Penile squamous cell carcinoma (pSCC) represents an uncommon malignancy characterized by stagnant mortality, psychosexual distress, and a highly variable prognosis. Currently, the World Health Organization distinguishes between human papillomavirus (HPV)-related and HPV-independent pSCC. Recently, there has been an evolving line of research documenting the enrichment of HPV-independent pSCC with a high tumor mutational burden (TMB) and programmed death ligand-1 expression, as well as clusters of genes associated with HPV status. In this study, we conducted comprehensive next-generation sequencing DNA profiling of 146 pSCC samples using a panel consisting of 355 genes associated with tumors. This profiling was correlated with immunohistochemical markers and prognostic clinical data. A survival analysis of recurrent genomic events (found in ≥10 cases) was performed. TP53, CDKN2A, ATM, EPHA7, POT1, CHEK1, GRIN2A, and EGFR alterations were associated with significantly shortened overall survival in univariate and multivariate analysis. HPV positivity, diagnosed through both p16 immunohistochemistry and HPV DNA analysis, displayed no impact on survival but was associated with high-grade, lymphatic invasion, programmed death ligand-1 negativity/weak expression, and low TMB. FAT1, TP53, CDKN2A, CASP8, and HRAS were more often mutated in HPV-independent pSCC. In contrast, HPV-associated pSCCs were enriched by EPHA7, ATM, GRIN2A, and CHEK1 mutations. PIK3CA, FAT1, FBXW7, and KMT2D mutations were associated with high TMB. NOTCH1, TP53, CDKN2A, POT1, KMT2D, ATM, CHEK1, EPHA3, and EGFR alterations were related to adverse clinicopathologic signs, such as advanced stage, high tumor budding, and lymphovascular invasion. We detected 160 alterations with potential treatment implications, with 21.2% of samples showing alterations in the homologous recombination repair pathway. To the best of our knowledge, this study describes the largest cohort of pSCC with complex molecular pathologic, clinical, and prognostic analysis correlating with prognosis.

• MeSH
• ATM protein genetika   MeSH
• dospělí MeSH
• erbB receptory genetika   MeSH
• infekce papilomavirem MeSH
• inhibitor p16 cyklin-dependentní kinasy genetika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mutace MeSH
• nádorové biomarkery * genetika   analýza   MeSH
• nádorový supresorový protein p53 genetika   MeSH
• nádory penisu * genetika   mortalita   patologie   virologie   MeSH
• prognóza MeSH
• proteiny vázající telomery MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• shelterinový komplex MeSH
• spinocelulární karcinom * genetika   mortalita   patologie   virologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

AIM: This study aimed to identify sleep profiles in a representative sample of Slovak adolescents and investigate their associations with adiposity indicators and cardiorespiratory fitness. METHODS: Data from the 2022 Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study conducted in Slovakia were analysed. Survey questions on sleep duration and problems from the entire HBSC sample (n = 8906) were used to identify sleep profiles. Associations with adiposity indicators and cardiorespiratory fitness were investigated in a subsample of 924 adolescents (average age 13.3 ± 1.48; 56.2% boys) who completed the HBSC survey, bioimpedance analysis, and 20-metre shuttle run test. RESULTS: Three sleep profiles were identified-optimal sleepers, optimal sleepers with sporadic sleep problems and poor sleepers. Crude models showed that poor sleepers had significantly higher body fat percentage and fat mass index, along with lower cardiorespiratory fitness, compared to optimal sleepers. After adjustment, only the association between sleep profiles and cardiorespiratory fitness remained significant. CONCLUSION: The observed associations between sleep profiles and cardiorespiratory fitness may help better target future intervention resources towards adolescents with low cardiorespiratory fitness levels.

• MeSH
• adipozita * MeSH
• dítě MeSH
• kardiorespirační zdatnost * fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• průřezové studie MeSH
• spánek * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

BACKGROUNDS: SWI/SNF complexes represent a family of multi-subunit chromatin remodelers that are affected by alterations in >20% of human tumors. While mutations of SWI/SNF genes are relatively uncommon in prostate cancer (PCa), the literature suggests that deregulation of various subunits plays a role in prostate tumorigenesis. To assess SWI/SNF functions in a clinical context, we studied the mutually exclusive, paralogue accessory subunits SMARCD1, SMARCD2, and SMARCD3 that are included in every known complex and are sought to confer specificity. METHODS: Performing immunohistochemistry (IHC), the protein levels of the SMARCD family members were measured using a tissue microarray (TMA) comprising malignant samples and matching healthy tissue of non-metastatic PCa patients (n = 168). Moreover, IHC was performed in castration-resistant tumors (n = 9) and lymph node metastases (n = 22). To assess their potential role as molecular biomarkers, SMARCD1 and SMARCD3 protein levels were correlated with clinical parameters such as T stage, Gleason score, biochemical recurrence, and progression-free survival. RESULTS: SMARCD1 protein levels in non-metastatic primary tumors, lymph node metastases, and castration-resistant samples were significantly higher than in benign tissues. Likewise, SMARCD3 protein expression was elevated in tumor tissue and especially lymph node metastases compared to benign samples. While SMARCD1 levels in primary tumors did not exhibit significant associations with any of the tested clinical parameters, SMARCD3 exhibited an inverse correlation with pre-operative PSA levels. Moreover, low SMARCD3 expression was associated with progression to metastasis. CONCLUSIONS: In congruence with previous literature, our results implicate that both SMARCD1 and SMARCD3 may exhibit relevant functions in the context of prostate tumorigenesis. Moreover, our approach suggests a potential role of SMARCD3 as a novel prognostic marker in clinically non-metastatic PCa.

• MeSH
• chromozomální proteiny, nehistonové * genetika   metabolismus   MeSH
• imunohistochemie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru patologie   metabolismus   genetika   MeSH
• lymfatické metastázy MeSH
• nádorové biomarkery * genetika   metabolismus   MeSH
• nádory prostaty rezistentní na kastraci patologie   genetika   metabolismus   MeSH
• nádory prostaty * patologie   metabolismus   genetika   MeSH
• prognóza MeSH
• senioři MeSH
• stupeň nádoru MeSH
• transkripční faktory genetika   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

While there is substantial research on what people want in their romantic and sexual partners, much of this work focuses on WEIRD, youthful samples, fails to consider the role of undesirable characteristics (i.e., things people do not want in partners) at all, or in conjunction with desirable characteristics (i.e., things people do want in partners), and may be overly reliant on psychometric approaches to pivotal variables in mating psychology like mate value and sociosexuality. In a nationally representative (online) sample of 2280 people from Czechia (aged between 18 and 50 years old), we examined linear and quadratic age, education, and self-perceived mate value (desirability) effects on the desired levels in mate choice of eight undesirable and seven desirable characteristics in men and women in relation to ostensible metrics of mate value. Self-perceived mate value alone explained little variance (men 1%, women 2%), while all mate value and mating strategy indicators together explained little variance of mate preferences and aversions (men 3%, women 5%). Desirable characteristics were better explained by mate value than undesirable ones. Our results are in line with evolutionary predictions suggesting that women are more demanding. Also, more qualities to offer correlate with more expectations in a partner.

• MeSH
• dospělí MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• manželství psychologie   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sebepojetí MeSH
• sexuální chování psychologie   MeSH
• sexuální partneři * psychologie   MeSH
• výběrové chování MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

INTRODUCTION: The objective of this study was to assess the impact of the Enhanced Recovery After Surgery (ERAS) programme implementation on treatment costs at a university-type centre, using the DRG scheme. MATERIALS AND METHODS: Retrospective analysis of patients' data in a group of 604 individuals enroled in the study. We evaluated three groups of patients according to the ERAS clinical protocol (CP): (1) CP oncogynaecology, (2) CP simple hysterectomy, (3) CP laparoscopy. The study aimed to evaluate the impact on the length of stay (LOS), savings in bed-days, and the reduction in direct treatment costs. Three parameters-antibiotic consumption, blood derivative consumption and laboratory test costs-were chosen to compare direct treatment costs. The statistical significance of the difference in the observed parameters was tested by a two-sample unpaired t test with unequal variances at the 0.05 significance level. RESULTS: We analysed data from 604 patients. In all three groups, the length of stay (LOS) was significantly reduced. The most significant reduction was observed in the CP oncogynaecology group, where the LOS was reduced from 11.1 days to 6.8 days (2022) and 7.6 days (2023) compared to 2019 (p < 0.05). Furthermore, there was a notable reduction in inpatient bed-days, which resulted in the capacity being made available to admit additional patients. A statistically significant reduction in direct costs was observed in the group of CP hysterectomy (antibiotic use) and in the CP laparoscopy (laboratory test costs). CONCLUSIONS: The implementation of the ERAS principles resulted in a number of significant positive economic impacts-reduction in the LOS and a corresponding increase in bed capacity for new patients. Additionally, direct treatment costs, including those related to antibiotic use or laboratory testing were reduced. The Czech Republic's acute healthcare system, like the majority of European healthcare systems, is financed by the DRG system. This flat-rate payment per patient encourages hospital management to seek cost-reduction strategies. The results of our study indicate that fast-track protocols represent a potential viable approach to reducing the cost of treatment while simultaneously meeting the recommendations of evidence-based medicine.

• MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   ekonomika   MeSH
• dospělí MeSH
• gynekologické chirurgické výkony * ekonomika   MeSH
• hysterektomie ekonomika   MeSH
• klasifikační systém DRG MeSH
• laparoskopie ekonomika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• náklady na zdravotní péči * statistika a číselné údaje   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• urychlená pooperační rehabilitace * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Around 180 genes have been associated with congenital anomalies of the kidney and urinary tract (CAKUT) in mice, and represent promising novel candidate genes for human CAKUT. In whole-exome sequencing data of two siblings with genetically unresolved multicystic dysplastic kidneys (MCDK), prioritizing variants in murine CAKUT-associated genes yielded a rare variant in the teashirt zinc finger homeobox 3 (TSHZ3) gene. Therefore, the role of TSHZ3 in human CAKUT was assessed. Twelve CAKUT patients from 9/301 (3%) families carried five different rare heterozygous TSHZ3 missense variants predicted to be deleterious. CAKUT patients with versus without TSHZ3 variants were more likely to present with hydronephrosis, hydroureter, ureteropelvic junction obstruction, MCDK, and with genital anomalies, developmental delay, overlapping with the previously described phenotypes in Tshz3-mutant mice and patients with heterozygous 19q12-q13.11 deletions encompassing the TSHZ3 locus. Comparable with Tshz3-mutant mice, the smooth muscle layer was disorganized in the renal pelvis and thinner in the proximal ureter of the nephrectomy specimen of a TSHZ3 variant carrier compared to controls. TSHZ3 was expressed in the human fetal kidney, and strongly at embryonic day 11.5-14.5 in mesenchymal compartments of the murine ureter, kidney, and bladder. TSHZ3 variants in a 5' region were more frequent in CAKUT patients than in gnomAD samples (p < 0.001). Mutant TSHZ3 harboring N-terminal variants showed significantly altered SOX9 and/or myocardin binding, possibly adversely affecting smooth muscle differentiation. Our results provide evidence that heterozygous TSHZ3 variants are associated with human CAKUT, particularly MCDK, hydronephrosis, and hydroureter, and, inconsistently, with specific extrarenal features, including genital anomalies.

• MeSH
• dítě MeSH
• heterozygot * MeSH
• homeodoménové proteiny genetika   MeSH
• kojenec MeSH
• ledviny abnormality   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• missense mutace MeSH
• močové ústrojí abnormality   metabolismus   MeSH
• multicystické dysplastické ledviny genetika   MeSH
• myši MeSH
• předškolní dítě MeSH
• transkripční faktory genetika   MeSH
• urogenitální abnormality genetika   patologie   MeSH
• vezikoureterální reflux MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• myši MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Unfractionated heparin is used as the most common anticoagulation for venovenous extracorporeal membrane oxygenation (VV ECMO) patients. However, it is accompanied by frequent bleeding and thrombotic complications. The aim of the study was to demonstrate the feasibility of Enoxaparin anticoagulation for VV ECMO patients. METHODS: This study is a retrospective analysis of VV ECMO patients on continuous intravenous Enoxaparin anticoagulation. The primary outcome was the incidence of bleeding, thrombotic, and neurological complications during ECMO support. The secondary outcome was an analysis of secondary and primary hemostasis profiles. RESULTS: Data from 38 patients were analyzed in this study. The incidence of bleeding complications was 5.3%, for thrombotic complications it was 2.6% and for neurological (bleeding/ischemic events) complications it was 10.5%. The targeted anti-Xa activity of 0.4-0.6 IU/mL was achieved and maintained during whole ECMO period in 28 patients (73.8%), not affecting the hemocoagulation profile represented by APTT-r 1.15 ± 0.2, TT 18.67 ± 3.35 s, PT/INR 1.21 ± 0.19, fibrinogen 5.39 ± 1.49 g/L, antithrombin, and platelet count. Primary hemostasis pathology was diagnosed in all patients by PFA 200 tests Col/EPI 279 ± 38 s and Col/ADP 249 ± 66 s. The running time of ECMO was 7.8 ± 3.4 days. CONCLUSIONS: Enoxaparin anticoagulation appears to be feasible for VV ECMO patients without an increase in adverse events. Further larger-sampled and comparative studies are needed in the future to support our findings.

• MeSH
• antikoagulancia aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• enoxaparin * aplikace a dávkování   terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• inhibitory faktoru Xa aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• intravenózní podání MeSH
• krvácení * prevence a kontrola   etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace * škodlivé účinky   metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• studie proveditelnosti MeSH
• trombóza prevence a kontrola   etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Úraz elektrickým proudem z vysokého napětí je jedním z nejzávažnějších úrazů, se kterými se můžeme v moderní medicíně setkat. Často bývá spojený s více následky a vysokou náchylností k infekčním komplikacím. Tito pacienti jsou přijímáni do specializovaných popáleninových center a vyžadují rozsáhlou multidisciplinární spolupráci. V této studii se snažíme odhalit prevalenci, typy a charakteristiky mikrobiálních infekcí, které se vyvíjejí po vysokonapěťovém elektrotraumatu, a identifikovat rizikové faktory, které mohou přispívat k náchylnosti pacientů k infekcím. Materiál a metodika: Pro účely této publikace byla zpracována data všech 37 pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče Kliniky popálenin a plastické chirurgie FN Brno s diagnózou úraz elektrickým proudem vysokým napětím v letech 2006–2016. Otisky a stěry z exfoliovaných oblastí byly opakovaně odebírány k mikrobiální analýze spolu s tracheobronchiálním aspirátem, sputem nebo bronchoalveolární laváží, močí a periferní krví. Získaná data byla zpětně analyzována. Výsledky: Mezi 37 pacienty byl medián věku 31,9 s průměrnou dobou hospitalizace 44,3 dne a úmrtností 8,1 %. Na umělé plicní ventilaci bylo závislých celkem 28 osob. Výskyt infekčních komplikací se v průběhu hospitalizace liší podle místa kultivace odběru a doby strávené v nemocnici. U 97,3 % pacientů se vyvinula infekce alespoň v jednom tělesném kompartmentu. V 88,8 % případů byla multipatogenní a ve 41,6 % se rozvinul septický stav. V naší studijní kohortě dominovaly G+ nad G-kmeny. Nejčastějšími zástupci z G+ spektra byli koaguláza negativní stafylokoky (97 %), Staphylococcus aureus (57 %), Enterococcus fecalis et faecium (51 %). V G-spektru bylo pořadí následující: Klebsiella pneumoniae (46 %), Pseudomonas aeruginosa (41 %), Escherichia coli (35 %) a Acinetobacter baumannii (18,9 %). Nejčastější pozorovanou infekcí byla infekce popálenin (BWI), následovaná infekcemi krevního řečiště (BSI), infekcemi dolních cest dýchacích (LRTI) a infekcemi močových cest (UTI), primárně způsobené G+ patogeny. Je pozoruhodné, že delší doba hospitalizace byla spojena s rostoucí prevalencí G-patogenů, zejména K. pneumoniae, P. aeruginosa a A. baumannii, které vykazovaly vysoký stupeň antimikrobiální rezistence. Závěr: Tato studie poskytuje podrobný pohled na výskyt a následky úrazů elektrickým proudem s vysokým napětím na Moravě v průběhu desetiletí. Faktory významně ovlivňující přežití a závažnost výsledků zahrnovaly celkovou plochu popálenin, popáleniny v celé tloušťce, inhalační poranění a potřebu tracheostomie. Studie je však limitována relativně malou velikostí vzorku, dlouhou dobou sběru dat s potenciálními změnami v klinické praxi a jednocentrovým designem, což může ovlivnit zobecnění nálezů. K ověření těchto výsledků a zpřesnění strategií prevence infekcí u této populace pacientů jsou zapotřebí další multicentrické studie.

Background and Aim: High voltage electrotrauma is one of the most serious injuries we can encounter in modern medicine, often associated with multiple disabilities and high susceptibility to infectious complications. These patients are admitted to specialized burn centers and require extensive multidisciplinary collaboration. In this study, we aim to uncover the prevalence, types and characteristics of microbial infections that develop in the aftermath of high voltage electrotrauma and to identify risk factors that may contribute to patients’ susceptibility to infections. Material and Methods: For the purposes of this publication, data of all 37 patients hospitalized in the intensive care unit of the Department of Burns and Plastic Surgery of the University Hospital in Brno with a diagnosis of high-voltage electrical injury between 2006–2016 were processed. Imprints and swaps from exfoliated areas were repeatedly taken for microbial analysis, together with tracheobronchial aspirate fluid, sputum, or bronchoalveolar lavage, urine and peripheral blood. The obtained data were analysed retrospectively. Results: Among the 37 patients, the median age was 31.9, with an average hospital stay of 44.3 days and a mortality rate of 8.1%. A total of 28 individuals were dependent on artificial lung ventilation. The incidence of infectious complications varies during the hospitalization period according to the location of sampling cultivation and time spent at the hospital. 97.3% of patients developed infection in at least one body compartment. In 88.8% of cases, it was multipathogenic and in 41.6% a septic condition developed. In our study cohort, G+ dominated over Gstrains. Most common representatives from G+ spectrum were Coagulase negative Staphylococci (97%), Staphylococcus aureus (57%), Enterococcus fecalis et faecium (51%). In Gspectrum, the order was as followed: Klebsiella pneumoniae (46%), Pseudomonas aeruginosa (41%), Escherichia coli (35%) and Acinetobacter baumannii (18.9%). The most common infection observed was burn wound infection (BWI), followed by bloodstream infections (BSI), lower respiratory tract infections (LRTI), and urinary tract infections (UTI), primarily caused by G+ pathogens. Notably, an increased hospital stay duration was associated with a rising prevalence of Gpathogens, particularly K. pneumoniae P. aeruginosa and A. baumannii which exhibited a high degree of antimicrobial resistance. Conclusion: This study provides a detailed insight into the occurrence and consequences of high-voltage electrical injuries in Moravia over a decade. Factors significantly impacting survival and severity of outcomes included total burn surface area, full-thickness burns, inhalation injury, and the need for tracheostomy. However, the study is limited by its relatively small sample size, long data collection period with potential changes in clinical practice, and single-center design, which may affect the generalizability of the findings. Further multicentric studies are needed to validate these results and refine infection prevention strategies in this patient population.

Úvod: Obstrukce žlučových cest je závažným stavem spojeným s vysokou morbiditou a mortalitou, vyžadující přesnou diagnostiku a vhodně indikovanou terapii. Cílem prospektivní studie bylo zhodnotit proveditelnost a senzitivitu perkutánní endobiliární kryobiopsie ve srovnání s klešťovou biopsií u pacientů se stenózou žlučových cest podstupujících perkutánní drenáž žlučových cest. Metodika: Klešťová biopsie i kryobiopsie byly provedeny během jednoho zákroku a jejich pořadí bylo randomizováno. Byl hodnocen technický úspěch, velikost vzorků, jejich kvalita a diagnostická přesnost. Výsledky: Celkem bylo získáno 90 vzorků (n = 47 biopsie kleštěmi, n = 43 kryobiopsie) od sedmi pacientů. Kryobiopsie poskytla signifikantně větší celkovou plochu mikroskopických vzorků (medián: 2,67 mm2 pro kryobiopsii vs. 0,44 mm2 pro kleště; p < 0,01) a signifikantně větší plochu vzorků bez artefaktů (medián: 1,47 mm2 vs. 0 mm2; p < 0,01). Počet nehodnotitelných vzorků kvůli artefaktům byl u kryobiopsie významně nižší (11,63 % vs. 53,19 %; p < 0,01). Medián hmotnosti vzorků z kryobiopsie byl rovněž signifikantně vyšší než u vzorků z biopsie kleštěmi (7,6 mg vs. 3,5 mg; p = 0,015). Při hodnocení histopatologické kvality na Likertově škále dosáhly vzorky z kryobiopsie významně lepších výsledků než vzorky z biopsie kleštěmi (medián 4 vs. 1; p < 0,01), a to i v podílu vzorků hodnocených jako kvalitní (Likert > 2) (74,42 % vs. 29,79 %; p < 0,01). Adenokarcinom byl prokázán u pěti pacientů, benigní etiologie stenózy u dvou pacientů. Kryobiopsie úspěšně diagnostikovala všech pět případů adenokarcinomu (5/5), zatímco biopsie kleštěmi odhalila pouze dva z těchto pěti případů. Závěr: Získané výsledky naznačují, že kryobiopsie představuje efektivní a přesnou metodu pro diagnostiku malignit žlučových cest, s potenciálním přínosem pro včasnou diagnostiku a cílenou terapii.

Introduction: Obstruction of the bile ducts is a serious condition associated with high morbidity and mortality, requiring accurate diagnosis and appropriate therapy. The goal of this prospective study is to assess the feasibility and sensitivity of percutaneous endobiliary cryobiopsy in comparison with forceps biopsy in patients with billiary duct stenosis. Methods: Both forceps biopsy and cryobiopsy were performed during a single proce- dure, the order of sampling was randomized. Technical success, sample size, quality, and diagnostic accuracy were evaluated. Results: A total of 90 samples were collected (n = 47 conventional forceps biopsy, n = 43 cryobiopsy). Cryobiopsy provided a significantly larger total sample area of microscopic specimen (median 2,67 vs. 0,44 mm2 ; p < 0,01), artefact-free sample area (median 1,47 vs. 0 mm2 ; p < 0,01), smaller number of samples non-evaluable for artefacts (11,6 % vs. 53,2 %; p < 0,01). Median weight of cryobiopsy samples was significantly greater than that of forceps biopsy (7,6 vs. 3,5 mg; p = 0,015). In quality assessment cryobiopsy samples achieved significantly better results than the forceps biopsy both in terms of the median Likert scale value (4 vs. 1; p < 0.01) and in terms of the frequency of quality samples rated as Likert > 2 (74,42 vs. 29,79%; p < 0.01). Biopsy proved adenocarcinoma in 5 patients, 5/5 of them in set of cryobiopsy samples, while only 2/5 in forceps biopsy samples. Conclusion: The obtained results suggest that cryobiopsy could represent an effective and accurate method for diagnosing bile duct malignancies, with potential benefits for early diagnosis and targeted therapy.

Spontánne rozprávanie predstavuje základnú formu komunikácie v rámci každodenných interakcií. U pacientov s afáziou dochádza k oslabeniu rôznych aspektov spontánnej produkcie, pričom miera narušenia koreluje so závažnosťou afázie - od ľahkej cez stredne ťažkú až po ťažkú formu. Doposiaľ však chýbajú detailné poznatky o tom, v ktorých konkrétnych oblastiach spontánnej reči sa tieto rozdiely najviac prejavujú v závislosti od stupňa afázie. Cieľom štúdie je preto komplexne zhodnotiť spontánnu produkciu u pacientov s afáziou a interpretovať zistené rozdiely so zreteľom na závažnosť afázie. Spontánna produkcia je analyzovaná prostredníctvom metodiky Analýzy spontánnej reči (ASpoR), rozšírenej o hodnotenie koherencie a informatívnosti, čím sa dosiahlo komplexnejšie posúdenie schopností pacientov. Výskumnú vzorku tvorí 40 osôb s afáziou, rozdelených na pacientov s ľahkým a stredne ťažkým stupňom afázie. Podľa výsledkov existujú signifikantné rozdiely medzi týmito skupinami v parametroch produktivity (počet správne vyjadrených elementárnych textových jednotiek), chybovosti (celkový počet fonologických chýb a chýb v gramatickej zhode), koherencie (globálnej aj lokálnej) a informatívnosti (počet hlavných konceptov a index jadrového lexikónu). Na základe získaných poznatkov možno konštatovať, že komplexné hodnotenie spontánnej reči predstavuje spoľahlivý indikátor závažnosti afázie, najmä v kontexte vybraných parametrov analýzy

Spontaneous language production represents a fundamental form of communication in everyday interactions. In patients with aphasia, various aspects of spontaneous production are weakened, with the degree of impairment correlating with the severity of aphasia - ranging from mild to moderate to severe forms. However, there is still a lack of detailed knowledge regarding which specific areas of spontaneous speech are most affected depending on the degree of aphasia. The aim of this study is to comprehensively evaluate spontaneous production in patients with aphasia and to interpret the observed differences with respect to the severity of aphasia. Spontaneous production is analysed using the methodology of Spontaneous Speech Analysis (ASpoR), expanded with an assessment of coherence and informativeness, achieving a more comprehensive evaluation of the patient's abilities. The research sample consists of 40 individuals with aphasia, divided into two groups of mild and moderate aphasia. According to the results, significant differences exist between these groups in terms of productivity (the number of correctly expressed elementary text units), error rate (total number of phonological errors and grammatical agreement errors), coherence (both global and local), and informativeness (the number of main concepts and the core lexicon index). Based on the findings, it can be concluded that a comprehensive evaluation of spontaneous speech serves as a reliable indicator of aphasia severity,

• MeSH
• afázie * diagnóza   terapie   MeSH
• komunikační poruchy MeSH
• lidé MeSH
• měření tvorby řeči metody   MeSH
• poruchy řeči MeSH
• srozumitelnost řeči MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH