Úvod: Laparoskopická cholecystektomie (LCHCE) se pojí s jiným spektrem pooperačních komplikací ve srovnání s klasickou otevřenou cholecystektomií. Cílem této studie bylo analyzovat komplikace a určit vztah některých klinicko-patologických faktorů k jejich výskytu. Materiál a metodika: Do souboru bylo zařazeno 1014 pacientů, kterým byla provedena LCHCE, respektive konvertovaná cholecystektomie na Chirurgické klinice FN Plzeň od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2011. Všichni tito pacienti byli v době zpracování souboru alespoň rok po cholecystektomii, a bylo tak možné zaznamenat i pozdní typy komplikací. V souboru bylo 351 mužů (34,6 %) a 663 žen (65,4 %). Medián věku byl 57 let (rozsah: 8–87 let). V rámci naší studie byly hodnoceny následující klinické a patologicko-anatomické faktory: histopatologická diagnóza, chirurgické a interní komplikace časného typu (do 30 dní po operaci) hodnocené dle Clavien-Dindo klasifikace, kýla v jizvě jako pozdní komplikace, konverze, perforace žlučníku, délka hospitalizace, věk pacientů a zavedení drénu. Jednotlivé faktory byly hodnoceny s využitím statistických testů (test populační pravděpodobnosti, dvouvýběrový t-test, ODDS ratio) a následně byly porovnány s publikovanou literaturou. Výsledky: Chirurgické a interní komplikace se vyskytly do 30 dnů od operace u 138 pacientů (13,6 %). Jednalo se nejčastěji o komplikace v ráně – 92 pacientů (9,1 %), hematom v lůžku žlučníku – 16 pacientů (1,6 %) a žlučová sekrece z lůžka žlučníku – 16 pacientů (1,6 %). K poranění žlučových cest, které vyžadovalo reoperaci, došlo u 3 pacientů (0,3 %). Nutnost konverze byla zaznamenána u 77 pacientů (7,6 %). Kýla v jizvě po trokarech nebo v jizvě po laparotomii u konvertovaných výkonů se vyskytla u 32 pacientů (3,16 %) v průběhu následujícího roku po operaci. Statistickou analýzou byl prokázán vliv věku pacientů na četnost a na šíři spektra pooperačních komplikací. Pooperační komplikace se vyskytly častěji u mužů. Nalezli jsme závislost mezi diagnózou a pooperačními komplikacemi, a to u mužů se solitární cholecystolitiázou, u kterých byl častější výskyt hematomu v lůžku žlučníku oproti mužům s mnohočetnou cholecystolitiázou. Žlučový leak se vyskytl téměř třikrát častěji po výkonech, při kterých došlo k perforaci stěny žlučníku. Ke třem ze čtyř poranění žlučových cest došlo během nekonvertované LCHCE. Závěr: Z provedené analýzy vyplývá vliv věku pacientů, histopatologické diagnózy, konverze a perforace žlučníku na výskyt pooperačních komplikací po LCHCE. Výskyt poranění žlučových cest, jako nejvážnější pooperační komplikacie, je v našem souboru srovnatelný s publikovanou literaturou.

Introduction: Laparoscopic cholecystectomy (LCHCE) is connected with a different spectrum of postoperative complications than classic cholecystectomy. The aim of this study was to analyse the complications and define their relation to some chosen clinical and pathological factors and their incidence. Material and methods: We included 1014 patients that were operated (laparoscopic or converted cholecystectomy) at the Department of Surgery, University Hospital in Pilsen between January 1st 2008 and December 31th 2011. All included patients were at least one year after cholecystectomy in the time of the realization of this study therefore we could analyse late complications. The group of patients included 351 men (34.6%) and 663 women (65.4%). The median age was 57 years (range: 8–87 years). We evaluated the following clinical and pathological factors: a histopathological diagnosis, early surgical and internal complications (with manifestation within 30 days after cholecystectomy) classified by the Clavien-Dindo score, incisional hernia as a late complication, conversion, perforation of the gallbladder wall, the duration of hospital stay, the age of patients and the use of drain. The results of the study were calculated with use of statistical tests: the test of population probability, the two-sample t-test, the ODDS ratio) and then were compared with published literature data. Results: Surgical and internal complications occurred in 138 patients (13.6%) within 30 postoperative days. The most common complication was connected with the wound – 92 patients (9.1%), then a hematoma in the gallbladder bed – 16 patients (1.6%) and a biliary leak - 16 patients (1,6%). The bile duct injury which needed a reoperation affected 3 patients (0.3%). The laparoscopic operation had to be converted in 77 cases (7.6%). Incisional hernia after the placing of trocars or in the scar after the laparotomy (in the case of conversion) occurred in 32 patients (3.16%) during one year after the cholecystectomy. The influence of the age of patients on the incidence and the spectrum of postoperative complications were proved as statistically significant. Postoperative complications were more common in the case of male gender. We found a correlation between the diagnosis and postoperative complications. Men with solitary cholecystolithiasis had more common incidence of hematoma in the gallbladder bed. A biliary leak occurred three times more often after the procedures with a gallbladder wall perforation. Three of four bile duct injuries occurred during the non-converted laparoscopic cholecystectomies. Conclusion: Our study proved the influence of the age of patients, the histopathological diagnosis, conversion and the perforation of gallbladder wall on the incidence of postoperative complications after laparoscopic cholecystectomy. The incidence of bile duct injury, which is the most serious complication, in our group of patients is comparable with published literature.

• Klíčová slova
• žlučový leak, Dindo-Clavien skóre, poranění žlučových cest, kýla v jizvě, hematom v lůžku žlučníku,
• MeSH
• cholecystektomie laparoskopická * statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• cholecystektomie statistika a číselné údaje   MeSH
• cholecystitida chirurgie   MeSH
• cholecystolitiáza chirurgie   MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• peroperační komplikace diagnóza   chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace * MeSH
• reoperace statistika a číselné údaje   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sexuální faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové faktory MeSH
• ventrální hernie komplikace   MeSH
• žlučník chirurgie   zranění   MeSH
• žlučové cesty chirurgie   zranění   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Pankreatoduodenektomie (PD) je výkonem volby v léčbě resekabilních periampulárních a pankreatických karcinomů a u některých pacientů s chronickou pankreatitidou. PD je jedním z nejnáročnějších GI/ HPB chirurgických výkonů, který zahrnuje resekci několika orgánů a rekonstrukci s několika anastomózami. Přestože mortalita se snížila na méně než 5 %, morbidita je neustále vysoká. Pacienti podstupující PD jsou většinou starší s přidruženými komorbiditami– všeobecné komplikace po takto náročném výkonu, např. ranné, hrudní, kardiální a venózní trombembolické jsou časté. Hlavní peroperační morbiditou PD je krvácení, které může být z vícero míst, jako například z lůžka žlučníku, choledochálních žil, gastrokolického trunku, pankreatoduodenálních žil, jejunálních žil, uncinátních žil a z resekované plochy pankreatu. Při preparaci ductus choledochus může dojít k poranění aberantní arteria hepatica dextra (z arteria mesenterica superior). Pankreatický únik je definován jako přítomnost tekutiny bohaté na amylázu (>3x sérová amyláza) ve drénech po dobu delší než 3 dny. Rozděluje se na typy A (bez klinického dopadu), B (perzistující, infikovaná) a C (systémová sepse, reoperace). Vyšetřením volby je počítačová tomografie; lokalizovaná kolekce se může perkutánně zadrénovat. Velký únik si vyžaduje revizi s provedením laváže a drenáže; neměla by se pokoušet korekce či předělání anastomózy. Měkký pankreas a nedilatovaný vývod jsou dva nejdůležitější rizikové faktory pro únik z pankreatické anastomózy; role oktreotidu v prevenci úniku je diskutabilní. Předoperační drenáž žlučových cest použitím endoskopicky zavedeného stentu může snížit krvácivé komplikace regulací koagulopatie, ale zvyšuje riziko infekčních komplikací. Pooperační krvácení může být časné nebo pozdní a intraluminální nebo intraabdominální. Časné intraabdominální krvácení má chirurgickou příčinu – buď jde o uvolněnou ligaturu např. z gastroduodenální arterie, nebo jedné z žil, nebo pankreatoduodenálního lůžka; měla by se provést revize a ošetření krvácení pokud je závažné. Časné intraluminální krvácení bývá z jedné z anastomóz- nejčastěji pankreatické. UGIE vylučuje krvácení z gastroduodenální anastomózy (pokud se vyskytne, lze řešit endoskopicky). Krvácení z pankreatického pahýlu se řeší reoperací − snesením přední vrstvy anastomózy nebo provedením jejunotomie. Pozdní intraabdominální krvácení bývá z pseudoaneuryzmatu tepny, obvykle gastroduodenální, způsobeného erozí abscesem sekundárně z úniku; léčbou volby je angioembolizace. Pozdní intraluminální krvácení bývá způsobené stresovým vředem při systémové sepsi, většinou sekundárně po úniku a intraabdominální sepsi. Opožděné vyprazdňování žaludku a akutní pankreatitida jsou dalšími častými komplikacemi. Reoperace po PD jsou četné, nejčastější příčinou je krvácení, poté únik; mortalita po revizi je vysoká. Mezi dlouhodobé komplikace patří stenóza anastomózy (PJ/ HJ), endokrinní a exokrinní nedostatečnost, neschopnost přibrat na váze a špatná kvalita života. Klíčová slova: pankreatoduodenektomie – komplikace

Pancreato-duodenectomy (PD) is the procedure of choice for management of resectable periampullary and pancreatic cancers and some patients with chronic pancreatitis. PD is one of the most major GI/ HPB surgical procedures performed involving resection of multiple organs and reconstruction with multiple anastomoses. While mortality of PD has been brought down to less than 5% morbidity still remains high. Patients undergoing PD are usually elderly with comorbidities – general complications of a major operation e.g. wound, chest, cardiac and venous thrombo-embolism, are common. The major intra-operative morbidity of PD is bleeding which can be from multiple sites viz. gall bladder bed, choledochal veins, gastro-colic trunk, pancreato-duodenal veins, jejunal veins, uncinate veins and cut surface of pancreas. An aberrant right hepatic artery (from the superior mesenteric artery) can be injured while dissecting the common bile duct. Pancreatic leak is defined as presence of amylase rich (>3x serum amylase) fluid in drain beyond 3 days. It is graded as A (no clinical impact), B (persists, infected) or C (systemic sepsis, reoperation). Investigation of choice is computed tomography; a localized collection can be drained percutaneously. Major leak requires reexploration at which lavage and drainage should be performed; no attempt should be made to repair or redo the anastomosis. Soft pancreas and undilated duct are the two most important risk factors for pancreatic anastomotic leak; role of octreotide to prevent the leak is debatable. Preoperative biliary drainage in the form of endoscopic stenting may reduce bleeding complications by controlling coagulopathy but increases the risk of infective complications. Postoperative bleed can be early or delayed and intra-luminal or intra-abdominal. Early intra-abdominal bleed is surgical – either a slipped ligature e.g. of the gastro-duodenal artery or one of the veins or from the pancreato-duodenal bed; reexploration should be done to control it if it is severe. Early intra-luminal bleed is from one of the anastomoses – commonest being the pancreatic. UGIE rules out bleed from the gastro/duodenal anastomosis (which if present, can be controlled endoscopically). Control of pancreatic stump bleed requires reoperation - taking down anterior layer of the anastomosis or a jejunotomy. Delayed intra-abdominal bleed is from a pseudo-aneurysm of an artery, usually gastro-duodenal caused by erosion by an abscess secondary to a leak; treatment of choice is angio-embolization. Delayed intra-luminal bleed is because of stress ulcers caused by systemic sepsis usually secondary to a leak and intra-abdominal sepsis. Other common complications include delayed gastric emptying and acute pancreatitis. Reoperations after PD are frequent – commonest cause is bleed, followed by leak; mortality of reexploration is high. Long term complications include anastomotic (PJ/ HJ) stricture, endocrine and exocrine insufficiency and inability to regain weight and poor quality of life. Key words: pancreato-duodenectomy − complications

• MeSH
• anastomóza chirurgická škodlivé účinky   MeSH
• krvácení při operaci MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní chirurgie   MeSH
• netěsnost anastomózy etiologie   chirurgie   MeSH
• pankreatická píštěl etiologie   chirurgie   komplikace   MeSH
• pankreatoduodenektomie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• peroperační komplikace * MeSH
• pooperační komplikace * MeSH
• reoperace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
• cholecystektomie laparoskopická MeSH
• laparoskopie MeSH
• lidé MeSH
• močové ústrojí chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace diagnóza   terapie   MeSH
• žluč MeSH
• žlučové cesty chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cieľom práce je prezentovať prípad pacienta s recidivujúcim biliárnym leakom z resekčnej plochy po metastazektómii v oblasti ľavého laloka pečene. Biliárny leak so vznikom bilómu sa objavil s časovým odsLupom štyri mesiace od resekcie metastáz. V čase objavenia leaku bola prítomná cholestáza pre progresiu onkologického ochorenia s recidívou metastáz v pečeni. V prvom kroku bol biliárny leak riešený zavedením duodenobiliárneho drénu do pravého laloka a perkutánnou drenážou bilómu. Pri recidíve leaku s cholestázou v ľavom laloku bola zavedená perkutánna transhepatálna drenáž zľava. Napriek tomu, že nebola prítomná cholestáza, leak pretrvával a došlo k vytvoreniu bilokutánnej fistuly s drénovaním bilómu cez prednú brušnú stenu. Pacient bol indikovaný na miniinvazívny výkon s cieľom embolizácie secernujúceho žlčovodu. Po embolizácii žlčovodu došlo k zastaveniu leaku a počas trojmesačného sledovania nedošlo k jeho recidíve.

The aim of this article is to present the case of the patient with the recurrent biliary leakage from the resected liver surface after metastasectomy at the left liver lobe. The biliary leakage with biloma occured four months after the resection of the metastases. The cholestasis within the progress of the oncological disease in the liver occured at the time of biliary leakage. Firstly the biliary leakage was treated by applying the duodenobiliary drainage into the right liver lobe and by percutaneous drainage of the biloma. Within the recurrence of the leakage with the cholestasis in the left liver lobe the percutaneous transhepatic drainage was applied from the left. Even though there was no cholestasis the leakage persisted. The bilocutaneous fistula with the biloma drainage through the anterior abdominal wall was formed. The patient was indicated for the miniinvasive therapy with the aim to embolise the injured bile duct. After the embolisation of the bile duct the leakage stopped to occur and there was no recurrence within the period of three months follow-up.

• MeSH
• iatrogenní nemoci MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory jater chirurgie   MeSH
• nemoci žlučových cest etiologie   chirurgie   MeSH
• terapeutická embolizace * metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žluč MeSH
• žlučové cesty extrahepatické * chirurgie   patofyziologie   zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Biliární komplikace (BK) po transplantaci jater (TxJ) jsou závažným problémem a vyskytují se v 6–35 %. BK rozdělujeme na časné a pozdní. Časné BK se objeví do 30 dnů po TxJ, resp. v průběhu první hospitalizace po TxJ. Na jejich výskytu se podílejí především ischemie žlučovodu (žlučovod transplantovaného játra je zásoben pouze descendentně z pravé větve a. hepatica, chybí ascendentní zásobení z a. gastroduodenalis) a chirurgická technika provedení biliární anastomózy. Řešení BK se odehrává ve spolupráci chirurga, gastroenterologa a radiologa. Cíl: Zhodnotit časné biliární komplikace u nemocných po TxJ. Metoda a soubor nemocných: Do souboru nemocných byli zařazeni pacienti s časnou BK po TxJ v období 4/2004 – 12/2009. Časnou BK jsme definovali jako komplikaci, která se objevila do 30 dnů po TxJ nebo v průběhu první hospitalizace po TxJ . Výsledky: Ve sledovaném období jsme provedli 384 TxJ. Primárně jsme rekonstruovali žlučové cesty 312x jako choledochocholedochoanastomózu (CHCHA) a 72x jako hepaticojejunoanastomózu (HJA). Časnou BK jsme pozorovali u 68 pacientů (17,7 %), z toho biliární leak 25x (6,5 %), stenózu v anastomóze 40x (10,4 %) a kombinaci leaku a stenózy 3x (0,8 %). Většina komplikací byla vyřešena endoskopicky provedením ERCP s papilosfinkterotomií, balonkovou dilatací stenózy a zavedením stentu s event. opakovanou výměnou stentu (45x, všichni nemocní se stenózou v anastomóze). 22 pacientů bylo reoperováno (16x HJA, 3x re-CHCHA, 2x opich aberantního žlučovodu, 1x sutura žlučovodu) a u 1 nemocného byla provedena perkutánní transhepatální drenáž žlučových cest (PTD). Žádný z nemocných s časnou BK nezemřel. Závěr: BK po TxJ zůstávají závažným chirurgickým problémem. Metodou první volby v řešení BK je u většiny nemocných ERCP, jehož úspěšnost se pohybuje okolo 70 % a více.Operační revize s re-anastomózou je indikována při neúspěchu ERCP či PTD nebo při průkazu biliární peritonitidy. Pro úspěšnost léčby je zásadní dobrá spolupráce chirurga, gastroenterologa a radiologa. Četnost časných biliárních komplikací po TxJ v IKEM je plně srovnatelná s publikovanými údaji ze světových center.

Introduction: Biliary complications (BC) after liver transplantation (LTx) are serious problems with an incidence rate of 6–35%. There are two types of BC, early and late. Early BC is observed for 30 days post LTx or during the entire period of the patient's first hospital stay after LTx. The main causes of early BC are ischemia of the biliary tree (the bile duct of the transplanted liver is supplied only from the right hepatic artery descendingly; the supply from the gastroduodenal artery is lacking) as well as implementation of the biliary anastomosis surgical technique. Treatment of BC is administered by a surgeon, a gastroenterologist and a radiologist. Aim: To evaluate early biliary complications after LTx Patients and methods: We reviewed patients with early BC after LTx from 4/2004 – 12/2009. We defined early BC as a complication that is present during the first 30 days post LTx or during the entire period of the patient's first hospital stay after LTx. Results: We performed 384 LTx during the above-mentioned period. We carried out reconstruction of the biliary tree in the form of a choledochocholedochostomy (CDD) in 312 cases and in the form of a choledochojejunostomy (CDJ) in 72 cases. Sixty-eight patients had early BC (17.7%), 25 patients experienced biliary leak (6.5%), 40 patients had anastomotic stenosis (10.4%) and 3 patients (0.8%) experienced both complications (biliary leak and stenosis). Most complications were eliminated by ERCP with a papilosfincterotomy, a balloon dilatation of stenosis, and a biliary stent implant with repeated stent replacements (45 cases in total- all patients with biliary stenosis). Twenty-two patients were reoperated on (16x CDJ, 3x re-CDD, 2x suture of aberrant bile duct, 1x suture common bile duct) and 1 patient was treated by percutaneous transhepatic bilary drainage (PTD). The mortality rate was zero. Conclusion: BC after LTx continue to pose a serious surgical problem. The treatment of choice when dealing with BC is ERCP, which has more than a 70% success rate. If ERCP or PTD are not successful, or when biliary peritonitis is present, we perform a reanastomosis of the bile duct. The combined effort of the surgeon, gastroenterologist and radiologist is the most important factor for successful treatment. The incidence of BC after LTx at IKEM is similar to that of treatment centers all over the world.

• Klíčová slova
• chirurgická léčba, endoskopická léčba, anastomotic leak,
• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
• cholestáza diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci žlučového ústrojí diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• transplantace jater škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Časně po transplantaci jater jsou tzv. chirurgické/anastomotické komplikace různého typu častější než u transplantací jiných solidních orgánů. Je to dáno nejen tím, že jde o náročný chirurgický výkon, ale také tím, že faktorů, které ovlivňují výsledek transplantace, je velmi mnoho od kvality jaterního štěpu po stav příjemce. Za nejzávažnější komplikaci lze považovat trombózu arteria hepatica. Morfologické znaky v biopsiích jater při trombóze hepatické arterie jsou velmi variabilní od nepříznačné, téměř normální přes koagulační nekrózu, zduření hepatocytů centrolobulárně po biliární patologii s marginální duktulární proliferací anebo s cholangiolitidou. Proto je diferenciální diagnóza široká a zahrnuje skoro každý stav, který může vést k dysfunkci štěpu. Biliární strom je častým místem mírných i významných komplikací a za většinou z nich je ischemické poškození. Komplikace lokalizované v anastomóze žlučových cest nebo v její blízkosti jsou pro léčbu vhodnější než komplikace lokalizované v jaterní tkáni. Klíčová slova: transplantace jater – anastomotické komplikace – trombóza a. hepatica – komplikace žlučovodů

Early after liver transplantation, surgical/anastomotic complications of various types are more common than in other solid organ transplants. It is not only because the complications can be related to the transplant procedure, but also due to the suboptimal quality of the graft, and/or recipient health issues. The most critical early post-transplant complication is thrombosis of the hepatic artery. Findings in peripheral core needle biopsies of allograft with a thrombosed artery can be quite variable from unremarkable features, to coagulative necrosis, marked centrilobular hepatocyte swelling and biliary features with marginal ductular proliferation and/or cholangiolitis. Therefore the differential diagnosis is broad and includes almost every syndrome associated with graft dysfunction. Biliary tract is frequently the site of minor and major complications and the majority of them are ultimately attributable to ischemic injury. Complications occurring at or near the biliary anastomosis are generally more amenable to treatment than those occurring in the liver parenchyma. Keywords: liver transplantation – anastomotic complications – hepatic artery thrombosis – bile duct complications

• Klíčová slova
• anastomotické komplikace, komplikace žlučovodů, trombóza a. hepatica,
• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• arteria hepatica patologie   MeSH
• arteriální okluzní nemoci diagnóza   patologie   MeSH
• biopsie MeSH
• cholestáza etiologie   patologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• ductus choledochus krevní zásobení   patologie   MeSH
• jaterní oběh MeSH
• játra krevní zásobení   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nekróza diagnóza   patologie   MeSH
• netěsnost anastomózy diagnóza   patologie   MeSH
• pooperační komplikace * diagnóza   patologie   MeSH
• reperfuzní poškození diagnóza   patologie   MeSH
• transplantace jater * škodlivé účinky   MeSH
• trombóza diagnóza   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Autoři ve svém sdělení podávají přehled 65 ošetřených pacientů s poraněním jater v Traumatologickém centru FNsP Ostrava za posledních pět let. V souboru pacientů převažovala poranění tupého charakteru (80 %) jako na jiných evropských pracovištích. Jednoduchých poranění jater I. a II. stupně dle AAST bylo 39 a u 26 pacientů se jednalo o těžká poranění jater III.-V. stupně. Konzervativně jsme léčili 28 pacientů (43,1 %), 37 pacientů bylo operováno. V operační léčbě převažovaly sutury jater v kombinaci s podvazy krvácejících cév (73 %), u 12 pacientů s pokračujícím peroperačním krvácením byl výkon kombinován s metodou DCS (damage control surgery). U 10 pacientů (15,4 %) jsme léčili pooperační komplikace. Nejčastěji se jednalo o pooperační krvácení, žlučový "leak" a fluidothorax. Celková úmrtnost v našem souboru 65 pacientů s poraněním jater byla 20 %.

The authors describe a group of 65 patients with liver injury treated in the Trauma Centre of University Hospital Ostrava-Poruba during last 5 years. Blunt injuries prevailed (80 %) as at other European clinics. Simple liver injury of the Ist and IInd grade according to AAST occurred in 39 patients, serious liver trauma of the IIIrd and Vth grade in 26 cases. 28 patients (43,1 %) were treated conservatively, 37 patients underwent surgical treatment. In operated patients, liver sutures in combination with ligation of bleeding vessels prevailed (73 %), the intervention was combined with the method of DCS (damage control surgery) in 12 patients with continual peroperative bleeding. Postoperative complications were treated in 10 patients (15,4 %). The most frequent complications: postoperative bleeding, biliary leak and fluidothorax. The overall mortality in our group of 65 patients with liver injury was 20 %.

• MeSH
• dospělí MeSH
• játra chirurgie   ultrasonografie   zranění   MeSH
• laparoskopie MeSH
• laparotomie MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• pooperační komplikace diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• poranění břicha diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Jaterní cysty se vyskytují přibližně u 5 % populace, většinou se jedná o asymptomatický nález. Cysty v současnosti bývají náhodně zjištěny při vyšetřeních zobrazovacími metodami indikovaných z jiného důvodu. Nález je variabilní od solitárních cyst po cysty mnohočetné, resp. polycystickou nemoc jater, která může vést až k transplantaci jater. Ve většině případů jsou kongenitálního původu. Při manifestní symptomatologii dominují tlakové bolesti v epigastriu. Léčba je chirurgická, preferován je laparoskopický přístup. Metody: Retrospektivně jsme zhodnotili soubor 55 nemocných operovaných na Chirurgické klinice FN Plzeň v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2017. V souboru byly zjišťovány základní demografické údaje, velikost dominantní cysty, komplikace, délka hospitalizace, ev. recidiva onemocnění. Výsledky: V daném období jsme provedli 62 operací pro symptomatické jaterní cysty, z toho 55 laparoskopicky. Průměrný věk v souboru byl 61,7 roku (32−83 let), jednoznačně pak převažovaly ženy (N=54, tj. 87,1 %). Komplikace se objevily u 8 pacientů (12,9 %), kdy nejčastější byl žlučový leak. Průměrná délka hospitalizace byla 4,5 dne (2–20 dnů). Bez jakékoliv recidivy zůstalo v dalším průběhu 41 nemocných (66,1 %). Závěr: Léčba symptomatických jaterních cyst je v dnešní době laparoskopická, standardním výkonem je fenestrace. Vzhledem k možným komplikacím patří do center se zkušeností s jaterní chirurgií.

Introduction: Liver cysts are present in about 5% of the population and are asymptomatic in most cases. Currently, liver cystic lesions are discovered arbitrarily during imaging assessments of the abdomen indicated for unrelated reasons. The final findings vary from solitary cysts to multiple lesions or eventually the polycystic liver disease which can result in liver transplantation. Most cases are congenital. In the case of a symptomatic manifestation, pressure pain in the upper right quadrant is the predominant symptom. The therapy is surgical; laparoscopic approach is preferred. Methods: A retrospective evaluation of the sample of 55 patients was conducted. The patients had been surgically treated at the Department of Surgery, University Hospital in Pilsen, from 01 Jan 2009 to 21 Dec 2017. The evaluation covered basic demographic data, the size of the dominant cyst, complications, hospitalization length, any relapse of the disease, etc. Results: In the presented period 62 surgeries of symptomatic liver cysts were performed, 55 of them by laparoscopy. The mean age of the patients was 61.7 years (32-83 years), women predominated (N=54, i.e. 87.1%). Complications occurred in 8 patients (12.9%); the most common was a bile leak. The mean length of hospitalisation was 4.5 days (2-20 days). In the follow-up period, 41 patients (66.1%) remained without any recidivism. Conclusion: Currently, the treatment of symptomatic liver cysts is laparoscopic, with fenestration being the standard approach. Due to potential complications centres with experience in liver surgery are prioritized.

• MeSH
• cysty * diagnostické zobrazování   chirurgie   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• laparoskopie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci jater * diagnostické zobrazování   chirurgie   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Biliární stenty představují široce užívanou alternativu léčby benigních biliárních obstrukcí, choledocholitiázy, biliárních fistul či leaku z ductus cysticus po nedostatečném ošetření jeho pahýlu cystiku během cholecystektomií. Zvláštní postavení zaujímají v paliativní léčbě nádorových striktur žlučových cest. Jako každá léčebná metoda má i tato své komplikace, nejčastěji obstrukce stentu s rozvojem ikteru, popřípadě cholangoitidy. Mezi méně časté komplikace patří proximální či distální migrace biliárních stentů. Autoři popisují formou kazuistiky jednu z možností komplikace vycestovalého biliárního stentu.

Biliary stents are widely used as an alternative treatment for benign biliary obstruction, choledocholithiasis, biliary fistulas or leak from the cystic duct after cholecystectomy. They occupy a special position in the palliative treatment of malignant biliary strictures. Like any other treatment method, this one also has its complications. Most often it is the development of stent obstruction and jaundice or cholangitis. Less common complications include proximal or distal biliary stent migration. The authors describe a case study of one of the possible complications of migrated biliary stent.

• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• apendektomie MeSH
• ileus * etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory žlučníku patofyziologie   MeSH
• nemoci žlučových cest * komplikace   terapie   MeSH
• stenty * škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Východisko: Laparoskopická cholecystektomie (LCHE) je metodou volby terapie symptomatické cholelitiázy a jejích některých komplikací. Cílem autora je na sestavě nemocných, u kterých byla v průběhu roku 2005 provedena cholecystektomie, zhodnotit její výsledky, procento konverzí, jejich příčinu a časné komplikace. Materiál a metoda: Na chirurgické klinice 2. LF UK a ÚVN Praha jsme v roce 2005 provedli 411 cholecystektomií, laparoskopicky z nich 296. Klasickou cho-lecystektomii jsme provedli u 101 pacienta z celkového počtu 115 jako součást většího operačního výkonu: při operacích GITu, při resekci pankreatu, při jaterních resekcích, při benigních i maligních afekcích zevních žlučových cest, při kolorektálních malignitách, při maligním iktera ošetřeném paliativní biliodigestivní spojkou. 14 cholecystektomií jsme provedli primárně pro cholelitiázu a její zánětlivé komplikace či při podezření na tumor žlučníku klasicky. Výsledky: U 29 operovaných (9,8 % z 296 laparoskopických operací) došlo ke konverzi laparoskopické operace na výkon otevřený. Jedenkrát byla nutná po konverzi časná reoperace pro subfrenický absces a pravostranný pleurální výpotek. Ranné infekce po LCHE jsme zaznamenali u 32 nemocných, tj. v 10,8 %. Nejčastěji se jednalo o serom v ráně v místě zavedeného paraumbilikálního videoportu (18 x, tj. v 6,8 %). Sekundární hojení ran po zbývajících portech jsme nalezli u 17 nemocných, tj. ve 4,7 %, z toho u 2 nemocných s dehiscencí fascie (0,69 %). Biliární leak, tj. únik žluči, jsme zjistili v jednom případě, tj. u 0, 33 % operovaných. Odezněl spontánně při prolongované drenáži. U 2 nemocných jsme zaznamenali prodlouženou pooperační parézu střevní (tj. do 5 dnů po operaci). Taktéž spontánně odezněla. V naší sestavě jsme nepozorovali peroperační poranění žlučových cest, žádný z našich pacientů časně po operaci nezemřel.

Background: Laparoscopic cholecystectomy (LCHE) is the method of choice for the treatment of symptomatic cholelithiasis and its complications. The authors set out to analýze outcomes of cholecystectomy over a one-year period, the conversion percentage, their reasons and early postoperative complications. Materiál and methods: 411 cholecystectomies were performed in the Department of Surgery at the 2nd Medical School, of Charles University and at The Central Military hospital in Prague within a one year period (2005), 296 of them by laparoscopic approach. Classic cholecystectomies was performed in 101 patients from a total number of 115 operations as a part of more extensive abdominal operations: during GIT operation, pancreas resection, liver resection, operations for benign and malign affections of extrahepatic bile duet, during operations for colorectal malignity, and operation for malign icteras with constraction of palliative biliodi-gestive anastomosis. 14 cholecystectomies were carried out classically for cholelithiasis and its inflammatory complications or upon suspicion of gallbladder tumour. Results: In 29 patients (9.8 % from 296 laparoscopic operations), conversion from laparoscopy to open operation was necessary. In one patient after conversion, early re-operation for subphrenic abscess and punction of right pleural exudates was needed. We noticed wound infection in 32 cases (10.8 %). Fluid at the site of paraumbilical video port installation oceurred in 18 patients (6.8%). Secondary wound healing at the other incisions oceurred in 17 patients (4.7 %), with co-incidence of fascia dehiscence in 2 cases (0.69 %). We identified biliáry leak in one čase (0.33 %), but this stopped spontaneously following prolonged drainage. We noted extended postoperative gut paresis (until the 5111 postoperative day) in 2 patients, this also spontaneously subsided. In our group of patients, we did not note perioperative bile duet injury, and no patients died following the procedure.

• MeSH
• cholecystektomie laparoskopická metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• cholelitiáza chirurgie   terapie   MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• rekonvalescence MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH