transfusions
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Přetrvávající rizika spojená s aplikací transfuzních přípravků spolu s nedostatkem dárcovské krve vytvářejí tlak na usilovné hledání alternativ. Vzrůstá rovněž počet pacientů žádajících informace o takových alternativách. Rizika přenosu infekčních chorob jsou dána tzv. dia- gnostickým oknem prováděných testů, spektrem nemocí, které nejsou testovány, a administra- tivně-organizačními chybami. Vývoj roztoků přenášejících kyslík pokračuje klinickými zkouškami nové generace perfluorokarbonů a roztoků volného hemoglobinu, upraveného gene- tickými metodami. V 90. letech se rozvíjí úsilí o cílevědomou intenzivní výměnu informací v mezinárodním měřítku.
The persisting risks associated with the administration of transfusion preparations along with shortage of donor blood exert pressure on search for alternatives. The number of patients requiring information on such alternatives is also increasing. The transfusion risks of infectious diseases are due to the window period of the performed tests, the spectrum of diseases which are not tested and to administrative and organizational errors. Development proceeds with clinical tests of the new generation of perfluorocarbons and free haemoglobin solutions, modified by genetic methods. In the nineties efforts developed focused on purposeful intensive exchange of information on an international scale.
Autotransfuze i přes zvyšování bezpečnosti a kvality alogenních transfuzních přípravků zůstávajíplatnou součástí hemoterapie. Metody: 151 zdravotnickým zařízením byly zaslány dotazníky,mapující provádění autologních programů v ČR v roce 2001. Výsledky: Odpovědělo 101 zdravotnickýchzařízení. V roce 2001 bylo v ČR provedeno 19318 předoperačních odběrů plné krve (4,5 % ze všechodběrů plné krve včetně alogenních), z toho 100 u dětí a 7 u těhotných, 182 autologních odběrů erytrocytaferézoua 118 plazmaferézou; 2642 výkonů akutní normovolemické hemodiluce (ANH) a 208 přístrojovýchperioperačních sběrů krve (PSK). Z odebrané autologní krve se vyrobila ze dvou třetin plná krev,z jedné třetiny erytrocyty a o něco méně plazmy. Diskuse a závěr: Z autologních odběrů dominujepředoperační autologní odběr (PAO), třebaže od roku 1999 počet PAO klesá. Více PAO bylo provedenov moravských krajích. Záchyt anti-HCV, anti-HIV 1, 2, HBsAg a syfilis je u autotransfuzí vyšší nežu alogenních odběrů. U prvodárců byl však výskyt anti-HCV překvapivě vyšší než u autotransfuzí.Provádění aferetických autologních odběrů oproti minulému roku pokleslo. Údaje o ANH a PSK jsoupodhodnoceny neúčastí mnoha anesteziologicko-resuscitačních oddělení, včetně velkých nemocnic.
Autologous blood transfusions remain despite the increasing safety and quality ofallogeneic transfusions an important part of haemotherapy. Methods: 151 departments were sentquestionnaires mapping the implementation of autologous programmes in the CR in 2001. Results: 101departments responded. 19318 preoperative autologous whole blood donations were made (4.5 % of allwhole blood donations, incl. allogeneic ones). This number included 100 donations in children and 7 inpregnant women. In 2001 182 autologous donations by erythrocytopheresis and 118 by plasmapheresis,2642 acute normovolaemic haemodilution (ANH) and 208 cases of perioperative blood salvage (PBS)were made. From collected autologous blood two thirds served production of whole blood, one thirdproduction of red blood cells and somewhat less plasma. Discussion and conclusion: Among autologoustransfusions preoperative autologous blood donation (PAD) dominates, although since 1999 the numberof PADhas been declining.MorePADwere implemented in the Moravian regions.Detection of anti-HCV,anti-HIV 1,2, HBsAg, and syphilis is higher in autologous blood donations than in alogeneic ones. Insubjects who donated for the first time the incidence ofHCVwas surprisingly higher than in autologousblood donors. The number of apheretic autologous donations declined as compared with previous year.Data on ANH and PBS are underrated due to the non-participation of many anaesthesiological andresuscitation departments incl. large hospitals.
- MeSH
- autologní krevní transfuze metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- hemodiluce metody MeSH
- hepatitida C - protilátky analýza krev MeSH
- HIV protilátky analýza krev MeSH
- lidé MeSH
- plazmaferéza statistika a číselné údaje využití MeSH
- syfilis diagnóza krev MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Tato práce se zabývá situací autotransfuzních programů v České republice (ČR) v roce 2002.Metody. 150 zdravotnickým zařízením byly zaslány dotazníky, mapující provádění autologních programův ČR v roce 2002. Výsledky. Odpovědělo 108 zdravotnických zařízení. V roce 2002 bylo v ČR provedeno21591 předoperačních odběrů plné krve (4,6%ze všech odběrů plné krve včetně alogenních), z toho86 u dětí a 19 u těhotných; 66 autologních odběrů erytrocytaferézou a 74 plazmaferézou; 2840 výkonůakutní normovolemické hemodiluce (ANH) a 209 perioperačních sběrů krve (PSK). Z odebrané autologníkrve se vyrobila ze dvou třetin plná krev, z jedné třetiny erytrocyty a o něco méně plazmy.Diskuse.Z autologních odběrů v ČR převládá předoperační autologní odběr (PAO), počet PAO ve srovnánís rokem 2001 vzrostl. Nejvíce PAO bylo provedeno v kraji Vysočina, nejméně ve Středočeském kraji.Záchyt anti-HCV, anti-HIV-1, 2, HBsAg a syfilis byl u autotransfuzí vyšší než u alogenních odběrů.U prvodárců byl však výskyt anti-HCV a HBsAg vyšší než u autotransfuzí. Provádění aferetickýchautologních odběrů oproti minulému roku pokleslo. Vzrostl počet hlášených potransfuzních reakcí.Údaje o ANH a PSK jsou podhodnoceny neúčastí mnoha anesteziologicko-resuscitačních oddělení,včetně velkých nemocnic.
The author describes the autologous programmes situation in the Czech Republic (CR) in2002. Methods: 150 departments were sent questionnaires mapping the implementation of autologousprogrammes in the CR in 2002. Results: 108 departments responded. 21591 preoperative autologouswhole blood donations (PAD) were performed (4,6% of all whole blood donations, incl. allogeneic ones).This number included 86 donations in children and 19 donations in pregnant women. 66 autologousdonations by erythrocytopheresis and 74 by plasmapheresis, 2840 acute normovolaemic haemodilution(ANH) and 209 cases of perioperative blood salvage (PBS) were made.Two thirds of collected autologousblood units were processed in whole blood, one third of them in red blood cells and somewhat less inplasma. Discussion: Among autologous donations in the CR PAD predominates, the number of PAD in2002 has increased in comparison to 2001. Most of the PADs were performed in the Vysočina region,and the least rate was in the Středočeský region. The detection of anti-HCV, anti-HIV-1,2, HBsAg andsyphilis was higher in autologous blood donations than in allogeneic ones. In the first time donors theincidence of anti-HCV and HBsAg was higher than in allogeneic ones. The number of aphereticautologous donations declined as compared with previous year. The number of reported transfusionreactions has increased. Data on ANH and PBS are underrated due to the non-participation of manyanaesthesiological and recuscitation departments including large hospitals.
Transfuzní lékařství je nepostradatelným partnerem řady klinických oborů v komplexní péči o nemocné pacienty. Přes soustavný rozvoj diagnostických a technologických postupů při zpracování a skladování krve je hemoterapie spojena s možnými zdravotními riziky. Komplikace krevních transfuzí mohou být děleny dle různých schémat a kritérií. Příhody vzniklé ve vztahu s transfuzí mohou mít charakter transfuzní reakce, transfuzní chyby a skorochyby. Systematické zaznamenávání a vyhodnocování těchto příhod se nazývá hemovigilance. V souladu s legislativou Evropské unie je aktuálním úkolem českého zdravotnictví vybudovat funkční národní systém hemovigilance, který se stane součástí mezinárodní European Haemovigilance Network.
Transfusion medicine is essential partner to many clinical branches in care about their patients. Haemotherapy is still associated with potential health risks despite of continuous development in diagnostic procedures and technologies in processing and storage of blood. Blood transfusion complications can be divided according to different diagrams and criteria. Transfusion-related events can have character of transfusion reactions, transfusion errors and near-miss events. Systematic recording and analysis of these events is called haemovigilance. It is up-to-date Czech health service target to build up functional national haemovigilance system in harmony with European legislative which will be part of European Haemovigilance Network.
- MeSH
- alergie komplikace krev MeSH
- anafylaxe komplikace krev MeSH
- chybná zdravotní péče prevence a kontrola MeSH
- Evropská unie MeSH
- hemolýza MeSH
- infekce komplikace krev přenos MeSH
- konzervace krve metody škodlivé účinky využití MeSH
- krevní transfuze metody využití MeSH
- potransfuzní reakce MeSH
- reakce antigenu s protilátkou imunologie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Odmítání krevních transfuzí Svědky Jehovovými je typickým příkladem konfliktu dvou o sobě dobrých principů lékařské etiky (bioethics): beneficence a respektu k autonomii pacienta. Představuje dilematickou situaci, kdy je lékař, který se s naukou Svědků Jehovových neztotožňuje a je z hlediska svého svědomí i z hlediska vnitřní mravnosti své profese povinen poskytnout co možná nejlepší léčbu, konfrontován s autonomním rozhodnutím pacienta tuto léčbu odmítnout. Jakkoli se příklad odmítání krevních transfuzí Svědky Jehovovými může zdát již stereotypní, ukazuje, jak v postmoderní společnosti mohou být životní postoje a hodnotový systém lékaře a pacienta diametrálně odlišné. V takovéto situaci může lékař v dialogu nabízet svoje přesvědčení pacientovi, musí však být zároveň schopen akceptovat, rozhodne-li se pacient jinak. Na základě čl. 5 Konvence o lidských právech a biomedicíně (Convention on Human Rights and Biomedicine) by lékař měl respektovat svobodné rozhodnutí svéprávného dospělého pacienta ohledně léčebného postupu za předpokladu, že jeho rozhodnutí bude "informované", tj., že bude seznámen se všemi riziky a možnými důsledky svého rozhodnutí. Lze si klást otázku, jak může být mravně přípustné, neposkytnout pacientovi léčbu a nechat jej eventuálně zemřít na základě jeho (z pozice lékaře pomýleného) přesvědčení. Co může být hodnotou, která vyváží hodnotu lidského života? Autoři článku se snaží hledat odpovědi na tyto otázky a na výsledcích dotazníkového šetření mezi lékaři a Svědky Jehovovými poukazují na názorovou pestrost a nejednotnost v obou těchto skupinách, jenž se zdráhá jakékoli paušalizaci. Poukazují také na nevyjasněnou situaci v respektování předem vyslovených přání (advance directives) pacienta. Odmítání krevní transfuze Svědky Jehovovými je nutno vnímat v kontextu otázek, má-li pacient právo odmítnut léčbu, na níž závisí jeho život a jaký význam má být přikládán předem vysloveným přáním, je-li pacient ve stavu, kdy se k situaci nemůže vyjádřit. V tomto kontextu pak již nejde jen o dílčí problematiku Svědků Jehovových, ale např. o stále aktuální a ožehavé otázky rozhodování v závěru života (end-of-life decisions).
Jehovah's Witnesses' refusal of blood transfusions exemplifies a conflict between two genuinely good principles of bioethics: beneficience and respect towards a patient's autonomy. It represents a predicament in which a doctor, who does not identify himself with the teaching of Jehovah's Witnesses and who is urged by his personal conscience and professional obligations to provide the best treatment possible, is confronted by his patient's autonomous decision to decline such treatment. Stereotypical as it may be, this example serves as evidence of how significantly different attitudes and value systems doctors and patients may have in today's postmodern society. When such situation occurs, the doctor may share his/her point of view with the patient in their mutual dialog, but must be able to accept the potentiality of the patient's adverse decision. Based on Article 5 of the Convention on Human Rights and Biomedicine, a doctor should respect a free decision of an able adult patient about the procedures related to his/her treatment, providing that this decision is an "informed" one; i.e. the patient must be informed about all risks and consequences resulting from the decision made. It may be viewed as debatable whether it is morally plausible not to provide a patient with adequate treatment and possibly let him/her die based on such patient's persuasion (which may be seen as fallacious one by the doctor). What value is there to outweigh human life? The authors of the article seek answers to these questions. Results gained from their questionnaire survey conducted among doctors and Jehovah's Witnesses show diversity in opinions and heterogeneity in both studied groups. The authors also discus the ambiguousness related to the acceptation of patients' advance directives. Jehovah's Witnesses' refusal of blood transfusions must be viewed within the broad context of questions relating to the patient' right to refuse his/her life-saving treatment and also relating to the degree of meaningfulness of the patient's advance directives especially in the case that the patient is not in the condition to express his/her opinion about his/her situation. In such a context, it is no longer a query only about Jehovah's Witnesses' standpoints but also about today's approach towards end-of-life decisions.
- MeSH
- krevní transfuze etika psychologie zákonodárství a právo MeSH
- lékařská etika dějiny výchova MeSH
- lidská práva psychologie zákonodárství a právo MeSH
- odmítnutí terapie pacientem etika psychologie zákonodárství a právo MeSH
- práva pacientů etika normy zákonodárství a právo MeSH
- Svědkové Jehovovi dějiny psychologie MeSH
