, lung cancer is one of the most common oncological disease. Targeted analysis of the mutation status in non-small cell lung carcinoma detects 10-15 % of patients with a mutated epidermal growth factor receptor gene, whose presence is significant prognostically and therapeutically.1 Diagnosis is based on molecular-genetic methods.2 Depending on the patient's performance status and type of mutation, the patient is indicated for therapy with tyrosine kinase inhibitors, which in this group of patients promise a good response to treatment with a favorable safety profile.

• MeSH
• Molecular Targeted Therapy MeSH
• ErbB Receptors * analysis   genetics   MeSH
• Carcinogenesis genetics   MeSH
• Humans MeSH
• Mutation genetics   MeSH
• Carcinoma, Non-Small-Cell Lung * diagnosis   drug therapy   genetics   MeSH
• Drug-Related Side Effects and Adverse Reactions MeSH
• Protein-Tyrosine Kinases antagonists & inhibitors   therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Úvod: Mutační analýza genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor - EGFR) z nádorové tkáně je v současnosti standardním testem u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic. Molekulární testování cirkulující nádorové DNA (circulating tumor DNA - ctDNA) z plazmy se ukazuje být spolehlivou alternativou detekce mutací v případech, kdy není možné získat bioptický či cytologický vzorek z nádoru či je třeba monitorovat léčebnou odpověď pomocí opakovaných vyšetření. Navíc dle recentních prací ctDNA lépe odráží heterogenitu nádorového procesu než odběr z izolované nádorové léze či metastázy. Za účelem zhodnocení analytické kvality testování mutací v genu EGFR z ctDNA izolované z plazmy bylo zorganizováno mezilaboratorní porovnání v rámci referenčních laboratoří prediktivní diagnostiky v České republice. Materiál a metody: Celkem 7 laboratořím bylo zasláno 13 komerčně dostupných referenčních vzorků 2 ml plazmy obsahující nejčastější senzitivní mutace genu EGFR (delece v exonu 19, L858R) a rezistentní mutaci T790M s frekvencí mutací 5; 0,5 a 0,05 %. Jeden vyšetřovaný vzorek obsahoval nemutovanou DNA. Vzorky byly analyzovány metodami standardně využívanými v diagnostické praxi. V 6 ze 7 laboratoří byl použit cobas® EGFR Mutation Test v2, v 1 laboratoři Super-ARMS® EGFR Mutation Detection Kit. Výsledky: Určeno bylo 91 genotypů s celkovou chybovostí 24,2 % (22/91). Na 0,5% a vyšší úrovni mutační frekvence činila celková chybovost 3,2 % (2/63), na 5% úrovni 0 % (0/35). Nebyly detekovány žádné falešně pozitivní výsledky. Platforma cobas® dosáhla konzistentně úspěšné detekce na hladině 0,05 % pro deleci v exonu 19. Pro mutace L858R a T790M byl práh detekce nad hodnotou 0,5 %. Závěr: Naše výsledky poukazují na limitovanou citlivost vyšetření mutací EGFR z plazmy, a to zejména mutace T790M. Obzvláště pro vyšetřování ctDNA z plazmy, jejíž frakce může být velice nízká (až 0,01 %), je nutné klást důraz na používání vysoce senzitivních molekulárních metod. Výsledky tohoto porovnání kvality potvrzují nutnost pokusu o rebiopsii u pacientů s negativním výsledkem, neboť oproti vyšetření solidního vzorku tkáně stoupá podíl falešně negativních případů.

Background: Detection of EGFR mutations in tumor tissue represents a standard testing procedure in patients with non-small cell lung cancer. Molecular testing of circulating tumor DNA (ctDNA) in plasma enables detection of mutations in cases where tumor specimens are unavailable or when monitoring of therapeutic responses is necessary. In addition, according to the recent literature, ctDNA better reflects the heterogeneity of the neoplastic cell population than isolated tumor lesion or metastasis. We report a national interlaboratory evaluation aimed at assessing the analytical quality of ctDNA EGFR testing in plasma across seven reference laboratories in the Czech Republic. Material and methods: Aliquots of 13 plasma samples were sent to 7 laboratories and consisted of commercially available 2 ml plasma specimens of genomic DNA with mutant allelic frequencies of 5, 0.5, 0.05, and 0% of the most common sensitizing mutations (deletion in exon 19, L858R) and the resistance mutation T790M. DNA extraction and EGFR testing were performed according to standard procedures. In 6/7 laboratories the cobas® EGFR Mutation Test v2 was used. One laboratory employed the Super-ARMS® EGFR Mutation Detection Kit. Results: In total, 91 genotypes were determined with an overall error rate of 24.2% (22/91). The overall error rates were 3.2% (2/63) for the 0.5% mutation frequency and 0% for the 5% mutation frequency (0/35), respectively. No false positive results were reported. The cobas® method achieved consistent results with the 0.05% mutation frequency for the exon 19 deletion. For L858R and T790M mutations, the threshold was above the 0.5% frequency. Conclusions: The results show that EGFR testing for ctDNA in plasma has limited sensitivity, especially for detection of the T790M mutation. Particularly, in ctDNA testing of very low mutated DNA plasma fractions (below 0.01%), emphasis should be placed on the use of highly sensitive molecular methods. The outcomes of this quality assessment confirm the need for rebiopsy in patients with negative plasma results because of a higher false negative rate in comparison to tissue testing.

• MeSH
• Biopsy methods   MeSH
• Circulating Tumor DNA analysis   MeSH
• ErbB Receptors * analysis   MeSH
• Humans MeSH
• Biomarkers, Tumor MeSH
• Carcinoma, Non-Small-Cell Lung * diagnosis   blood   MeSH
• Reproducibility of Results MeSH
• Laboratory Proficiency Testing MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

OBJECTIVES: To examine combined immunoprofiles of epidermal growth factor receptor (EGFR), CD44, and p16 in oropharyngeal squamous cell carcinoma (OPSCC) and to correlate them with radiotherapy treatment outcomes and clinicopathological parameters. Prognostic impact of the American Joint Committee on Cancer (AJCC) 8th edition staging system in comparison with 7th edition was analyzed. METHODS: The study included 77 OPSCC patients treated by definitive intensity-modulated radiotherapy (IMRT). Clinical staging was assessed according to the AJCC, both 7th and 8th edition. Immunohistochemical (IHC) analysis of CD44 and EGFR was performed on primary biopsy tumor tissues. To evaluate the HPV status, IHC detection of p16 was employed. RESULTS: The AJCC 8th edition staging system revealed correlations between overall survival (OS), progression-free survival (PFS), locoregional control (LRC), and clinical stage. EGFR and CD44 positivity (+) and p16 negativity (-) were associated with clinical stage IV of the disease. CD44+ and EGFR+ OPSCC displayed worse OS and LRC, and these cases also showed the worst 3-year OS and LRC. Combined analysis of protein expressions identified an association between p16- and EGFR+, p16- and CD44+, EGFR+, and CD44+. Combined immunoprofiles CD44+/p16-, EGFR+/p16-, and EGFR+/CD44+ were associated with worst OS and LRC. CONCLUSIONS: Combined immunoprofiles of p16, EGFR, and CD44 might provide valuable prognostic and predictive information for the individual OPSCC patients, especially in terms of response to IMRT and prediction of treatment outcomes. Application of the AJCC 8th edition staging for HPV+ OPSCC proved to improve hazard discrimination and prognostication of OPSCC.

• MeSH
• Hyaluronan Receptors analysis   MeSH
• Adult MeSH
• ErbB Receptors analysis   MeSH
• Immunohistochemistry * MeSH
• Cyclin-Dependent Kinase Inhibitor p16 analysis   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Biomarkers, Tumor analysis   MeSH
• Oropharyngeal Neoplasms diagnosis   pathology   MeSH
• Prognosis MeSH
• Aged MeSH
• Carcinoma, Squamous Cell diagnosis   pathology   MeSH
• Neoplasm Staging methods   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH

EGF complexed to fluorescent photostable quantum dots by biotin-streptavidin system (bEGF-savQD) is attractive for both the basic research and therapeutic application such as targeted drug delivery in EGF-receptor (EGFR) expressing cancers. However, compared to native EGF, the large size of QD and its quasi-multivalency can have unpredictable effects on EGFR endocytosis changing the internalization portal and/or endosomal processing tightly bound to EGF signaling. We have found that bEGF-savQDs enter HeLa cells via the temperature-dependent clathrin-mediated EGF-receptor-specific pathway characteristic for native EGF. We also found that EGF-to-QD concentration ratios used for the complex preparation and the level of EGF receptor expression affect the number and integral densities of the formed endosomes. So, at EGF-to-QD ratio from 4:1 to 12:1 (at nanomolar bEGF concentrations) on average 100 bright endosomes per HeLa cell were formed 15 min after the complex addition, while 1:1 ratio resulted in formation of very few dim endosomes. However, in A431 cells overexpressing EGFR 1:1 ratio was effective. Using dynamin inhibition and Na-acidic washout we showed that bEGF-savQDs bind surface receptors and enter clathrin-coated pits slower than the same ligands without QD. Yet, the bEGF-savQD demonstrated similar to native EGF and bEGF-savCy3 co-localization dynamics with tethering protein EEA1 and HRS, the key component of sorting ESCRT0 complex. In conclusion, our comparative study reveals that in respect to entrapment into coated pits, endosomal recruitment, endosome fusions, and the initial steps of endosomal maturation, bEGF-savQD behaves like native EGF and QD implementation does not affect these important events.

• MeSH
• Endocytosis physiology   MeSH
• ErbB Receptors analysis   metabolism   MeSH
• HeLa Cells MeSH
• Cells, Cultured MeSH
• Quantum Dots * MeSH
• Humans MeSH
• Cell Line, Tumor MeSH
• Signal Transduction MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Comparative Study MeSH

V předkládaném projektu se snažíme nalézt nové molekulární markery (efektorové molekuly signalizace EGFR, mikroRNA) umožňující predikovat odpověď na anti-EGFR terapii ve skupině pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem s nemutovaným onkogenem KRAS, které mohou vést nejen k pochopení dalších molekulárních mechanizmů rezistence, ale také k individualizaci léčby, a tím i k dosažení lepších léčebných výsledků a vyšší kvality života pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem.; In the proposed project we are aiming idetification of the new molecular markers (effector molecules of EGFR signalling, microRNAs) enabling response prediction to anti-EGFR therapy in patients with metastastic colorectal cancer carrying wild-type oncogene KRAS, which can lead not only to better understanding of molecular mechanisms of resistance, but also to individualization of therapy and therefore achievement of better therapeutical results and higher quality of life in patients with metastatic colorectal cancer.

• MeSH
• Cetuximab MeSH
• Molecular Targeted Therapy MeSH
• ErbB Receptors analysis   MeSH
• Antibodies, Monoclonal, Humanized therapeutic use   MeSH
• Precision Medicine MeSH
• Colorectal Neoplasms drug therapy   MeSH
• Real-Time Polymerase Chain Reaction MeSH
• MicroRNAs MeSH
• Survival MeSH
• Proto-Oncogene Proteins p21(ras) MeSH

• Conspectus
• Patologie. Klinická medicína
• NML Fields
• gastroenterologie
• onkologie
• molekulární biologie, molekulární medicína
• farmakoterapie
• NML Publication type
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Pľúcne karcinómy (LC) sú histologicky a molekulárne heterogénne ochorenia, ktoré dominujú v počte novodiagnostikovaných onkologických ochorení. Diagnostika LC v poslednej dekáde pokročila najmä v molekulárnej typizácii nádorovej proliferácie a následnej cielenej molekulárnej terapii (CMT) tyrozín-kinázovými inhibítormi (TKI). TKI- terapia je však účinná len pre úzku podskupinu LC, prevažne adenokarcinómov, typicky s aktivačnými mutáciami v intracelulárnej doméne receptoru pre epidermálny rastový faktor (EGFR). Selekcia pacientov vhodných na CMT štandardne prebieha na základe bioptického vyšetrenia. Alternatívou k bioptickým vzorkám sú materiály získané metódou bronchiálnych sterov (BS), ktorých odber a následnú molekulárnu analýzu opisujeme v tejto študii. Po cytomorfologickej charakterizácii získaného náteru, kontrole celularity a zastúpenia nádorových buniek sme na somatické aktivačné EGFR mutácie pomocou kvantitatívnej PCR vyšetrili 149 pacientov, z ktorých sme 19 (12,78 %) odporučili na EGFR-TKI terapiu. Najčastejšou EGFR mutáciou boli delečné mutácie v exóne 19. Optimalizácia vstupných parametrov cytologických odberov a izolovanej genomickej gDNA umožnila 100% úspešnosť EGFR analýz. V tejto štúdii predstavujeme metodiku na vyšetrenie mutačného statusu EGFR z BS, ktorá je spoľahlivá a spĺňa všetky kritéria rutinnej molekulárnej diagnostiky. Multidisciplinárny prístup EGFR genotypizácie klinicky relevantných somatických mutácii z BS umožňuje rozšírenie spektra pacientov s nemalobunkovým karcinómom pľúc, vhodných na CMT.

Lung cancer (LC) is a histologically and molecularly heterogeneous disease accounting for a large proportion of newly diagnosed oncological conditions. In the last decade, the diagnosis of LC has advanced considerably, especially molecular typing of tumor proliferation and subsequent targeted biological therapy (TBT) using tyrosine kinase inhibitors (TKIs). However, TKI therapy is effective for only a small LC subgroup, mainly adenocarcinomas, typically with activating mutations in the intiacellular domain of the epidermal growth factor receptor (EGFR). Selection of patients suitable for TBT is mostiy guided by biopsy examination. An alternative to biopsy samples is material obtained by bronchial brushing (BB). The sampling procedure and subsequent molecular testing is described in this study. Following the cytomorphological examination of the samples and assessment of cellularity and the proportion of tumor cells, we screened 149 patients for somatic activating EGFR mutations using quantitative PCR. Of those, 19 (12.78 %) were indicated for EGFR TKI therapy. The most prevalent EGFR mutations were exon 19 deletions. Optimization of the entry parameters in cytology samples and the isolated genomic DNA resulted in a 100% success rate of EGFR analysis. The study describes a method for assessing EGFR mutation status from BB samples that is reliable and meets all criteria of routine molecular diagnosis. The implemented multidisciplinary approach to EGFR genotyping of clinically relev£int somatic mutations using BB samples may extend the range of patients cohort eligible for TBT.

• MeSH
• Biopsy methods   utilization   MeSH
• Bronchoscopy methods   utilization   MeSH
• Molecular Diagnostic Techniques * utilization   MeSH
• Adult MeSH
• ErbB Receptors analysis   genetics   MeSH
• Genetic Testing utilization   MeSH
• Clinical Studies as Topic MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• DNA Mutational Analysis utilization   MeSH
• Carcinoma, Non-Small-Cell Lung * diagnosis   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH

Receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR), potenciální cíl pro biologickou protinádorovou léčbu, je exprimován až u 60 % případů tzv. triple negativních karcinomů prsu (TNBC). Jeho úloha v etiopatogenezi a biologickém chování této skupiny nádorů však zatím zůstává neznámá. Cílem studie bylo porovnat vybrané klinicko-patologické charakteristiky TNBC s expresí proteinu EGFR a se změnami počtu kopií genu EGFR. Exprese proteinu EGFR a počet kopií genu EGFR byly retrospektivně analyzovány u 52 archivních případů TNBC vyšetřených před léčbou, a to pomocí imunohistochemie a chromogenní in situ hybridizace. Následně byly porovnány vybrané klinicko-patologické charakteristiky se zjištěným statusem EGFR, se zaměřením na biologické chování nádorů. Exprese proteinu EGFR byla zjištěna u 88,5 % případů TNBC. Nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi expresí proteinu EGFR a stupněm diferenciace nádoru (p = 0,204), přítomností lymfogenních metastáz (p = 0,514) ani expresí proteinu p53 (p = 0,078). Ačkoli byla amplifikace genu EGFR, tj. poměr mezi počtem kopií genu EGFR ku počtu kopií 7. chromozómu ≥ 2, zjištěna pouze u 1,9 % případů TNBC, zvýšený počet kopií genu EGFR, tj. ≥ 4 kopie genu EGFR v buňce, byl zaznamenán u 15,4 % případů TNBC, přičemž se častěji jednalo o TNBC jíného něz duktálního typu. Nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi expresí proteinu EGFR ani počtem kopií genu EGFR a dobou přežití bez relapsu onemocnění. Změny v počtu kopií genu EGFR ani v expresi proteinu EGFR nesouvisí se studovanými klinicko-patologickými charakteristikami TNBC. K pochopení úlohy EGFR v etiopatogenezi a biologickém chování TNBC je třeba provést další rozsáhlejší studie, jejichž výsledkem by mohla být identifikace nemocných, kteří budou profitovat z anti-EGFR terapie.

Background: As up to 60 % of triple negative breast carcinomas are reported to express EGFR, the receptor is a potential target for biological therapy. The exact role EGFR plays in triple negative breast carcinoma (TNBC) biology, however, remains uncertain. We aimed to discover associations between EGFR protein expression as well as gene copy number changes and clinico-pathologic TNBC characteristics. Methods: We performed an immunohistochemical and dual in situ hybridization study on a set of 52 archive cases of pre-treatment TNBC in order to detect EGFR protein expression and EGFR gene copy number changes. Clinico-pathologic and follow up data were compared with EGFR status for determining possible links between EGFR and tumor characteristics and/or behavior. Results: 88.5 % of our cases showed EGFR expression. We found no significant links between EGFR expression and tumor grade (p = 0.204), lymph node status (p = 0.514) or p53 status (p = 0.078). Though EGFR gene amplification (EGFR gene:chromosome 7 ratio ≥ 2) was rare (1.9 % of all cases), a high gene copy number (≥ 4 copies per cell) was observed in 15.4 % of all cases. High EGFR gene copy number appeared to be more common in non-ductal, ‘special-type’ carcinomas than in ductal carcinomas. Neither EGFR expression nor EGFR gene copy number was associated with event-free survival. Conclusion: EGFR changes do not appear to be associated with markers of aggressive behavior in TNBC. Further studies with much larger sample sizes are essential in understanding the role EGFR plays in TNBC biology in order to identify the patients that could benefit from EGFR targeted therapy.

• MeSH
• Gene Amplification MeSH
• Adult MeSH
• ErbB Receptors * analysis   genetics   drug effects   MeSH
• Gene Expression MeSH
• Genes, erbB-1 * genetics   drug effects   MeSH
• In Situ Hybridization MeSH
• Immunohistochemistry MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Tumor Suppressor Protein p53 MeSH
• Breast Neoplasms * genetics   pathology   MeSH
• Breast anatomy & histology   MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Neoplasm Staging MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Cíl: Cílem předkládané práce je zhodnocení vlivu neoadjuvantní chemoradioterapie na expresi receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor – EGFR) u pacientů s lokálně pokročilým adenokarcinomem rekta. Pacienti a metody: Celkem bylo hodnoceno 103 pacientů s adenokarcinomem rekta II. a III. klinického stadia. Byla aplikována dávka 44–50,4 Gy zevní radioterapie, potenciace byla kapecitabinem 825 mg/m2 ve dvou denních dávkách po celou dobu radioterapie nebo 5-fluorouracilem v dávce 200 mg/m2 v kontinuální infuzi. Chirurgický výkon byl indikován s odstupem 4–8 týdnů od ukončení chemoradioterapie. Exprese EGFR byla stanovena imunohistochemicky v endobio­psii a v chirurgickém resekátu. Výsledky: Všech 103 pacientů podstoupilo po neoadjuvantní chemoradioterapii operační výkon. Downstaging byl popsán u 64 pacientů, z toho u šesti byla popsána kompletní patologická remise. U 49 pacientů byla popsána recidiva onemocnění. U 22 pacientů se objevila lokální recidiva, u 27 generalizace. Celkem zemřelo 51 pacientů. Zvýšení exprese EGFR během neoadjuvantní chemoradioterapie bylo pozorováno u 26 pacientů. Bylo zjištěno statisticky významně kratší celkové přežití (p < 0,001) a statisticky významně kratší přežití bez známek recidivy (p < 0,001) u pacientů se zvýšenou expresí EGFR během neoadjuvantní chemoradioterapie ve srovnání s pacienty bez zvýšení exprese EGFR. Závěr: Zvýšená exprese EGFR během neoadjuvantní chemoradioterapie u pacientů s lokálně pokročilým adenokarcinomem rekta je spojena se statisticky významně kratším celkovým přežitím i přežitím bez známek recidivy. Klíčová slova: nádory rekta – neoadjuvantní léčba – chemoradioterapie – monoklonální protilátky – receptor pro epidermální růstový faktor

Aim: The aim of this retrospective study was to determine the prognostic impact of expression of epidermal growth factor receptor (EGFR) changes during neoadjuvant chemoradiotherapy in patients with locally advanced rectal adenocarcinoma. Material and Methods: One hundred and three patients with locally advanced rectal adenocarcinoma of stage II and III were evaluated. All patients were administered the total dose of 44–50.4 Gy. Concomitantly, the patients received capecitabine in the dose 825 mg/m2 in two daily oral administrations or 5-fluorouracil in the dose 200 mg/m2 in continuous infusion. Surgery was indicated at intervals of 4–8 weeks from chemoradiotherapy completion. EGFR expression in the pretreatment bio­psies and in resected specimens was assessed with immunohistochemistry. Results: All of 103 patients received radiotherapy without interruption up to the total planned dose. Downstaging was described in 64 patients. Six patients had complete pathologic remission. Recurrence occurred in 49 patients. Local recurrence was found in 22 patients, generalization of disease was reported in 27 patients. A total of 51 patients died. Increased EGFR expression was found in 26 patients. The statistically significantly shorter overall survival (p < 0.001) and disease-free survival (p < 0.001) was found in patients with increased expression of EGFR compared with patients where no increase in the expression of EGFR was observed during neoadjuvant chemoradiotherapy. Conclusions: The overexpression of EGFR during neoadjuvant chemoradiotherapy for locally advanced rectal adenocarcinoma is associated with significant shorter overall survival and disease-free survival. Key words: rectal cancer – neoadjuvant therapy – chemoradiotherapy – monoclonal antibodies – epidermal growth factor receptor This study was supported by the Scientific Council of the Regional Hospital Liberec, plc VR130304 and by project PRVOUK P37/01. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 12. 8. 2014 Accepted: 26. 8. 2014

• Keywords
• downstaging, kapecitabin,
• MeSH
• Adenocarcinoma metabolism   pathology   therapy   MeSH
• Survival Analysis MeSH
• Chemoradiotherapy * methods   MeSH
• Deoxycytidine analogs & derivatives   therapeutic use   MeSH
• Adult MeSH
• ErbB Receptors * analysis   MeSH
• Fluorouracil analogs & derivatives   therapeutic use   MeSH
• Immunohistochemistry MeSH
• Remission Induction MeSH
• Kaplan-Meier Estimate MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Biomarkers, Tumor * analysis   MeSH
• Rectal Neoplasms * metabolism   pathology   therapy   MeSH
• Neoadjuvant Therapy * methods   MeSH
• Disease-Free Survival MeSH
• Disease Progression MeSH
• Recurrence MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Aged MeSH
• Neoplasm Staging MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Multicenter Study MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Mammary analogue secretory carcinoma of salivary gland origin (MASC) is a recently described tumor resembling secretory carcinoma of the breast characterized by strong S-100 protein, mammaglobin, and vimentin immunoexpression and which harbors a t(12;15) (p13;q25) translocation resulting in ETV6-NTRK3 fusion product. Histologically, conventional MASC displays bland histomorphology and a lobulated growth pattern and is often composed of microcystic, tubular, and solid structures with abundant eosinophilic homogenous or bubbly secretions. Colloid-like secretory material stains positively for periodic acid-Schiff with and without diastase as well as for Alcian Blue. We present for the first time, 3 patients with MASC of the parotid gland in which high-grade (HG) transformation developed in each case characterized by an accelerated clinical course and poor outcome. The HG component revealed strong membrane staining for EGFR and β-catenin, cytoplasmic/nuclear staining for S-100 protein, and nuclear staining for cyclin-D1, whereas HER-2/neu was absent. Analysis for the presence of the ETV6-NTRK3 fusion transcript revealed positivity in both HG and low-grade component of MASC in 2 of the 3 studied cases. The tumor in case 2 was negative in both its elements for the t(12;15) translocation, but ETV6 gene rearrangement was detected in both components in all 3 cases. Analysis of TP53 and CTNNB1 gene mutations in the HG component of MASCs as well as detection of copy number aberration of EGFR and CCND1 gene did not harbor any abnormalities. All 3 patients with HG-transformed MASC died of disseminated disease within 2 to 6 years after diagnosis. Recognizing HG-transformed MASC and testing for ETV6 rearrangement may be of potential value in patient treatment, because the presence of the ETV6-NTRK3 translocation may represent a therapeutic target in MASC.

• MeSH
• beta Catenin analysis   genetics   MeSH
• Biopsy MeSH
• Time Factors MeSH
• Cyclin D1 analysis   genetics   MeSH
• ErbB Receptors analysis   genetics   MeSH
• Fatal Outcome MeSH
• Oncogene Proteins, Fusion genetics   MeSH
• Immunohistochemistry MeSH
• Carcinoma chemistry   genetics   secondary   therapy   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Mutation MeSH
• DNA Mutational Analysis MeSH
• Cell Transformation, Neoplastic genetics   pathology   MeSH
• Biomarkers, Tumor analysis   genetics   MeSH
• Tumor Suppressor Protein p53 genetics   MeSH
• Parotid Neoplasms chemistry   genetics   pathology   therapy   MeSH
• Prognosis MeSH
• Aged MeSH
• Neoplasm Grading MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Case Reports MeSH

• MeSH
• Adenocarcinoma * drug therapy   genetics   complications   MeSH
• ErbB Receptors analysis   diagnostic use   genetics   MeSH
• Humans MeSH
• Molecular Biology * methods   MeSH
• Lung Neoplasms * drug therapy   genetics   MeSH
• Protein-Tyrosine Kinases antagonists & inhibitors   pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Practice Guideline MeSH