• Klíčová slova
• časná nádorová regrese, nemutovaná forma KRAS,
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• antitumorózní látky terapeutické užití   MeSH
• bevacizumab terapeutické užití   MeSH
• biologická terapie statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• cetuximab terapeutické užití   MeSH
• karcinom epidemiologie   etiologie   farmakoterapie   sekundární   terapie   MeSH
• kolorektální nádory * etiologie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů * farmakoterapie   terapie   MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• prognóza MeSH
• protoonkogenní proteiny p21(ras) MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

• Klíčová slova
• časná nádorová regrese, objektivní odpověd ́ na léčbu, Erbitux,
• MeSH
• biologická terapie * MeSH
• biomarkery farmakologické MeSH
• cetuximab * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• cytostatické látky * terapeutické užití   MeSH
• dokumentace MeSH
• erbB receptory antagonisté a inhibitory   aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• geny ras MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kolorektální nádory * diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů * diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• multicentrické studie jako téma metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• mutace MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• prospektivní studie MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• sběr dat MeSH
• staging nádorů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: S cílem prokázat proveditelnost implementace konceptu časné nádorové regrese (early tumor shrinkage – ETS) do každodenní klinické praxe v ČR byla provedena neintervenční, multicentrická, jednoramenná, prospektivní studie v reálné klinické praxi. Materiál a metody: Cílem studie bylo sledovat časový interval od data zahájení léčby do data prvního radiologického hodnocení (the first radiographic control – TFRC) a vyhodnotit podíl pacientů, kteří dosáhli ≥ 20 % regrese nádoru během prvních 8 týdnů léčby první linie, a to v reálné klinické praxi. Výsledky: Medián TFRC ve všech jednotlivých zúčastněných centrech byl > 12 týdnů (rozmezí 14,0–36,4 týdnů). TFRC ≤ 8 týdnů byla hlášena pouze u 3 % pacientů v kohortě s první linií léčby a pouze 3 pacienti (1 %) dosáhli regrese nádoru ≥ 20 % do 60. dne (8,6 týdne). Závěr: Tato zjištění naznačují, že základní časový parametr ETS by v rutinní onkologické praxi u pacientů s mCRC v ČR nemohl být reálně využit, pokud by nebyl striktní požadavek na provedení TFRC do 8. týdne od zahájení terapie. Dále byla hodnocena četnost objektivní odpovědi nádoru na první linii léčby cetuximabem + chemoterapií. Na základě relativní regrese součtu průměrů měřitelných metastatických lézí bylo nepotvrzené částečné odpovědi dosaženo u 42,4 % a nepotvrzené úplné odpovědi u 8,6 % pacientů, což dohromady odpovídá celkové četnosti odpovědí 51 % při léčbě první linie. Četnost odpovědí byla vyšší u pacientů s levostrannými než pravostrannými primárními nádory. Zdá se, že režim cetuximab/FOLFOX by mohl být v první linii léčby pravostranného „RAS wild type“ mCRC účinnější než režim cetuximab/FOLFIRI.

Background: With the aim to show the feasibility of early tumor shrinkage (ETS) concept implementation into daily clinical practice in the Czech Republic, a non-interventional, multicentric, single arm, prospective study in real world set-up was performed. Material and methods: The study objectives were to explore the time interval from the treatment starting date to the date of the first radiographic control (TFRC) and evaluate the proportion of patients who achieved ≥ 20% tumor regression within the first 8 weeks of first-line therapy, in the real-world settings. Results: The medians of TFRC in all individual participating centers were > 12 weeks (range 14.0–36.4 weeks). TFRC ≤ 8 weeks was reported for only 3% of patients in the cohort with first-line therapy, and there were only 3 patients (1%) who achieved tumor regression of ≥ 20% by day 60 (8.6 weeks). Conclusion: These findings indicate that the basic time parameter of ETS could not realistically be employed in routine oncology care of patients with metastatic colorectal cancer (mCRC) in the Czech Republic, unless there would be a strict request to perform TRFC by week 8 since the initiation of the therapy. In addition, the frequency of objective tumor response to first-line therapy with cetuximab + chemotherapy was evaluated. Based on the relative regression in the sum of diameters of measurable metastatic lesions, unconfirmed partial responses were achieved in 42.4 % and unconfirmed complete response in 8.6% of patients, altogether corresponding to the overall response rate of 51% with first-line therapy. The frequency of responses was higher among patients with left than right sided primary tumors. It seems that the regimen of cetuximab/FOLFOX might be more active in frontline therapy of right sided RAS wild type mCRC than cetuximab/FOLFIRI.

• MeSH
• cetuximab škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kolorektální nádory * farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádorové procesy * MeSH
• prognóza MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rentgendiagnostika MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tumor burden MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Účinnost protinádorové terapie se standardně hodnotí pomocí následujících ukazatelů – objektivní léčebnou odpovědí, dobou bezpříznakového přežití a dobou celkového přežití. Změna rozsahu nádorového postižení se posuzuje podle souhrnné změny velikosti cílových nádorových lézí pomocí zobrazovacích metod. Zde se nejčastěji uplatňují WHO či RECIST kritéria. Základním problémem těchto kritérií je, že vycházejí z různé definice vyhodnocení léčebných odpovědí. Obecně lze konstatovat, že existující výsledky těchto vyhodnocení nepotvrzují přímou korelaci mezi četností léčebných odpovědí a dobou přežití (dobou bezpříznakového přežití či dobou celkového přežití). Dalším problémem těchto metod je, že výsledky vyhodnocení nekorelují s bio­logickou aktivitou nádorového růstu, protože se jedná o statické vyhodnocení klinického stavu. Cíl: V tomto přehledovém článku uvádíme souhrn dosud zveřejněných výsledků, které se týkají možnosti vyhodnocení účinnosti protinádorové terapie pomocí konceptu „hloubky léčebné odpovědi“ a konceptu „časné regrese nádoru“ u nemocných s metastazujícím kolorektálním karcinomem. Závěr: Výsledky četných post‑hoc a explorativních analýz klinických studií konzistentně naznačují, že časné regrese nádoru a hloubky léčebné odpovědi jsou významné veličiny při hodnocení účinnosti systémové protinádorové léčby.

Background: The efficacy of anticancer therapy is regularly evaluated using the following indicators – objective response rate, progression free survival and overall survival. The change in the tumor burden extent is assessed by the cumulative change in the size of target tumor lesions using imaging methods where WHO and RECIST criteria are most frequently used. The main problem of these criteria is that they use different definitions of response rate evaluation. Generally, existing results of these evaluations do not confirm a direct correlation between the objective response rate and survival (progression free survival or overall survival). Another problem of these methods is that the results of the assessment do not correlate with the bio­logical activity of tumor growth, since it is a static evaluation of clinical status. Aim: This review article provides an overview of results related to new possibilities for evaluating the efficacy of anticancer therapy using the concept of ‘depth of response’ and the concept of ’early tumor shrinkage’ in patients with metastatic colorectal cancer. Conclusion: The results of numerous post‑hoc and exploratory analyses of clinical studies consistently suggest that early tumor shrinkage and depth of response are important variables in assessing the efficacy of systemic anticancer treatment. Key words: colorectal cancer – neoplasm metastases – RECIST – early tumor shrinkage – deepness of response This work was supported by the project ED2.1.00/03.076 from European Regional Development Fund and by the grant IGA MZCR 12025 and IGA MZCR 14329. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 12. 8. 2014 Accepted: 30. 9. 2014

• MeSH
• geny ras MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
• klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
• kolorektální nádory * farmakoterapie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů farmakoterapie   patologie   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• staging nádorů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• studie RESECT, radiografická kontrola, časná nádorová regrese,
• MeSH
• biologická terapie ekonomika   MeSH
• cetuximab terapeutické užití   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby MeSH
• geny ras MeSH
• indukce remise MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• kolorektální nádory * farmakoterapie   klasifikace   komplikace   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů terapie   MeSH
• prognóza * MeSH
• progrese nemoci MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Východisko. Včasná diagnostika karcinomu prostaty je stále ještě nejdůležitějším faktorem nádorově specifického přežití u nemocných postižených touto malignitou. Při neznalosti etiologie a markerů rychlosti nádorové progrese jen včasný záchyt onemocnění ohraničeného pouze na orgán, v tomto případě prostatu, může zachránit nemocnému život. Metody a výsledky. V průběhu 7 let bylo provedeno 1464 transrektálních biopsií prostaty u 1302 nemocných. U všech byl zjištěn věk, výsledek digitálního rektálního vyšetřeni (DRE – pozitivní nebo negativní), objem prostaty ultrazvukem (ccm), celkové PSA v periferní krvi (ng/ml) a u většiny i poměr volné frakce PSA a celkového PSA (%). Na rozdíl od dříve užívané lineární regrese jsme užili logistické regrese, neboť pouze věk byl lineárním regresorem a DRE bylo regresorem diskrétním, nabývajícím jen 2 možných hodnot (pozitivní nebo negativní). Výsledkem byla ROC křivka, jež ohraničuje plochu, která odráží vztah mezi senzitivitou a specificitou jakéhokoliv markeru. Multifaktorialni logistická regrese pak dosáhla nejlepších výsledků při hodnotě přes 0,8 ve všech testovaných věkových kategoriích s odchylkou maximálně 8 %, což se dříve nikdy nepodařilo. Závěry. Přes stovky sdělení publikovaných na toto téma se dosud nepodařilo ujednotit názory, kdy a za jakých podmínek přesně indikovat bioptickou punkci prostaty. Autoři na základě podrobného rozboru 1464 zdokumentovaných pozorování u relativně homogenní populace nabízejí počítačový model, vycházející z kombinace biologických a statistických metod, jenž je schopen určit až 9 z 10 pozorovani správně.

Background. Early diagnostics of prostate cancer is still the most important factor in tumor-specific survival of patients harbouring this malignant disease. Without better understanding of the etiology and without relevant markers of the disease progression, only the early diagnostics of organ-confined disease can save the patient's life. Methods and Results. Throughout 7 consecutive years, 1464 transrectal prostate biopsies in 1302 patients were performed. In all cases, the age, DRE (positive or negative), prostatic volume (ccm), total PSA in peripheral blood (ng/ml) were assigned, as well as free/total PSA ratio (%) in most of them. Apart from previously used linear regression, we applied logistic regression, since only age grows linear and DRE is determined only as positive or negative. The surrogate endpoint was ROC, which determines the area applying to the relations of sensitivity and specificity of any marker. Multifactorial logistic regression then reached best results at values over 0.8 in all tested age categories with maximal deviation of 8%, which had not been achieved before. Conclusions. Despite hundreds of papers published on this topic, the question of when and how the patient is indicated to the biopsy of the prostate has not been solved. A computer driven model based on 1464 documented examinations on the relatively homogeneous population is presented. On the basis of the combination of biological and statistical methods, the model can give correct predictions in 9 out of 10 cases.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• biopsie metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• nádory prostaty komplikace   MeSH
• teoretické modely MeSH
• transrektální ultrazvuk o vysoké intenzitě metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

Cíl studie: Prezentace život ohrožujícího paraneoplastického syndromu s dominantní neurologickou symptomatologií u germinální ovariální malignity. Typ studie: Literární přehled s kazuistikou. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Přehledový článek rámcově seznamuje s problematikou paraneoplastických syndromů. V konkrétní kazuistice se zaměřuje na paraneoplastické neurologické projevy u maligního germinálního tumoru ovaria. Popisuje etiopatogenezi, rozsah klinických projevů, možnosti diagnostiky a terapii s uvedením ilustrativní kazuistiky. Závěr: Paraneoplastická symptomatologie je sice vzácnou, ale velice důležitou složkou klinického obrazu zhoubných nádorových onemocnění. V řadě případů předchází projevy paraneoplastického neurologického syndromu (PNNS) diagnózu vlastního tumoru a jeho znalost může být zásadní z hlediska včasné diagnózy onkologického onemocnění, což významně ovlivňuje prognózu pacientek. Některé PNNS jsou asociovány s určitými typy tumorů. Nezbytná je zde nutnost mezioborové spolupráce v rámci časné diagnostiky tumoru. Při stanovení diagnózy malignity je zcela zásadní léčba primárního onkologického onemocnění. S efektivní protinádorovou léčbou pozorujeme adekvátní regresi paraneoplastických projevů.

Objective: The demonstration of life-threatening paraneoplastic syndrome with dominant neurological symptomatology in germinal ovarian malignancy. Design: Literature review with case report. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics, Faculty of Medicine Masaryk University and University Hospital Brno. Methods: The review outlines the issue of paraneoplastic syndromes. It describes the etiopathogenesis, the range of clinical symptoms, the diagnostic and therapeutic possibilities, along with a relevant case study which focuses on the paraneoplastic neurological symptoms in malignant germinal ovarian tumor. Conclusion: Although paraneoplastic symptomatology is rather rare, it constitutes an important part of the clinical picture of malignant tumors. In a number of cases, the paraneoplastic neurological syndrome (PNNS) symptoms precede the actual tumor diagnosis. The awareness of this connection can thus be important in early diagnostics, which in turn can significantly affect a patient‘s prognosis. Another important benefit of familiarity with the symptoms of neurological paraneoplasia is the fact that some PNNS are associated with specific tumors. Interdisciplinary cooperation is necessary in the case of PNNS for early tumor diagnostics. Treatment of the primary tumor is the key in diagnosed malignancies. With effective oncological treatment, adequate regression of paraneoplastic symptoms can be observed.

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie metody   MeSH
• biopsie metody   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• encefalitida s protilátkami proti NMDA receptorům diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• germinální a embryonální nádory diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory vaječníků diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• paraneoplastické neurologické syndromy * diagnóza   etiologie   MeSH
• plazmaferéza MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• klinické zkoušky kontrolované jako téma MeSH
• kolorektální nádory farmakoterapie   chirurgie   radioterapie   terapie   MeSH
• kvalita života MeSH
• metastázy nádorů farmakoterapie   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• výsledek terapie MeSH

• Konspekt
• Farmacie. Farmakologie
• NLK Obory
• farmacie a farmakologie
• onkologie
• gastroenterologie
• NLK Publikační typ
• studie

Východiska: Malnutrice u nemocných s rakovinou hlavy a krku snižuje přežití, kvalitu života (quality of life – QOL) i ostatní onkologické výstupy. Cílem tříleté prospektivní studie bylo srovnání QOL, klinického stavu a symptomů s řadou proměnných (komplikace, přežití, mortalita nemocných s rakovinou hlavy a krku). Soubor pacientů a metody: Do sledování jsme přijali celkem 726 pacientů ve věku 55–72 let s léčitelnou rakovinou hlavy a krku v období od ledna 2004 do prosince 2009. Pacienti byli randomizováni do dvou skupin – s PEG a enterální výživou a do skupiny bez PEG, s doporučením nutričních přípravků podle lokální praxe. Pro sledování QOL jsme použili dotazníky QOL EORTC C-30 a modul HN-35 (pro měření QOL s rakovinou). Dále jsme zařadili demografická data, onkologická data, nutriční vyšetření, sledování klinických symptomů, Karnofského skórování, Charlsonův index komorbidit a laboratorní ukazatele. Sledování bylo realizováno v pěti kontrolách během následujících tří let. Výsledky: V prvních šesti měsících jsme nalezli v obou sledovaných skupinách pokles hmotnosti i snížení body mass indexu (BMI). Po překlenutí kritického období a ukončení onkologické léčby došlo k významnému odlišení vývoje většiny sledovaných parametrů ve prospěch nemocných s PEG. Negativní faktory ovlivňující přežití, QOL i klinický stav jsou mužské pohlaví, věk > 63 let, hypofaryngeální karcinom ve stadiu III–IV, kouření, ztráta hmotnosti > 10 %, BMI < 21 a neakceptování PEG. Závěr: QOL je zásadním faktorem pro nemocné s nádorovým onemocněním. Naše sledování ukázalo, že časná nutriční intervence formou enterální výživy může zlepšit QOL, má příznivý vliv na další vývoj malnutrice i přežití nemocných s rakovinou hlavy a krku. Skupina nemocných s PEG lépe tolerovala onkologickou léčbu nižším výskytem komplikací a kratším časem k návratu ke stabilnímu zvyšování hmotnosti. Zjistili jsme, že sledování QOL jsou nesmírně cenné pro vzájemné lepší porozumění, komunikaci a je klíčovým nástrojem pro zlepšení řešení obtíží pacienta během léčby v rámci multidisciplinárního přístupu.

Background: Malnutrition in head and neck cancer (HNC) patients decreases survival, quality of life (QOL) and oncological outcomes. The aim of the prospective three-year study was to compare QOL, clinical symptoms and variables (complications, survival and mortality rates in HNC patients). Patients and Methods: A total of 726 patients aged 55 to 72 years with treatable HNC were included from January 2004 to December 2009; these patients were randomized to either group with PEG and enteral nutrition and nonPEG group with nutritional counselling according to nutritional care. We used EORTC questionnaires QOL C-30 and Head and neck module (HN-35) for measuring of QOL. The following variables due to expectable influence on QOL (demographic data, oncological data, nutritional screening, Clinical symptom score, Karnofsky performance status score, Charlson comorbidity index) were included. Monitoring was done five times in three years. Results: In the first six months, we found decrease of weight and body mass index (BMI). After this critical time point and finish of oncological treatment, a marked difference in the development of patients treated with PEG. Negative factors influencing patients survival, QOL, clinical status were males aged > 63 years, hypopharyngeal cancer (stage III–IV), smoking, weight loss > 10%, BMI < 21 and disallowance of PEG. Conclusions: QOL is an essential factor for cancer patients. Our study showed that nutritional intervention with early enteral nutrition may improve QOL and survival in HNC patients. The PEG group better tolerated oncological treatment, had lower incidence of complications, shorter time to re-entry of permanent increase in weight, lower rate of rehospitalization and its shorter length. We found QOL questionnaires to be very important for better understanding and communication and a key instrument for improving solution of patient’s difficulties during their therapy in multidisciplinary approach. Key words: head and neck cancer – quality of life – EORTC – C-30 – HN-35 – PEG – malnutrition The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 16. 4. 2015 Accepted: 4. 5. 2015

• Klíčová slova
• Clinical Symptome Score, perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG),
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• analýza rozptylu MeSH
• enterální výživa * MeSH
• gastrointestinální endoskopie MeSH
• gastrostomie * MeSH
• hmotnostní úbytek MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kachexie diagnóza   dietoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• Karnofského skóre MeSH
• kouření škodlivé účinky   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• nádory hlavy a krku * mortalita   MeSH
• podvýživa diagnóza   dietoterapie   MeSH
• pravděpodobnostní funkce MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• regresní analýza MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Dlouhodobého přežití nemocných s časným stadiem karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce dosahovalo pouze 25 % pacientů. Moderní multimodální přístup k léčbě těchto nádorů přežití téměř zdvojnásobil. Základním předpokladem úspěšné léčby je provedení adekvátního chirurgického resekčního výkonu v centrech, které se na tuto náročnou operativu specializují. U karcinomu žaludku se dnes jako preferovaný postup doporučuje aplikace perioperační chemoterapie. Největší efektivitu v této strategii dosahuje chemoterapeutický režim FLOT (docetaxel, oxaliplatina, fluorouracil). V případě karcinomu gastroezofageální junkce můžeme kromě perioperační chemoterapie zvolit i neoadjuvantní chemoradioterapii, která se jeví jako vhodná v případě pokročilejších tumorů, kdy je potřeba dosáhnout regrese nádoru, aby mohla být provedena resekce R0.

Gastric and gastro-oesophageal junction cancers are aggressive diseases, and only 25 % of patients with early stage disease achieve a long-term survival. The modern multimodal approach to treatment nearly doubled survival in these patients. The primary requirement for successful treatment is performing adequately radical resection in centers specialized in these challenging surgeries. In gastric cancer, the use of perioperative chemotherapy is recommended as a standard of care. The most effective regime in this approach is FLOT chemotherapy. In gastro-oesophageal junction carcinomas, in addition to perioperative therapy, neoadjuvant chemoradiotherapy appears to be appropriate strategy, mostly in cases with locally advanced carcinomas where tumor regression is required in order to perform an R0 resection

• MeSH
• adenokarcinom diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• adenoskvamózní karcinom diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• adjuvantní chemoterapie metody   MeSH
• chemoradioterapie metody   MeSH
• chirurgie trávicího traktu * metody   MeSH
• gastroezofageální junkce chirurgie   patofyziologie   patologie   MeSH
• gastrointestinální nádory farmakoterapie   chirurgie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• nádory jícnu * farmakoterapie   chirurgie   terapie   MeSH
• nádory žaludku * farmakoterapie   chirurgie   terapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie metody   MeSH
• perioperační péče metody   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH