• Konspekt
• Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
• NLK Obory
• vnitřní lékařství
• nutriční terapie, dietoterapie a výživa

• MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• genderová identita MeSH
• lidé MeSH
• lidské tělo MeSH
• mladý dospělý MeSH
• osobní uspokojení MeSH
• představa o vlastním těle MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sexuální faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• genderová identita MeSH
• zdraví žen MeSH

• Konspekt
• Sociologie
• NLK Obory
• sexuologie
• psychologie, klinická psychologie
• sociologie
• NLK Publikační typ
• elektronické časopisy

Úvod: Problematika genderových rozdílů u schizofrenie není stále uspokojivě zmapovaná. Cílem práce bylo zjistit, jak se liší muži a ženy se schizofrenií a schizoafektivní poruchou co se týká psychosociálních aspektů jejich života. Metodika: V rámci rutinní péče o psychotické pacienty vyplňovali lékaři Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové dotazník víceosé diagnostiky MKN-10. Data takto získaná za 30 měsíců jsme využili pro průřezový výzkum. Výsledky: Získali jsme informace o 98 pacientech (44 žen) s diagnózou schizofrenie (62) a schizoafektivní porucha (36) průměrného věku 38,7 let s mediánem trvání nemoci 11 let. Muži trpící schizofrenií vykazovali v porovnání se ženami větší postižení celkově, větší postižení v oblastech péče o vlastní osobu a širší sociální kontext, častěji měli právní problémy a byli nezaměstnaní (p < 0,05, Chí kvadrát). U pacientů se schizoafektivní poruchou nebyl nalezen žádný rozdíl dle pohlaví (Chí kvadrát). Závěr: Výsledky poukazují na významný vliv sociálních schopností na míru postižení u schizofrenie. Je možné jich využít v rámci resocializačních programů tohoto onemocnění, kdy potřeby mužů a žen jsou do určité míry odlišné.

Introduction: Although some differences between men and women with schizophrenia in prognosis or treatment response have been already described, the gender differences have not been explored sufficiently. The aim of the study was to assess differences between men and women with the diagnosis of schizophrenia at the level of social functioning using the multi-axial ICD-10 (International Classification of Diseases) system. Methods: Physicians taking care of psychotic inpatients at the Dept. of Psychiatry, University Hospital in Hradec Králové routinely filled in the multi-axial ICD-10 questionnaire at discharge. We retrospectively analyzed data on patients with schizophrenia and schizoaffective disorder collected at the Psychiatric Clinic during a 30-month period and used them for a survey of gender differences in life. Results: We obtained data on 98 patients (women 44) with schizophrenia (62) or schizoaffective disorder (36) at the average age of 38.7 years, with a median duration of the illness of 11 years. Men as opposed to women with schizophrenia showed more disability, more impaired self-care, broader social behaviour, legal domain and working ability (P<0.05; chi-square test). No gender differences were found in schizoaffective patients (chi-square test). Conclusion: The results emphasize the importance of social skills as a prognostic factor in schizophrenia. This can be used in gender-specific social rehabilitation and further research.

• MeSH
• dospělí MeSH
• genderová identita MeSH
• lidé MeSH
• péče o sebe psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychotické poruchy psychologie   MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• schizofrenie MeSH
• sociální chování MeSH
• sociální přizpůsobení MeSH
• sociální prostředí MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• autoimunita MeSH
• autoimunitní nemoci MeSH
• fyziologický stres MeSH
• imunita MeSH
• imunitní systém MeSH
• mladiství MeSH
• puberta MeSH
• Check Tag
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• lékařství
• alergologie a imunologie

Autorka sa v štúdii pokúsila poskytnúť prehľad súčasného výskumu v problematike rodových rozdielov v prežívaní nezamestnanosti. Zamerala sa na následky straty práce, rodové rozdiely v súvislosti so záväzkom k práci, platenú a neplatenú prácu ako aj na copingové stratégie mužov a žien. Hoci viaceré štúdie podporili predpoklad, že ženy trpia nezamestnanosťou menej než muži, iné štúdie tieto závery spochybňujú. Autorka sa domnieva, že tieto rozdiely možno vysvetliť na základe odlišného kultúrneho kontextu a konceptu rodových presvedčení, ktorý rodové rozdiely vysvetľuje z perspektívy štrukturálne odlišných pozícií mužov a žien v rámci rodiny, pracovného trhu a v spoločnosti. Záverom autorkinej analýzy je, že rodové presvedčenia ovplyvňujú to, nakoľko sa muži a ženy angažujú v platenej a neplatenej práci a do istej miery vysvetľujú rozdiely v prežívaní nezamestnanosti u mužov a žien.

This study gives an overview of contemporary knowledge concerning the impact of gender on the experience of unemployment. The author pays special attention to the impact of job loss, gender differences in the employment commitment, paid and unpaid work, and coping strategies of unemployed men and women. Substantial number of studies seem to support the idea that women suffer less from the unemployment experience than men. Others indicate that women miss employment just as men do. The divergent findings seem to fit different contexts. The study also discusses the importance of gender beliefs concept. It suggests that gender differences are related to different positions and roles that are available for men and women in society, work and family. The overall conclusion is that gender beliefs have an impact on the degree to which women and men involve themselves in paid and unpaid work and they explain to some extent the differences in the experience of unemployment.

• MeSH
• genderová identita MeSH
• lidé MeSH
• nezaměstnanost * psychologie   MeSH
• rodina MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

The authors used gender and culture to examine the theory that touching behavior is an expression of dominance. Participants were 120 men and women from Italy, the Czech Republic, and the United States. The authors examined both hand touches and nonhand touches. For hand touches, there was a significant gender-by-culture interaction in that Czech men as a group touched more than any of the other groups. For nonhand touches, Czech and Italian women and Italian men as groups touched significantly more than any of the other groups. Taken in cultural context, these results seem to support the dominance theory for touches with the hand but not for nonhand touches. The authors discussed implications and future directions.

• MeSH
• dominance a subordinace MeSH
• dospělí MeSH
• genderová identita * MeSH
• hmat * MeSH
• lidé MeSH
• moc (psychologie) MeSH
• sociální chování * MeSH
• sociální hodnoty * MeSH
• srovnání kultur * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Itálie MeSH
• Spojené státy americké MeSH

• MeSH
• deprese diagnóza   etiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• sebevražda MeSH
• sexuální faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Východisko. Homocystein (Hcy) je významným nezávislým rizikovým faktorem pro vaskulární choroby. Jeho hladina je určována jednak genetickým polymorfismem enzymů, jednak nutričními faktory. Opakovaně byly prokázány vyšší hladiny Hcy u mužů než u žen. Klinický význam těchto rozdílů však nebyl dosud objasněn. Cílem této studie bylo analyzovat pohlavní rozdíly v hladinách Hcy a asociovaných faktorů, dále pak stanovit při jakých hladinách Hcy se především manifestují. Metody a výsledky. Studovaný soubor zahrnoval 257 mužů a 239 žen, prům. věku 52,9 a 52,3 roků, resp., selektovaný z populační studie PILS II. Všechny osoby byly vyšetřeny podle standardních protokolů ke zjištění klinických, antropometrických a laboratorních parametrů. Hladiny Hcy byly stanovovány pomocí iontově výměnné chromatografie, metodika byla validizována referenčním centrem. Ostatní laboratorní ukazatele byly stanovovány za použití komerčních kitů. Statisticky byla data analyzována pomocí Wilcoxonova nepárového testu a mnohočetné lineární regrese. Významně vyšší hladiny Hcy u mužů jsme zjistili pouze v rozmezí normálních hodnot Hcy, tj. I. -IV. kvintilu distribuce (> 15 mmol/l), a nikoliv již v rozmezí nejvyššího kvintilu (tj. mírné hyperhomocysteinémie). Muži vykazovali v rozmezí normálních hodnot významně vyšší hladiny methioninu, kreatininu a naopak nižší hodnoty poměru methionin: kreatinin. Hladiny folátů a B 12 byly u mužů také snížené, rozdíl však nedosáhl statistické signifikance. V oblasti V. kvintilu nebyly nalezeny žádné pohlavní rozdíly s výjimkou kreatininu. Závěry. Vyšší hladiny Hcy u mužů nelze vysvětlit pouze rozdíly v hladinách folátů či B 12. Uvažujeme, že se zde uplatňují další faktory, jako vyšší remetylace methioinu a syntéza kreatininu u mužů, ovlivněná pravděpodobně pohlavními hormony.

Background. Homocysteine (Hcy) is an important independent risk factor for vascular diseases. It s level is determined by genetic polymorphism of several enzymes in association with nutritional factors. Higher Hcy levels were found in men than in women, however the clinical significance of this phenomenon remains to be elucidated. The aim of this study was to analyze the gender differences in Hcy levels in relation to associated factors and to assess in which range of Hcy these differences are mainly expressed. Methods and Results. The series comprised of 257 males and 239 females, mean age 52.9 and 52.3 years, resp., selected from the population study Pils II. All subjects were examined by a standard protocol, to assess clinical, anthropometrical and laboratory variables. Hcy and methionine levels were estimated by ion exchange chromatog- raphy, other laboratories using standard kits. The methods were validated by a reference laboratory. Statistical analyses were done by Wilcoxon’s unpaired test and multiple linear regression. We found in males significantly higher Hcy levels (13.1 vs. 11.5 mmol/l, p < 0.0001) than in females. This difference persisted only in the range of normal Hcy levels (11.1, 10.2 mmol/l, p < 0.0001), i.e. up to 15 mmol/l (1st - 4th quintile of the Hcy distribution) and not in the top quintile, considered as mild hyperhomocysteinaemia. We found in males, with normal Hcy levels, significantly higher serum methionine (23.8 vs. 22.4 mmol/l, p < 0.0001), creatinine (91.5 vs 80.9 mmol/l, p < 0.0001) and a lower methionine/creatinine ratio (0.25 vs. 0.27, p < 0.01). Plasma folates and B12 vitamin in males were also lower than in females, however these differences were only of a borderline statistical significance. On the other hand, in subjects with MHHcy (5th quintile) no gender differences were observed, except in creatinine. Conclusions. Higher Hcy levels in males cannot be explained by differences in folate and B12 levels only. We considered also other factors, namely higher demethylation of methionine associated with higher creatinine production in males, which may be influenced by sex hormons.

• MeSH
• homocystein krev   MeSH
• kreatinin krev   MeSH
• kyselina listová krev   MeSH
• lidé MeSH
• methionin krev   MeSH
• muži MeSH
• ženy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Odporúčania pre chronické srdcové zlyhávanie (SZ) odporúčajú rovnakú liečbu u mužov ako u žien. Ženy sa však od mužov významne odlišujú v mnohých aspektoch (v individuálnej odpovedi na farmakologickú liečbu, v adekvátnej preskripcii a dávkovaní liekov s dokázaným benefitom pri SZ). V budúcnosti bude azda možné uprednostniť určitú liečbu podľa pohlavia, šitú na mieru ženám. Vo všeobecnosti bol prínos liečby beta?blokátorov, ACE inhibítorov, sartanov a spironolaktónu v klinických štúdiách so SZ rovnaký, nezávislý od pohlavia. Existujú však podklady pre možnú nadradenosť sartanov nad ACE inhibítormi u žien. Liečba digoxínom môže byť spojená s vyššou mortalitou u žien (ale nie u mužov). Vedľajšie účinky ACE inhibítorov sa častejšie vyskytujú u žien. Riziko hyperkaliémie pri užívaní kandesartanu bolo vyššie u mužov. Mužov so SZ môže spironolaktón ochraňovať pred rizikom fraktúr. Ženy so SZ boli horšie liečené (menej často dostávali odporúčanú liečbu, v optimálnej dávke). Pri zohľadnení objektívnych dôvodov však rozdiely v kvalite liečby neboli zistené. Všetky uvedené rozdiely majú potenciálne široké implikácie pre rutinnú klinickú prax

At this point, guidelines recommend the same care for patients with chronic heart failure (HF), regardless of gender. In the future, however, HF care may need to be tailored by sex, as the best way to optimize outcomes for both men and women. Because prior studies demonstrated sex-related differences in many aspects of HF care (in the appropriate use and dosing of evidence-based therapy and in the individual response to pharmacological treatment between women and men with HF). In general, benefi t of beta-blockers, ACE inhibitors, angiotensin II receptor blockers (ARBs) and spironolactone in clinical trials was similar, regardless of gender. Women with HF appear to have signifi cantly lower mortality rates on ARBs than on the more standard HF therapy (ACE inhibitors), but there was no difference in survival in men prescribed ARBs compared to ACE inhibitors. In a post hoc subgroup analysis digoxin was associated with a increased risk of death from any cause among women with HF, but not men. ACE inhibitor-induced cough was more frequent among women. The risk of hyperkalemia was increased with male gender in HF patients treated with candesartan. The use of spironolactone was inversely associated with fractures in men with CHF. Previous studies have suggested that female with HF are less likely received guideline- recommended therapies (in appropriate doses). Female patients with HF were less likely to receive certain guideline- recommended evidence-based treatments, but the infl uence of patient sex on delivery of these therapies was disappeared when the objective reasons for non-using of these therapies were taken into account. These sex differences could have potential widespread implications for routine heart failure care.

• MeSH
• charakteristické znaky pohlaví MeSH
• lidé MeSH
• srdeční selhání farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH