Východisko. Molekulárně biologické metody založené na reverzní transkripci a následné polymerázové řetězové reakci (RT-PCR) jsou schopny detekovat přítomnost transkriptu BCR-ABL u chronické myeloidní leukémie (CML). V tomto sdělení prezentujeme naše zkušenosti se sledováním reziduální leukémie metodou real-time PCR s detekcí hybridizačními sondami u nemocných s CML léčených imatinibem a při sběru periferních krvetvorných buněk (PKB). Metody a výsledky. Stanovení hladin transkriptu BCR-ABL v periferní krvi bylo provedeno u 27 osob před nasazením a v průběhu léčby imatinibem mesylátem. Medián relativního množství BCR-ABL v periferní krvi před nasazením imatinibu byl 2,55 %. Množství transkriptu u 23 osob bez rezistence vůči imatinibu pokleslo během prvních šesti měsíců léčby na hodnotu 0,02 %. Po dvanáctiměsíční léčbě poklesl medián množství transkriptu na 0,005 %. V dalším průběhu léčby hladiny BCR-ABL kolísaly mezi hodnotami pod detekčním limitem metody (0,001 %) a 0,005 %. Tři pacienti byli vůči imatinibu primárně rezistentní s rozsahem hodnot od 0,13 % do 11,7 %. Jeden pacient vykazoval po 18 měsících léčby známky molekulárního relapsu. Z 16 pacientů po stimulaci PKB filgrastimem měly pouze dvě vyšetřované osoby hodnoty BCR-ABL v periferní krvi i v PKB pod detekčním limitem použité metody. U ostatních osob se koncentrace fúzního transkriptu pohybovala v koncentracích spolehlivě stanovitelných metodou RT-PCR. Závěry. Vzhledem k svému prognostickému významu je vyšetření BCR-ABL vhodné pro monitorování kinetiky reziduální choroby. Stanovení provedené v koncentrátu PKB jako potenciálním autotransplantátu může kompletovat informace o kvalitě těchto buněk z hlediska proporce BCR-ABL transkriptu a nastínit další možné terapeutické postupy a prognózu pacienta.

Background. Molecular biology methods based on reverse transcription and polymerase chain reaction (RT-PCR) are able to detect the presence of BCR-ABL transcripts in chronic myeloid leukemia (CML). In this study we present our experience with monitoring of residual disease using real-time PCR with hybridization probes detection in patients treated with imatinib mesylate and in collected peripheral blood progenitor cells (PBPC). Methods and Results.We measured the level of BCR-ABL transcripts in peripheral blood cells of 27 subjects before and in the course of the imatinib treatment. The median of relative quantity of BCR-ABL in the blood before imatinib therapy was 2.55%. The number of the transcripts in 23 imatinib-sensitive subjects decreased to 0.02% in 6 months. After 12 months of the treatment the BCR-ABL median was 0.005%. Subsequent levels fluctuated between values below the detection limit (DL, 0.001%) and 0.005%. Three patients were primarily resistant to imatinib with the BCR-ABL range of 0.13%-11,7% during the treatment. One subject showed marks of molecular relapse after 18 months of the treatment. Only two of 16 filgrastim-stimulated patients had BCR-ABL levels in the blood and in collected PBPC below DL. In other subjects BCR-ABL transcripts were determined within the measurable range of RT-PCR. Conclusions. Taking into account prognostic importance, the measurement of BCR-ABL transcripts is an effective approach to monitoring of residual CML kinetics. Evaluation of BCR-ABL levels in collected PBPC can complete information on quality of the cells in potential autotransplants, and choose subsequent therapeutic protocols and patient prognosis.

• MeSH
• bcr-abl fúzní proteiny krev   MeSH
• chemorezistence MeSH
• chronická myeloidní leukemie diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• faktor stimulující kolonie granulocytů aplikace a dávkování   MeSH
• imatinib mesylát MeSH
• lidé MeSH
• polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí metody   MeSH
• prognóza MeSH
• protinádorové látky aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• reziduální nádor diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• blastická krize krev   MeSH
• chromozomální aberace krev   MeSH
• chronická myeloidní leukemie genetika   krev   MeSH
• geny abl MeSH
• lidé MeSH
• translokace genetická MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Fúzní transkript BCR-ABL, prokazatelný v periferní krvi nebo vzorku kostní dřeně, je specifickým molekulárním markerem chronické myeloidní leukémie a akutní lymfoblastické leukémie s nálezem Filadelfského chromozomu. Moderní kvantitativní molekulárně biologická vyšetření jsou založená na technologii real-time PCR a fluorescenčních sondách komplementárních vůči vyšetřovanému DNA/cDNA templátu. Současný trend v laboratorní medicíně a aplikované molekulární biologii podporuje snahu o externí hodnocení kvality a přenositelnost výsledků kvantitativních PCR analýz. Cílem studie je porovnat diagnostický význam dvou analytických systémů určených pro kvantifikaci BCR-ABL s ohledem na současná doporučení programu Europe Against Cancer Program (EAC). Materiál a metody: Celkem bylo analyzováno 148 vzorků (143 vzorky periferní krve a 5 aspirátů kostní dřeně) získaných od 80 dospělých jedinců. Vzorky byly vyšetřeny paralelně dvěma kvantitativními postupy s normalizací na příslušný house-keeping gen. První postup byl založen na reverzní transkripci RNA pomocí enzymu Superscript III (Invitrogen) a kvantifikaci BCR-ABL soupravou M-bcr FusionQuant Kit (Ipsogen). Druhý postup používal soupravu LightCycler t(9;22) Quantifi cation Kit (Roche). Výsledky: Kalibrační rovnice pro BCR-ABL gen (FusionQuant) byla: CT = -3,54 . log(conc BCR-ABL) + 42,33; automatický threshold = 0,06, korelační koeficient r = -1,00, reakční účinnost = 92 %. Souprava firmy Roche nepoužívá pro kvantifikaci BCR-ABL genu kalibrační proces. Kalibrační rovnice pro ABL gen (FusionQuant) byla CT = -3,53 . log(conc ABL) + 40,91, threshold pro ABL = 0,08, r = -1,00, reakční účinnost = 91 %. Kalibrační rovnice pro G6PDH gen (Roche) byla CT = -3,2 . log(conc G6PDH) + 30,9, r = -1,00, reakční účinnost = 100 %. Minimální koncentrace BCR-ABL stanovitelná soupravou FusionQuant byla 10 kopií v 5 µl použité cDNA. Nejnižší relativní koncentrace BCR-ABL stanovitelná soupravou Roche byla 0,001 %. Experimentální data ukázala lineární závislost mezi hodnotami relativní koncentrace BCR-ABL dosaženými oběma metodami s korelačním koeficientem r = 0,77, p < 0,001. Závěr: Mezi principiální rozdíly obou testovaných souprav patří výběr house-keeping genu použitého pro normalizaci koncentrace BCR-ABL. V souladu s doporučeními programu Europe Against Cancer jsme pro rutinní vyšetření v naší laboratoři zvolili soupravu FusionQuant s normalizací na ABL gen. Klíčová slova: BCR-ABL, kvantifikace, real-time PCR, house-keeping gen, ABL gen, EQA.

Objective: A BCR-ABL fusion transcript found in peripheral blood or bone marrow is a specific molecular marker of chronic myeloid leukemia and Philadelphia chromosome – positive acute lymphoblastic leukemia. Modern quantitative analyses in molecular biology are based on real-time PCR technology and fluorescent probes targeted to a complementary part of DNA/cDNA templates. A current trend in laboratory medicine and applied molecular biology is to support proficiency testing and transferability of results of quantitative PCR analyses. The goal of the study is to compare the diagnostic impact of two used systems for BCR-ABL quantification with respect to recommendations of the Europe Against Cancer Program (EAC) unifying the used BCR-ABL methodology. Material and Methods: A total of 143 peripheral blood specimens and 5 bone marrow aspirates from 80 adult subjects were analysed. Two quantitative procedures were simultaneously examined. Procedure I was based on Superscript III reverse transcription (Invitrogen) and M-bcr FusionQuant Kit (Ipsogen) for relative quantification of BCR-ABL. In procedure II we used LightCycler t(9;22) Quantification Kit (Roche). Results: The calibration curve for BCR-ABL gene (FusionQuant) was: CT = -3.54 . log(conc BCR-ABL) + 42.33; automatic threshold = 0.06, correlation coefficient (r) = -1.00, reaction efficiency = 92%. The Roche kit does not use any calibration process for BCR-ABL. The calibration curve for ABL gene (FusionQuant) was CT = -3.53 . log(conc ABL) + 40.91, ABL threshold = 0.08, r = -1.00, reaction efficiency = 91%. The calibration curve for G6PDH control gene (Roche) was CT = -3.2 . log(conc G6PDH) + 30.9, r = -1.00, reaction efficiency = 100%. The limit of quantification for BCR-ABL (FusionQuant) was 10 copies in 5 µl of the used cDNA. The lowest relative concentration of BCR-ABL detectable by the Roche assay was 0.001 %. The experimental data showed a close linear association in relative quantity of BCR-ABL received by the examined assays with r = 0.77, P < 0.001. Conclusions: The principal difference between the tested procedures is the house-keeping gene used for normalization of BCR-ABL quantity. In agreement with the Europe Against Cancer strategy we have selected ABL gene as a normalization gene for our lab.

• MeSH
• akutní lymfatická leukemie krev   MeSH
• bcr-abl fúzní proteiny krev   MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• chronická myeloidní leukemie MeSH
• filadelfský chromozom MeSH
• geny abl genetika   MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• lidé MeSH
• molekulární biologie metody   normy   trendy   MeSH
• polymerázová řetězová reakce metody   využití   MeSH
• řízení kvality MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Klinický průběh BCR/ABL negativních myeloproliferativních neoplazií je často komplikován trombotickými a v menší míře i krvácivými komplikacemi. I přesto, že tato onemocnění jsou všeobecně považována za choroby staršího věku, až 20 % pacientů s esenciální trombocytemií je mladších 40 let. Zvyšování věku rodiček a současně i zlepšení diagnostiky hematologických chorob vedou k narůstající incidenci gravidit u těchto onemocnění. Výskyt těhotenských komplikací je ve srovnání s ostatními graviditami vyšší, reprodukční ztráty u těchto žen jsou 2–3krát častější. Nejčastější komplikací gravidit těchto žen je spontánní abort v 1. trimestru gravidity (25–40 %), pozdní ztráty plodu (8–21 %). Intrauterinní retardace růstu plodu, porod mrtvého plodu a abrupce placenty jsou méně časté. Tyto komplikace vznikají bez ohledu na počet trombocytů, častěji se objevují u pacientek s komplikacemi v předchozích graviditách a s pozitivitou mutace JAK2 V617F. Omezený počet publikovaných dat činí obtížným získat jasný pohled na všeobecné riziko těchto příhod. Terapeutické možnosti představují od podávání kyseliny acetylsalicylové, nízkomolekulárního heparinu až k cytoredukční léčbě cíleně podle zhodnocení rizikových faktorů pacientky. V práci byla hodnocena retrospektivní data skupiny 7 žen s celkovým počtem 14 gravidit při diagnóze BCR/ABL negativního myeloproliferativního onemocnění. Ve shodě s literárními údaji byla zjištěna vyšší incidence těhotenských komplikací, zvláště u pacientek s pozitivitou mutace JAK2 V617F. Nízký počet gravidit v jednotlivých centrech neumožňuje jednoznačné vyjádření nejen k rizikovým faktorům těhotenských komplikací, ale i k terapeutickým doporučením. Limitace publikovaných dat s touto problematikou je výzvou ke spolupráci center nejen na úrovni celostátní, ale i mezinárodní.

The clinical course of BCR/ABL negative myeloproliferative neoplasms is often complicated by thrombotic and to a lesser extent bleeding complications. Although these diseases are generally considered to be diseases of older age, about 20% of patients with essential thrombocythemia are under 40 years. Increasing age of pregnant women and improvement of diagnostics has led to an increased incidence of pregnancy in the course of these diseases. The incidence of pregnancy associated complications is higher compared to other pregnancies, and reproductive losses in these women are 2–3 times more frequent. The most common complications of such pregnancies are spontaneous abortion in the first trimester (25–40%) and late foetal loss (8–21%). Intrauterine foetal growth retardation, stillbirth and placental abruption are less common. These complications arise regardless of the number of platelets and occur more frequently in patients with complications during previous pregnancies and with the presence of JAK2 V617F mutation. The limited number of published data makes it difficult to get a clear view of the overall risk of these events. Therapeutic options range from the administration of aspirin, low molecular weight heparin to targeted cytoreductive depending on the given patient’s risk factors. In this work, we evaluated retrospective data from a group of 7 women with a total number of 14 pregnancies and the diagnosis of BCR/ABL negative myeloproliferative disorders. In concurrence with published data, a higher incidence of pregnancy complications was found, especially in patients with positive JAK2 V617F mutation. The low number of pregnancies in single centres does not allow for any clear conclusions regarding both the risk factors for pregnancy complications and therapeutic recommendations. The limited data published on this issue is a call for cooperation not only at national, but also international level.

• MeSH
• Aspirin terapeutické užití   MeSH
• bcr-abl fúzní proteiny * genetika   MeSH
• biochemická analýza krve MeSH
• esenciální trombocytemie MeSH
• hematokrit MeSH
• hematologické komplikace těhotenství genetika   MeSH
• heparin nízkomolekulární terapeutické užití   MeSH
• Janus kinasa 2 genetika   MeSH
• kardiovaskulární nemoci MeSH
• komplikace těhotenství * genetika   terapie   MeSH
• krvácení prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• myeloproliferativní poruchy * genetika   komplikace   terapie   MeSH
• počet trombocytů MeSH
• polycytemie MeSH
• porod MeSH
• předčasný porod genetika   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• samovolný potrat * etiologie   genetika   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• těhotenství MeSH
• trombofilie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

V roce 2009 byla aktualizována a rozšířena doporučení České pracovní skupiny pro Ph negativní (Ph-) myeloproliferativní onemocnění (CZEMP) pro diagnostiku a léčbu BCR/ABL-negativních myeloproliferativních onemocnění (MPO), tj. esenciální trombocytemie (ET), polycythaemia vera (PV) a primární myelofibrózy (PMF). V tomto článku jsou podrobně rozvedena východiska doporučených postupů. Kritéria CZEMP pro diagnostiku ET a PMF se opírají o histopatologický (HP) nález, který však musí být bezpodmínečně v souladu s popsanými klinickými a laboratorními charakteristikami u ET, resp. různých stadií PMF. Počet trombocytů není pro diagnózu rozhodující. U případů, u kterých není k dispozici adekvátně odebraný a odečtený HP nález, doporučujeme užít kritérií Polycythemia Vera Study Group (PVSG). Diagnostika typické PV se opírá o průkaz mutace V617F genu JAK2 za předpokladu významného zvýšení hodnot červeného krevního obrazu. Při jeho hraničních hodnotách je nutný průkaz zvýšené celkové masy erytrocytů (RCM). U atypických případů, není-li přítomna polyglobulie (anebo zvýšená hodnota RCM), postačuje HP obraz PV dle definice WHO plus nález mutace V617F JAK2, anebo není-li přítomna mutace JAK2 V617F, stačí HP obraz PV + průkaz polyglobulie (anebo zvýšeného RCM). Principy léčby ET i ostatních MPO s trombocytemií (MPO-T; tj. raných stadií PMF a PV) jsou identické. Pacienti jsou stratifikováni podle přítomnosti trombotického rizika (předchozí trombózy, dalšího trombofilního stavu, mutace JAK2), přítomnosti symptomů onemocnění (obvykle mikrocirkulačních), počtu trombocytů a věku. Pouze pacienti do 65 let bez uvedených rizik s počtem trombocytů pod 1 000 × 109/ l jsou považováni za nízkorizikové a nevyžadují cytoreduktivní léčbu. Ostatní jsou vysokorizikoví a jsou indikováni k tromboredukci. Od věku nad 65 je možno užít potenciálně leukemogenní hydroxyureu (HU), u mladších volíme mezi anagrelidem (ANG) a interferonem-? (IFN). U vysokorizikových nemocných je cílem udržet trombocyty trvale pod 400, u nízkorizikových pod 600 × 109/ l. Při PV přistupuje jako trombotické riziko i polycytemie samotná. Tu léčíme venepunkcemi nebo erytrocytaferézami, v případě nemožnosti dosáhnout cílových hodnot hematokritu ? 45 podáváme cytoreduktivní terapii HU u pacientů nad 65 let, IFN u mladších jedinců. Všichni nemocní s trombocytemií při PV jsou vysokorizikoví a mají indikaci k cytoreduktivní léčbě. Kyselina acetylsalicylová se podává u MPO-T s trombocyty < 1 000 × 109/ l (při vyšších hodnotách hrozí krvácení) i u všech pacientů s PV, nemají-li kontraindikaci. V případě normalizace počtu trombocytů ji lze u nízkorizikové ET nebo PMF vysadit, u JAK2+ pacientů s PV nikoli. Léčba pokročilých stadií PMF s cytopeniemi je symptomatická, základem je substituce transfuzními přípravky. Jedinou kurativní terapií PMF je alogenní transplantace krvetvorných buněk. Tu nesmíme indikovat příliš brzy vzhledem k jejím rizikům, ale zároveň ne příliš pozdě - nesmíme dopustit přechod do akutní leukemie, avizovaný blasty v krevním obrazu. Indikací je přítomnost alespoň jednoho z kritérií: hodnoty hemoglobinu < 100 g/ l, leukocytů < 4 × 109/ l a trombocytů < 100 × 109/ l, jakýkoli počet myeloblastů nebo ? 10 % nezralých granulocytů v diferenciálním krevním obraze, > 1 erytroblast na 100 buněk - vše při opakovaných vyšetřeních v rozmezí alespoň dvou měsíců, a dále rychlý rozvoj hepato-/splenomegalie, přítomnost celkových symptomů onemocnění, portální hypertenze a rozsáhlých otoků.

In 2009, the recommendations of the Czech Collaborative Group for Ph- Myeloproliferative Diseases (CZEMP) for diagnosis and treatment of BCR/ABL-negative myeloproliferative diseases (MPD), i.e. essential thrombocythemia (ET), polycythaemia vera (PV) and primary myelofibrosis (PMF) were updated and extended. The present article gives the rationale of the recommendations in full detail. The CZEMP diagnostic criteria for ET and PMF are based on histopathological (HP) findings, which must unconditionally be in line with the given clinical and laboratory characteristics of ET or of a certain stage of PMF, respectively. The platelet count is not decisive for diagnosis. In cases lacking an adequately taken and read HP finding, the Polycythemia Vera Study Group (PVSG) criteria are recommended. The diagnosis of typical PV is based on demonstration of the V617F mutation of the JAK2 gene along with a significant increase of red cell parameters. If these are close to borderline, the demonstration of increased total red cell mass (RCM) is required. In atypical cases lacking polyglobulia or elevated RCM, the HP picture of PV (in accordance with WHO description) plus JAK2 V617F mutation is satisfactory for diagnosis, or, in cases lacking JAK2 V617F mutation, the HP picture of PV along with polyglobulia (or increased RCM) is sufficient. The treatment principles of ET and other MPDs with thrombocythemia (MPD-T; i.e. the early stages of PMF and PV) are identical. The patients are stratified by their thrombotic risk (preceding thrombosis, another thrombophilic state, JAK2 mutation), presence of disease symptoms (mainly microcirculatory), platelet count and age. Only patients up to 65 years lacking the above mentioned risks with a platelet count < 1 000 × 109/?l are considered as low-risk and do not demand cytoreducing therapy. The others are high-risk ones and have an indication for thromboreduction. In patients older than 65 years, the potentially leukemogenic drug hydroxyurea (HU) may be used. In the younger ones, the choice is between anagrelide (ANG) or interferon-? (IFN). In high-risk patients, the treatment goal is to maintain platelet counts below 400, and in low-risk ones, below 600 × 109/?l. In PV, polycythemia itself is another thrombotic risk factor. The condition is treated by bloodletting or erythrocytaphereses. If hematocrit levels ? 45 are not achieved, cytoreductive therapy using HU in patients over 65 years, or IFN in younger individuals is required. All patients with thrombocythemia in PV are high-risk and have an indication for cytoreduction. Acetylsalicylic acid is given to all patients with MPD-T with platelets < 1 000 × 109/?l (at higher counts, hemor­rhage is imminent), and to all individuals with PV, unless contraindication is present. In case of platelet count normalization, it may be withdrawn in cases of low-risk ET or PMF, not in JAK2+ PV. The treatment of advanced stages of PMF is symptomatic, with substitution of blood derivatives being the basis. The only curative treatment is allogeneic stem cell transplantation, which should not be indicated too early seeing to its risks, but also not too late – we must not allow transition into acute leukemia, which is heralded by blasts in the blood picture. The indication is the presence of any of the following criteria: values of hemoglobin < 10?g/?dl, WBC < 4 × 109/?l and platelets ?< 100 × 109/?l, any percentage of blasts or ? 10% immature granulocytes in the differential picture, > 1 erythroblast per 100 cells – all at repeated examinations within at least a 2-month interval, and in addition, rapid progression of hepato-/splenomegaly, presence of gene­ral symptoms of the disease, portal hypertension and extensive swellings.

• Klíčová slova
• kyselina acetylsalicylová, interferon-?, anagrelid, hydroxyurea, algoritmus léčby, diagnostika, polycythaemia vera, Ph-,
• MeSH
• bcr-abl fúzní proteiny MeSH
• esenciální trombocytemie diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• myeloproliferativní poruchy diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• polycythaemia vera diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• primární myelofibróza diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Chronická myeloidní leukemie (CML) se stává chorobou, jejíž léčba je typickým příkladem terapie šité na míru. Přestože léčba imatinibem v první linii CML představovala obrovský průlom v léčbě této choroby, ukazuje se, že 25-35 % pacientů potřebuje v průběhu 5 let změnu terapie z důvodu intolerance či selhání léčby. Nejčastějším mechanismem zodpovědným za rezistenci k imatinibu u pacientů s CML je rozvoj mutací v BCR-ABL kinázové doméně. Tyto mutace vyvolávají různou míru rezistence k imatinibu a zatímco některé mohou reagovat na zvýšení dávky imatinibu (M351T), jiné jsou rezistentní k nilotinibu (mutace v P-smyčce, F359C/V) a další vykazují zvýšenou míru rezistence k dasatinibu (F317L/V a V299L). Toto přehledné sdělení se věnuje pouze klinicky nejdůležitějším mutacím v 15 aminokyselinových zbytcích, kde se vyskytuje více než 85 % všech mutací. Ukazuje se, že pokroky v molekulárních metodách umožňují porozumět lépe podstatě choroby, zvážit prospěch a riziko terapie, individualizovat terapeutický přístup a přizpůsobit léčbu CML včas tak, aby se minimalizovalo riziko progrese CML do pokročilých fází.

Chronic myeloid leukemia (CML) becomes a disease, treatment of which represents typical example of tailored therapy. Despite the fact that first line therapy of CML using imatinib revolutionized the treatment of this disease, it became clear that during 5 years 25–35 % of the patients require change in the therapy due to the development of imatinib resistance or intolerance. The most frequent mechanism responsible for imatinib resistance is development of mutation in BCR-ABL kinase domain. Mutations cause different level of imatinib resistance and while some of them can be overcome by increased dose of imatinib (M351T), others seem to be resistant to nilotinib (P-loop mutations, F359C/V) and others are more resistant to dasatinib (F317L/V a V299L). This review is focused only to clinically most important mutations occurring in 15 amino-acid substitutions, which account for more than 85 % of all BCR-ABL mutations. It has been shown recently that advances in molecular methods enable to better understand disease itself, weigh the benefit to risk ratio of the therapy, individualize therapeutic approach and eventually adjust CML therapy earlier in order to minimize the risk of CML progression to advanced phases.

• MeSH
• bcr-abl fúzní proteiny genetika   MeSH
• chemorezistence účinky léků   MeSH
• chronická fáze myeloidní leukemie farmakoterapie   genetika   MeSH
• jednonukleotidový polymorfismus účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• mutace účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východisko. Hybridní geny BCR/ABL a MLL/AF4 - jako výsledek translokací t(9;22)(q34;q11) a t(4;11)(q21;q23) - jsou u dětí s akutní lymfoblastickou leukémií (ALL) považovány za vysoce rizikový prognos- tický faktor. Jejich přítomnost v maligních buňkách indikuje pacienta bez ohledu na ostatní kritéria k zařazení do skupiny s nejintenzivnější protinádorovou terapií. Translokace t(12;21)(p12;q22) je nejčastěji nenáhodnou chromo- zomální aberací u dětských ALL a je spojena s dobrou prognózou. Vyšetření těchto přestaveb je klíčové pro správné zařazení nemocných do rizikových skupin, a zároveň nabízí zatím nejcitlivější a nejpřesnější prostředek ke sledování minimální reziduální nemoci (MRN). Metody a výsledky. Do této práce bylo zahrnuto 241 pacientů s ALL z celé České republiky i ze Slovenska, kterým bylo v době diagnózy méně než 18 let. Tito nemocní byli vyšetřeni na přítomnost m-RNA fuzních genů BCR/ABL, MLL/AF4 a TEL/AML1 metodou reverzně transkriptázové - polymerázové řetězové reakce (RT-PCR). Nositelů hybridního genu MLL/AF4 bylo 3,6 % (7 ze 197) vyšetřených, ve skupině kojeneckých leukémií to však bylo 56 % (5 z 9). Pozitivitu v systému BCR/ABL vykazovalo 2,5 % (6 z 240) dětí a přestavbu TEL/AML1 jsme nalezli ve 21,7 % (41 ze 189) případů. Pomocí křivek přežití demonstrujeme vliv přítomnosti každého z těchto tří hybridních genů na prognózu nemocných dětí. V dalších vzorcích pozitivních pacientů jsme schopni sledovat přítomnost a semikvantitativně i hladinu MRN. Závěry. Všechny tři vyšetřované translokace jsme nalezli pouze u nemocných s ALL z prekurzorů B lymfocytů (případně s hybridní leukémií), které však tvoří 85 % této skupiny. Přítomnost hybridních genů MLL/AF4 a BCR/ABL je spojena s horší prognózou onemocnění a je nezbytnou podmínkou pro správné zařazení nemocných do rizikových skupin podle léčebných protokolů. Přestavba TEL/AML1 je příznivým prognostickým faktorem, a zároveň nám svojí četností poskytuje vhodný prostředek k detekci MRN.

Background. The BCR/ABL and MLL/AF4 fusion genes - resulting from t(9;22)(q34;q11) and t(4;11)(q21;q23) translocations, respectively - are considered as a high risk prognostic factors in children with acute lymphoblastic leukaemia (ALL). Their presence in malignant cells indicates patient for the most intensive antileukaemic therapy regardless of the other criteria. In contrast, the most common non-random chromosomal aberration in paediatric ALL - translocation t(12;21)(q12;q22) - is associated with a favourable prognosis. The examination of these rearrangements is important for the stratification of patients to the risk groups and also provides the most sensitive and specific tool for minimal residual disease (MRD) follow-up. Methods and Results. This study comprises 241 patients with ALL from Czech and Slovak Republics younger than 18 years at diagnosis. They were examined for presence of m-RNA of fusion genes BCR/ABL, MLL/AF4 and TEL/AML1 by reverse transcriptase - polymerase chain reaction (RT-PCR) method. Seven out of 197 (3.6 %) carried MLL/AF4 fusion gene, but among infants it was 56 % (5 out of 9). BCR/ABL positivity was found in 2.5 % (7 out of 240) and TEL/AML1 in 21.7 % (41 out of 189) cases. Event free survival (EFS) curves demonstrate the clinical impact of these hybrid genes on patients´ prognosis. Moreover, we present the possibility of the monitoring of MRD levels in follow-up samples of these patients. Conclusions. All particular rearrangements were found only in a cohort of patients with B-precursor ALL (or hybrid leukaemia), which constitutes 85 % of our group. Presence of BCR/ABL or MLL/AF4 fusion gene is associated with poor prognosis and is indispensable condition for correct stratification of patients to the risk groups according to treatment protocols. Hybrid gene TEL/AML1 defines subgroup of children with better prognosis and due to its high frequency provides us with a very useful tool for MRD detection.

• MeSH
• akutní lymfatická leukemie diagnóza   genetika   MeSH
• dítě MeSH
• geny abl MeSH
• lidé MeSH
• polymerázová řetězová reakce metody   MeSH
• reziduální nádor diagnóza   MeSH
• translokace genetická MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Popisujeme kazuistiku 63-ročného pacienta s Ph1 pozitívnou chronickou myeloidnou leukémiou (CML), u ktorého bola pre sekundárnu cytogenetickú rezistenciu na interferón alfa po dvoch rokoch od stanovenia diagnózy indikovaná liečba imatinibom v dávke 400 mg denne. Po iniciálnej cytogenetickej odpovedi (10 % Bcr/Abl pozitívnych buniek pri vyšetrení kostnej drene metódou interfázovej FISH po 3 mesiacoch a pokles o 1 log v kvantitatívnej RT-PCR po šiestich mesiacoch liečby) dochádza po roku liečby k cytogenetickej progresii s nedostatočnou odpoveďou i na eskalovanú dávku imatinibu 800 mg denne. To vedie k podozreniu na rezistenciu k imatinibu. In vitro testy to potvrdzujú: vysoká expresia WT1 génu, pozitivita testu na fosforylovaný CRKL a odhalenie mutácie T315I v oblasti ABL kinázovej domény. Cieľom článku je načrtnúť kroky, ktoré by mali nasledovať pri podozrení na rezistenciu k imatinibu a poskytnúť prehľad ďalších liečebných možností. Určenie rezistencie má klinický význam, pretože na jednej strane umožňuje včas ukončiť ďalej neprínosnú a ekonomicky náročnú liečbu a na druhej strane ju posúva k aplikácii nových inhibítorov tyrozínových kináz, k alogénnej transplantácii krvotvorných buniek či k experimentálnym postupom.

There is the case report of 63-years old patient with Ph1 positive chronic myeloid leukaemia (CML) who is treated with 400 mg of imatinib daily. It is because of the secondary cytogenetic resistance to interferon alpha after two years from diagnosis. After initial cytogenetic response (10 % Bcr/Abl positive cells detected by bone marrow interphase FISH examination after 3 months and 1 log decrease in quantitative RT-PCR after 6month of treatment) there is the cytogenetic progression in one year with failure of the response to the escalated dosage 800 mg daily. It leads to the suspicion of imatinib resistance. In vitro tests confirm it: there is a high expression of WT1 gene, the presence of phosphorylated CRKL and detection of T315I mutation in Abl kinase domain. This article is aimed at detection of imatinib resistance in case of suspicion and should also show the review of the new treatment modalities. The resistance detection is important from clinical point of view. It allows to stop the therapy which is not useful and economically demanding, on the other side it moves it to the application of the new tyrosine kinase inhibitors, allogenic stem cell transplantation or to experimental treatment.

• MeSH
• bcr-abl fúzní proteiny genetika   MeSH
• chronická myeloidní leukemie farmakoterapie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• léková rezistence MeSH
• lidé MeSH
• mutace MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• regulace genové exprese u leukemie MeSH
• tyrosinkinasy antagonisté a inhibitory   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

U některých pacientů se špatnou odpovědí na léčbu CML jsme zjistili velmi nízkou hladinu transkriptu BCR-ABL. Na základě studia role BCR-ABL, BCR i ABL chceme zjistit, zda v těchto případech může CML probíhat mechanismem nezávislých na BCR-ABl. Výsledkypřispějí ke zkvalitnění diagnostiky i léčby CML.; In some of CML patients with poor response to treatment we have found low BCR-ABL transcript levels. We will study the role of BCR-ABL as well as BCR and ABL in order to find out whether CML mechanism may be independent of BCR-ABL in these cases. The work will contribute to improvement of the diagnostic and treatment of CML.

• MeSH
• bcr-abl fúzní proteiny diagnostické užití   MeSH
• chronická myeloidní leukemie diagnóza   terapie   MeSH
• filadelfský chromozom MeSH
• responzivní elementy MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• onkologie
• hematologie a transfuzní lékařství
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Chronická myeloidní leukémie (CML) je klonální myeloproliferativní onemocnění vznikající v důsledku chromosomální translokace, jež vede k produkci chimerického BCR-ABL proteinu s neregulovanou tyrosin kinázovou (TK) aktivitou. Inhibice BCR-ABL aktivity pomocí TK inhibitorů (TKI) představuje standard v léčbě CML. Ačkoliv většina pacientů pozitivně reaguje na administraci TKI, jejich použití nevede k eradikaci choroby. Skutečnost, že: i) pacienti s CML vyvinou resistenci vůči TKI v důsledku mutací v BCR-ABL, ii) TKI jsou neefektivní pro pomalu proliferující rakovinné kmenové buňky, a iii) řada dalších onkogenických signálních drah se spolupodílí na propagaci CML, vede k relapsu onemocnění. Hlavním cílem tohoto projektu je charakterizace interaktomu BCR-ABL zahrnujícího stabilně a transientně asociované proteiny v různých klinických fázích CML a identifikace protein-proteinových interakcí zodpovědných za přežívání buněk pozitivních na BCR-ABL. Výsledky tohoto projektu umožní identifikaci nových přístupů k léčbě CML.; Chronic myeloid leukemia (CML) is a clonal myeloproliferative disorder arising from chromosomal translocation producing a chimeric BCR-ABL protein with unregulated tyrosine kinase (TK) activity. Targeting of the BCR-ABL activity by the TK inhibitors (TKIs) is a frontline in treatment of the CML. While majority of the CML patients positively respond to the TKIs, their use does not cure the disease. The facts that the CML patients often acquire BCR-ABL mutations causing resistance to TKIs, that slowly proliferating cancer stem cells are poorly targeted with TKIs, and that other oncogenic pathways cooperate with the BCR-ABL in the CML development are all responsible for disease relapse. Main goal of the proposed project is to characterise the BCR-ABL interactome comprising of stably and transiently associated proteins in different clinical stages of CML along with identification of protein-protein interactions responsible for survival of the BCR-ABL positive cells. The results are to identify novel treatment strategies in CML.

• MeSH
• bcr-abl fúzní proteiny MeSH
• chronická myeloidní leukemie terapie   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• mapování interakce mezi proteiny MeSH
• mapy interakcí proteinů MeSH
• proteinkinasa BTK MeSH
• signální transdukce MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• onkologie
• hematologie a transfuzní lékařství
• biochemie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR