INTRODUCTION AND HYPOTHESIS: Members of the International Urogynecological Association (IUGA) come from different geographic locations and practice settings. A member survey regarding practice patterns provides valuable information for practitioners and researchers alike, and allows the IUGA to discover areas to focus on education and information dissemination. METHODS: A questionnaire was developed by the IUGA Research and Development committee and distributed electronically to IUGA surgeons. Answers were analyzed in reference to demographics, geographic distribution, and academic affiliation. RESULTS: Five hundred sixty-four members answered the questionnaire, representing a 28 % response rate, and closely reflecting the geographic distribution of IUGA membership. Preferred surgical treatment for uncomplicated SUI was the mid-urethral trans-obturator sling (49.7 %). Vaginal mesh was mainly used for repair of recurrent POP (20.4 %). Pessary use was offered "always" or "frequently" by 61.5 %, with no difference in academic affiliation, but significant differences based on region of practice. Compared to practitioners in non-academic centers, those with academic affiliation utilized Urodynamic studies (UDS) and Magnetic Resonance Imaging (MRI) more frequently in the evaluation of POP. Regions of practice significantly influenced the majority of practice patterns, with the highest impact found in the use of robotic assistance. CONCLUSIONS: Many practice patterns in the evaluation and treatment of POP and SUI depend on academic affiliation and geographic location. Practice patterns are not always based on most recent evidence-based data.

• MeSH
• chirurgické síťky využití   MeSH
• dospělí MeSH
• gynekologie statistika a číselné údaje   MeSH
• internacionalita MeSH
• lékařská praxe - způsoby provádění statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pesary využití   MeSH
• prolaps pánevních orgánů chirurgie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• stresová inkontinence moči chirurgie   MeSH
• suburetrální pásky využití   MeSH
• ultrasonografie využití   MeSH
• urologie statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Klíčová slova
• uskřinutí kýly,
• MeSH
• chirurgické síťky využití   MeSH
• chirurgie operační metody   využití   MeSH
• dospělí MeSH
• dvanáctníkové vředy diagnóza   komplikace   MeSH
• fatální výsledek MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   komplikace   MeSH
• hernie * diagnóza   klasifikace   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• hiátová hernie diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• krvácení z peptického vředu MeSH
• kýlní pásy MeSH
• laparoskopie metody   využití   MeSH
• laparotomie MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace * MeSH
• pití alkoholu MeSH
• praktičtí lékaři * MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sepse MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• střevní obstrukce MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• sakrokolpopexe,
• MeSH
• chirurgické síťky využití   MeSH
• gynekologické chirurgické výkony * metody   MeSH
• laparoskopie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• chirurgické síťky * využití   MeSH
• gynekologické chirurgické výkony * metody   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prolaps dělohy * chirurgie   MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   MeSH
• urogenitální chirurgické výkony * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Parastomální hernie je častou komplikací stomie. Přibližně v 10 až 20 % si vynutí chirurgické řešení. Plastika s použitím síťky má výrazně lepší výsledky. Autoři publikují své iniciální zkušenosti s laparoskopickou modifikovanou Sugarbaker technikou. Materiál a metodika: Od ledna 2011 do prosince 2013 byla provedena modifikovaná laparoskopická plastika parastomální hernie podle Sugarbakera u 15 pacientů. U všech pacientů se jednalo o hernii v oblasti terminální kolostomie po abdominoperineální amputaci rekta. 14 pacientů se podrobilo primární plastice, jedna pacientka byla operována s recidivou hernie po otevřené plastice. U všech pacientů byla použita síťka ParietexTM Parastomal mesh. Výsledky: U všech pacientů byl laparoskopický výkon dokončen. Medián operačního času byl 45 min (20–80 min). Medián délky pooperační hospitalizace byl 3 dny (2–6 dní). V referovaném souboru nebyly zaznamenány závažnější peroperační komplikace. U jednoho pacienta byla v pooperačním období zaznamenána recidiva hernie (6,7 %) s reoperací po 17 měsících od primární operace. Závěr: Laparoskopická plastika parastomální hernie podle Sugarbakera se jeví jako bezpečná metoda, s velmi nízkým rizikem pooperačních komplikací včetně recidivy hernie. Klíčová slova: terminální kolostomie – parastomální kýla – laparoskopická plastika – Sugarbakerova plastika

Introduction: Parastomal hernia is a common stoma complication. Surgical treatment is necessary in approximately 10 to 20% of cases. Mesh hernia repair gives significantly better results. The authors present their initial experience with laparoscopic repair of parastomal hernia using the modified Sugarbaker technique. Material and methods: In the period from January 2011 to December 2013, 15 patients with a symptomatic parastomal hernia underwent laparoscopic repair with modified Sugarbaker technique. All patients had a parastomal hernia at the site of terminal colostomy after abdominoperineal resection. 14 patients underwent primary hernia repair, 1 patient was operated on for recurrence of parastomal hernia after open hernia repair. Parietex™ Parastomal mesh was used for hernia repair in all cases. Results: Laparoscopic repair was performed successfully in all patients. The mean operating time was 45 minutes (range: 20−80 minutes). The mean postoperative hospital stay was 3 days (range: 2−6 days). No serious postoperative complication was recorded. In the postoperative period, a recurrent symptomatic hernia was found in 1 of 15 patients (6.7%) with reintervention 17 months after primary surgery. Conclusion: Laparoscopic hernia repair of parastomal hernia with modified Sugarbaker technique seems to be a safe method with a very low risk of postoperative complications, including hernia recurrence. Key words: terminal colostomy – parastomal hernia – laparoscopic repair – Sugarbaker technique

• Klíčová slova
• parastomální kýla,
• MeSH
• abdominální hernie etiologie   chirurgie   komplikace   MeSH
• chirurgické síťky * využití   MeSH
• délka operace MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kolostomie * škodlivé účinky   MeSH
• laparoskopie * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• operace kýly * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• recidiva MeSH
• rektum chirurgie   MeSH
• reoperace statistika a číselné údaje   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• abdominální hernie * diagnóza   chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• akreditace * MeSH
• anamnéza metody   MeSH
• chirurgické oddělení nemocnice * normy   organizace a řízení   pracovní síly   MeSH
• chirurgické síťky využití   MeSH
• chirurgie operační * metody   normy   ošetřování   trendy   využití   MeSH
• fyziologie dýchací soustavy MeSH
• inguinální hernie * diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• kardiovaskulární fyziologické jevy MeSH
• kvalita zdravotní péče organizace a řízení   MeSH
• laparoskopie metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní spolupráce MeSH
• operace kýly * metody   využití   MeSH
• oprávnění k praxi * MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• recidiva MeSH
• sekundární prevence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• rozhovory MeSH

• O autorovi
• Štefka, Jakub, Autorita

Úvod: Chirurgická léčba rektokély představuje kontroverzní téma na rozhraní medicínských oborů s množstvím různých korekčních chirurgických technik. Je možné, na základě dostupných poznatků, stanovit optimální operační techniku pro korekci rektokély? Metodika: Komplexní průzkum literatury je zaměřen na identifikaci studií zabývajících se chirurgickou léčbou rektokély v databázích MEDLINE, PubMed a Google Scholar. Cílem práce je nabídnout review o současném stavu chirurgické léčby rektokély. Výsledky: Reparace rektokély je možná ze čtyř základných přístupů – transvaginálního, transanálního, transperineálního a transabdominálního. Zadní kolporafie s levátoroplastikou je tradiční transvaginální technikou, která je v různých modifikacích vykonávána na všech gynekologických pracovištích. Mezi novější transvaginální techniky patří defekt specifická reparace rektokély a plastika pomocí síťky, které nabízejí lepší pooperační funkční výsledky, avšak za cenu rizika možných závažných komplikací. Tradiční transanální operace rektokély (vertikální a horizontální plikace rektovaginálního septa) je v současnosti vykonávaná jen zřídka pro její horší výsledky ve srovnání s transvaginálním přístupem. Moderní transanální metodou je resekce stěny rekta v celé tloušťce pomocí endostaplerů (STARR a TRANSTAR techniky). Staplerová korekce rektokély vede ke korekci anatomických poměrů anorekta a ke zlepšení symptomů obstrukčního defekačního syndromu s akceptovatelnou morbiditou. Transperineální přístup je obvykle prováděn u rektokély asociované s anální inkontinencí na podkladě defektu svěračů, kdy je technika vykonávána společně s reparací defektu svěračů. Transabdominální laparoskopický přístup je založen na vaginorektopexi pomocí síťky a je indikován zejména, pokud je rektokéla asociována s enterokélou. Závěr: Na základě výsledků doposud publikovaných studií nelze jednoznačně stanovit guidelines pro chirurgickou léčbu rektokély. V praxi převládá transvaginální přístup a staplerová transanální technika. Je však třeba prospektivních randomizovaných studií zaměřených na srovnání transvaginálního a staplerového transanálního přístupu korekce rektokély. Klíčové slova: rektokéla – operační techniky – poruchy pánevního dna – obstrukční defekační syndrom

Introduction: Surgical treatment of rectocele represents a controversial issue on the boundary between medical specialisations with many different corrective surgical techniques. Is it possible, based on the available knowledge, to determine an optimal operative technique for rectocele repair? Methods: Complex literature search focusing on the identification of rectocele surgical repair studies in the MEDLINE, PubMed and Google Scholar databases. The aim of this paper is to offer a comprehensive review of the contemporary situation as regards rectocele surgical repair. Results: There are four main possible approaches for rectocele repair – transvaginal, transanal, transperineal and transabdominal. Posterior colporrhaphy with levatoroplasty is the traditional transvaginal technique, performed at most gynaecological departments in various modifications. Defect-specific rectocele repair and mesh repair represent newer transvaginal techniques which offer better postoperative functional results, although with the risk of possible serious complications. Traditional transanal rectocele repair (vertical and horizontal plication of the rectovaginal septum) is currently performed only rarely due to its worse results in comparison with the transvaginal approach. Rectal resection using endostaplers (STARR and TRANSTAR techniques) is a modern transanal technique. Stapled rectocele repair leads to the correction of anorectal anatomical conditions and to the improvement of obstructive defecation symptoms with acceptable morbidity. Transperineal approach is usually used in patients with rectocele and anal incontinence due to a proven sphincter defect. Transabdominal laparoscopic approach is based on vaginorectopexy by means of mesh implantation, and it is indicated especially in patients with rectocele and enterocele. Conclusion: Based on the results of published studies, it is not possible to determine clear guidelines for rectocele surgical repair. Posterior colporrhaphy and stapled transanal repair are the most common techniques in practice. Prospective randomized studies focusing on the comparison between transvaginal and stapled transanal approach for rectocele repair are needed.

• MeSH
• chirurgická technika pomocí přístrojů a svorek MeSH
• chirurgické síťky využití   MeSH
• chirurgické staplery MeSH
• chirurgie trávicího traktu * klasifikace   metody   MeSH
• defekace MeSH
• intususcepce chirurgie   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• laparoskopie MeSH
• lidé MeSH
• perineum chirurgie   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• rektokéla * chirurgie   MeSH
• rektum chirurgie   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• střevní obstrukce * chirurgie   MeSH
• vagina chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Inkontinence stolice je výrazně deprimujícím a psychicky devastujícím postižením. Chirurgická léčba, jako metoda první volby, je indikována u inkontinence vzniklé v důsledku traumatického nebo iatrogenního postižení svěračového aparátu, zejména zevního svěrače. U idiopatické (neurogenní) inkontinence není indikována až na výjimky vůbec. Autoři předkládají pilotní studii ověřující možnost chirurgické léčby anální inkontinence podporou smyčky puborektálního svalu vstřebatelnou síťkou STRATASIS? TF . Materiál a metodika: V letech 2010–2012 bylo provedeno 8 experimentálních operačních výkonů. Indikovány byly ženy s anamnézou inkontinence III. stupně delší jednoho roku a EMG verifikovaným neurologickým postižením. Hodnotícím kritériem bylo Wexner skóre a změny levátorového a anorektálního úhlu získané z MR defekografického vyšetření provedeného před a 6 měsíců po operaci. Výsledky: U 6ti nemocných došlo k výraznému zlepšení obtíží. Ve 2 zbylých případech bylo zaznamenáno plné selhání metody, které bylo v obou případech spojeno se zánětlivou komplikací. U 1 pacientky autoři nevylučují i možnou chybnou indikaci. Wexner skóre pokleslo u zlepšených z 18 na 10. Změny levátorového i anorektálního úhlu nebyly signifikantní. Závěr: Výsledky potvrzují možnost úspěšného chirurgického ovlivnění inkontinence III. stupně korekcí levátorového hiátu pomocí biodegradabilní síťky. Zlepšení kontinence přetrvává i po přestavbě síťky v jizevnatou tkáň.

Introduction: Faecal incontinence is a significantly depressing and mentally devastating disability. Surgical treatment, as a first choice method, is indicated for incontinence originating as a result of traumatic or iatrogenic infliction of the sphincter apparatus, particularly of the external sphincter. In case of idiopathic (neurogenic) incontinence, it is indicated very exceptionally, if ever. The authors present a pilot study to verify the possibility of surgical treatment of anal incontinence with the support of a puborectal muscle loop by means of the absorbable STRATASIS? TF mesh. Material and methods: In the years 2010–2012, eight experimental surgical procedures were performed. Female patients with a history of faecal incontinence of the third stage longer than one year and with EMG-verified neurological lesion were recruited. The evaluating criteria were the Wexner score and changes in the levator and anorectal angle acquired from a MR defecographic examination performed before and six months after the operation. Results: The complaints improved distinctly in six patients; in the two remaining cases, the method failed completely. The failures were associated with an inflammatory complication in both cases. In one patient, the authors do not rule out an incorrect indication, too. The Wexner score decreased from 18 to 10 in improved patients. Changes in the levator and anorectal angle were not significant. Conclusion: The results confirm the possibility of successful surgical influence on incontinence of the third stage by correcting the levator hiatus with biodegradable mesh. Continence improvement persists even after the mesh transforms into scar tissue.

• MeSH
• celková anestezie MeSH
• chirurgické síťky * využití   MeSH
• defekace MeSH
• dospělí MeSH
• elektromyografie MeSH
• fekální inkontinence * diagnóza   chirurgie   klasifikace   MeSH
• hladké svalstvo chirurgie   patofyziologie   zranění   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obnova funkce MeSH
• pánevní dno patofyziologie   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• porod MeSH
• postup MeSH
• senioři MeSH
• svalová kontrakce MeSH
• vstřebatelné implantáty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Operační léčba sestupu pánevních orgánů (pelvic organ prolapse, POP) doznala v posledních pěti letech výrazné proměny díky dostupnosti a širokému rozšíření síťových implantátů (SI). Cílem naší práce je kritická analýza výsledku těchto operačních postupů a stanovení doporučení pro jejich užití v rekonstrukční pánevní chirurgii. Metody: Byla provedena analýza dosud publikovaných výsledků a zkušeností s využitím SI v operační léčbě POP. Výsledky byly analyzovány zvlášť pro každý oddíl (kompartment) pánevního dna. Byly hodnoceny zejména operační komplikace a úspěšnost léčby na základě objektivních měřitelných parametrů a také subjektivního hodnocení pacienta. Výsledky: Pro specifické stavy a také jednotlivé oddíly pánevního dna jsou formulovány vhodné indikace a podmínky pro bezpečné využití SI v rekonstrukční chirurgii POP. Na základě objektivních dat autoři také definují situace, kdy použití implantátu nepřináší benefit, a tudíž není doporučeno. Závěr: Síťové implantáty dnes mají své pevné místo v chirurgické léčbě POP. Ve srovnání s klasickými operačními postupy mají ve správné indikaci a při správné operační technice významně nižší riziko recidivy při srovnatelné míře operačních komplikací.

Introduction: Pelvic organ prolapse (POP) surgical treatment went through major changes thanks to availability and wider expansion of mesh implants (MI). This work is focused on critical analysis of outcomes of these surgical procedures and recom-mendation prescription for their uses in aplication pelvic surgery. Methods: There was made analysis of published outcomes and experience with MI use in POP surgical treatment. Outcomes were analysed separately for each pelvic bottom section. Main criteria were surgical complications and treatment effectivity based on objective measurable parameters and subjective patient‘s avaluation. Outcomes: There are formalized suitable indications and conditions for individual pelvic bottom sections for safe MI use in reconstructive POP surgery. On the basis of objective data authors also define specific situations when MI use doesn‘t bring any benefit and it is not recommended. Conclusion: Mesh implants have their definite place in POP surgical treatment. Implants with right indication and right surgical technique in comparison with classic surgical procedures have significantly lower recurrence risk with comparable or higher surgical complication rate.

• MeSH
• anamnéza MeSH
• chirurgické síťky * klasifikace   využití   MeSH
• dospělí MeSH
• gynekologické chirurgické výkony metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno anatomie a histologie   MeSH
• prolaps dělohy chirurgie   MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   MeSH
• vagina MeSH
• výběr pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Projekt je zaměřen na vyhodnocení dlouhodobého vlivu rekonstrukce bránice syntetickou záplatou na vývoj plicních funkcí a skeletálních deformit u dětí s vrozenou brániční kýlou. V retrospektivní i prospektivní části projektu bude porovnána skupina dětí srekonstrukcí bránice syntetickou záplatou a kontrolní skupina operovaná prostou plastikou bránice. Výsledky obou skupin budou statisticky vyhodnoceny a vztaženy k populačním normám plicních funkcí a antropometrickým normám. Data retrospektivní části budou získána ze souboru 144 dětí léčených v rozmezí 1996 - 2007. U těchto dětí bude provedeno vyšetření skeletálních deformit a funkční vyšetření plic. V prospektivní části 2009-2011 bude u cca 50 novorozenců provedena perinatální kategorizace závažnosti onemocnění. Průběžně bude sledován vývoj plicních funkcí a skeletálních deformit v závislosti na velikosti defektu a použité operační technice. Plicní funkce budou při využití nové metodiky pletyzmografie vyšetřovány již v prvním roce života.; Presented project is focused on long-term effect of diaphragmatic reconstruction with synthetic nonabsorbable patch on development of lung function and formation of skeletal deformity in children with congenital diaphragmatic hernia. Both in retrospective and prospective study the data of newborns with patch reconstruction of diaphragm will be compared with data of newborns after primary repair of diaphragm. Results of both study groups will be statistically analyzed and compared with population standard. The study group of the retrospective part will include 144 children who underwent diaphragmatic reconstruction in 1996-2007. Evaluation of skeletal deformity and lung function test will be performed. In prospective part in 2009-2011 the perinatal categorization of the severity of disease in c. 50 newborns per study period will be performed. Lung function test will be performed by new methods of baby-bodyplethysmography in noncooperating children less than one year of life.

• MeSH
• brániční hernie chirurgie   MeSH
• chirurgické síťky využití   MeSH
• chirurgie plic MeSH
• dítě MeSH
• muskuloskeletální abnormality MeSH
• pletysmografie MeSH
• plíce růst a vývoj   MeSH
• polytetrafluoroethylen MeSH
• vrozené, dědičné a novorozenecké nemoci a abnormality MeSH
• zákroky plastické chirurgie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• pediatrie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR