JavaScript NENÍ povolen !

Prosím povolte JavaScript.

* Zobrazit nápovědu

Reset

MeSH: Depressive Disorder-epidemiology

105 záznamů v Medvik Filtry

Kapitola

Psychiatrické symptomy u somatických onemocnění a intoxikací

Skopová, Jaroslava, 1952-
Autor Autorita Psychiatrická ambulance Nemocnice Na Homolce, Praha Psychiatrická ambulance, Program Hplus, a.s., Praha

Naléhavé stavy v psychiatrii. 2023 ; () : 418-432.

ISBN 978-80-7345-762-4
Medvik
Zdroj

MeSH
delirium chemicky indukované etiologie MeSH
depresivní poruchy chemicky indukované epidemiologie etiologie MeSH
duševní poruchy * chemicky indukované etiologie klasifikace terapie MeSH
lidé MeSH
mánie chemicky indukované etiologie MeSH
psychotické poruchy etiologie MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
přehledy MeSH

Článek

Delayed Sleep-Wake Phase Disorder: Can Polysomnography Be Useful

Pediatric neurology. 2022 ; 127 (-) : 28-31. [pub] 20211127

Pediatr Neurol
ISSN 1873-5150
Medvik
Zdroj

BACKGROUND: Delayed sleep-wake phase disorder (DSWPD) is a chronic condition with a multifactorial etiology that primarily affects adolescents, significantly influencing their quality of life. In clinical practice, the contribution of intrinsic and behavioral factors is difficult to determine. The aim of our study was to compare data from clinical interviews, sleep diaries, actigraphy, and nocturnal polysomnography (PSG) in a cohort of adolescents with DSWPD and to assess psychiatric/neurodevelopmental comorbidity. METHODS: Thirty-one patients (22 male; mean age 15.4 ± 2.2 years, range 12 to 19 years) with a diagnosis of DSWPD based on detailed history, sleep diary, and actigraphy underwent nocturnal polysomnography (PSG) and neurological, psychological, and psychiatric examination. RESULTS: Attention-deficit/hyperactivity disorder (ADHD) was present in 14 cases (45%), specific learning difficulties in nine (29%), and mood disorder (anxiety/depression) in 16 patients (52%). PSG revealed sleep-onset delay in only 12 (38%) cases. No differences in clinical data or psychiatric comorbidity between the group with sleep delay and the group with normal sleep onset were detected. Decreased total sleep time, sleep efficiency, rapid eye movement (REM) sleep, and prolonged REM sleep latency were observed in patients with delayed sleep onset. CONCLUSIONS: PSG showed delayed sleep timing in only 38% of patients with a diagnosis of DSWPD based on diagnostic criteria of the International Classification of Sleep Disorders. We suggest that PSG can provide useful information regarding the prevailing etiology (biological versus behavioral) if dim light melatonin onset testing is not available.

MeSH
aktigrafie MeSH
depresivní poruchy epidemiologie MeSH
dítě MeSH
dospělí MeSH
duševní poruchy * epidemiologie MeSH
hyperkinetická porucha epidemiologie MeSH
kohortové studie MeSH
komorbidita MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH
mladý dospělý MeSH
polysomnografie * MeSH
poruchy spánku a bdění diagnóza epidemiologie patofyziologie MeSH
specifické poruchy učení epidemiologie MeSH
stadia spánku fyziologie MeSH
úzkostné poruchy epidemiologie MeSH
Check Tag
dítě MeSH
dospělí MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH
mladý dospělý MeSH
mužské pohlaví MeSH
ženské pohlaví MeSH
Publikační typ
časopisecké články MeSH
práce podpořená grantem MeSH

Kapitola

Úzkostné poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy

Szymanská, Tereza
Autor Autorita Psychiatrická klinika Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové

Psychiatrie a pedopsychiatrie. 2021 ; () : 241-277.

ISBN 978-80-246-5088-3
Medvik
Zdroj

Článek

Najčastejšie psychické poruchy v psychiatrických ambulanciách - súčasnosť a nová klasifikácia MKCH-11
[Most common mental disorders in out-patient psychiatric clinics - the prsence and the new ICD-11 classification]

Česká a slovenská psychiatrie. 2021 ; 117 (1) : 33-41.

ISSN 1212-0383
Medvik
Zdroj

V Európskej únii zažije nejakú formu psychickej poruchy aspoň raz za život približne jeden zo siedmich ľudí. Napriek tomu, že prevalencia psychických porúch je vysoká a narastá aj počet liečených, stále zostáva veľký počet tých, ktorí nevyhľadajú odbornú pomoc. Existujú reálne obavy, že duševné poruchy, ktoré sú aj veľmi ekonomicky nákladné, budú do roku 2030 hlavnou príčinou zdravotného postihnutia vo vyspelých krajinách. Pritom priame náklady na zdravotnú starostlivosť sú obvykle oveľa nižšie ako náklady na nepriamu, sociálnu starostlivosť. Správne nastavenie systému starostlivosti o duševné zdravie a alokáciu zodpovedajúcich finančných zdrojov limituje nedostatok epidemiologických údajov. Na Slovensku sú k dispozícii len epidemiologické údaje o prevalencii depresie, úzkostných porúch, alkoholizmu a fajčenia z výskumov ešte zo začiatku 21. storočia, ale chýbajú novšie údaje, resp. dáta o prevalencii iných duševných porúch. Na celkový manažment psychických porúch a ich sociálny dopad má významný vplyv ich včasná diagnostika a na dôkazoch založená liečba. V tejto oblasti nás čakajú zmeny v podobe 11. revízie Medzinárodnej klasifikácie chorôb (MKCH-11) a dôslednej implementácie schválených Štandardných diagnostických a terapeutických postupov. Podľa údajov Národného centra zdravotníckych informácií boli v roku 2018 najčastejšími diagnostickými kategóriami v starostlivosti psychiatrických ambulancií na Slovensku afektívne poruchy, neurotické, stresom podmienené a somatoformné poruchy a organické duševné choroby vrátane symptomatických, z ktorých najväčší podiel tvorili demencie. V práci analyzujeme tieto tri diagnostické okruhy z hľadiska ich postavenia v klasifikácii MKCH-11, podľa ich výskytu a ich dopadu na celkové duševné a telesné zdravie a funkčnosť pacientov a tiež ich ekonomickej náročnosti pre spoločnosť. Tieto poznatky sú podkladom pre správne nastavenie jednotlivých krokov reformy psychiatrickej starostlivosti, ktorá na Slovensku prebieha.

In the European Union every seventh person experiences any form of mental disorder at least one time during the life. Despite the fact, that the prevalence of mental disorders is high, and the number of treated patients is rising, still remains a large number of those, who never find out any professional help. Actual concern exists, that mental disorders associated with high economic burden, will be the main reason ofdisability in developed countries by the year 2030. And besides, direct costs of the health care are usually much lower than indirect costs for the social care. Accurate adjustment of the mental health care system and allocation of the appropriate financial sources is limited by missing epidemiological data. In Slovakia are available only data about the prevalence of depression, anxiety disorders, alcoholism and smoking from the research at the beginning of 21st century, but the newer data or the data about other mental disorders are missing. Global management of mental disorders and their social impact is very much influenced by early diagnostics and evidence-based treatment. In this field we are expecting some changes in 11th revision of International Classification of the Diseases (ICD-11) and rigorous implementation of approved Standard Diagnostic and Therapeutic Procedures. According to the data of National Health Information Center the most frequent diagnostic categories at the psychiatric outpatient care in Slovakia in 2018 were affective disorders, neurotic, stress and somatoform disorders and organic mental disorders including symptomatic disorders, with the greatest contribution of dementias. In this paper we analyse these three diagnostic categories in terms of their position in the ICD-11, their prevalence in the different population groups, their impact on overall mental and physical health and the functioning of the patient and also their economical burden for the society. This information represents the base for accurate setting-up of individual steps of the reform of psychiatric care, which takes place in Slovakia.

MeSH
ambulantní péče MeSH
demence diagnóza epidemiologie klasifikace MeSH
depresivní poruchy diagnóza epidemiologie klasifikace MeSH
duševně nemocní MeSH
lidé MeSH
mezinárodní klasifikace nemocí * trendy MeSH
prevalence MeSH
služby péče o duševní zdraví MeSH
úzkostné poruchy diagnóza epidemiologie klasifikace MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Geografické názvy
Slovenská republika MeSH

Článek

Longitudinal Trends in Childhood Insulin Levels and Body Mass Index and Associations With Risks of Psychosis and Depression in Young Adults

JAMA psychiatry. 2021 ; 78 (4) : 416-425. [pub] 20210401

JAMA Psychiatry
ISSN 2168-6238
Medvik
Zdroj

Importance: Cardiometabolic disorders often occur concomitantly with psychosis and depression, contribute to high mortality rates, and are detectable from the onset of the psychiatric disorders. However, it is unclear whether longitudinal trends in cardiometabolic traits from childhood are associated with risks for adult psychosis and depression. Objective: To examine whether specific developmental trajectories of fasting insulin (FI) levels and body mass index (BMI) from early childhood were longitudinally associated with psychosis and depression in young adults. Design, Setting, and Participants: A cohort study from the Avon Longitudinal Study of Parents and Children, a prospective study including a population-representative British cohort of 14 975 individuals, was conducted using data from participants aged 1 to 24 years. Body mass index and FI level data were used for growth mixture modeling to delineate developmental trajectories, and associations with psychosis and depression were assessed. The study was conducted between July 15, 2019, and March 24, 2020. Exposures: Fasting insulin levels were measured at 9, 15, 18, and 24 years, and BMI was measured at 1, 2, 3, 4, 7, 9, 10, 11, 12, 15, 18, and 24 years. Data on sex, race/ethnicity, paternal social class, childhood emotional and behavioral problems, and cumulative scores of sleep problems, average calorie intake, physical activity, smoking, and alcohol and substance use in childhood and adolescence were examined as potential confounders. Main Outcomes and Measures: Psychosis risk (definite psychotic experiences, psychotic disorder, at-risk mental state status, and negative symptom score) depression risk (measured using the computerized Clinical Interview Schedule-Revised) were assessed at 24 years. Results: From data available on 5790 participants (3132 [54.1%] female) for FI levels and data available on 10 463 participants (5336 [51.0%] female) for BMI, 3 distinct trajectories for FI levels and 5 distinct trajectories for BMI were noted, all of which were differentiated by mid-childhood. The persistently high FI level trajectory was associated with a psychosis at-risk mental state (adjusted odds ratio [aOR], 5.01; 95% CI, 1.76-13.19) and psychotic disorder (aOR, 3.22; 95% CI, 1.29-8.02) but not depression (aOR, 1.38; 95% CI, 0.75-2.54). A puberty-onset major increase in BMI was associated with depression (aOR, 4.46; 95% CI, 2.38-9.87) but not psychosis (aOR, 1.98; 95% CI, 0.56-7.79). Conclusions and Relevance: The cardiometabolic comorbidity of psychosis and depression may have distinct, disorder-specific early-life origins. Disrupted insulin sensitivity could be a shared risk factor for comorbid cardiometabolic disorders and psychosis. A puberty-onset major increase in BMI could be a risk factor or risk indicator for adult depression. These markers may represent targets for prevention and treatment of cardiometabolic disorders in individuals with psychosis and depression.

Článek

Deprese dětí a dospívajících

Dudová, Iva, 1969-
Autor Autorita Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

Svět praktické medicíny. 2021 ; 2021 (4) : 80-82.

ISSN 2694-8516
Medvik
Zdroj

MeSH
antidepresiva druhé generace aplikace a dávkování MeSH
COVID-19 epidemiologie komplikace psychologie MeSH
depresivní poruchy diagnóza epidemiologie farmakoterapie terapie MeSH
diferenciální diagnóza MeSH
dítě MeSH
fluoxetin aplikace a dávkování MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH
psychoterapie metody MeSH
stupeň závažnosti nemoci MeSH
Check Tag
dítě MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH

Článek

Longitudinal population subgroups of CRP and risk of depression in the ALSPAC birth cohort

Comprehensive psychiatry. 2020 ; 96 (-) : 152143. [pub] 20191031

Compr Psychiatry
ISSN 1532-8384
Medvik
Zdroj

BACKGROUND: Meta-analyses confirm increased circulating C-reactive protein (CRP) levels in depression. Longitudinal studies have linked one-off measurements of CRP at baseline with increased risk of developing depressive symptoms subsequently at follow-up, but studies with repeat CRP measures from the same individuals are scarce. METHODS: We have examined whether longitudinal patterns of inflammation, based on three CRP measurements from childhood to early-adulthood, are associated with the risk of depression in early-adulthood in the Avon Longitudinal Study of Parents and Children, a prospective birth cohort. RESULTS: Using Gaussian mixture modelling of available CRP data from age 9, 15 and 18 years, we identified four population clusters/sub-groups reflecting different longitudinal patterns of CRP: persistently low (N=463, 29.5%); persistently high (N=371, 24%); decreasing (N=360, 23%); increasing (N=367, 23.5%). The increasing group showed a steep increase in CRP levels between adolescence and early-adulthood. Participants in this group had a higher risk of moderate/severe depression at age 18 years, compared with those with persistently low CRP; adjusted odds ratio (OR)=3.78 (95% Confidence Interval (CI), 1.46-9.81; p=0.006). The odds of moderate/severe depression were also increased for the persistently high CRP group, but this was not statistically significant; OR=2.54 (95% CI, 0.90-7.16). LIMITATIONS: Repeat CRP measures were available for a subset, who may not be representative of all cohort participants. CONCLUSIONS: The results suggest that an increasing pattern of inflammation from adolescence to early-adulthood is associated with risk of depression in early-adulthood.

MeSH
C-reaktivní protein metabolismus MeSH
deprese krev epidemiologie MeSH
depresivní poruchy krev epidemiologie MeSH
dítě MeSH
dospělí MeSH
kohortové studie MeSH
lidé MeSH
longitudinální studie MeSH
mladiství MeSH
prospektivní studie MeSH
riziko MeSH
Check Tag
dítě MeSH
dospělí MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH
mužské pohlaví MeSH
ženské pohlaví MeSH
Publikační typ
časopisecké články MeSH
práce podpořená grantem MeSH
Research Support, N.I.H., Extramural MeSH

Článek

Depresivní porucha po cévní mozkové příhodě
[Poststroke depression]

Novák, Tomáš, 1975-
Autor Autorita ORCID Národní ústav duševního zdraví, Klecany 3. lékařská fakulta UK, Praha

Neurologie pro praxi. 2019 ; 20 (5) : 377-382.

ISSN 1213-1814
Medvik
Zdroj

U třetiny pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) se rozvine klinicky významná deprese (PSD). Vyšší riziko je u pacientů s depresivní poruchou v anamnéze, rozsáhlejší CMP a výraznějším narušením motorických a kognitivních funkcí. S ohledem na spojení mezi PSD a vyšší mortalitou, horším výsledným fungováním a úrovní motorického a kognitivního postižení, je včasné rozpoznání PSD a její léčba zásadní krok v péči o pacienty po CMP. Dosavadní studie naznačují jak účinnost antidepresiv (AD) v léčbě PSD, tak efekt na celkové fungování včetně zlepšení motorického deficitu, podobně se AD jeví jako potenciálně použitelná preventivní intervence. První volbou zůstávají AD skupiny SSRI, je však nutno počítat s iniciálními nežádoucími účinky a možnými lékovými interakcemi a reflektovat možné zvýšené riziko krvácivých příhod. Jiná antidepresiva jsou buď spojena s vyššími riziky (tricyklická AD) nebo nejsou dostatečně prověřena (novější AD). Vzhledem k dobrému bezpečnostnímu profilu, účinnosti u starších osob a efektu na kognitivní funkce se zajímavou alternativou k SSRI jeví vortioxetin. Psychosociální intervence, minimálně zaměřené na edukaci o PSD, podpoře pečovatelů a zvyšování adherence k léčbě jsou nedílnou součástí intervencí a v kombinaci s AD zvyšují šanci na uspokojivý výsledek. Stimulační metody jsou aktuálně rezervované pro závažné případy PSD nebo jako alternativa AD, nicméně důkazy o účinnosti (a u ECT bezpečnosti) jsou limitované.

One third of stroke survivors develop a clinically significant depression (poststroke depression, PSD). A higher risk is in patients with a history of depressive disorder, a more severe stroke and a more pronounced impairment of motor or cognitive functions. Given the link between PSD and higher mortality, worse outcomes, and a more pronounced motor and cognitive impairment, early recognition of PSD and its treatment is a crucial step in a care after stroke. Previous studies suggest the efficacy of antidepressants (ADs) in both the treatment of PSD and the effect on daily functioning including alleviation of motor impairment, and a possible usefulness of ADs for prophylaxis of PSD. SSRIs remain the first choice in PSD, but initial side effects, drug interactions, and the possible increased risk of bleeding events should be considered. Other ADs are either associated with higher risks (tricyclic ADs) or have not sufficiently proven their effect (newer AD) in PSD. Among them, vortioxetine seems to be an interesting alternative to SSRIs due to its good safety profile, efficacy in the elderly, and an effect on cognitive function. Psychosocial interventions providing at least an education about PSD, a support for caregivers, and strategies to improve adherence to treatment should be an integral part of collaborative care intervetions to improve treatment outcome. Stimulation methods are currently reserved for severe PSD cases or as an alternative to ADs, but evidence of efficacy (and of a safety concern in ECT) is limited.