Karcinom prostaty je jednou z hlavných příčin morbidity a mortality na zhubne nádory u mužov. Aj napriek pokrokom v jeho diagnostike a liečbe sa nezaznamenal výraznější pokles v úmrtnosti. Preto sa súčasné vědecké výskumy zameriavajú na Madame prognostických faktorov, ktoré by mohli predpovedať vývoj ochorenia pacientov. Mnoho klinicky významných prediktívnych faktorov karcinomu prostaty vychádza z vyšetrenia vzorky tkaniva patológom. Podlá Kolegia amerických patológov (CAP) sú prognostické a prediktívne faktory zatriedené do troch hlavných kategorií. Autor článku popisuje jednotlivé faktory v týchto skupinách. Zdórazňuje nutnost analyzovat a študovat ďalšie nové biomarkery za účelom lepšieho individuálneho managementu a liečby pacientov.

Prostatě cancer is a leading cause of morbidity and mortality in men. Despite advances in detection and tre¬atment, there has been no significant decrease in mortality. Therefore, recent research effort has gone into the finding of the prognostic factors that can predict outcome in patients. Many of the clinically important predictive factors in prostatě cancers are derived from a pathologisťs examination of tissue specimens. According to College of American Pathologists (CAP), prognostic and predictive factors are stratified into three main categories. The author of the article describes individual factors included in these groups. He stress necessity to study and analyse other new biomarkers for better management and treatment in indivi¬dual patients.

• MeSH
• androgeny MeSH
• antigen Ki-67 MeSH
• karcinom diagnóza   mortalita   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery genetika   klasifikace   krev   MeSH
• nádorový supresorový protein p53 MeSH
• nádory prostaty komplikace   mortalita   patologie   MeSH
• onkogeny MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prognóza MeSH
• prostatický specifický antigen krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• financování organizované MeSH
• geny erbB-2 genetika   imunologie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• invazivní růst nádoru diagnóza   genetika   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• lymfatické uzliny anatomie a histologie   patologie   růst a vývoj   MeSH
• nádory podle histologického typu MeSH
• nádory prsu diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• prognóza MeSH
• staging nádorů klasifikace   metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• autoprotilátky imunologie   krev   MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• Gravesova nemoc diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci endokrinního systému patologie   terapie   MeSH
• nemoci orbity diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• radioizotopy jodu MeSH
• tyreoidektomie MeSH
• tyreotoxikóza patologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

Současné léčebné algoritmy metastazujícího renálního karcinomu jsou postaveny na sekvenčním použití léků. Je proto vhodné mít k dispozici před zahájením léčby prognostické i prediktivní markery, tak aby mohl být zvolen správný lék pro konkrétního pacienta s konkrétním typem nádoru ledvin. O potenciálních biomarkerech pojednává následující článek.

Current treatment algorithms for metastatic renal cell carcinoma are based on the sequential use of drugs. It is therefore advisable to have prognostic and predictive markers available before starting treatment so that the right drug can be chosen for a particular patient with a particular type of kidney tumor. The following article discusses potential biomarkers.

• MeSH
• antigeny CD274 MeSH
• interleukin-6 MeSH
• karcinom z renálních buněk * genetika   krev   patologie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádorové biomarkery MeSH
• nádorový supresorový protein VHL genetika   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prognóza MeSH
• tumor burden MeSH
• vaskulární endoteliální růstové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• onkologie
• biologie
• endokrinologie

Současná onkologie se zaměřuje především na hledání nových prognostických a prediktivních biomarkerů, nových terapeutik a léčebných strategií se zaměřením na personalizaci léčby. Současná diagnostika karcinomu prsu se opírá o stanovení exprese estrogenového, progesteronového a HER2 receptoru, jejichž pozitivita predikuje odpověď na endokrinní, respektive anti-HER2 terapii a vypovídá rovněž o prognóze onemocnění. V nedávné době bylo do klinické praxe zavedeno i testování genů BRCA1 a BRCA2, jejichž mutace jsou prediktorem dobré odpovědi na léčbu inhibitory PARP (poly(ADP-ribóza) polymeráza). Za poslední desetiletí byla identifikována celá řada biomarkerů, jejichž klinická validita musí být potvrzena nezávislou prospektivní studií. Význam dostatečně validovaných biomarkerů je pro dnešní personalizovanou onkologii obrovský.

Current oncology is mainly focused towards the search of novel prognostic and predictive biomarkers, new therapeutics and therapeutic strategies leading to the development of personalized medicine. Current diagnostics of breast cancer uses the estrogen, progesterone and HER2 expression for prediction of endocrine and anti-HER2 therapy response and prognosis determining. Recently, BRCA1 and BRCA2 mutation testing for prediction of response to PARP inhibitors was introduced into clinical practice. In last decade, a number of biomarkers have been identified, however, they must be clinically validated by independent prospective study. The properly validated biomarkers have huge significance in current personalized oncology.

• MeSH
• cílená molekulární terapie * metody   trendy   MeSH
• dědičný syndrom nádoru prsu a vaječníků genetika   MeSH
• farmakoterapie metody   trendy   MeSH
• genetická predispozice k nemoci genetika   klasifikace   MeSH
• genetické testování metody   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• modulátory estrogenních receptorů terapeutické užití   MeSH
• nádorové biomarkery izolace a purifikace   klasifikace   MeSH
• nádory prsu * diagnóza   genetika   klasifikace   MeSH
• PARP inhibitory terapeutické užití   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prognóza MeSH
• receptor erbB-2 antagonisté a inhibitory   genetika   imunologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• erythropoetin terapeutické užití   MeSH
• nádory terapie   MeSH

Cíl: Analýza prediktivních parametrů pro nález karcinomu prostaty (KP) v saturační biopsii prostaty (SBP) a porovnání s kontrolním souborem standardních rebiopsií prostaty. Metoda: V období září 2010 až leden 2012 jsme provedli na našem pracovišti celkem 108 SBP. Saturační biopsii vždy předcházela nejméně jedna standardní biopsie s negativním nebo suspektním výsledkem. U všech pacientů byly zaznamenány hodnoty celkového a volného prostatického specifického antigenu (PSA), velikost prostaty dle transrektální sonografie (TRUS), PSA denzita, počet odebraných vzorků, celková délka vzorků v milimetrech, histologický nález, počet pozitivních vzorků a délka KP v milimetrech, Gleasonovo skóre (GS), počet předchozích biopsii a celkový počet předchozích vzorků. Kontrolní soubor tvořila skupina pacientů se shodnými vstupními parametry, kteří místo SBP podstoupili další standardní biopsii. Vztahy mezi proměnnými byly stanoveny metodou Spearmanova koeficientu korelace. Kontrolní soubor byl vybrán pomocí Wilcoxonova testu, porovnání souboru SBP a kontrolního souboru i hodnocení vlivu vstupních parametrů na záchyt KP při SBP bylo provedeno metodou chi-square testu. Výsledky: Střední věk pacientů byl 64 let (50-83), průměrná hladina celkového PSA 10,4 ng/ml (2,64-39,7), průměrná PSA denzita 0, 229 (0,043-1,329), klinická klasifikace Tle byla stanovena u 65,1% pacientů. Suspektní palpační nález byl přítomen u 21,7% a suspektní TRUS obraz u 28,3% pacientů. Střední velikost prostaty byla 52 g (17-116). V předchozích standardních biopsiích bylo odebráno průměrně 24 (8-64) vzorků. Bylo zaznamenáno celkem pět komplikací, dvakrát febrilní stav a třikrát enterorhagie bez nutnosti krevních převodů. Adenokarcinom prostaty byl diagnostikován celkem u 35 pacientů (33%) v 1-8 vzorcích. Ve většině případů bylo popsáno GS 6 (3 + 3). Pouze pět pacientů vstoupilo při nálezu KP do protokolu aktivního sledování. V kontrolní skupině 98 pacientů se standardní biopsií byl KP diagnostikován ve 22 % případů (p = 0, 0928). Poměr volného a vázaného PSA (p = 0,0302) a hmatný nález per rektum (p = 0,0125) byly statisticky signifikantní faktory pro predikci pozitivní SBR. Závěr: Saturační biopsie prostaty je bezpečnou metodou diagnostiky KP. Na základě klinických parametrů je možné pouze v omezené míře předpovědět výsledek SBR V porovnání se standardní biopsií vykazuje SBP vyšší záchyt KP.

Aim: The aim of this study was to identify parameters predictive of prostate cancer (PC) in saturation prostate biopsy (SPB) and its comparison to outcomes of prostate re-biopsy using the standard technique. Methods: A total of 108 patients underwent SPB at the Dpt. of Urology, General Teaching Hospital, Prague between September 2010 and January 2012. Prior to SPB each patient underwent at least one standard biopsy with negative or suspicious result. In addition following parameters were recorded in each patient: Total and free prostate-specific antigen (PSA) value, prostate size, PSA density, number of cores, total length of cores, histological result, number of positive cores, length of PC in millimeters, Gleason score (GS), number of previous biopsies and a total number of cores taken in standard biopsies. The results of SPB were compared to a control group of patients with identical initial parameters that had undergone re-biopsy using the standard prostate biopsy. Relationships between variables were assessed using Spearman's rank correlation coefficient. Control group was selected using the Wilcoxon test. Comparison between the SPB and standard biopsy groups, as well as the effect of baseline parameters on detection of PC was done using the chi-square test. Results: Median age was 64 years (50-83), mean PSA level was 10.4 ng/ml (2.64-39.7), mean PSA density was 0.229 (0.043-1.329). Tic classification was recorded in 65.1% of cases. Positive digital rectal exam (DRE) and ultrasonogra-phy finding was present in 21.7% and 28.3% of patients, respectively. Median prostate size was 52 g (17-116). A total of 5 complications was recorded; two septic reactions and three cases of enterorrhagia. Prostate cancer was detected in a total of 35 patients (33%) in 1-8 biopsy cores. Most cases were classified as Gleason score 6 (3 + 3). Only five patients with PC entered an active surveillance protocol. Prostate cancer was found in 22% of cases from the control group of 98 standard biopsies (p = 0.0928). The ratio of free to total PSA (p = 0.0302) and positive DRE (p = 0.0125) were statistically significant in predicting PC detection in SPB. Conclusion: Saturation prostate biopsy is a safe method of PC detection. Clinical data showed limited potential of predicting the result of SPB. SPB has a significantly higher PC detection rate compared to standard biopsy.

• Klíčová slova
• diagnostika, transrektální sonografie,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prostaty * krev   patologie   ultrasonografie   MeSH
• prediktivní hodnota testů * MeSH
• prostatický specifický antigen * analýza   krev   MeSH
• tenkojehlová biopsie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• ultrasonografie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• infarkt myokardu MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poruchy spánku a bdění MeSH
• prognóza MeSH
• senioři MeSH
• únava MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH

Východiská: Z pohľadu liečby predstavuje zhubný nádor (ZN) pankreasu jednu z najnáročnejších malignít. Pokrok vo výskume sa zatiaľ nepremieta do zníženia mortality ochorenia. Identifikácia a validácia účinných prognostických biomarkerov sú kľúčové pre zlepšenie presnosti diagnostiky a výsledkov liečby. Cieľ: Cieľom práce je analyzovať najnovšie údaje o incidencii a mortalite na ZN pankreasu porovnávajúc ich s globálnymi epidemiologickými údajmi. Naratívny prehľad si kladie zároveň za cieľ zhrnúť súčasné poznatky o rôznych prognostických biomarkeroch pri liečbe ZN pankreasu, vrátane ukazovateľov stavu výkonnosti, nutričných a zápalových markerov. Metódy: Analyzujú sa najnovšie dostupné národné epidemiologické údaje o ZN pankreasu. Literárny prehľad je zameraný na markery, ktoré hodnotia celkový stav pacientov: výkonnostný stav, index telesnej hmotnosti, prognostický nutričný index a markery zápalovej odpovede, ako Glasgowské prognostické skóre, C-reaktívny proteín, pomer neutrofilov k lymfocytom, index systémovej zápalovej odpovede a index systémového imunitného zápalu. Údaje o biomarkeroch sa analyzujú z hľadiska ich úlohy pri predpovedaní prognózy a odpovede na systémovú liečbu ZN pankreasu. Výsledky: Slovenská republika i Česká republika sa v odhadoch i v reálnych dátach vyskytujú na popredných miestach v incidencii i mortalite na ZN pankreasu. Ukazovatele nutričného a výkonnostného stavu zohrávajú rozhodujúcu úlohu pri hodnotení stavu pacienta a ovplyvňujú rozhodnutia o liečbe, s potenciálnym dopadom na liečebné výsledky. Zápalové markery preukázali významnú prognostickú hodnotu, korelujúcu s imunitnou odpoveďou pacienta na nádor a zápalovými procesmi, ktoré môžu podporovať progresiu ochorenia. Napriek ich sľubným prediktívnym schopnostiam sa však tieto biomarkery v klinickej praxi bežne nepoužívajú z dôvodu potreby ďalšej validácie. Záver: Integrácia nových biomarkerov do klinickej praxe by mohla viesť k personalizovanejším liečebným rozhodnutiam a zlepšeniu výsledkov liečby. Pre komplexnejšie posúdenie validity týchto biomarkerov a ich využitia v bežnej klinickej praxi je potrebný ďalší výskum.

Background: Pancreatic cancer remains one of the most challenging malignancies to treat, with consistently low survival rates despite advances in medical research. The identification and validation of effective prognostic biomarkers are crucial for improving diagnostic accuracy and treatment outcomes. Objective: The aim of the work is to analyze the latest data of the pancreatic cancer incidence and mortality, comparing them with global epidemiological data. The narrative review also aims to summarize current knowledge about various prognostic biomarkers in the pancreatic cancer treatment, including indicators of performance status, nutritional and inflammatory markers. Methods: The most recently available national epidemiological data on pancreatic cancer are analyzed. The literature review is focused on markers that evaluate the general condition of patients, such as performance status, body mass index, prognostic nutritional index and markers of the inflammatory response, such as Glasgow prognostic score, C-reactive protein, neutrophil to lymphocyte ratio, systemic inflammatory response index and systemic immune inflammation index. These biomarkers are analyzed for their role in predicting prognosis and response to systemic therapy for pancreatic cancer. Results: Both the Slovak Republic and the Czech Republic are globally ranked in the leading places in terms of pancreatic cancer incidence and mortality, both in estimates and real data. Indicators of nutritional and performance status play a critical role in patient assessment and influence treatment decisions, with potential impact on treatment outcomes. Inflammatory markers have shown significant prognostic value, correlating with the patient‘s immune response to the tumor and inflammatory processes that may promote disease progression. However, despite their promising predictive capabilities, these biomarkers are not routinely used in clinical practice due to the need for further validation. Conclusion: Integration of new biomarkers into clinical practice could lead to more personalized therapeutic decisions and improved treatment outcomes. Further research is needed for a more comprehensive assessment of the validity of these biomarkers and their use in common clinical conditions.

• MeSH
• hodnocení stavu výživy MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery analýza   MeSH
• nádory slinivky břišní * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• prognóza MeSH
• rizikové faktory MeSH
• zánět imunologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH