• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Inhibitory Janusových kináz (JAK) jsou v léčbě imunopatologických stavů cíleny na dysregulovanou buněčnou signalizaci. Tyto tzv. malé molekuly mají velký potenciál širokého imunomodulačního účinku, a představují tak významnou skupinu inovativních léčiv k léčbě poruch imunity. Prvním schváleným inhibitorem JAK pro léčbu ulcerózní kolitidy je tofacitinib, který inhibuje především JAK1 a JAK3. Klinické studie OCTAVE Induction, OCTAVE Sustain a OCTAVE Open prokázaly signifikantně vyšší pravděpodobnost dosažení remise ulcerózní kolitidy u nemocných léčených tofacitinibem ve srovnání s placebem. Lék je indikován jako účinná možnost léčby u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou formou nemoci v případě, že nelze použít konvenční a/nebo biologickou terapii, anebo v případě neodpovídavosti nebo ztráty odpovědi na tuto léčbu. Aktuální práce přináší stručný souhrn informací o použití tofacitinibu v klinické praxi léčby ulcerózní kolitidy.

Janus kinase (JAK) inhibitors are used to target dysregulated signalling pathways in immunopathological diseases. These small-molecule drugs have the potential for a broad efficacy, and thus often offer important innovative advantages for the treatment of immunopathologies. First JAK inhibitor approved for the treatment of ulcerative colitis is tofacitinib, which inhibits mainly JAK1 and JAK3 kinases. OCTAVE Induction, OCTAVE Sustain and OCTAVE Open clinical trials demonstrated superiority of tofacitinib when compared with placebo in disease remission achievement. Tofacitinib is recommended as an effective treatment option for adult patients with moderate to severe ulcerative colitis when conventional therapy or a biological treatment cannot be used, or the disease has responded inadequately, or lost response to treatment. Current review brings a brief commentary on use of tofacitinib in clinical practice of ulcerative colitis treatment.

• Klíčová slova
• tofacitinib,
• MeSH
• inhibitory Janus kinas * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Janus kinasy fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• piperidiny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• proteinkinasy fyziologie   MeSH
• psoriatická artritida farmakoterapie   MeSH
• pyrimidiny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• revmatoidní artritida farmakoterapie   MeSH
• ulcerózní kolitida * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Dlouhodobá udržovací terapie Crohnovy nemoci by měla být především terapií imunosupresivní. Crohnova nemoc refrakterní k terapii klasickými imunosupresivy (azathioprin) a biologickou léčbou (anti-TNF?) proto představuje velký terapeutický problém a výzvu. Příčiny refrakterity na léčbu jsou různé. Je nezbytné je pečlivě analyzovat, a následně upravit nebo změnit dosavadní terapii. Nejlepším způsobem, jak refrakteritě k léčbě předcházet, je správná volba vhodné terapie pro vhodného pacienta ve vhodný čas.

Long term maintenance therapy of Crohn´s disease should be primarily an immunosuppressive therapy. Crohn´s disease refractory to classic immunosuppressive drugs (azathioprine) and to biologic therapy (anti TNF?) is therefore a big therapeutic challenge. The causes of refractority to therapy are varied. It is necessary to carefully analyze possible causes and then modify or change current therapy. The best way to prevent therapy refractority is good choice of suitable therapy to suitable patient in a suitable time.

• Klíčová slova
• refrakterní Crohnova nemoc, anti-TNF&, neodpovídavost na terapii, optimalizace terapie,
• MeSH
• azathioprin MeSH
• biologická terapie využití   MeSH
• Crohnova nemoc * diagnóza   etiologie   klasifikace   komplikace   patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• imunosupresiva aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• merkaptopurin analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• methotrexát aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• neúspěšná terapie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• TNF-alfa antagonisté a inhibitory   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Ulcerózní kolitida je idiopatické chronické zánětlivé onemocnění postihující sliznici tlustého střeva, typicky začínající v rektu a šířící se proximálně do vyšších partií tlustého střeva. Krvavé průjmy jsou charakteristickým symptomem této nemoci. U 80–90 % nemocných zaznamenáme charakteristický průběh choroby se střídáním období aktivity a klidového stadia, a tudíž vyžadující prakticky celoživotní terapii. Terapie ulcerózní kolitidy je sekvenční, individiuálně vystavěná pro jednotlivého pacienta, a jejím cílem je navodit a udržet remisi nemoci. Velká část pacientů neodpoví na terapii první linie mesalazinem nebo kortikosteroidy, asi čtvrtina pacientů, kteří dosáhnou remise steroidy, se stává kortikodependentními. U akutní těžké ulcerózní kolitidy refrakterní na úvodní kortikoterapii zahrnuje další řízení terapie rozhodnutí, zda zvolit záchrannou léčbu cyklosporinem či infliximabem, nebo načasovat chirurgické řešení. Přístup lékaře k pacientům s ulcerózní kolitidou, kteří jsou refrakterní na standardní úvodní terapii, musí být pečlivý a systematický, po vyloučení jiných příčin neodpovídavosti na úvodní terapii je nutné zvolit adekvátní léčebný postup. V práci prezentujeme aktuální možnosti optimálního řízení terapie refrakterní ulcerózní kolitidy.

Ulcerative colitis is an idiopathic chronic inflammatory disease of the colonic mucosa, which typically starts in the rectum and extends proximally trough the entire colon. Bloody diarrhoea is the characteristic symptom of the disease of unknown cause that is characterized by alternating intervals of active and inactive disease in 80–90% patients and requiring lifelong treatment. The primary goal of treatment of ulcerative colitis, which is sequential, is to induce and maintain remission using therapy tailored to the individual patient. A considerable proportion of patients will not respond to first-line treatment with mesalazine or steroid therapy, about a quarter of patients who respond to steroid therapy become steroid dependent. In acute severe refractory ulcerative colitis further management involves decisions on whether to use rescue therapy in the form of ciclosporin or infliximab or to offer timely surgery. A phycician´s approach to patients with ulcerative colitis who are refractory to standard first-line therapy must be thoughtful and systematic, after exclusion other causes of non-responsibility to first-line therapy is necessary to choose the most appropriate available therapeutic options. The evidence based for the choices for optimal management of refractory ulcerative colitis is presented.

• Klíčová slova
• refrakterní ulcerózní kolitida, klasifikace ulcerózní kolitidy, terapie idiopatických střevních zánětů,
• MeSH
• biologická terapie využití   MeSH
• cyklosporiny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• indukce remise metody   MeSH
• lidé MeSH
• mesalamin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• neúspěšná terapie MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• TNF-alfa antagonisté a inhibitory   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• ulcerózní kolitida * diagnóza   etiologie   klasifikace   mikrobiologie   patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Účel studie Analýza sérových hladin infliximabu a protilátek proti infliximabu v různých fázích léčby pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD), hledání souvislostí výskytu protilátek proti infliximabu se vznikem nežádoucích reakcí na biologickou léčbu a s odpovídavostí na terapii. Metody Byly vyšetřeny sérové hladiny infliximabu a protilátek proti infliximabu (antibodies to infliximab, ATI) u 85 nemocných s IBD v průběhu biologické léčby infliximabem. Odběry byly provedeny v týdnech 2 (W2) a 14 (W14) těsně před podáním infuze infliximabu (tzv. trough levels). Výsledky Nemocní s IBD s detekovatelnou sérovou hladinou infliximabu častě ji dosáhli setrvalé terapeutické odpovědi na biologickou léčbu a měli méně nežádoucích poinfuzních reakcí ve srovnání s pacienty s nedetekovatelným sérovým infliximabem. V průbě hu biologické léčby došlo k nárůstu počtu nemocných tvoř ících protilátky proti infliximabu, přičemž stoupaly i sérové koncentrace těchto protilátek. Nemocní s výskytem protilátek proti infliximabu častěji trpěli nežádoucími poinfuzními reakcemi a častěji u nich došlo ke druhotné neodpovídavosti na biologickou léčbu. Závěr Monitorace farmakokinetiky infliximabu a pravidelné sledování tvorby protilátek proti infliximabu může přispět k predikci vývoje one- mocnění a průběhu biologické léčby.

Purpose of the study Analysis of serum infliximab levels and serum antibodies to infliximab (ATI) in different treatment stages in patients with inflammatory bowel diseases (IBD), searching for the connection of ATI with adverse reactions to the biological treatment, and respon- siveness to treatment. Methods We have examined serum infliximab levels and ATI in 85 patients with IBD during biological treatment with infliximab. Analyses were performed at weeks 2 (W2) and 14 (W14) just before infusion of infliximab (i.e., trough levels). Results IBD patients with detectable serum infliximab trough levels have achieved more often a sustained therapeutic response to biolo gical treatment and have fewer adverse infusion reactions. During the biological treatment, there was an increase in the number of pa tients forming ATIs. Furthermore, the serum concentrations of ATIs increased. Patients with the presence of ATI are more likely to suffer adve rse reactions, and have more frequently shown secondary non-responsiveness to the biological treatment. Conclusions Monitoring of infliximab pharmacokinetics and regular monitoring of antibodies against infliximab may contribute to the predic - tion of disease development and biological treatment effectiveness.

• MeSH
• biologická terapie metody   využití   MeSH
• Crohnova nemoc MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• idiopatické střevní záněty farmakoterapie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky diagnostické užití   farmakologie   krev   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• ulcerózní kolitida MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Grafospazmus (písařská křeč) je fokální dystonií postihující většinou drobné svaly předloktí a ruky. Grafospazmus je obtížně léčitelný medikamentózni terapií, u části pacientů lze velmi omezeně použít benzodiazepiny nebo anticholinergika. V současnosti je metodou první volby u pacientů s grafospazmein lokální aplikace botulotoxinu A. V letech 1995-2001 byl v Centru pro abnormní pohyby a parkinsonismus při I. neurologické klinice FN U sv. Anny v Braě systematicky léčeno botulotoxinem A a sledováno 15 pacientů, trpících grafospazmem. U všech pacientů bylo provedeno před první aplikací botulotoxinu A polymyografické vyšetření ke zjištění dystonického vzorce a určení vedoucích svalů dyskineze. Aplikace botulotoxinu A byla vždy prováděna pod elektromyografickou kontrolou. Pacienti byli kontrolováni za čtyři týdny po první aplikaci a dále pak v tříměsíčních intervalech. Efekt aplikace byl hodnocen na základě schopnosti psaní, charakteru písma, sebehodnocení pacientů, klinickým neurologickým vyšetřením a stupnicí CGI - Clinical Global Impression. Byl hodnocen nástup účinku, délka jeho trvání a vedlejší účinky po lokální aplikaci botulotoxinu A. Pozitivní efekt systematické terapie byl patrný u 10 pacientů (66,7 %), u 4 pacientů (26,7 %) nebylo zřetehié zlepšení navozeno. u jedné pacientky (6,7 %) se objevila po 3 letech úspěšné terapie sekundární neodpovídavost na další injekce botulotoxinu A. Efekt terapie podle CGI skóre byl 1,7 (SD=±1,0) stupně, nežádoucí účinky vykazovaly 1,8 (SD=±1,0) stupně po první aplikaci; po dalších aplikacích CGI stupeň účinnosti 1,7 vyKazovaiy i,a vsu=±l,0) stupně po první aplikaci; po dalších aplikacích CGI stupen ucmnosti i,v sledovaném období byl 6,5 (SD=±5,0, rozmezí 1-20); průměrná dávka botulotoxinu A při terapeutickém sezení byla 242 (SD=±84) jednotek Dysportu®, resp. 64 (SD±24) jednotek Botoxu®. Nástup pozitivního Účinku byl patrný za 8,8 (SD=±6,2) dne po první aplikaci, resp. za 6,4 (SD=±4,8) dne po opakovaných aplikacích. Průměrná doba mezi jednotUvými aplikacemi byla 130 (SD=*79,8) dnu mez. prvn. a druhou aplikací, mezi dalšími aplikacemi pak 156 (SD=±67,8) dnů. Nebylo zaznamenáno snižování účinku lokálních aplikací botulotoxinu A z dlouhodobého hlediska ani potřeba zvyšování jeho dávek. Nejběžnějším vedlejším účinkem bylo dočasné oslabení síly injikovaných svalů, bez dlouhodobého trvání (34 % aplikací). Léčba grafospazmu lokáhiími aplikacemi botulotoxinu A 3^ ucínnou a bezpečnou metodou, dlejši účinky jsou krátkodobého trvání a nevyžaduji specifické léčby či opatření.

Graphospasm (writer's cramp) a focal dystonia i a affecting as a rule the small muscles of the forearm and hand. Writer's cramp is difficult to treat by medicamentous therapy, in some patients very limited use of benzodiazepines or anticholinergics is possible. At present the method of first choice in patients with writer's cramp is the local application of botulotoxin A. In 1995-2001 in the Centre for Abnormal Movements and Parkinsonism at the First Neurological Clinic of the St. Anne Faculty Hospital in Brno 15 patients with writer's cramp were systematically treated with botulotoxin A. All patients were subjected before the first administration of botulotoxin A to a polymyographic examination to assess subjected oeiux-e lue xirst administration ox uukuiuvuAin n. to a poiymyograpnic examination to assess idministered under electromyographic control. The patients were assessed four weeks after the first administration and then in three-month intervals. The effect of administration was evaluated on the basis of the ability to write, character of the writing, self-evaluation of the patients, clinical neurological examination and the CGI-Clinical Global Impression scale. The onset of the effect was evaluated, its duration and side-effects after local application of botulotoxin A. A positive effect of systematic therapy was present in 10 patients (66.7 %), in 4 patients (26.7 %) there was no marked improvement, one female patient (6.7 %) developed after 3 years of successful treatment secondary lack of response to further botulotoxm A injections. The therapeutic effect according to the CGI score was 1.7 (SD=±1.0) degrees, undesirable effects were recorded in 1.8 (SD=±1.0) degrees after the first administration, after subsequent administrations of CGI the degree of effectiveness 1.7 (SD=±0.9) and the degree of undesirable effects was 2.1 (SD=±0.4). The mean number of botulotoxin A injections during the follow-up period was 6.5 (SD=±5.0), range 1-20, the mean dose of botulotoxin A per therapeutic session was 242 (SD=:±84) units of Dysport® and 64 (SD± units Botox® resp. The onset of a positive effect was apparent 8.8 (SD=±6.2) days after the first administration and 6.4 (SD=±4.8) days after repeated administrations. The mean interval between individual administrations was 130 (SD=±79.8) days between the first and second one and between the subsequent ones 156(SD=±67.8) days. The authors did not noced a declining effect of local administration of botulotoxin A nor the need to increase the dosage during long-term administra¬ tion. The most common side-effect was temporary weakening of the strength of the ii^'ected muscles without a long-term effect (34 % of the injections). Treatment of writer's cramp by local injections of botulotoxin A is an effective and safe method, side-effects are short and do not call for specific treatment or provisions.

• MeSH
• aplikace lokální MeSH
• botulotoxiny typu A aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• dystonické poruchy diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• elektromyografie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Operační tolerance (OT) byla pozorována u nemocných, kteří přestali užívat imunosupresi po více jak 1 rok a nebyla u nich zaznamenána žádná destruktivní imunitní odpověď. Imunofenotypy B lymfocytů a transcripty spojené s B lymfocyty byly identifikovány mezi nemocnými s OT. Cílem projektu je vyšetřit transkriptomický profil periferní krve nově identifikovaných evropských pacientů s OT ve srovnání s dobře definovanými kontrolními skupinami. Dále plánujeme validovat prognostickou roli několika periferních transkriptů spojených s OT na velké kohortě nemocných po transplantaci ledviny léčených imunosupresí. Dále zamýšlíme ověřit protektivní roli fenotypů B lymfocytů u nemocných s dlouhodobě stabilní funkcí štěpu ve srovnání s nemocnými s biopticky potvrzenou chronickou rejekcí. Identifikace a validace biomarkerů OT / imunitní neodpovídavosti může umožnit konstrukci jednoduchých klinických testů k řízení imunosupresivní terapie.; Operational tolerance (OT) has been observed in patients who stopped their immunosuppression for more than a year and no destructive alloimmune response was noticed. B cell-related immunophenotypic and transcriptomic signatures were identified so far among OT kidney transplant recipients. The aim of this project is to evaluate peripheral blood transcriptomic profile using RNA-sequencing in newly identified european cohort of OT patients and compared it with well-defined controls. Moreover, we plan to validate protective role of several transcripts associated with OT in a large patient population. Next, we plan to evaluate B cell immunophenotypes in patients with long-term graft function and with chronic rejection. The identification and validation of biomarkers of operational tolerance / immune quiescence may thus allow construct bedside clinical tests enable to guide immunosuppression.

• Klíčová slova
• imunosuprese, B lymfocyty, immunosuppression, kidney transplantation, transplantace ledvin, operační tolerance, operational tolerance, B-cells,

• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR