Stents
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Restenóza je komplikace doprovázející všechny druhy PTCA. Nové metody k prevenci a léčbě restenózy dnes zahrnují i lokální aplikaci léčiv. V současné době se uplatňují dva hlavní zpusoby lokálního podání farmak: jednak prostřednictvím stentu přímo potažených aktivní látkou, jednak potažení stentu polymerovou matrix, na které je lék navázán. Z farmak se používá imunosupresivum sirolimus a cytostatikum paclitaxel. Účinnost těchto stentu byla ověřena v randomizovaných klinických studiích.
Restenosis is a complication of all types of PTCA procedures. Novel methods for restenosis prevention and treatment currently also include topical drugs. Two major ways of topical drug administration have been used: 1) via stents coated with an active agent and 2) via stents coated with a polymer matrix to which a drug is bound. The immunosuppressant sirolimus and the cytostatic paclitaxel have been used for these purposes. These stents proved effective in randomized clinical studies.
Hluboká žilní trombóza je vážné a poměrně časté onemocnění. Endovaskulámí výkony se postupně stávají u symptomatických pacientů rutinní metodou léčby. Dobrých výsledků je dosahováno při řešení centrálních stenóz na žilách s předchozí trombózou nebo bez předchozí trombózy pomocí implantace stentů. Zavedením stentů se doporučuje léčit hemodynamicky významné postižení dolní duté žíly, pánevních žil a proximálniho segmentu stehenní žíly, včetně stenóz způsobených reziduálním rezistentním trombem.
Deep vein thrombosis is a severe and relatively frequent disease. Endovascular interventions have gradually become a routine method of therapy in symptomatic patients. Favorable results are reached in the treatment of central stenoses in veins with or without preceding thrombosis by stent implantation. The introduction of stents is recommended in the treatment of hemodynamically significant affection of inferior vena cava, pelvic veins and proximal segment of the femoral vein including stenoses caused by residual resistant thrombus.
Úvod: Léčba bifurkačních lézí představuje asi 15–20 % všech perkutánních koronárních intervencí. Dedikované bifurkační stenty mají za cíl zjednodušit intervenční léčbu bifurkačních lézí a zlepšit její časné i dlouhodobé výsledky. Cílem našeho prospektivního registru bylo posoudit bezpečnost a dlouhodobou průchodnost stentu Tryton Side Branch v šestiměsíčním angiografickém a klinickém sledování. Metodika: Do našeho registru bylo zahrnuto 42 pacientů s bifurkačními lézemi. Primární sledovaný ukazatel představoval souhrn šestiměsíčních závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod (MACE – kardiální úmrtí, infarkt myokardu, nutnost opakované revaskularizace), dále byla hodnocena angiografická průchodnost stentů pomocí multidetektorové CT koronarografie. Výsledky: Dvacet dva pacientů (55 %) byli pacienti s akutními koronárními syndromy, v 92,9 % šlo o „pravé bifurkační“ léze. Závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (MACE) se v šestiměsíčním sledování vyskytly v 9,52 % (95% CI: 2,66–22,62 %); z toho jedno úmrtí (2,38 %; 95% CI: 0,06–12,57 %) u pacienta v kardiogenním šoku v důsledku časné trombózy ve stentu s recidivou akutního infarktu a tři pacienti (7,14 %; 95% CI: 1,50–19,48 %) vyžadovali opakovanou revaskularizaci (TVR) v důsledku restenóz ve stentu, ve všech případech v kovových stentech. Implantace stentu Tryton byla úspěšná ve všech případech. Multidetektorová CT koronarografie byla provedena po šesti měsících u 92,85 % pacientů. Implantované bifurkační stenty Tryton byly uspokojivě vizualizovány v 97,43 % a v 88,1 % byla prokázána jejich uspokojivá šestiměsíční angiografická průchodnost. Závěr: Použití dedikovaného bifurkačního stentu Tryton Side Branch v léčbě bifurkačních lézí je technicky schůdné s uspokojivými dlouhodobými výsledky.
Introduction: Coronary bifurcation lesions account for 15–20% of all percutaneous coronary interventions. Dedicated bifurcation stents have recently been introduced with the aim to simplify treatment and improve early and late outcomes following stenting of bifurcation lesions. The purpose of our study was to assess the safety and effectiveness of the Tryton dedicated side branch stent at a 6-month clinical and angiography follow-up. Methods: Forty-two patients with bifurcation lesions were included in our study. The primary endpoint was a 6-month MACE and angiographic stent patency was also evaluated by MS-CT coronarography. Results: Twenty-two patients (52.38%) were treated for acute coronary syndromes, 39 (92.85%) lesions were „true bifurcations“. The 6-month clinical follow-up was performed in all patients. The 6-month MACE rate (cardiac death, myocardial infarction and target lesion revascularization) was 9.52% (95% CI: 2.66–22.62%); of these one patient (2.38%; 95% CI: 0.06–12.57%) died due to cardiogenic shock caused by early stent thrombosis and three patients (7.14%; 95% CI: 1.50–19.48%) required repeated revascularization (TVR) due to in-stent restenosis, all of them in bare metal stents. Tryton stent implantation was successful in 100% lesions. Six-month multi-slice CT coronarography was performed in 39 (92.85%) patients. The implanted bifurcation Tryton stents were satisfactorily visualized in 97.43% of them and a satisfactory 6-month angiographic patency was demonstrated in 37 patients (88.1%). Conclusion: The usage of a dedicated bifurcation Tryton Side Branch Stent for PCI of the bifurcation lesions is technically feasible with satisfactory long-term results.
- MeSH
- balónková koronární angioplastika metody MeSH
- koronární angiografie metody přístrojové vybavení MeSH
- koronární cévy chirurgie patologie MeSH
- koronární restenóza epidemiologie chirurgie radiografie MeSH
- koronární stenóza epidemiologie chirurgie radiografie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- senioři MeSH
- stenty uvolňující léky statistika a číselné údaje MeSH
- stenty statistika a číselné údaje MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Despite the obvious benefits of using ureteral stents to drain the ureters, there is also a risk of complications from 80-90%. The presence of a foreign body in the human body causes disturbances in its proper functioning. It can lead to biofilm formation on the stent surface, which may favor the development of urinary tract infections or the formation of encrustation, as well as stent fragmentation, complicating its subsequent removal. In this work, the effect of the polymeric coating containing the active substance-papaverine hydrochloride on the functional properties of ureteral stents significant for clinical practice were assessed. Methods: The most commonly clinically used polyurethane ureteral Double-J stent was selected for the study. Using the dip-coating method, the surface of the stent was coated with a poly(D,L-lactide-glycolide) (PLGA) coating containing the papaverine hydrochloride (PAP). In particular, strength properties, retention strength of the stent ends, dynamic frictional force, and the fluoroscopic visibility of the stent during X-ray imaging were determined. Results: The analysis of the test results indicates the usefulness of a biodegradable polymer coating containing the active substance for the modification of the surface of polyurethane ureteral stents. The stents coated with PLGA+PAP coating compared to polyurethane stents are characterized by more favorable strength properties, the smaller value of the dynamic frictional force, without reducing the fluoroscopic visibility.
- MeSH
- biokompatibilní materiály farmakologie MeSH
- kopolymer kyseliny glykolové a mléčné farmakologie MeSH
- lidé MeSH
- obstrukce močovodu metabolismus chirurgie terapie MeSH
- papaverin metabolismus farmakologie MeSH
- polyurethany chemie MeSH
- stenty uvolňující léky * MeSH
- vstřebatelné implantáty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Autoři podávají retrospektivní analýzu endovaskulární léčby 9 intrakraniálních aneuryzmat se širokým krčkem u 8 nemocných s použitím stentú. Velikost jednoho disekujícího aneuryzmatu arteria basilaris se zmenšila a od výkonu bylo ustoupeno. V jednom případě léčba technicky selhala u neprask¬ lého aneuryzmatu arteria cerebri media u nemocné se dvěma aneuryzmaty se širokými krčky. U 7 aneuryzmat byl výkon úspěšný s použitím stentů a jednoho stentgraftu. U 3 z těchto aneuryzmat předchozí pokus o endovaskulární výplň bez použití stentů selhal. Stenty určené pro intrakraniální tepny i přes složitější manipulaci a vyšší riziko komplikací přinesly možnost zlepšení efektivity endovaskulární léčby aneuryzmat se širokou baží na základě možnosti stabilizace polohy spirál a mechanickou a hemodynamickou remodelací lumina mateřské tepny.
A retrospective analysis of endovascular therapy using stents in 8 patients with 9 wide-neck intracranial aneurysms is reported. One dissecting aneurysm of the basilar artery decreased in size and was not indicated for further invasive treatment and there was one technical failure in the nonruptured middle cerebral artery aneurysm in the patient with two wide necked aneurysms. The therapy with using dedicated bare stents and one stentgraft in all seven remaining aneurysms was successful. In 3 out of these aneurysms the previous endovascular approach failed. In spite of more complex navigation and higher risk of complications the dedicated intracranial stents have brought possibility of improved effectiveness of wideneck aneurysm endovascular treatment. This is due to stabilization of coils position and luminal remodelling of the parent artery which is both mechanical and hemodynamical.
Rakovina hrubého čreva a konečníka je vo vyspelých krajinách na poprednom mieste v incidencii zhubných ochorení. Napriek zavedenému screeningu sa toto ochorenie stále často diagnostikuje v pokročilom štádiu. U časti týchto pacientov prichádza do úvahy endoskopická liečba stentami. Existujú dve základné indikácie: použitie stentu ako most k radikálnej chirurgickej liečbe a paliatívne indikácie. Použitie stentov v indikácii „most k chirurgii“ je po počiatočnom nadšení spochybnené. Stenty v paliácii malígnych stenóz v oblasti hrubého čreva sa už dlhšie používajú a ich miesto pri správnej indikácii potvrdili viaceré štúdie. Z našich skúseností môžeme povedať, že stenty sú vhodnou a účinnou liečbou pri akceptovateľnom riziku komplikácií v paliatívnom manažmente pacientov s pokročilým ochorením. Ide najmä o pacientov s prejavmi obštrukcie, ktorí vzhľadom na celkový stav a zlú prognózu dožitia nie sú vhodnými kandidátmi na paliatívny chirurgický výkon.
Colorectal cancer is one of the diseases with the highest incidence in developed countries. This disease is still only widely diagnosed in an advanced stage, despite the introduction of screening. In some of these patients, endoscopic treatment using stents may be applicable. There are two basic indications: using stents as a bridge to radical surgical treatment; and palliative indications. Using stents as a bridge to surgery is now questionable, after initial enthusiasm surrounding the procedure. Stents have been used for a long time in palliation of malignant stenoses in the colon, and their application as a response to a correct indication has been validated by several studies. Our experience shows that stents represent suitable and effective treatment with acceptable risk of complications within the palliative management of patients with advanced disease. Particularly, these include patients with obstruction symptoms who are not good candidates for palliative surgery due to their general condition and poor survival prognosis.
- Klíčová slova
- SEMS,
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- gastrointestinální endoskopie MeSH
- kolorektální chirurgie metody MeSH
- kolorektální nádory * chirurgie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče * MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- stenty * MeSH
- střevní obstrukce chirurgie komplikace MeSH
- tlusté střevo chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Autoři v této práci prezentují své zkušenosti se zaváděním stentů do jícnu a kardie endoskopickou cestou získané ze souboru 520 pacientů. Zabývají se nejen paliativním ošetřením stenóz karcinomů jícnu a kardie, ale i ošetřením jiných afekcí jícnu, jako jsou píštěle, perforace a různé typy stenóz i za použití nových vstřebatelných stentů.
The authors present their experience with endoscopic introduction of stents into esophagus and cardia based on data collected from a group of 520 patients. Their study included both paliative management of stenoses in carcinomas of the esophagus and cardia, as well as management of other esophageal conditions, including fistules, perforations and various types of stenoses, including the use of novel absorbable stents.
