Clinical trials in oncology are important tools to identify and establish new effective drugs for cancer treatment. Since the development of the concept of precision oncology, a huge number of multi-centric biomarker-driven clinical trials have been performed and promoted by either academic institutions or pharmaceutical companies. In this scenario, the role of pathologists is essential in multiple aspects, with new challenges that should be addressed. In this position paper of the European Society of Pathology, the role of pathologists as contributors to the design of the clinical trial, as local collaborators, or as members of central review laboratories is discussed. Moreover, the paper emphasizes the important role of pathologists in guiding methods and criteria of tissue biomarker testing in the biomarker-driven clinical trials. The paper also addresses issues regarding quality control, training, and the possible role of digital pathology.

• MeSH
• klinické zkoušky jako téma * MeSH
• laboratorní medicína normy   metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery * analýza   MeSH
• nádory * patologie   farmakoterapie   MeSH
• patologové * MeSH
• společnosti lékařské MeSH
• výzkumný projekt normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

PURPOSE OF REVIEW: A critical evaluation of contemporary literature regarding the role of big data, artificial intelligence, and digital technologies in precision cardio-oncology care and survivorship, emphasizing innovative and groundbreaking endeavors. RECENT FINDINGS: Artificial intelligence (AI) algorithm models can automate the risk assessment process and augment current subjective clinical decision tools. AI, particularly machine learning (ML), can identify medically significant patterns in large data sets. Machine learning in cardio-oncology care has great potential in screening, diagnosis, monitoring, and managing cancer therapy-related cardiovascular complications. To this end, large-scale imaging data and clinical information are being leveraged in training efficient AI algorithms that may lead to effective clinical tools for caring for this vulnerable population. Telemedicine may benefit cardio-oncology patients by enhancing healthcare delivery through lowering costs, improving quality, and personalizing care. Similarly, the utilization of wearable biosensors and mobile health technology for remote monitoring holds the potential to improve cardio-oncology outcomes through early intervention and deeper clinical insight. Investigations are ongoing regarding the application of digital health tools such as telemedicine and remote monitoring devices in enhancing the functional status and recovery of cancer patients, particularly those with limited access to centralized services, by increasing physical activity levels and providing access to rehabilitation services. SUMMARY: In recent years, advances in cancer survival have increased the prevalence of patients experiencing cancer therapy-related cardiovascular complications. Traditional cardio-oncology risk categorization largely relies on basic clinical features and physician assessment, necessitating advancements in machine learning to create objective prediction models using diverse data sources. Healthcare disparities may be perpetuated through AI algorithms in digital health technologies. In turn, this may have a detrimental effect on minority populations by limiting resource allocation. Several AI-powered innovative health tools could be leveraged to bridge the digital divide and improve access to equitable care.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: As the healthcare sector evolves, Artificial Intelligence's (AI's) potential to enhance laboratory medicine is increasingly recognized. However, the adoption rates and attitudes towards AI across European laboratories have not been comprehensively analyzed. This study aims to fill this gap by surveying European laboratory professionals to assess their current use of AI, the digital infrastructure available, and their attitudes towards future implementations. METHODS: We conducted a methodical survey during October 2023, distributed via EFLM mailing lists. The survey explored six key areas: general characteristics, digital equipment, access to health data, data management, AI advancements, and personal perspectives. We analyzed responses to quantify AI integration and identify barriers to its adoption. RESULTS: From 426 initial responses, 195 were considered after excluding incomplete and non-European entries. The findings revealed limited AI engagement, with significant gaps in necessary digital infrastructure and training. Only 25.6 % of laboratories reported ongoing AI projects. Major barriers included inadequate digital tools, restricted access to comprehensive data, and a lack of AI-related skills among personnel. Notably, a substantial interest in AI training was expressed, indicating a demand for educational initiatives. CONCLUSIONS: Despite the recognized potential of AI to revolutionize laboratory medicine by enhancing diagnostic accuracy and efficiency, European laboratories face substantial challenges. This survey highlights a critical need for strategic investments in educational programs and infrastructure improvements to support AI integration in laboratory medicine across Europe. Future efforts should focus on enhancing data accessibility, upgrading technological tools, and expanding AI training and literacy among professionals. In response, our working group plans to develop and make available online training materials to meet this growing educational demand.

• MeSH
• klinické laboratoře MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• umělá inteligence * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Článek se zabývá definicí a kategorizací digitálních her. Nejprve analyzuje dosavadní dostupné definice a upozorňuje na jejich úskalí v přesnosti a následné použitelnosti pro vymezení pojmu digitální hra. V návaznosti na tuto analýzu si klade za cíl poskytnout přesnější a komplexnější definici digitálních her založenou na kompilaci předešlých teoretických tezí. Dále se článek věnuje problematice kategorizace digitálních her, upozorňuje na nejednoznačnost označování herních žánrů, která může vést k zavádějícím označením a neshodám v herní komunitě i mezi odborníky. Digitální hry často kombinují prvky několika žánrů, což činí jejich tradiční zařazení obtížným. V reakci na tuto situaci přináší článek návrh alternativní kategorizace se zaměřením na primární herní smyčku, díky čemuž reflektuje současné trendy v herním průmyslu a umožňuje flexibilnější rozdělení her podle jejich dominantních mechanismů. Základní kategorizaci pak doplňuje žánrovými kombinacemi, specifickými doplňkovými žánry, otevřeností herního světa, sociálními aspekty, platebními modely a perspektivami pohledu. Článek reaguje na aktuální společenskou a odbornou potřebu zpřehlednění terminologie v oblasti digitálních her, což je nezbytné nejen pro vědecké bádání, ale i pro preventivní intervence a efektivní pedagogickou praxi. Systematické vymezení pojmů a žánrových kategorií přispívá k lepší orientaci odborníků napříč různými oblastmi, umožňuje přesnější diagnostiku fenoménu nadměrného hraní a zvyšuje srozumitelnost komunikace mezi výzkumníky, terapeuty, odborníky v praxi a jejich klienty. Článek tak nabízí důležitý nástroj pro mezioborové porozumění a efektivní aplikaci poznatků v praxi. Závěrem studie zdůrazňuje nutnost průběžné revize definic i způsobů kategorizace digitálních her s ohledem na jejich nepřetržitý vývoj. Digitální hry se neustále proměňují a rozšiřují o nové prvky, a proto je důležité, aby i teoretické rámce reflektovaly tyto změny a umožňovaly přesnější uchopení tohoto dynamického fenoménu.

The article focuses on the definition and categorization of digital games. It first analyzes existing definitions and highlights their shortcomings in terms of accuracy and applicability for defining the concept of a digital game. Following this analysis, the paper aims to provide a more precise and comprehensive definition of digital games, based on a synthesis of previous theoretical approaches. The article further examines the challenges of categorizing digital games, emphasizing the ambiguity in labeling game genres, which can lead to misleading classifications and disagreements within both the gaming community and experts. Digital games frequently combine elements from multiple genres, making their traditional classification difficult. In response to this issue, the article proposes an alternative categorization approach centred on the primary gameplay loop, reflecting current trends in the gaming industry and enabling a more flexible classification of games based on their dominant mechanics. This core categorization is complemented by genre combinations, specific sub-genres, game world openness, social aspects, monetization models, and perspectives of gameplay. The article responds to the current social and professional need to clarify terminology in the field of digital games, which is essential not only for scientific research but also for preventive interventions and effective pedagogical practice. The systematic definition of terms and genre categories contributes to better orientation for experts across different fields, enables more accurate diagnosis of the phenomenon of excessive gaming, and increases the clarity of communication between researchers, therapists, practitioners, and their clients. The article thus offers an important tool for interdisciplinary understanding and the effective application of knowledge in practice. Finally, the article emphasizes the necessity of continuously revising the definitions and classification methods of digital games in light of their ongoing evolution. As digital games constantly change and incorporate new elements, it is crucial that theoretical frameworks adapt to these transformations, ensuring a more accurate understanding of this dynamic phenomenon.

The topic of the diagnosis of phaeochromocytomas remains highly relevant because of advances in laboratory diagnostics, genetics, and therapeutic options and also the development of imaging methods. Computed tomography still represents an essential tool in clinical practice, especially in incidentally discovered adrenal masses; it allows morphological evaluation, including size, shape, necrosis, and unenhanced attenuation. More advanced post-processing tools to analyse digital images, such as texture analysis and radiomics, are currently being studied. Radiomic features utilise digital image pixels to calculate parameters and relations undetectable by the human eye. On the other hand, the amount of radiomic data requires massive computer capacity. Radiomics, together with machine learning and artificial intelligence in general, has the potential to improve not only the differential diagnosis but also the prediction of complications and therapy outcomes of phaeochromocytomas in the future. Currently, the potential of radiomics and machine learning does not match expectations and awaits its fulfilment.

• MeSH
• feochromocytom * diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• nádory nadledvin * diagnostické zobrazování   MeSH
• paragangliom * diagnostické zobrazování   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• počítačové zpracování obrazu metody   MeSH
• radiomika MeSH
• strojové učení MeSH
• umělá inteligence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Práce se zabývá využitím algoritmů umělé inteligence (artificial intelligence – AI) v diagnostice karcinomu prsu, plic a prostaty. Popisuje historický vývoj digitalizace patologických procesů, implementaci umělé inteligence a její současné aplikace v patologii. Zaměřuje se na strojové a hluboké učení, počítačové vidění a digitální patologii, které přispívají k automatizaci a zpřesnění diagnostiky. Důraz je kladen na konkrétní nástroje, jako jsou systémy uPath od Roche a IBEX Medical Analytics, které umožňují analýzu histopatologických snímků, klasifikaci nádorových buněk a hodnocení biomarkerů. Práce také reflektuje výhody využití AI, včetně zvýšení přesnosti diagnostiky a efektivity laboratorních procesů, ale zároveň upozorňuje na výzvy spojené s její implementací, jako jsou etické a právní aspekty, ochrana osobních údajů a odpovědnost za chyby. Cílem práce je poskytnout komplexní přehled o možnostech využití AI v digitální patologii a její roli v moderní onkologické diagnostice.

The study focuses on the utilization of artificial intelligence (AI) algorithms in the diagnosis of breast, lung, and prostate cancer. It describes the historical development of the digitalization of pathological processes, the implementation of artificial intelligence, and its current applications in pathology. The study emphasizes machine learning, deep learning, computer vision, and digital pathology, which contribute to the automation and refinement of diagnostics. Special attention is given to specific tools such as the uPath systems from Roche and IBEX Medical Analytics, which enable the analysis of histopathological images, tumor cell classification, and biomarker evaluation. The study also highlights the benefits of AI utilization, including increased diagnostic accuracy and efficiency in laboratory processes, while simultaneously addressing the challenges associated with its implementation, such as ethical and legal considerations, data protection, and liability for errors. The aim of this study is to provide a comprehensive overview of the potential applications of AI in digital pathology and its role in modern oncological diagnostics.

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a včasná diagnostika je klíčová pro zahájení léčby. Porucha čichu, zejména schopnost identifikace pachů, byla opakovaně identifikována jako raný příznak neurodegenerativních změn a může pomoci při časné detekci Alzheimerovy choroby. Psychofyzické testy čichu, jako je Sniffin’ Sticks, (SST) University of Pennsylvania Smell Identification Test (UPSIT), či test parfémovaných fixů (OMT), jsou spolehlivými nástroji pro hodnocení čichových funkcí a mají potenciál doplnit tradiční neuropsychologické testy. Kombinace čichových a kognitivních testů významně zvyšuje přesnost predikce nástupu demence.

Koutná V, Štěpánek L, Trajerová R, Janout V, Janoutová J. Olfactory impairment as a biomarker in early diagnosis of Alzheimer’s disease in primary care Alzheimer’s disease is the most common cause of dementia and early diagnosis is key to initiating treatment. Olfactory dysfunction, particularly the ability to discriminate odors, has been repeatedly identified as an early sign of neurodegenerative changes and may aid in the early detection of Alzheimer’s disease. Psychophysical olfactory tests such as the Sniffin’ Sticks (SST), University of Pennsylvania Smell Identification Test (UPSIT) or the Odorized Marker Test (OMT) are reliable tools for assessing olfactory function and have potential to complement traditional neuropsychological tests. The combination of olfactory and cognitive tests significantly increases the accuracy of predicting the onset of dementia.

• Klíčová slova
• čichové testy,
• MeSH
• Alzheimerova nemoc * diagnóza   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• čichová percepce MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   etiologie   MeSH
• primární zdravotní péče MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Oslabené sociokognitívne schopnosti môžu signalizovať riziko sociálnej (pragmatickej) komunikačnej poruchy alebo poruchy autistického spektra. Skorá identifikácia ťažkostí je kľúčová pre začatie cielenej intervencie a elimináciu prehlbovania existujúcich deficitov. Cieľom príspevku je predstaviť zahraničný diagnostický nástroj The Early Sociocognitive Battery (ESB) autoriek Shuly Chiat, Penny Roy a Jennifer Warwick, ktorý umožňuje priame hodnotenie sociokognitívnych schopností detí už v ranom veku. Teoretický opis ESB je doplnený o stručný prehľad výsledkov pilotného testovania 44 intaktných slovensky hovoriacich detí mladšieho predškolského veku, zameraného na analýzu výkonov detí v závislosti od pohlavia. Participanti boli hodnotení prostredníctvom batérie ESB, testu Opakovanie pseudoslov a Dotazníka použitia jazyka (LUI). Pilotné dáta ukazujú, že pohlavie detí nemá signifikantný vplyv na ich výkony v rámci nástroja ESB. Rovnako bola preukázaná štatisticky významná korelácia medzi celkovým skóre v dotazníku LUI a skóre v subteste Spoločná pozornosť batérie ESB. Výsledky podporujú aplikovateľnosť nástroja ESB aj v slovenskom kultúrnom a jazykovom prostredí.

Impaired sociocognitive abilities may signal the risk of a social (pragmatic) communication disorder or Autism Spectrum Disorder. Early identification of difficulties is crucial for initiating targeted intervention and preventing the escalation of existing deficits. The aim of this paper is to introduce the foreign diagnostic tool, the Early Sociocognitive Battery (ESB), developed by Shula Chiat, Penny Roy and Jennifer Warwick. This tool enables direct assessment of children's sociocognitive abilities at an early age. The theoretical description of the ESB is supplemented by a brief overview of the results from the pilot testing of 44 typically developing Slovak-speaking children in the younger preschool age group, focusing on the analysis of children's performance in relation to gender. Participants were assessed using the ESB, Nonword Repetition Task, and Language Use Inventory (LUI). Pilot data show that the children's gender does not have a significant impact on their performance within the ESB tool. In addition, a statistically significant correlation was found between the total score on the LUI and the score on the Joint Attention subtest of the ESB. The results support the applicability of the ESB tool in the Slovak cultural and linguistic context.

• MeSH
• dítě MeSH
• kognice MeSH
• komunikace MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy * MeSH
• pilotní projekty MeSH
• poruchy autistického spektra diagnóza   MeSH
• sexuální faktory MeSH
• sociální chování MeSH
• vývoj řeči MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Obezita je chronické, relabující a progredující onemocnění s rostoucí prevalencí, které významně ovlivňuje zdraví a kvalitu života i u dětí. Je spojena se zvýšeným rizikem metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, jako je inzulinová rezistence, diabetes mellitus 2. typu, hypertenze, dyslipidémie a metabolicky asociovaná steatóza jater. Obezita dále může vést k rozvoji syndromu spánkové apnoe, ortopedickým a psychickým komplikacím. Základem terapie je edukace zdravého životního stylu celé rodiny, která však často naráží na překážky, jako jsou časová náročnost, omezená dostupnost specialistů a nízká dlouhodobá adherence rodin. Telemedicína nabízí inovativní přístup ke zlepšení léčby obezity dětí prostřednictvím digitálních nástrojů, online konzultací, chytrých aplikací a nositelných technologií. Umožňuje efektivnější monitorování stravovacích a pohybových návyků, podporu psychického zdraví i snížení časové a finanční zátěže pro rodiny. Výsledky studií ukazují, že kombinace prezenční a distanční podpory a aktivní zapojení rodinných příslušníků vede k vyšší úspěšnosti v redukci tělesné hmotnosti a udržení zdravého životního stylu. Článek se zaměřuje na využití telemedicíny v léčbě obezity u dětí, přehled metod, které byly v této oblasti aplikovány, a jejich účinnost v kontextu současných vědeckých poznatků.

Obesity is a chronic, relapsing, and progressive disease with increasing prevalence, that significantly impacts health and quality of life, even in children. It is associated with an increased risk of metabolic and cardiovascular diseases such as insulin resistance, type 2 diabetes mellitus, hypertension, dyslipidemia, and metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease. Additionally, obesity can lead to the development of sleep apnea syndrome, orthopedic issues, and psychological complications. The cornerstone of the care is educating the whole family about a healthy lifestyle; however, this may often be challenging due to obstacles such as time constraints, limited access to specialists, and low long-term adherence of families. Telemedicine offers an innovative approach to improving obesity treatment in children through digital tools, online consultations, smart applications, and wearable technologies. It enables more effective monitoring of dietary and physical activity habits, supports mental health, and reduces time and financial burdens for families. Studies indicate that combining in-person and remote support, along with active involvement of family members, leads to higher success rates in weight reduction and a healthy lifestyle maintenance. This article focuses on the use of telemedicine in the treatment of obesity in children, providing an overview of the methods applied in this field and their effectiveness in the context of current scientific knowledge.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• obezita dětí a dospívajících * terapie   MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• psychosociální intervence metody   MeSH
• služby preventivní péče metody   MeSH
• stravovací zvyklosti psychologie   MeSH
• telemedicína * MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Spatial navigation deficits are early symptoms of Alzheimer's disease (AD). The apolipoprotein E (APOE) ε4 allele is the most important genetic risk factor for AD. This study investigated effects of APOE genotype on spatial navigation in biomarker-defined individuals with amnestic mild cognitive impairment (aMCI) and associations of AD biomarkers and atrophy of AD-related brain regions with spatial navigation. METHODS: 107 participants, cognitively normal older adults (CN, n = 48) and aMCI individuals stratified into AD aMCI (n = 28) and non-AD aMCI (n = 31) groups, underwent cognitive assessment, brain MRI, and spatial navigation assessment using the Virtual Supermarket Test with egocentric and allocentric tasks and a self-report questionnaire. Cerebrospinal fluid (CSF) biomarkers (amyloid-β1-42, phosphorylated tau181 and total tau) and amyloid PET imaging were assessed in aMCI participants. RESULTS: AD aMCI participants had the highest prevalence of APOE ε4 carriers and worst allocentric navigation. CSF levels of AD biomarkers and atrophy in AD-related brain regions were associated with worse allocentric navigation. Between-group differences in spatial navigation and associations with AD biomarkers and regional brain atrophy were not influenced by APOE genotype. Self-reported navigation ability was similar across groups and unrelated to spatial navigation performance. CONCLUSIONS: These findings suggest that allocentric navigation deficits in aMCI individuals are predominantly driven by AD pathology, independent of APOE genotype. This highlights the role of AD pathology as measured by biomarkers, rather than genetic status, as a major factor in navigational impairment in aMCI, and emphasizes the assessment of spatial navigation as a valuable tool for early detection of AD.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * genetika   mozkomíšní mok   diagnostické zobrazování   komplikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• amyloidní beta-protein mozkomíšní mok   MeSH
• apolipoprotein E4 * genetika   MeSH
• apolipoproteiny E * genetika   MeSH
• atrofie MeSH
• biologické markery mozkomíšní mok   MeSH
• genotyp MeSH
• kognitivní dysfunkce * genetika   mozkomíšní mok   diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozek patologie   diagnostické zobrazování   MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• peptidové fragmenty mozkomíšní mok   MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• prostorová navigace * fyziologie   MeSH
• proteiny tau mozkomíšní mok   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH