Prionová onemocnění (označovaná také jako transmisivní spongiformní encefalopatie – TSE) patří mezi závažná onemocnění s progredující demencí a infaustní prognózou. Původcem onemocnění jsou patologické infekční proteinové částice (priony). Nejčastěji se vyskytujícím lidským prionovým onemocněním je Creutzfeldtova-Jakobova nemoc (CJD). V diagnostice využíváme znalosti klinických příznaků onemocnění a pomocných laboratorních vyšetření (EEG, MRI, mozkomíšní mok). Definitivní diagnóza prionových chorob je stanovena na základě neurohistopatologického a genetického vyšetření. V současnosti neexistuje kauzální léčba prionových onemocnění a využíváme pouze symptomatické postupy.
Prion diseases (transmissible spongiform encephalopathies – TSE) are one of the most serious diseases causing a progressive dementia syndrome and life limiting prognosis. These diseases are caused by pathological proteinaceous infectious particles (prions). The most common human prion disease is Creutzfeldt-Jakob disease (CJD). In diagnostic process of prion diseases we can use knowledge of clinical symptoms of diseases and also laboratory examinations (EEG, MRI, cerebrospinal fluid). Final diagnosis of prion diseases is based on neurohistopathology and genetic examination. No causal treatment is currently available and treatment is only symptomatic.
Nemoci pohybového aparátu patří mezi hlavní příčiny disability ve stáří. V přehledovém článku uvádíme nové poznatky o revmatoidní artritidě se zaměřením na formu revmatoidní artritidy (RA) začínající ve vyšším věku po 65. roce života – tzv. LORA (late onset rheumatoid arthritis). Dokumentujeme často odlišný klinický obraz revmatoidní artritidy u pacientů vyššího věku, který může být také důvodem diferenciálnědiagnostických obtíží. V posledních letech došlo k výraznému pokroku v diagnostice a léčbě revmatoidní artritidy. Hlavním terapeutickým cílem je dosažení remise a předcházení vzniku nevratného postižení kloubů včasnou a účinnou terapií. Základem léčebné strategie je systémová terapie chorobu modifikujícími léky (DMARD), v posledním desetiletí se stále více uplatňuje zejména u těžkých forem revmatoidní artritidy biologická léčba.
Diseases of the musculoskeletal system are one of the most common causes of disability in elderly patients. In this article we discuss clinical features of late onset rheumatoid arthritis (LORA), which is defined as having developed past the age of 65 years. LORA can be often misdiagnosed due to differential diagnosis problems characteristic for the elderly. LORA often has different clinical manifestation in comparison to classic cases of rheumatoid arthritis. The new diagnostic approaches and new drugs were introduced during the last decade. The main goal of treatment is to achieve remission and to prevent irreversible joint damage by timely and effective therapy. The disease modifying anti-rheumatic drugs (DMARD) are the baseline therapy of rheumatoid arthritis, however new biological drugs that appeared throughout the last decade are increasingly being used, especially in patients with severe forms of rheumatoid arthritis, with history of DMARD failure.
- Klíčová slova
- LORA, disabilita, DMARD, biologická léčba,
- MeSH
- antirevmatika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- biologická terapie využití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- glukokortikoidy aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- inhibitory cyklooxygenasy 2 aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- klouby patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- methotrexát aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- revmatoidní artritida diagnóza etiologie patologie terapie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí fyziologie MeSH
- TNF-alfa antagonisté a inhibitory terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Úvod: Stárnutí populace vede ke zvýšení počtu seniorů s poklesem fyzické zdatnosti a funkčními deficity. Aktivní intervence ve formě cílené fyzické aktivity k udržení celkové zdatnosti je nejvhodnější zahájit již ve fázi klesající zdatnosti, před rozvinutím plné křehkosti a disability seniorů. Jedním z nástrojů pro hodnocení fyzické výkonnosti, resp. křehkosti ve stáří je „Short Physical Performance Battery“ – SPPB. Cílem práce bylo zavedení této vyšetřovací baterie do klinické praxe v ČR a ověření vybraných psychometrických charakteristik. Metoda: Poprvé v České republice jsme použili „Krátkou baterii pro hodnocení fyzické zdatnosti seniorů“. Originální anglická verze SPPB byla přeložena do českého jazyka a zpět do jazyka anglického k zajištění jazykové přesnosti. SPPB byl aplikován na výběrovém souboru starších nemocných a validizován oproti běžně užívaným výkonovým testům kognice, sebeobsluhy a nutričního stavu. Výsledky: Při vyšetření 145 osob (108 žen, tj.74,5 %, a 37 mužů, tj. 25,5 % souboru) průměrného věku 80,3 (54–101 let, SD ? 8,5) jsme zjistili dobrou fyzickou zdatnost u 35 (24,1 %) osob (SPPB 10–12 bodů), 21 osob (14,5 %) disponovalo sníženou fyzickou zdatností (tzv. „pre‑frail“, SPPB 7–9 bodů) a 89 osob bylo zařazeno do kategorie křehkých seniorů s nízkou fyzickou zdatností a s vysokým rizikem budoucí nesoběstačnosti nebo již přítomnou disabilitou (SPPB ≤ 6 bodů). Celkové skóre SPPB statisticky významně korelovalo se stavem výživy (Mini‑Nutritional Assessment test – krátká verze, MNA‑SF), soběstačností v základní sebeobsluze (Activities of Daily Living – ADL) a kognitivním výkonem (Mini Mental State Examination – MMSE) – (korelace podle Spearmana: ρ = 0,51; 0,53 a 0,38). Při hodnocení podle 3 věkových kategorií [≤ 75 let (n = 41), 76–85 let (n = 62) a 86–101 let věku (n = 42)] byla korelace SPPB s MNA‑SF, ADL a MMSE nejvyšší u nejmladší věkové skupiny a se stoupajícím věkem klesala. V testu vnitřní konzistence jednotlivých položek SPPB dosáhlo Cronbachovo a hodnoty 0,821, což svědčí o vysokém stupni vnitřní konzistence vyšetřovací baterie. Závěr: Prokázali jsme vysokou korelaci testu SPPB s nutričním stavem, soběstačností a kognitivním výkonem ve sledovaném souboru a velmi dobrou vnitřní konzistenci testovací baterie. Baterii SPPB lze využít v klinické praxi k identifikaci seniorů s rizikem rozvoje syndromu geriatrické křehkosti a již rozvinutým klinickým fenotypem křehkosti. Pro svou jednoduchost, časovou i materiálovou nenáročnost je vhodná pro vyšetření ambulantních i hospitalizovaných seniorů, kteří mohou profitovat z intervenčních programů.
Introduction: Population ageing increases number of seniors with decline of physical capabilities and functional deficits. Targeted interventions to maintain or increase physical performance are most effective before the development of full frailty, in so-called „pre‑frail“ period. One of the assessment tools for evaluation of the physical performance and/or frailty in older persons is the „Short Physical Performance Battery“ – SPPB. The aim of the study was to introduce the assessment battery to clinical practice in the CR and to evaluate its selected psychometric properties. Method: Original English SPPB was translated into Czech language and back translated to ensure linguistic accuracy. SPPB was applied in the selected sample of older persons and validated against other performance tools for cognition, self-care and nutrition status used in CR and selected psychometric properties evaluated. Results: We examined 145 older persons (108 women, i.e. 74.48 % and 37 men, i.e. 25.52 %) mean age 80.38 years (54–101 years, SD ? 8,47). We found good physical performance in 35 (24.1 %) older persons (SPPB 10–12 points), 21 (14.5 %) were identified as pre‑frail (SPPB 7–9 points) and 89 (61.4 %) as frail in high risk of future disability or already disabled (SPPB ≤ 6 points). We found statistically significant correlation of global SPPB score with nutritional status (MNA-Short Form), activities of daily living performance (ADL) and cognitive performance (MMSE) – (Spearman correlation ρ = 0.51; 0.53 and 0.38 respectively). The Cronbach’s a for SPPB variables scored 0.821, which is consistent with good internal consistency of SPPB battery. When evaluating 3 age groups [≤ 75 years (n = 41), 76–85 (n = 62) and 86–101 years (n = 42)] the most significant correlations were found between SPPB and MNA, ADL and MMSE in the young elderly (ρ = 0.74, 0.79 and 0.64 respectively) and they diminished with increasing age. Conclusion: We confirmed significant correlations between SPPB and self care activities, cognitive performance and nutritional status and good internal consistency of the battery. SPPB test is simple, easy to perform, with low time and cost requirements. It could be recommended for clinical practice in both community and hospitalized older patients to evaluate their overall physical performance and identify persons at risk of frailty and disability who may profit from targeted interventions.
- MeSH
- chůze * MeSH
- geriatrické hodnocení * MeSH
- křehký senior MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- péče o sebe MeSH
- pilotní projekty MeSH
- pohybová aktivita * MeSH
- posturální rovnováha MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- sarkopenie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí * MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tělesná výkonnost * MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- MeSH
- Alzheimerova nemoc MeSH
- demence s Lewyho tělísky MeSH
- demence diagnóza klasifikace patofyziologie MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- diagnóza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- frontotemporální demence MeSH
- klinické laboratorní techniky MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc MeSH
- terapie metody MeSH
- vaskulární demence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Léková preskripce u seniorů je zatížena velkým množstvím preskripčních chyb, jejichž častým důsledkem je vysoký podíl nežádoucích polékových reakcí spojených s vyšší morbiditou, spotřebou zdravotní péče a zvýšenými náklady. Dosud nejrozšířenější metodu pro identifikaci rizikové, potenciálně nevhodné preskripce u seniorů představují revidovaná Beersova kritéria z roku 2003 zahrnující seznam rizikových léčiv a relativních kontraindikací lék-nemoc, jejichž předepisování ve stáří by mělo být omezeno. Pro posouzení nedostatečné preskripce potenciálně přínosných léčiv dosud chyběla standardizovaná metoda. Mezi limity Beersových kritérií patří zařazení některých starších léčiv a léčiv, která nejsou v Evropě užívána, zpochybněno bylo i zařazení několika léčiv, pro něž existují i ve stáří specifické indikace, kritizováno bylo též nezahrnutí lékových interakcí a duplicit a celkově jejich malá uživatelská přátelskost. Tyto důvody vedly v roce 2007 k vypracování nových kritérií STOPP a START, která představují screeningový nástroj pro komplexní posouzení bezpečnosti a kvality preskripce u pacientů nad 65 let. V přehledovém článku je poprvé v českém písemnictví představena česká verze obou kritérií. S pomocí STOPP kritérií jsou identifikovány v lékovém režimu potenciálně nevhodné léky, které mohou být buď zcela vysazeny, nebo nahrazeny bezpečnější alternativou. Současné užití kritérií START umožní lékaři zvážit přínos nasazení léčby ve vybraných častých klinických situacích, z nichž mohou starší nemocní profitovat. Oba screeningové nástroje představují novou metodu pro zlepšení kvality geriatrické preskripce v klinické praxi.
Drug prescribing in the old age is burdened by a significant number of prescribing errors often resulting in high rate of adverse drug events associated with increased morbidity, health care utilization and health costs. The revised 2003 Beers' Criteria represent the most widely used method for identification of high risk ("potentially inappropriate") medication in elderly persons. A standardized method for evaluating omission of potentially beneficial drugs has been lacking. The Beers' Criteria consist of the list of selected drugs with high potential of adverse drug events in old age and clinical conditions with relative contraindications of selected drugs (drug-disease interactions). Prescribing of these drugs should be avoided in older patients. However, several limitations prevent wider use of Beers' Criteria: several outdated drugs or drugs unavailable in Europe are listed, some controversial drugs with specific indications are on the list, drug-drug interaction and drug class duplications are not mentioned, and last but not least low user friendliness was criticized. To overcome these limitations, new STOPP and START Criteria were developed in 2007 to serve as a screening tool for comprehensive assessment of safety and quality of prescription in patients 65 years and older. In the current review article Czech version of both criteria are presented for the first time in the Czech literature. Using STOPP Criteria potentially inappropriate drugs are identified in drug regimen which could be stopped altogether or replaced by a safer drug alternative. Concomitant use of START Criteria will help the prescribing physician to consider the benefit of starting new drugs in selected clinical situations. Both screening tools represent a new method for improving quality of geriatric prescribing in clinical practice.
- MeSH
- bezpečnost vybavení MeSH
- bezpečnost MeSH
- chůze MeSH
- lidé MeSH
- pomůcky pro sebeobsluhu MeSH
- prevence úrazů * metody MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sklon k úrazům * MeSH
- ukazatel závažnosti úrazu MeSH
- úrazy a nehody * MeSH
- úrazy v domácnosti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
V tomto sdělení popisujeme případ 71 leté pacientky se symptomatickou primární hyperparatyreózou s dominujícími neurokognitivními a psychiatrickými symptomy. Je demonstrován vývoj mentálního stavu po odstranění adenomu příštítného tělíska. V diskusi jsou zvažovány předpokládané patogenetické mechanizmy podílející se na částečně reverzibilitě dementního syndromu u této pacientky.
In this article we describe a case of 71-years old female patient with primary hyperparathyroidism and dominant neurocognitive and psychiatric symptoms. We demonstrate the development of mental status after surgical removal of parathyroid gland adenoma. Discussed are possible pathogenetic mechanisms which contributed to a partial reversibility of dementia syndrome in this patient.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc diagnóza MeSH
- deprese etiologie terapie MeSH
- hyperkalcemie patofyziologie MeSH
- hyperparatyreóza diagnóza komplikace MeSH
- kognitivní poruchy etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- paratyreoidektomie využití MeSH
- struma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Autor stručně definuje poruchy chování a v kazuistice uvádí případ pacientky, která byla sledována a léčena v geriatrické ambulanci pro Alzheimerovu demenci.
In this case report the author gives a brief definition of behavioral disorders and presents a case of a patient that was treated in the geriatrics ambulance for Alzheimer disease.
- Klíčová slova
- Reminyl,
- MeSH
- demence diagnóza terapie MeSH
- galantamin terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- piracetam terapeutické užití MeSH
- porucha chování diagnóza MeSH
- senioři MeSH
- tiapamil-hydrochlorid aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- zmatenost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
