• MeSH
• antirevmatika MeSH
• imunologické faktory MeSH
• interleukin-1 antagonisté a inhibitory   fyziologie   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lékové transportní systémy MeSH
• revmatické nemoci terapie   MeSH
• terapie metody   trendy   MeSH
• TNF-alfa antagonisté a inhibitory   fyziologie   MeSH
• Publikační typ
• periodika MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• revmatologie
• terapie
• farmakoterapie

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lékové transportní systémy MeSH
• nádory farmakoterapie   MeSH
• nosiče léků MeSH
• polymery MeSH
• protinádorové látky aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH

Pertuzumab je monoklonální protilátka, která se váže na dimerizační doménu HER2 a brání vazbě na jiného člena rodiny receptorů pro epidermální růstový faktor. Pertuzumab, trastuzumab a docetaxel je vhodný režim pro nemocné zatím neléčené pro metastatické HER2-pozi - tivní onemocnění. Léčba pertuzumabem v 1. linii byla zkoumána ve studii CLEOPATRA, kde došlo k prodloužení mediánu přežití bez progrese onemocnění při dobré sná - šenlivosti léčby. Pertuzumab byl s dobrými výsledky zkou - šen i ve 2. linii a neoadjuvanci.

Pertuzumab is a monoclonal antibody that binds to the dimerization domain of HER2 and prevents other members of the epidermal growth factor receptor family from binding. Pertuzumab, trastuzumab and docetaxel constitute a suitable regimen for treatment-naïve patients with metastatic HER2-positive disease. First-line therapy with pertuzumab was evaluated in the CLEOPATRA trial that found extended median of progression-free survival combined with good treatment tolerance. Pertuzumab was also successfully tested in second-line and neoadjuvant regimens.

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie MeSH
• cílená molekulární terapie * MeSH
• dospělí MeSH
• humanizované monoklonální protilátky MeSH
• hybridizace in situ fluorescenční MeSH
• klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů * farmakoterapie   MeSH
• míra přežití MeSH
• nádory prsu * farmakoterapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• receptor erbB-2 * antagonisté a inhibitory   aplikace a dávkování   farmakokinetika   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• recidiva MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• cílená genová oprava metody   využití   MeSH
• cyklin-dependentní kinasy MeSH
• geny ras MeSH
• inhibitory angiogeneze terapeutické užití   MeSH
• inhibitory matrixových metaloproteinas MeSH
• intracelulární signální peptidy a proteiny MeSH
• klinické lékařství MeSH
• matrixové metaloproteinasy MeSH
• receptory vaskulárního endoteliálního růstového faktoru antagonisté a inhibitory   MeSH
• sirolimus antagonisté a inhibitory   MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• onkologie
• biologie

A tumor-targeting drug delivery system consists of a tumor recognition moiety and a directly linked cytotoxic agent or an agent attached to a water-soluble synthetic polymer carrier through a suitable linker. Conjugation of a drug with a polymer carrier can change its solubility, toxicity, biodistribution, blood clearance and therapeutic specificity. Increased therapeutic specificity of a polymer drug can be achieved by the attachment of a targeting moiety (e.g. a lectin, protein, antibody, or peptide) that specifically interacts with receptors on the target cells. A large number of tumor-specific peptides were described in recent years. After a short introduction, some important examples of peptide-targeted conjugates will be described and discussed.

• MeSH
• cílená molekulární terapie MeSH
• lidé MeSH
• nádory farmakoterapie   MeSH
• nosiče léků * MeSH
• peptidy * MeSH
• polymery * MeSH
• protinádorové látky * MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• erbB receptory MeSH
• lékové transportní systémy MeSH
• nádory terapie   MeSH
• protinádorové látky MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• farmacie a farmakologie
• onkologie
• farmakoterapie

Východiska: Při vzniku a vývoji nádoru dochází k adaptaci řady buněčných funkcí novým potřebám transformované buňky a k podstatným změnám dochází i v mitochondriích. Tato organela je částečně odstavena z energetického metabolizmu a nádorové buňky tak získávají významný podíl energie z glykolýzy i v aerobním prostředí. Mitochondrie je však intenzivně využívána k produkci metabolitů potřebných pro růst a proliferaci. Mutace a změny v expresi enzymů citrátového cyklu mohou navíc přímo přispívat k nádorové transformaci produkcí onkometabolitů. Apoptotická dráha, ve které hrají mitochondrie důležitou roli, je přerušena a buňka neodpovídá na signalizaci vedoucí k programované buněčné smrti. Tyto rozdíly ve fungování mitochondriálních procesů mezi zdravými a nádorovými buňkami vedly k myšlence cílit protinádorovou terapii na tuto organelu. Doposud se podařilo identifikovat řadu enzymů, signálních molekul a membránových přenašečů, které by mohly být pro vývoj terapie vhodnými cíli. Přestože výzkum v této oblasti probíhá již delší dobu, teprve v posledních letech byla úspěšně testována a schválena první léčiva pro klinickou praxi. Nová léčiva venetoklax a enasidenib jsou příkladem dvou odlišných přístupů, venetoklax cílí na apoptotickou dráhu a enasidenib na metabolické procesy. Obě látky však dokazují, že cílení na mitochondriální procesy je využitelné v terapii nádorových onemocnění. Cíl: Cílem této práce je poskytnout přehled o vývoji protinádorových léčiv zacílených na mitochondriální procesy. Práce se věnuje několika hlavním oblastem vývoje, v rámci kterých jsou zmíněny uplatňované výzkumné strategie. Popisuje buněčné komponenty, které jsou studovány jako vhodné cíle a také látky, které jsou potenciálně využitelné nebo již schválené pro použití v terapii nádorových onemocnění.

Background: During tumor initiation and progress, cellular functions adapt to the new needs of the transformed cells and mitochondrial processes are also affected. Mitochondria are less extensively used for supplying cells with energy; rather, cancer cells utilize glycolysis to a much greater extent, even under aerobic conditions. Mitochondria produce metabolites required for cellular growth and proliferation. Mutations and alterations in gene expression of citrate cycle enzymes can directly contribute to transformation through the production of oncometabolites. The apoptotic pathway in which mitochondria play a critical role is disrupted in cancer cells, resulting in cells that do not respond to programmed cell death signaling. These differences between mitochondrial processes in healthy and diseased cells suggest they could be used in mitochondria-targeted therapies. To date, many potential molecular targets have been identified, including enzymes, signaling molecules, and membrane transporters. Even though this field has been studied for years, the first drugs, venetoclax and enasidenib, were only approved in the last two years and are the result of two different research approaches. Venetoclax targets the apoptotic pathway and enasidenib targets metabolic processes. The discovery of these two compounds demonstrates that it is possible to develop mitochondria-targeted cancer treatments. Purpose: The purpose of this article is to provide an overview of research in the field of mitochondria-targeting therapies for cancer. The main areas of research and the main approaches for treatment development are summarized. Cellular components studied as potential targets for therapy and compounds that are considered exploitable are described, as well as already approved drugs.

• MeSH
• cílená molekulární terapie * MeSH
• lidé MeSH
• mitochondrie * MeSH
• nádory * terapie   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cílená léčba představuje vedoucí odvětví onkologického výzkumu. Poznávání molekulárních jevů, které stojí za nádorovými procesy, umožňuje používat léčiva, proti těmto procesům cíleně zamířená. Jde buď o monoklonální protilátky, tj. látky proteinové struktury, nebo o small drugs, menší chemické molekuly. V obou případech je jejich cílem protein exprimovaný nádorovou buňkou. I klasická cytostatika si zachovávají své místo v terapii onkologických onemocnění. Jednak proto, že s jejich podáváním je velké množství zkušeností, jednak proto, že u některých diagnóz nejsou zatím jejich nástupci z nových skupin k dispozici. Vlastnosti obou skupin se pak spojují v konjugovaných molekulách, kdy se toxicky působící konvenční molekula díky vazbě na monoklonální protilátku nebo small drug dopraví v těle přímo do nádorové buňky.

Targeted therapy represents leading branch of oncological research. Understanding of molecular phenomena that stand behind cancer processes enables us to use drugs that are targeted against these processes. Either monoclonal antibodies, e.g. protein molecules, or small drugs, i.e. smaller chemical entities are involved. In both cases, the target is protein molecule exprimed by tumour cell. Conventional cytostatics play still major role in the therapy of oncological diseases. This is based on much experience with their use as well as the fact that for some diagnoses there have not been any targeted drugs available yet. The properties of both groups are united in conjugated molecules, where toxic conventional cytostatic thanks to the bond with a monoclonal antibody or small drug can be transported directly to the tumour cell within the body.

• Klíčová slova
• konjugovaná molekula,
• MeSH
• cílená molekulární terapie * MeSH
• cytostatické látky * farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• imunokonjugáty farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory proteinkinas škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• nádory * farmakoterapie   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• protinádorové látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Prostředky cílené léčby jsou léky či substance, které blokují růst a šíření nádoru prostřednictvím interference se specifickými molekulami (molekulárními cíli), které se podílejí na růstu, progresi a šíření nádoru. Cílená léčba je také někdy nazývaná jako cílená molekulární léčba. Cílené léky působí jinak než chemoterapie, tyto léky jsou cíleny na nádorové buňky s mutacemi genů EGFR nebo ALK (inhibitory EGFR, ALK) nebo blokují růst nových nádorových cév (inhibitory angiogeneze). V současnosti jsou rutinně používány v léčbě nemalobuněčného plicního karcinomu, a to zejména u pokročilých stadií.

Targeted cancer therapies are drugs or other substances that block the growth and spread of cancer by interfering with specific molecules ("molecular targets") that are involved in the growth, progression, and spread of cancer. Targeted cancer therapies are sometimes called "molecularly targeted therapies". Targeted drugs work differently from standard chemotherapy. It is a type of treatment that uses drugs to attack cancer cells with EGFR or ALK gene changes (EGFR and ALK inhibitors) or block new blood tumour vessel growth (angiogenesis inhibitors). At present, target therapy is part of the routine management for patients with nonsmall cell lung cancer (NSCLC), especially in advanced stages.

• MeSH
• biologická terapie metody   MeSH
• cílená molekulární terapie MeSH
• geny erbB-1 MeSH
• látky indukující angiogenezi MeSH
• lidé MeSH
• mutace MeSH
• nádory plic * farmakoterapie   MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * farmakoterapie   MeSH
• protinádorové látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Autoři referují o zkušenostech s biologicky cílenou léčbou geíitinibem, který byl podáván nemocným s pokročílým či metastazujícím nemalobuněčným plicním karcinomem v rámci programu časného přístupu k tomuto novému antiproliferačnímu léku. Od ledna 2002 do konce března 2004 bylo do programu zařazeno 178 nemocných, 132 mužů a 46 žen, průměrného věku 62 let. Gefitinib (Iressa, AstraZeneca, Londýn, UK) byl podáván ústy v dávce 250 mg denně. K datu hodnocení zemřelo 86 nemocných, déle než rok od zahájení léčby zatím přežilo 26 nemocných (14,6 %). Z celkového počtu 130 hodnotitelných nemocných byla léčba ukončena dle klinických kritérií do 2 měsíců u 54 nemocných, do 4 měsíců u dalších 32, do 6 měsíců u dalších 12 pacientů, déle než 6 měsíců se gefitinibem léčilo 32 nemocných. Léčba byla ukončena u 72 nemocných pro progresi nádoru, u 33 pacientů pro úmrtí, pro závažné nežádoucí účinky u 21 a pro dlouhodobou stabilizaci u jednoho nemocného. V léčbě dále pokračuje 43 nemocných. Frekvence odpovědí na léčbu je v celém souboru 8,5 %, frekvence kontroly nemoci 43,1 %. Nemocní léčení déle než 6 měsíců měli frekvenci léčebných odpovědí 31,2 %, frekvence kontroly nemoci 100 % a medián přežití 11,5 měsíce. Autoři nezjistili rozdíly ve výsledku léčby v závislosti na pořadí léčebné linie, na pohlaví, na typu nádoru ani na věku nemocných. Gefitinib je v současnosti doporučen jako léčba III. linie u nemocných s lokálně pokročilým či metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic v dávce 250 mg denně ústy, po selhání léčby kombinací cytostatik s obsahem platinového derivátu a docetaxelu. Výsledky u sledovaného souboru podporují oprávnění podání gefitinibu v 1. linii u těch nemocných, kteří mají při rozhodování o léčbě (dočasné) kontraindikace chemoterapie.

The authors report their experience with a biologically targeted therapy using gefitinib, administered to patients presenting with an advanced or metastasing non-small-cell lung carcinoma in a programme focusing on an eariy application of this new anti-proliferation drug. Between January 2002 and the end of March 2004 178 patients were included into the early access programme - 132 men, 46 women, mean age 62 years. Gefitinib (Iressa, AstraZeneca, London, UK) was administered orally daily in a dose of 250 mg. By the date of evaluation 86 patients had died, 26 patients (14.6%) so far survive for more than on year since the onset of treatment. Of the total 130 patients, who could be evaluaed, treatment was discontinued in line with clinical criteria within 2 months in 54 patients, within 4 months in another 32, within 6 months in another 12 patients. 32 patients remained on gefitinib for more than 6 months. Treatment was discontinued in 72 patients because of tumour progression, in 33 patients due to death, because of serious adverse side effects in 21 patients and in 1 patient because of protracted stabilization. 43 patients continue the treatment. In the entire group the frequency of response to treatment was 8.5 %, the frequency of disease control 43.1 %. In patients treated for more than 6 months the frequency of treatment response was 31.2 %, disease control frequency 100 % and median survival 11.5 months. The authors found no differences in treatment results in relation to the treatment line sequence, sex, type of tumour or patients's age. At present gefitinib is recommended as 3rd line treatment in patients presenting a locally advanced or metastasing non-small-cell lung carcinoma in a daily oral dose of 250 mg, in whom treatment with a combination of cytostatics containing a platinum derivative and docetaxel has failed. The results in our group tend to justify the administration of gefitinib as first line treatment in patients.in whom chemotherapy is contraindicated at the time a decision about treatment (temporary) is being made.

• Klíčová slova
• IRESSA, ASTRAZENECA,
• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic farmakoterapie   MeSH
• protinádorové látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• tyrosinkinasy antagonisté a inhibitory   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH