Z mnoha observačních studií vyplývá, že pacienti s diabetem mají vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktu myokardu. Těsná kompenzace diabetu vede v dlouhodobém horizontu ke snížení rizika rozvoje kardiovaskulárních komplikací a pacienti s diabetem z ní jednoznačně profitují. Naproti tomu, naše znalosti o přínosu striktní kontroly glykemie u pacientů s akutním infarktem myokardu jsou doposud limitované i přesto, že stresová hyperglykemie je u nich častým nálezem. Některé studie v posledních letech ukazují, že hyperglykemie kriticky nemocných je spojena s vyšší morbiditou a mortalitou a že intenzivní inzulinová terapie vede například u kardiochirurgických pacientů v pooperačním období k její redukci. Dosud však není zcela jasné, jestli tomu tak může být také u pacientů hospitalizovaných pro akutní infarkt myokardu. Limitujícími faktory pro léčbu hyperglykemie u pacientů s akutním infarktem myokardu jsou v současné době neznalost optimálního cílového glykemického rozmezí a chybění bezpečného dávkovacího algoritmu pro inzulin. Největší překážkou, která limituje dosažení těsné kontroly glykemie, je vysoké riziko hypoglykemie. Z některých studií provedených u kriticky nemocných pacientů vyplývá, že výskyt hypoglykemií může prognózu pacientů naopak zhoršovat. Prioritou je proto vytvoření bezpečného aplikačního režimu pro intenzivní kontrolu glykemie – tzv. inzulinového protokolu. Vývoj zatím směřuje k plně automatickému uzavřenému systému – „closed loop system“, pomocí něhož by bylo možno automaticky dávkovat inzulin na základě znalosti aktuální glykemie, a to s minimálním rizikem rozvoje hypoglykemie.

Numerous observational studies indicate that patients with diabetes are at a higher risk of developing cardiovascular diseases including myocardial infarction. In the long term, tight diabetes control leads to a reduced risk of developing cardiovascular complications and diabetic patients clearly benefit from it. However, our knowledge of the benefits of tight glycaemic control in patients with acute myocardial infarction remains limited even though these patients are frequently found to have stress hyperglycaemia. Some of the recent studies have shown that hyperglycaemia in the critically ill is associated with a higher morbidity and mortality and that, for instance in cardiac surgery patients, intensive insulin therapy results in reduced hyperglycaemia in the postoperative period. However, it is still not entirely clear whether this can also be the case in patients hospitalized for acute myocardial infarction. Limiting factors for the treatment of hyperglycaemia in patients with acute myocardial infarction currently include the lacking knowledge of the optimal target range for glycaemic control and the lack of a safe dosing algorithm for insulin. A major obstacle in achieving tight glycaemic control is the high risk of hypoglycaemia. Some studies performed in critically ill patients suggest that the presence of hypoglycaemia may worsen the prognosis of patients. Therefore, it is a priority to create a safe administration schedule for intensive glycaemic control, the so-called insulin protocol. The trend so far has been towards a fully automatic closed-loop system which would enable automatic dosing of insulin based on the current level of glycaemia and with a minimal risk of developing hypoglycaemia.

• Klíčová slova
• kriticky nemocný pacient,
• MeSH
• akutní koronární syndrom komplikace   mortalita   terapie   MeSH
• hyperglykemie komplikace   mortalita   prevence a kontrola   MeSH
• infarkt myokardu terapie   MeSH
• inzulin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• inzulinová rezistence MeSH
• konsensus MeSH
• krevní glukóza fyziologie   metabolismus   MeSH
• kritický stav terapie   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• progrese nemoci MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

OBJECTIVE: To inform the update of the European Association for the Study of Diabetes clinical practice guidelines for nutrition therapy. DESIGN: Systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials. DATA SOURCES: Medline, Embase, and the Cochrane Library searched up to 13 May 2021. ELIGIBILITY CRITERIA FOR SELECTING STUDIES: Randomised controlled trials of three or more weeks investigating the effect of diets with low glycaemic index (GI)/glycaemic load (GL) in diabetes. OUTCOME AND MEASURES: The primary outcome was glycated haemoglobin (HbA1c). Secondary outcomes included other markers of glycaemic control (fasting glucose, fasting insulin); blood lipids (low density lipoprotein cholesterol (LDL-C), high density lipoprotein cholesterol (HDL-C), non-HDL-C, apo B, triglycerides); adiposity (body weight, BMI (body mass index), waist circumference), blood pressure (systolic blood pressure (SBP) and diastolic blood pressure (DBP)), and inflammation (C reactive protein (CRP)). DATA EXTRACTION AND SYNTHESIS: Two independent reviewers extracted data and assessed risk of bias. Data were pooled by random effects models. GRADE (grading of recommendations assessment, development, and evaluation) was used to assess the certainty of evidence. RESULTS: 29 trial comparisons were identified in 1617 participants with type 1 and 2 diabetes who were predominantly middle aged, overweight, or obese with moderately controlled type 2 diabetes treated by hyperglycaemia drugs or insulin. Low GI/GL dietary patterns reduced HbA1c in comparison with higher GI/GL control diets (mean difference −0.31% (95% confidence interval −0.42 to −0.19%), P<0.001; substantial heterogeneity, I2=75%, P<0.001). Reductions occurred also in fasting glucose, LDL-C, non-HDL-C, apo B, triglycerides, body weight, BMI, systolic blood pressure (dose-response), and CRP (P<0.05), but not blood insulin, HDL-C, waist circumference, or diastolic blood pressure. A positive dose-response gradient was seen for the difference in GL and HbA1c and for absolute dietary GI and SBP (P<0.05). The certainty of evidence was high for the reduction in HbA1c and moderate for most secondary outcomes, with downgrades due mainly to imprecision. CONCLUSIONS: This synthesis suggests that low GI/GL dietary patterns result in small important improvements in established targets of glycaemic control, blood lipids, adiposity, blood pressure, and inflammation beyond concurrent treatment with hyperglycaemia drugs or insulin, predominantly in adults with moderately controlled type 1 and type 2 diabetes. The available evidence provides a good indication of the likely benefit in this population. STUDY REGISTRATION: ClinicalTrials.gov NCT04045938.

• MeSH
• diabetes mellitus 1. typu prevence a kontrola   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu prevence a kontrola   MeSH
• diabetická dieta MeSH
• glykemická nálož * MeSH
• glykemický index * MeSH
• kardiometabolické riziko MeSH
• lidé MeSH
• regulace glykemie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• systematický přehled MeSH

Progresívny, nie statický charakter priebehu diabetes mellitus 2. typu (DM2T) predurčuje toto ochorenie na pravidelný monitoring a úpravu (intenzifikáciu) terapie. Cieľom je optimálna glykemická kompenzácia v každom čase. V článku prezentujem racionále pre optimálnu glykemickú kompenzáciu a včasnú intervenciu v manažmente DM2T vrátane kauzálneho vzťahu glykemickej kompenzácie a rizika diabetických komplikácií, efektu metabolickej pamäti a klinickej inercie so zameraním sa na rozhodovanie o ďalšej terapii v situácii nedostatočne kompenzovaného DM2T na liečbe perorálnymi antidiabetikami a bazálnym inzulínom. Fixné kombinácie bazálnych inzulínov a agonistov GLP1-RA pozitívne ovplyvňujú 7 z 8 patologických procesov ominózneho oktetu, a predstavujú tak preferovanú voľbu v takýchto situáciách. Posledné klinické štúdie podávajú dôkazy aj pre ich nasadenie ako prvej na inzulíne založenej terapii.

The progressive, not static nature of the course of type 2 diabetes mellitus (T2DM) predisposes this disease to regular monitoring and adjustment (intensification) of therapy. The goal is optimal glycaemic control at all times. In this article, I present the rationale for optimal glycaemic compensation and early intervention in the management of T2DM. I discuss the causal relationship of glycaemic compensation and risk of diabetic complications, the effect of metabolic memory, and clinical inertia, with a focus on decision making for further therapy intensification in the setting of poorly compensated T2DM on oral antidiabetic agents and basal insulin. Fixed-ratio combinations of basal insulins and GLP-1 receptor agonists positively affect 7 of the 8 pathological processes of the ominous octet, and thus represent the preferred choice in such situations. Recent clinical trials also provide evidence for their use as first-line insulin-based therapy.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie   MeSH
• dlouhodobě působící inzulin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• glykovaný hemoglobin analýza   MeSH
• hypoglykemika farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• inzulin terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• receptor pro glukagonu podobný peptid 1 terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Kazuistika popisuje případ 77letého pacienta s diabetickou makro- i mikroangiopatií po 30letém trvání diabetu 2. typu, od roku 2000 léčeného IIT. Hodnoty ranní glykemie byly trvale stabilní mezi 5–6 mmol/l. I přes vysoké dávky inzulínu lispro, které pacient aplikoval před hlavními jídly, nebyly hodnoty postprandiální glykemie uspokojivé. Zvyšující se dávky inzulínu lispro vedly k lokálním komplikacím a zhoršení vstřebávání inzulínu z podkoží a k hypoglykemiím. Z těchto důvodů byl místo inzulínu lispro 100 U/ml použit koncentrovanější lispro 200 U/ml. Poté došlo ke snížení hladiny glykemií po jídle na požadované hodnoty. Výskyt hypoglykemií se nyní snížil na minimum. Zlepšení kompenzace cukrovky se projevilo poklesem hodnot glykovaného hemoglobinu a ústupem subjektivních obtíží pacienta. Těsnější kompenzace bylo u pacienta třeba dosáhnout také pro přítomnost pozdních komplikací diabetu, zejména diabetické nefropatie již s výrazným poklesem renálních funkcí.

The case report describes a 77-year-old patient with type 2 diabetes lasting for 30 years (since 2000 treated with IIT) suffering from diabetic macro- and microangiopathy. Morning levels of glycaemia were permanently stable between 5–6 mmol/l. Despite the high dosage of insulin lispro applied before meals, the levels of postprandial glycaemia were not satisfactory. The increasing doses of insulin lispro lead to local complications, to worsening of subcutaneous insulin absorption and to hypoglycaemias. Due to these complications, insulin lispro 100 U/ml was exchanged for insulin lispro 200 U/ml. After that, the levels of postprandial glycaemia were reduced to normal and the incidence of hypoglycaemia decreased to minimum. The improvement in glycaemic control was reflected by decreased levels of glycated haemoglobin and by the retreat of patient’s subjective complaints. It was important to achieve closer glycaemic control in the patient because of the presence of late complications, especially diabetic nephropathy with a significant decrease in renal function.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• glykovaný hemoglobin účinky léků   MeSH
• hyperglykemie farmakoterapie   komplikace   MeSH
• hypoglykemie farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• inzulin Lispro * MeSH
• komorbidita MeSH
• komplikace diabetu MeSH
• krevní glukóza MeSH
• lidé MeSH
• postprandiální období * účinky léků   MeSH
• senioři MeSH
• titrace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Background: FTO, a gene recently discovered in genomewide associated studies for type 2 diabetes mellitus (T2D), play an important role in the management of energy homeostasis, nucleic acid demethylation and regulation of body fat mass by lipolysis. The aim of this study was to analyze the association of FTO rs8050136 A>C genetic variant with clinical and biochemical parameters of T2D in the population of West Balkan region (Bosnians and Herzegovinians and Kosovars). Methods: The study included 638 patients with T2D and prediabetes and 360 healthy controls of both genders, aged from 40 to 65 years. Patients were recruited at the Clinical Centre University of Sarajevo, University Hospital of Clinical Centre in Banja Luka, General Hospital in Tešanj and Health Centre in Prizren. Genotyping of analyzed FTO polymorphism rs8050136 A>C was performed by qPCR allelic discrimination. Results: Genotype frequencies of the analyzed polymorphism were comparable between patients with T2D, prediabetic patients, and healthy population. Logistic regression analyses didn't show significant association of FTO rs8050136 A allele with increased risk of T2D. However, risk A allele was significantly associated with higher levels of HbA1c, insulin, HOMA-IR index, diastolic blood pressure, and inflammatory markers (fibrinogen and leukocytes) as well as showed tendency of association with increased values of obesity markers (BMI, waist and hip circumference). Conclusions: Results of our study showed a significant association of FTO genetic variant rs8050136 A>C with the major markers of insulin resistance, obesity and inflammation, opening new avenues for solving many unclear questions in the pathogenesis of T2D.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• albuminurie diagnóza   MeSH
• albuminy diagnostické užití   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu diagnóza   komplikace   MeSH
• diabetická retinopatie MeSH
• glykovaný hemoglobin diagnostické užití   MeSH
• klinické chemické testy metody   využití   MeSH
• kreatinin diagnostické užití   moč   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Kazuistika popisuje vývoj léčby u pacientky s diabetes mellitus (DM) 2. typu. Postupným nastavením perorálních antidiabetik v kombinaci s titrací bazálního inzulínu glargin a s reedukací o režimových opatřeních se podařilo dosáhnout po letech neuspokojivé kompenzace celkového zlepšení.

This case report demonstrates the development of antidiabetic treatment in a woman with type 2 diabetes mellitus. Improved glycaemic control was achieved after years with gradual setting of oral antidiabetic agents in combination with insulin glargine titration and lifestyle modification.

• Klíčová slova
• inzulin Glargin 300U/ml,
• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie   MeSH
• glykovaný hemoglobin účinky léků   MeSH
• hypoglykemika * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• inzulin glargin * aplikace a dávkování   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• krevní glukóza účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• linagliptin aplikace a dávkování   MeSH
• metabolický syndrom MeSH
• pioglitazon MeSH
• senioři MeSH
• thiazolidindiony aplikace a dávkování   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Kontinuální monitorace glykemie (CGM) je efektivním nástrojem pro snížení HbA1c při dlouhodobém používání. Efektivita této metody při intermitentním používání zatím nebyla v klinických hodnoceních doložena. Kazuistika demonstruje případ pacientky s diabetem 1. typu, u níž došlo ke zlepšení kompenzace pomocí intermitentní CGM třikrát ročně po dobu jednoho týdne při léčbě intenzifikovaným inzulínovým režimem.

Continuous glucose monitoring (CGM) is an effective tool for lowering HbA1c, when used in a long-term setting. The effectiveness of this method with an intermittent use has not been confirmed in clinical studies yet. The case study presents a type 1 diabetic patient on the multiple daily injections insulin treatment. She improved her metabolic control after introducing CGM for one week, three times per year.

• Klíčová slova
• selfmonitoring,
• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II aplikace a dávkování   MeSH
• diabetes mellitus 1. typu diagnóza   dietoterapie   farmakoterapie   MeSH
• dlouhodobě působící inzulin aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• dyslipidemie komplikace   MeSH
• financování organizované MeSH
• hyperglykemie MeSH
• hypertenze komplikace   MeSH
• hypoglykemie prevence a kontrola   MeSH
• hypoglykemika terapeutické užití   MeSH
• inzulin aspart aplikace a dávkování   MeSH
• inzulin lidský aplikace a dávkování   MeSH
• inzulin aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• NPH inzulin aplikace a dávkování   MeSH
• obezita komplikace   MeSH
• selfmonitoring glykemie metody   využití   MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• diabetes mellitus prevence a kontrola   MeSH
• primární prevence MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Geografické názvy
• Nový Zéland MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• diabetologie
• preventivní medicína
• veřejné zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• informační publikace
• brožury

Type 1 diabetic (T1D) patients suffer from insulinopenia and hyperglycaemia. Studies have shown that if a patient's hyperglycaemic environment is not compensated, it leads to complex immune dysfunctions. Similarly, T1D mothers with poor glycaemic control exert a negative impact on the immune responses of their newborns. However, questions concerning the impact of other metabolic disturbances on the immune system of T1D mothers (and their newborns) have been raised. To address these questions, we examined 28 T1D women in reproductive age for the relationship between various metabolic, clinical, and immune parameters. Our study revealed several unexpected correlations which are indicative of a much more complex relationship between glucose and lipid factors (namely, glycosylated haemoglobin Hb1Ac, the presence of one but not multiple chronic diabetic complications, and atherogenic indexes) and proinflammatory cytokines (IL-1alpha and TNF-alpha). Regulatory T cell counts correlated with HbA1c, diabetic neuropathy, lipid spectra parameters, and IL-6 levels. Total T-helper cell count was interconnected with BMI and glycaemia variability correlated with lipid spectra parameters, insulin dose, and vitamin D levels. These and other correlations revealed in this study provide broader insight into the association of various metabolic abnormalities with immune parameters that may impact T1D mothers or their developing child.

• MeSH
• cytokiny imunologie   MeSH
• diabetes mellitus 1. typu komplikace   farmakoterapie   imunologie   metabolismus   MeSH
• diabetické neuropatie etiologie   imunologie   MeSH
• dospělí MeSH
• glykovaný hemoglobin metabolismus   MeSH
• HDL-cholesterol metabolismus   MeSH
• hypoglykemika aplikace a dávkování   MeSH
• interleukin-1alfa imunologie   MeSH
• interleukin-6 imunologie   MeSH
• inzulin aplikace a dávkování   MeSH
• LDL-cholesterol metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• počet lymfocytů MeSH
• produkty pokročilé glykace metabolismus   MeSH
• regulační T-lymfocyty imunologie   MeSH
• T-lymfocyty pomocné-indukující imunologie   MeSH
• TNF-alfa imunologie   MeSH
• triglyceridy metabolismus   MeSH
• vitamin D metabolismus   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH