Hyperkinetická porucha/ADHD se řadí mezi neurovývojové poruchy. Je charakterizována věku nepřiměřenou mírou nepozornosti, impulzivity a hyperaktivity. HKP/ADHD je jednou z relativně častých komorbidit u dětí s epilepsií. Symptomy této poruchy se u dětí s epilepsií vyskytují až ve 30-40 % případů. Výsledky studií ukazují, že u dětí s HKP/ADHD lze nalézt epileptiformní grafoelementy v EEG v 6-51 % případů. Co se týká komorbidního výskytu HKP/ADHD, nelze se spokojit s hypotézou pouhé náhodné koincidence. Kognitivní a behaviorální změny u pacientů s epilepsií byly dříve vysvětlovány následky opakovaných záchvatů a vlivy antiepileptické medikace. Naopak u řady pacientů symptomatika HKP/ADHD předchází časově rozvoj záchvatů. Nástup záchvatů je výsledkem komplexního procesu epileptogeneze, který zahrnuje řetězec transkripčních změn zasahujících na úrovni plasticity, apoptózy a neurogeneze. Všechny tyto změny mohou ovlivňovat behaviorální a kognitivní profil ještě před rozvojem klinických záchvatů. Patofyziologie HKP/ADHD je vysvětlována poruchou na úrovni prefronto-thalamo-striato-kortikálních neuronálních okruhů. A právě frontální lalok je důležitý pro pochopení společného neurobiologického substrátu HKP/ADHD a epilepsie.

Hyperkinetic disorder, also known as attention deficit hyperactivity disorder (HKD/ADHD), is a neurodevelopmental disorder characterised by an age-related and inappropriate rate of hyperactivity with impulsivity together with an inability to remain focused on tasks or activities. HKP/ADHD incidence in children with epilepsy is estimated to be as high as 30%-40%. Several studies show that in children with ADHD the presence of epileptiform discharges can be found in 6%-51% of cases. The hypothesis that the comorbid incidence of epilepsy and ADHD may be merely coincidental is not accepted. Cognitive and behavioural changes in patients with epilepsy used to be explained as the consequences of recurrent seizures, the influence of antiepileptic medication and the substantial substrate of epilepsy. However, in the majority of ADHD and epilepsy children, the onset of ADHD symptomatology precedes the onset of clinical seizures. The onset of spontaneous seizures arises out of a complex process of epileptogenesis that involves a cascade of transcriptional changes involving the processes of plasticity, apoptosis and neurogenesis. All of these changes may influence the behavioural and cognitive profile before seizure onset. The pathophysiology of ADHD is explained by disturbances in the prefrontal-thalamo-striato-cortical neuronal circuits. It is the frontal lobe that is important to the understanding of the common neurobiological substrate of ADHD and epilepsy.

• Klíčová slova
• epilepsie frontálního laloku, dětská absence, BERS,
• MeSH
• absentní epilepsie diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• dítě MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• epilepsie čelního laloku diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• epilepsie Rolandova diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• epilepsie diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• hyperkinetická porucha diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
• poruchy spánku a bdění MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• hyperkinetická porucha MeSH
• psychiatrie MeSH
• psychologie MeSH
• Publikační typ
• periodika MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie

ADHD představuje poměrně široce rozšířenou diagnózu v dětském věku. Dostupné studie uvádějí výskyt u 5 až 10 % populace. Porucha vzhledem ke svému charakteru zasahuje všechny aspekty života dítěte a zásadním způsobem ovlivňuje život rodiny i širšího sociálního okolí. Děti s ADHD vykazují celou řadu specifických potřeb nejen v oblasti výchovné a vzdělávací, ale také v oblasti zdravotní péče. To klade na rodiče, ale například i pedagogy těchto dětí významně zvýšené nároky. Nedostatečná péče o děti s AHDH může poměrně výrazným způsobem negativně ovlivnit jejich celoživotní kariéru. Systém sociálního zabezpečení umožňuje využívat sociálních dávek a sociálních služeb poskytovaných v souvislosti s péčí o dítě se zdravotním postižením (dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem), a to zejména v případech, kdy jde o těžší formy ADHD.

Attention Deficit Hyperactivity Disorders (ADHD) is a relatively widespread diagnosis in childhood. Available studies estimate the occurrence of ADHD in the population to be around 5–10%. The disorder due to its nature affects not only all aspects of child's life, but also the life of whole family and wider social environment. Children with ADHD exhibit a whole range of specific needs, not only in the education but also in the health care. This puts significantly increased demands not only on parents, but also on teachers of these children. Inadequate care for children with AHDH can fairly negatively affect their professional career. The system of social security provides social benefits and social services for these families provided in connection with the care of children with disabilities (long-term adverse health status), especially in cases with severe forms of ADHD.

• Klíčová slova
• hyperaktivita,
• MeSH
• dítě MeSH
• hyperkinetická porucha diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• hyperkineze klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy chování u dětí etiologie   psychologie   MeSH
• sociální péče o dítě zákonodárství a právo   MeSH
• sociální zabezpečení MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• vývojová porucha mozku,
• MeSH
• diagnostické techniky neurologické využití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• exekutivní funkce MeSH
• financování organizované MeSH
• hyperkinetická porucha diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé MeSH
• methylfenidát aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
• nemoci mozku etiologie   genetika   patofyziologie   MeSH
• propylaminy aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• věkové faktory MeSH
• vývojové poruchy u dětí MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• hyperkinetická porucha MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie
• neurovědy

• MeSH
• dítě MeSH
• hyperkinetická porucha etiologie   psychologie   terapie   MeSH
• klinická logopedie metody   MeSH
• psi fyziologie   psychologie   MeSH
• socializace MeSH
• terapie cvičením metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• psi fyziologie   psychologie   MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• behaviorální symptomy MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• dítě MeSH
• dopaminové látky terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• hyperkinetická porucha diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• klasifikace MeSH
• kognitivně behaviorální terapie MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• diagnostické techniky neurologické metody   MeSH
• hyperkinetická porucha genetika   patologie   MeSH
• impulzivní poruchy diagnóza   patologie   MeSH
• kognitivní poruchy diagnóza   patologie   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• psychotické poruchy patologie   účinky léků   MeSH
• tomografie emisní počítačová metody   MeSH

Attention deficit hyperactivity disorder (ADHD) is a lifelong neurodevelopmental disorder that can affect many areas of the daily life of individuals and is associated with poor health outcomes and with debilitating deficits in executive function. Recently, increasing numbers of research studies have begun to investigate the associations between neural and behavioral manifestations of ADHD. This review summarizes recent research on the perception of time in ADHD and proposes that this symptom is a possible diagnostic characteristic. Controlled studies on time perception have compared individuals with ADHD with typically developing controls (TDCs) and have used methods that include the Zimbardo Time Perspective Inventory (ZTPI). Practical approaches to time perception and its evaluation have shown that individuals with ADHD have difficulties in time estimation and discrimination activities as well as having the feeling that time is passing by without them being able to complete tasks accurately and well. Although ADHD has been associated with neurologic abnormalities in the mesolimbic and dopaminergic systems, recent studies have found that when individuals with ADHD are treated medically, their perception of time tends to normalize. The relationship between ADHD and the perception of time requires greater attention. Further studies on time perception in ADHD with other abnormalities, including executive function, might be approaches that refine the classification and diagnosis of ADHD and should include studies on its varied presentation in different age groups.

• MeSH
• exekutivní funkce fyziologie   MeSH
• hyperkinetická porucha komplikace   metabolismus   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• vnímání času fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• hyperkinetická porucha * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• inhibitory vychytávání adrenergních neurotransmiterů aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• inhibitory vychytávání dopaminu aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• modafinil aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH