Cílem práce je analýza aktivity MMP-2,MMP-9 a jejich inhibitorů a hodnotit vztah k aktivitě, formě choroby, tíži klinického postižení a ovlivnění léčbou.Určit asociační vztah genetických polymorfismů lokalizovaných v kandidátních genech s MS. Soubor budetvořen asi 80-ti pacienty s roztroušenou sklerózou dle Mc Donaldových kriterií jistou, kontrolní soubor bude složen z 50-ti zdravých dobrovolníků. Stanovení hladin MMP-2,MMP-9,TIMP-2 a TIMP-9 v periferní krvi bude provedeno metodou ELISA. Hladiny budouměřeny na počátku sledovaného období, dále vždy při atace a na konci sledovaného období. Genotypizace MMPs bude provedena metodami molekulární biologie.Bude odebráno 10 ml periferní krve s následnou izolací DNA a RNA Bude použita metoda PCR, restrikční analýza a heteroduplexová analýza.MMPs jsou slibným biologickým markerem, který by umožňoval laboratorní monitoraci onemocnění a hodnocení efektu léčby u pacientů s RS.; The aim of this study is to analyse the activity of MMP-2, MMP-9 and their inhibitors in MS and to assess their relationship to the disease activity, its form, and any correlation with the clinical disability and therapeutic influences and further to toexamine the possible association between genetic polymorphism in candidate genes with multiple sclerosis.The study is to include 80 MS patients and 50 healthy controls. MMP-2, MMP-9, TIMP-2 TIMP-1 serum levels will be quantified by ELISA. Serum levels will beassessed at the beginning of the study, during exacerbations and at the end of the study. Genetic analysis will be performed by standard molecular biology practice.DNA and RNA will be isolated from blood.The PCR method,restrict and heteroduplex analysis are to be employed. MMPs are a promising biological marker that enables us to assess the activity of the disease and to monitor the effects of treatment.

• MeSH
• ELISA MeSH
• genotyp MeSH
• imunogenetické jevy MeSH
• inhibitory matrixových metaloproteinas MeSH
• matrixová metaloproteinasa 2 analýza   krev   MeSH
• matrixová metaloproteinasa 9 analýza   krev   MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• roztroušená skleróza diagnóza   terapie   MeSH

• Konspekt
• Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
• NLK Obory
• neurologie
• biologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Ocrelizumab (OCR) je humanizovaná monoklonální protilátka, selektivně zaměřená proti CD20+ B-lymfocytů, která je schválena k léčbě relabující remitentní a primárně progresivní roztroušené sklerózy. OCR je podáván intravenózně po dobu 3,5 hodiny. S následnou observací a premedikací stráví pacient v infuzním centru asi 5,5 hodiny. Primárním cílem studie ENSEMBLE PLUS bylo porovnání frekvence a závažnosti reakcí souvisejících s infuzí (IRRs) mezi skupinami pacientů s konvenční a kratší 2hodinovou infuzí, které se vyskytly během nebo do 24 hodin od první randomizované dávky. V souboru 580 pacientů se IRR vyskytla v konvenční infuzní skupině u 23,1 % pacientů ve srovnání s 24,6 % ve skupině s kratší infuzí. Většina IRR byla mírná nebo středně těžká, pouze jeden pacient v každé infuzní skupině prodělal těžkou IRR. Nevyskytly se žádné závažné, život ohrožující ani smrtelné IRR. Výsledky prokazují, že frekvence a závažnost IRR byla při porovnání konvenční a kratší infuze OCR podobná.

Ocrelizumab (OCR) is humanized monoclonal antibody selectively directed against CD20 + B cells that is approved for the treatment of relapsing remitting and primary progressive multiple sclerosis. OCR is administered intravenously for 3.5 hours. With observation and premedication will the patient spend about 5.5 hours in the infusion centre. The primary objective of the ENSEMBLE PLUS study was to compare the frequency and severity of infusion-related reactions (IRRs) between groups of patients with conventional and shorter 2-hours infusions occurring within or within 24 hours after the first randomized dose. In the population of 580 patients, IRR occurred in the conventional group in 23.1% of patients compared to 24.6% in the shorter infusion group. Most IRRs were mild or moderate, only one patient in each infusion group underwent a severe IRR. There were no serious, life-threatening or fatal IRRs. The results demonstrate that the frequency and severity of IRRs were similar when compared conventional and shorter OCR infusions. Conclusion: The intervention study provides evidence that shorter infusion administration of OCR is safe, reduces the time spent in the infusion centre, and reduces the overall patient and site staff burden, especially taking into account the current COVID-19 pandemic.

• Klíčová slova
• studie ENSEMBLE PLUS, ocrelizumab,
• MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• intravenózní infuze MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Podělit se o první klinické zkušenosti s léčbou perorálním kladribinem formou analýzy dat z národního registru ReMuS®. Soubor a metodika: Předkládáme analýzu souboru všech pacientů, kteří zahájili léčbu perorálním kladribinem v období od 1. 9. 2018 do 31. 12. 2020, a detailnější analýzu podsouboru 222 pacientů, kteří užili plnou kumulativní dávku. Analýzy zahrnují relapsy, disabilitu, zaměstnanost a sociální dávky, v podsouboru pak také MR aktivitu. Data byla získána ze všech 15 center pro léčbu demyelinizačních onemocnění a vyhodnocena metodami deskriptivní statistiky. Výsledky: Celý soubor obsahuje 436 pacientů (75,5 % žen) věkového průměru 37,0 let a hmotnosti 71,9 kg. Průměrná doba trvání nemoci byla 8,4 roku, vstupní Expanded Disability Status Scale (EDSS) skóre 2,8, roční výskyt relapsů 1,07 před zahájením léčby. U 90 % pacientů nedošlo po 20,8 (90. kvantil) měsíce k progresi disability, v prvním a druhém roce po zahájení léčby zůstaly bez relapsu přibližně tři čtvrtiny pacientů. U 85 % pacientů v definované podskupině nedošlo k významné MR aktivitě. Změna léčby na jiný lék modifikující průběh nemoci proběhla u 12 pacientů. Závěr: V souladu s registračními studiemi ukazují naše data vysoký podíl pacientů bez relapsů, bez progrese postižení a bez aktivity na MR, dále pak velmi nízký podíl pacientů se změnou léčby.

Aim: Our objective was to share our first clinical experience with oral cladribine gathered through the analysis of data of the national ReMuS® registry. Patients and methods: Our sample includes data of all patients who initiated oral cladribine treatment since September 1, 2018 till December 31, 2020. We also analyzed, in more detail, the subgroup of 222 patients who were assumed to complete the full cumulative dose. Our analyses included relapses, disability, employment status and financial social support, and also MRI activity in the subgroup. Data were obtained from all 15 centers for treatment of MS and analyzed in terms of descriptive statistics. Results: A total sample comprised of 436 patients, 75.5% of them females, mean age 37.0 years, and mean weight 71.9 kg. Mean duration since the disease onset was 8.4 years with a mean baseline EDSS (Expanded Disability Status Scale) score of 2.8. Mean annualized relapse rate was 1.07 prior to treatment initiation. After treatment initiation, the confirmed disability progression was not reached in 90% of patients until 20.8 (90th quantile) months after follow up. Approximately three quarters of patients stayed relapse-free in year one and two. In the defined subgroup, 85% of patients had no significant MRI activity. A switch to another disease-modifying drug was performed in 12 patients. Conclusion: In accordance with the pivotal trials, our data demonstrate a high proportion of patients without relapses, disability progression and MRI activity, and a very low proportion of patients with a treatment change.

• MeSH
• aplikace orální MeSH
• kladribin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neurogenní močový měchýř * diagnóza   terapie   MeSH
• roztroušená skleróza * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Pohled na terapii roztroušené sklerózy (RS) se v posledních letech podstatně mění. Kromě léků první volby, mezi které řadíme interferony beta, glatiramer acetát a teriflunomid, máme k dispozici řadu nových, velmi účinných léčiv s odlišným mechanismem účinku. Dlouhodobá, více než dvacetiletá klinická data potvrzují, že léčba interferony a glatiramer acetátem je bezpečná a není spojena se závažnými nežádoucími účinky. Určitá část pacientů léčených léky první volby však vykazuje nedostatečnou terapeutickou odpověď. V tomto případě je indikována eskalace léčby. Jako první byl v monoterapii relabující‑ ‑remitentní (RR) RS v roce 2006 schválen natalizumab, dále fingolimod, dimethyl‑fumarát, alemtuzumab, ocrelizumab a cladribin. S nástupem těchto vysoce účinných léčiv se v současné době do popředí dostává otázka nového paradigmatu léčby a použití těchto léků již v první linii – hovoříme o imunorekonstituční léčbě (immune reconstitution therapy). Terapie je bohužel provázena mnoha nežádoucími, potenciálně závažnými účinky v souvislosti s dlouhodobým ovlivněním imunit‑ ního systému, imunodeplecí a/nebo jinými závažnými nežádoucími účinky. Volbu léčby u každého jednotlivého pacienta proto musíme individuálně posoudit s přihlédnutím k efektivitě vedoucí ke snížení aktivity nemoci, toleranci, adherenci, ovlivnění imunitního systému a bezpečnosti z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. V léčebném plánu musí být vždy zohledněn přínos a potenciální rizika terapie.

The view of multiple sclerosis (MS) treatment has changed substantially in the recent years. In addition to first-choice drugs that include interferons beta, glatiramer acetate, and teriflunomide, a number of novel, very effective agents with a different mechanism of action are available. Long-term clinical data of more than 20 years confirm that treatment with interferons and glatiramer acetate is safe and not associated with serious adverse effects. However, a certain proportion of patients treated with first-choice drugs exhibit an insufficient therapeutic response. In such a case, treatment escalation is indicated. The first drug to have been approved for monotherapy of relapsing-remitting MS was natalizumab in 2006, followed by fingo‑ limod, dimethyl fumarate, alemtuzumab, ocrelizumab, and cladribine. With the advent of these highly effective drugs, the question currently arises of a new treatment paradigm and the use of these drugs in the first line already – this is referred to as immune reconstitution therapy. Unfortunately, the treatment is accompanied by numerous adverse, potentially severe effects associated with a long-term interference of the immune system, immune depletion, and/or other serious adverse effects. As a result, the choice of treatment in every single patient must be assessed individually taking into account the efficacy leading to decreased disease activity, tolerance, adherence, interference of the immune system, and safety in both the long and short term. The treatment plan must always take into consideration the benefit and potential risks of treatment.

• Klíčová slova
• teriflunomid, léky modifikující průběh onemocnění,
• MeSH
• alemtuzumab aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• bezpečnost MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• infekce chemicky indukované   MeSH
• intravenózní infuze škodlivé účinky   MeSH
• krotonáty farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• léčivé přípravky klasifikace   MeSH
• léková kontraindikace MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv epidemiologie   klasifikace   MeSH
• riziko MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• toluidiny farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Řada klinických studií prokázala, že včasná léčba klinicky izolovaného syndromu (clinically isolated syndrome; CIS) může mít příznivý vliv na průběh a prognózu onemocnění. Soubor a metody: ATRACT byla observační neintervenční prospektivní nekomparativní nerandomizovaná jednoramenná otevřená multicentrická studie fáze IV, jejímž primárním cílem bylo zhodnotit vztah mezi charakteristikou CIS a odpovědí na léčbu interferonem (IFN) β-1a podávaným v dávce 44 μg subkutánně 3× týdně. Do studie bylo zařazeno 250 osob ve věku 18– 65 let s diagnostikovaným CIS, které byly léčeny IFN β-1a. Doba sledování činila 24 měsíců. Stav pacientů byl hodnocen při vstupu do studie a při kontrolách v 6., 12., 18. a 24. měsíci od vstupu do studie pomocí Expanded Disability Status Scale (EDSS). Aktivita onemocnění byla hodnocena počtem relapsů za rok (relapse rate). Výsledky: Podíl klinicky stabilních osob dosahoval v průběhu prvního roku 75,11 % a po 2 letech 59,11 %. U 85,45 % osob nedošlo v průběhu 2 let k 3 měsíce trvající progresi skóre EDSS, podíl osob bez relapsu činil 62,67 %. Při hodnocení klinické aktivity onemocnění nebyl zjištěn významný rozdíl mezi podskupinami s mono- a polysymptomatickým CIS. Závěr: Podávání IFN β-1a vedlo v průběhu 2 let u většiny osob s CIS ke stabilizaci onemocnění, která nebyla ovlivněna povahou CIS ani nálezem při vstupním vyšetření MR.

Background: Several clinical studies have shown that early treatment of clinically isolated syndrome (CIS), can improve the course and prognosis of the disease. Patients and methods: ATRACT was an observational, non-interventional, prospective, non-comparative, non-randomized, single-arm, open-label, multicentre phase IV study, which primary aim was to investigate a relationship between clinical features of CIS and therapeutic response to 44 μg of subcutaneous interferon (IFN) β-1a administered three times a week. A total number of 250 subjects aged 18 - 65 years, diagnosed with CIS and treated with IFN β-1a, were enrolled in the study. Patients were followed up for 24 months from baseline and during visits scheduled 6, 12, 18 and 24 months after the baseline visit. Data on the disability level (evaluated by Expanded Disability Status Scale [EDSS]), and number and time of relapses were collected. Results: The proportion of clinically stable subjects was 75.11% within the fi rst year after the treatment initiation, and 59.11% at the end of the follow-up period. Throughout the 2 years, majority of subjects (85.45%) did not experience 3-month confirmed EDSS progression, and the proportion of relapse-free subjects was 62.67%. There was no significant difference in clinical activity between subgroups with mono- and polysymptomatic CIS. Conclusion: IFN β-1a treatment led to a stabilization of clinical activity in most subjects with CIS within 2 years. The clinical stabilization had not been affected by the clinical nature of CIS and the initial MRI finding.

• Klíčová slova
• studie ATRACT,
• MeSH
• demyelinizační nemoci farmakoterapie   MeSH
• dospělí MeSH
• interferon beta 1a * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky, fáze IV jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Roztroušená skleróza mozkomíšní je chronické autoimunitní progresivní onemocnění centrálního nervového systému. Cílem léčby nemocných je dosažení absence klinické i radiologické aktivity nemoci a zabránění progresi onemocnění - „no evidence of disease activity“ (NEDA). Alemtuzumab, humanizovaná monoklonální protilátka anti-CD52, je vysoce účinnou imunoterapií relabující/remitentní roztroušené sklerózy. Léčba alemtuzumabem vede u většiny pacientů s aktivní nemocí navozením deplece lymfocytů k dlouhodobé stabilizaci choroby. Výsledky studií prokázaly vyšší účinnost alemtuzumabu na snížení aktivity relapsů i nárůstu invalidity ve srovnání s interferonem beta-1a. Vzhledem k tomu, že se v posledních letech terapeutické možnosti rychle vyvíjí, do popředí se v současné době dostává otázka nového paradigmatu léčby a použití vysoce účinných léčiv, např. právě alemtuzumabu, již v první linii - hovoříme o imunorekonstituční léčbě (immune reconstitution therapy, IRT). Léčba alemtuzumabem je však spojena s častými nežádoucími účinky, zejména se získanými autoimunitními onemocněními. Z tohoto důvodu je zapotřebí pacienty sledovat po dobu 48 měsíců po posledním léčebném cyklu.

Multiple sclerosis is a chronic, autoimmune, progressive disease affecting the central nervous system. Treatment target is to achieve the absence of clinical and radiological activity of the disease and to prevent the progression of the disease “no evidence of disease activity” (NEDA). Alemtuzumab, an anti-CD52 humanized monoclonal antibody, is a highly effective immunotherapy for relapsing-remitting MS. Through panlymphocyte depletion, alemtuzumab treatment can result in long-term disease stabilization in most patients with active disease. Findings from pivotal trials have shown the superior effect of alemtuzumab to interferon beta-1a on relapse activity and disability accrual. As the therapeutic options of multiple sclerosis are evolving rapidly in recent years, the issue of a new paradigm of treatment is currently at the forefront. The use of highly effective drugs, such as alemtuzumab already in the first line is considered (immunoreconstitution therapy, IRT). However, alemtuzumab treatment is associated with frequent adverse events, particularly with acquired autoimmune diseases. For this reason, monitoring of patients is required for up to 48 months after the last infusion.

• Klíčová slova
• imunorekonstituční léčba, koncept NEDA, studie CARE-MS I, studie CARE-MS II,
• MeSH
• alemtuzumab * farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• autoimunitní nemoci chemicky indukované   komplikace   MeSH
• biologická terapie MeSH
• klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
• klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
• komplikace těhotenství farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv epidemiologie   klasifikace   MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza terapie   MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Natalizumab řadíme mezi selektivní monoklonální protilátky. Jedná se o velmi účinný lék, který podstatně snižuje aktivitu nemoci a vede k dlouhodobé stabilizaci roztroušené sklerózy mozkomíšní. Terapie je bohužel spojena s rizikem rozvoje progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML) u pacientů s pozitivitou protilátek proti John Cunningham viru. Standardizované, pravidelné klinické sledování, monitorace magnetickou rezonancí a využití biomarkerů umožňuje stratifikovat riziko rozvoje PML. Včasné zjištění PML choroby v asymptomatickém stadiu podstatně zlepšuje přežití a snižuje následky tohoto onemocnění.

Natalizumab belongs to monoclonal antibodies. This is a high- efficacy drug, which substantially reduces the activity and leads to long-term stabilization of multiple sclerosis. However, the therapy is associated with a risk of developing progressive multifocal leukoencephalopathy (PML) in patients infected with the John Cunningham Virus. Standardized high-quality monitoring procedures, clinical assessments, magnetic resonance imaging monitoring and use of biomarkers enable risk stratification. Early detection of disease in asymptomatic stage substantially improves survival and reduce the functional outcomes.

• Klíčová slova
• Tysabri, studie AFFIRM, studie SENTINEL,
• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• DNA virů MeSH
• klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozek diagnostické zobrazování   MeSH
• natalizumab * farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• oportunní infekce MeSH
• progresivní multifokální leukoencefalopatie * diagnóza   chemicky indukované   mortalita   patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• protilátky virové imunologie   krev   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• virus JC genetika   imunologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, které je charakterizováno demyelinizací, axonální degenerací a gliózou. Léčba přípravky, které modifikují zánětlivý proces při RS (disease modifying drugs, DMD), snižuje frekvenci a závažnost relapsů a zpomaluje progresi neurologického postižení. Mezi léky první volby, které mají protizánětlivé vlastnosti, řadíme injekční terapii interferonem β‑1a, β‑1b a glatiramer acetátem. Aby bylo dosaženo optimální účinnosti, musí být terapie dlouhodobá. V kanadské studii byla sledována perzistence na léčbě u všech injekčně podávaných DMD léků v souboru 1 471 pacientů s relabující‑remitující RS po dobu osmnácti let. Pacienti s větší disabilitou při zahájení terapie, ti, kteří začali s léčbou před třicátým rokem života, a ti, kdo zahájili léčbu mezi lety 2006 a 2011, častěji ukončovali terapii injekčními přípravky první linie. Medián doby do ukončení léčby prvním injekčním přípravkem trval 8,6 roku. Medián setrvání v léčbě injekčními přípravky první linie činil 11,1 roku. Z celkem 610 sledovaných pacientů, kteří ukončili terapii injekčními přípravky první linie, jich 331 (54 %) přešlo na perorální léčbu, nebo se vrátilo po 90 dnech k injekční terapii. Perzistence na léčbě injekčními přípravky první generace byla v této populační studii vysoká. Většina nemocných, kteří injekční léčbu první linie ukončili, bez terapie nezůstala. Bylo potvrzeno, že i dlouhodobá injekční léčba je bezpečná, velmi dobře tolerovaná a většinou není spojena se závažnými nežádoucími účinky. Hlavním důvodem pro ukončení léčby byly komplikace spojené s injekční aplikací. Včasné zahájení léčby, dlouhodobá aplikace a optimalizace terapie vede nejen ke snížení zánětlivého procesu, ale také zabraňuje následnému rozvoji neurodegenerativního procesu a trvalé invalidity nemocných.

Multiple sclerosis (MS) is a chronic inflammatory disorder of the central nervous system characterized by demyelination, axonal degeneration, and gliosis. The disease‑modifying therapies (DMTs) reduce the frequency of relapses and delay the accumulation of neurological disability in MS. The first‑line therapies such as interferon β‑1a, β‑1b and glatiramer acetate are primarily directed against inflammation. Long‑term persistence with injectable treatment is important to optimize treatment benefit. In the Canadian study, which included 1 471 patients with relapsing‑remitting MS, the persistence with all injectable DMTs drugs for 18 years was examined. Participants with greater disability at treatment initiation, those who started treatment before age 30, and those who started between 2006 and 2011 were more likely to discontinue use of all injectable DMTs. Median time‑to‑discontinuation of the initial DMT was 8.6 years, median time‑to‑discontinuation of general injection therapy took 11.1 years. Of 610 participants who discontinued injectable DMT, 331 (54%) started an oral DMT, or a second‑line DMT, or resumed injectable DMT after 90 days. Persistence with injectable DMTs was high in this long‑term population‑based study. Most participants who discontinued injectable DMT did not remain untreated. The long‑term safety and tolerability of injectable MS treatments is established and usually is not associated with severe side effects. The main reason for treatment discontinuation was intolerance of injection application. The evidence supporting early treatment initiation, long‑term application and optimization prevents the subsequent development of the neurodegenerative process leading to the permanent disability.

• Klíčová slova
• chorobu modifikující léky,
• MeSH
• adherence k farmakoterapii * statistika a číselné údaje   MeSH
• glatiramer acetát terapeutické užití   MeSH
• injekce subkutánní * MeSH
• interferon beta 1a terapeutické užití   MeSH
• interferon beta 1b terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH