BACKGROUND: Patients with systemic right ventricle (SRV), either d-transposition of the great arteries following an atrial switch procedure or congenitally corrected transposition of the great arteries, develop severe right ventricular dysfunction, prompting appropriate medical therapy. However, the efficacy of beta-blockers and angiotensin receptor blockers or angiotensin-converting enzyme inhibitors (ACEI) in SRV patients is unproven. OBJECTIVES: The objective of this study was to determine the effects of ACEI/ARB and beta-blockers on outcomes in SRV patients after accounting for likely cofounders affecting their use. METHODS: From a retrospective, multicenter study on heart failure-related outcome in individuals with SRV, those who were taking an ACEI/ARB, beta-blocker, or both of these medication were identified. We performed a propensity analysis to match them to those not using these medications at their initial visit. Matching was based on a propensity score, which captured co-morbidities, demographics, and baseline echocardiographic parameters. Primary outcome of death, transplant, or mechanical circulatory support, and secondary outcomes of heart failure hospitalizations/atrial arrhythmias were analyzed respectively. RESULTS: We identified 393 patients taking ACEI/ARB or beta-blocker, or taking both a beta-blocker and ACEI/ARB (62.1% male, median age 31.3 years) and 484 patients (56.4% male, median age of 26.0 years) who were neither on a beta-blocker nor on ACEI/ARB at the time of initial clinic visit. Median follow-up was ∼8 years. After propensity matching, medication use was not associated with decreased mortality, heart failure hospitalizations, or arrhythmias. Hazard ratios remained positive for beta blockers, implying potential harm rather than benefit. CONCLUSIONS: In this large multicenter propensity-matched observational study, patients with SRV taking beta-blockers or ACEI/ARB did not have a benefit in survival or reduced hospitalization. The likelihood of demonstrating favorable effects in larger studies appears remote.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: The safety profile of venom immunotherapy (VIT) is a relevant issue, and considerable differences have been reported in the safety and efficacy of this treatment modality. The primary aim of this study was to evaluate the safety of angiotensin-converting enzyme inhibitors and ß-blockers during VIT. In a second analysis, we evaluated data on premedication and venom preparations and their association with systemic adverse events (AEs) during the up-dosing phase and the first year of the maintenance phase, as well as the outcome of field stings and sting challenges. METHODS: Ours was an open, prospective, observational, multicenter study that recruited 1425 patients, of whom 1342 underwent VIT. RESULTS: Premedication with oral antihistamines was taken by 52.1% of patients during up-dosing and 19.7% of patients during the maintenance phase. Antihistamines had no effect on the frequency of systemic AEs (P=.11), although large local reactions (LLRs) were less frequent (OR, 0.74; 95%CI, 0.58-0.96; P=.02). Aqueous preparations were preferred for up-dosing (73.0%), and depot preparations were used for the maintenance phase (64.5%). The type of venom preparation had no influence on the frequency of systemic AEs or on the effectiveness of VIT (P=.26 and P=.80, respectively), while LLRs were less frequent with depot preparations (P<.001). CONCLUSIONS: Pretreatment with oral antihistamines during VIT significantly reduces the frequency of LLRs but not systemic AEs. All venom preparations were equally effective and did not differ in terms of the frequency of systemic AEs.

• MeSH
• alergeny imunologie   aplikace a dávkování   MeSH
• antihistaminika terapeutické užití   MeSH
• beta blokátory terapeutické užití   MeSH
• desenzibilizace imunologická * metody   škodlivé účinky   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• inhibitory ACE terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• kousnutí a bodnutí hmyzem imunologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• živočišné jedy imunologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

Bisoprolol is a second-generation, highly selective beta-1 adrenergic receptor antagonist with various beneficial effects in patients with heart failure. Interindividual variability in response to bisoprolol is known, and finding the optimal dose for individual patients with heart failure is still challenging. This pilot study included patients treated with bisoprolol for chronic heart failure with reduced ejection fraction. Between November 2022 and November 2023, one to six blood samples were collected from these patients to determine the trough serum concentration of bisoprolol. At the same time, the values of selected clinical variables were recorded. Bisoprolol concentrations ranged from 1.1 to 65.0 μg/L and correlated with both the daily dose and the dose per kilogram of body weight. However, wide variability in measured serum concentrations of bisoprolol was observed at the same daily dose and in apparent weight-adjusted clearance. Patients classified as NYHA III-IV received a 33% higher dose per kilogram of body weight than patients in NYHA I-II but achieved 165% higher serum concentrations of bisoprolol. An inverse correlation was found between diastolic blood pressure and dose per kilogram of body weight, and a positive correlation between N-terminal pro-B-type natriuretic peptide and both dose per kilogram of body weight and serum bisoprolol concentration. A wide variability in patients' serum concentrations of bisoprolol achieved after taking the same dose has been observed. A significantly higher concentration-to-dose ratio and a significantly lower weight-adjusted apparent clearance were demonstrated in patients with reduced cardiac function, reduced renal function, and taking the combination with amiodarone. These patients may be more prone to overdose with bisoprolol.

• MeSH
• antagonisté beta-1-adrenergních receptorů * krev   aplikace a dávkování   farmakokinetika   terapeutické užití   MeSH
• bisoprolol * krev   aplikace a dávkování   farmakokinetika   terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování léčiv MeSH
• pilotní projekty MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání * farmakoterapie   krev   patofyziologie   MeSH
• tepový objem účinky léků   MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Dlouhodobé podávání betablokátorů pacientům po infarktu myokardu (IM) se zachovalou ejekční frakcí levé komory (EFLK) zůstává kontroverzní. Zatímco benefit betablokátorů je prokázán u pacientů se sníženou EFLK, pro nemocné s EFLK > 40 % chybí jednoznačná data z randomizovaných klinických studií. Dvě nedávno publikované studie (REDUCE-AMI a ABYSS) přinesly rozdílné výsledky ohledně bezpečnosti vysazení betablokátorů. REDUCE-AMI neprokázala přínos dlouhodobého podávání betablokátorů na mortalitu nebo nový IM, zatímco ABYSS ukázala vyšší riziko KV hospitalizací po vysazení, zejména u hypertoniků. Výsledky metaanalýz zůstávají rozporuplné. Fixní kombinace betablokátorů s jinými léky může zlepšit adherenci a kardiovaskulární prognózu, zejména u hypertenzních pacientů. Odpověď na otázku trvalé indikace betablokátorů by měly přinést tři probíhající studie (BETAMI, DANBLOCK, REBOOT).

The long-term use of beta-blockers in patients after myocardial infarction (MI) with preserved left ventricular ejection fraction (LVEF) remains controversial. While benefits of beta-blockers are well established in patients with reduced LVEF, there is a lack of randomized clinical trial data for patients with LVEF > 40 %. Two recent studies (REDUCE-AMI and ABYSS) yielded conflicting results regarding the safety of beta-blocker discontinuation. REDUCE-AMI showed no mortality or reinfarction benefit from long-term beta-blocker therapy, while ABYSS indicated increased cardiovascular hospitalizations, especially in hypertensive patients. Results of meta-analyses remain inconclusive. Fixed-dose combinations of beta-blockers with other cardiovascular medications may improve adherence and long-term outcomes, particularly in hypertensive patients. Ongoing randomized trials (BETAMI, DANBLOCK, REBOOT) may provide definitive answers.

• Klíčová slova
• kardiovaskulární riziko,
• MeSH
• beta blokátory * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• diastolické srdeční selhání * farmakoterapie   MeSH
• infarkt myokardu farmakoterapie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci etiologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• přerušení léčby MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• beta blokátory * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nevhodné předepisování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Farmakoterapie pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí (heart failure with reduced ejection fraction, HFrEF) je velmi dynamickým odvětvím kardiologie s intenzivním výzkumem. Doporučené postupy European Society of Cardiology (ESC) z roku 2021 byly významně aktualizovány dodatkem z roku 2023. Mezi současné základní pilíře léčby HFrEF patří inhibitory anglotenzin konvertujícího enzymu (angiotensin-converting enzyme inhibitor, ACEI), blokátory receptoru AT1 pro anglotenzin II (anglotensin II receptor 1 blockers, ARB) (sartany) nebo inhibitor angiotenzinových receptorů a nepriiysinu (angiotensin receptor-nepriiysin inhibitor, ARNI), beta-blokátory, inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (sodium-glucose co-transporter 2, SGLT2) (giifloziny) a antagonisté mineralokortikoidních receptorů (mineralocorticoid receptor antagonist, MRA). Diuretika jsou doporučena při známkách městnání. K dispozici jsou i další přípravky, které si již získaly své místo v celkové strategii léčby. Jedná se především o intravenózní přípravky pro substituci železa, vericiguat a tafamidis. Důležitý je správný management léčby HFrEF včetně prevence, včasného nasazení léčby a uptitrace dávky.

Pharmacotherapy of patients with heart failure with reduced ejection fraction (HFrEF) is a very dynamic branch of cardiology with intensive research. The European Society of Cardiology (ESC) guidelines from 2021 were significantly updated in the 2023 supplement. Current mainstays of HFrEF treatment include angiotensin-converting enzyme inhibitors (ACEI), angiotensin receptor blockers (ARB) or angiotensin receptor/neprilysin inhibitor (ARNI), beta-blockers, sodium-glucose cotransporter-2 inhibitors (SGLT2) (gliflozins) and mineralocorticoid receptor antagonist (MRA). Diuretics are recommended for patients with congestion. There are also other medicaments that have already gained their place in the treatment strategy. These are mainly intravenous iron preparations, vericiguat and tafamidis. Proper management of HFrEF treatment is including prevention, early initiation of treatment and proper dose uptitration.

• MeSH
• beta blokátory aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• glifloziny aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory ACE aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• management farmakoterapie MeSH
• systolické srdeční selhání * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Hypertrofická kardiomyopatie (HKMP) je dědičné onemocnění srdce charakterizované zesílením svaloviny levé komory, které nelze vysvětlit hemodynamickým zatížením. Prevalence HKMP se odhaduje na 1 : 500, onemocnění má obecně dobrou prognózu, ale může vést k závažným komplikacím od dušnosti, arytmií, synkop přes srdeční selhání až k náhlé srdeční smrti. Dnešní pokrok v zobrazovacích metodách umožňuje identifikaci jednotlivých fenokopií HKMP ke správné- mu zacílení terapie. Toto sdělení se převážně zaměřuje na sarkomerickou HKMP, kde je nově průlomem v léčbě zařazení inhibitoru srdečního myozinu mavakamtenu do terapeutického algoritmu. Okrajově je prostor věnován diagnostice a te- rapii dalších fenokopií HKMP. Management těchto onemocnění vyžaduje multidisciplinární přístup ve specializovaných centrech k přesnému zacílení terapie.

Hypertrophic cardiomyopathy (HCMP) is an inherited heart disease characterized by thickening of the left ventricular musculature that cannot be explained by hemodynamic load. The prevalence of HCMP is estimated to be 1:500, the disease has a good prognosis in general, but can lead to serious complications from dyspnea, arrhythmias, syncope to heart failure and sudden cardiac death. Today's progress in imaging techniques allows the identification of individual phenocopies of HCMP to target therapy properly. This paper mainly focuses on sarcomeric HCMP, where a recent breakthrough in treatment is the inclusion of the cardiac myosin inhibitor mavacamten in the therapeutic algorithm. Marginal attention is given to the diagnosis and therapy of other phenocopies of HCMP. Management of these diseases requires a multidisciplinary approach in specialized centers to target therapy precisely.

• MeSH
• beta blokátory aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• familiární hypertrofická kardiomyopatie genetika   terapie   MeSH
• hypertrofická kardiomyopatie * diagnóza   etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• kardiochirurgické výkony MeSH
• lidé MeSH
• náhlá srdeční smrt prevence a kontrola   MeSH
• obstrukce výtokového traktu levé komory srdeční chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

High-salt diets (HSDs) are known to impact blood pressure and cardiovascular health, but their effects on glucose metabolism, liver function, and gut microbiota remain poorly understood. This study investigates how long-term HSD affects these physiological processes and evaluates the potential therapeutic effects of ACE inhibitors (ACEIs) and angiotensin II receptor blockers (ARBs). Male Sprague-Dawley rats were fed a normal salt diet (0.3% NaCl), a moderate salt diet (2% NaCl), or a high-salt diet (8% NaCl) for 12 wk. Two subgroups in the HSD condition received telmisartan or enalapril. We assessed blood pressure, glucose homeostasis, liver inflammation, pancreatic function, and gut microbiota composition. HSD rats exhibited significantly higher blood pressure [130 ± 2 mmHg in normal diet (ND) vs. 144 ± 4 mmHg in HSD; P < 0.01], reduced fasting insulin (1.33 ± 0.14 ng/mL in ND vs. 0.60 ± 0.05 ng/mL in HSD; P < 0.01), and gut microbiota dysbiosis, with a 71% reduction in Ruminococcus species (P = 0.018). Liver inflammation, indicated by an increase in CD68+ macrophages, was also observed in the HSD group. Telmisartan treatment significantly reduced liver inflammation but did not fully restore metabolic homeostasis. HSD disrupts multiple physiological systems, including glucose metabolism and liver function, partly through gut microbiota alterations. ACEIs and ARBs provided partial protection, highlighting the need for multitargeted interventions to mitigate high-salt diet effects.NEW & NOTEWORTHY High-salt diet induces multisystem disruptions, including liver inflammation, reduced insulin levels, and gut microbiota imbalance. ACEIs and ARBs showed limited efficacy, highlighting the need for comprehensive therapeutic approaches.

• MeSH
• antagonisté receptorů pro angiotenzin * farmakologie   MeSH
• enalapril farmakologie   MeSH
• glukosa * metabolismus   MeSH
• inhibitory ACE * farmakologie   MeSH
• játra * účinky léků   metabolismus   MeSH
• krevní glukóza metabolismus   účinky léků   MeSH
• krevní tlak účinky léků   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• kuchyňská sůl * škodlivé účinky   MeSH
• potkani Sprague-Dawley MeSH
• střevní mikroflóra * účinky léků   MeSH
• telmisartan farmakologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Klíčová slova
• trastuzumab deruxtecan,
• MeSH
• inhibitory kontrolních bodů terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• mutace MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * farmakoterapie   patologie   MeSH
• protinádorové látky aplikace a dávkování   MeSH
• senioři MeSH
• trastuzumab * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• klinické zkoušky, fáze II MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Východiská: Na význam stresu pri nádorových chorobách poukazovali lekári už od čias Galéna. Avšak až v posledných dvoch desaťročiach umožnil kombinovaný onkologický a neurovedný výskum exaktne preskúmať tento vzťah a popísať dráhy a mechanizmy, ktoré sprostredkúvajú stimulačný vplyv stresu na nádorový proces. Tento nepriaznivý účinok stresu je sprostredkovaný hlavne mediátormi sympatikoadrenálneho systému, noradrenalínom a adrenalínom. Tieto katecholamíny aktiváciou adrenergických receptorov v nádorovom mikro- a makroprostredí stimulujú proliferáciu nádorových buniek a neoangiogenézu a inhibujú protinádorovú imunitu a znižujú účinnosť štandardnej protinádorovej liečby. Zistilo sa tiež, že intervencie obmedzujúce pôsobenie stresu na organizmus nie len že zlepšujú kvalitu života onkologických pacientov, ale môžu zlepšovať aj ich prežívanie. Vzhľadom na komplexnosť vplyvu stresu na organizmus sa experimentálne a klinické štúdie v prevažnej väčšine zameriavajú na skúmanie účinku jednej intervencie obmedzujúcej stimulačný vplyv sympatikoadrenálneho systému na nádorový proces. Cieľ: Zámerom tohto názorového článku je poukázať na možnosť synergického účinku kombinácie viacerých intervencií obmedzujúcich aktiváciu sympatikoadrenálneho systému a na základe dostupných údajov navrhnúť takú kombináciu týchto intervencií, ktorá je aplikovateľná v podpornej liečbe onkologických pacientov už aj v súčasnosti. Záver: Protokol Synergy, ktorý zahŕňa nefarmakologické intervencie zamerané na obmedzenie pôsobenia stresu, má potenciál zlepšiť kvalitu života a u určitých pacientov aj prognózu ich choroby. Zavedenie tohto protokolu do bežnej klinickej praxe síce bude vyžadovať vyriešenie personálnych a finančných aspektov, ktoré s jeho implikáciou súvisia, výsledkom ale môže byť významné zvýšenie úrovne starostlivosti o onkologických pacientov.

Background: The importance of stress in cancer has been noted by physicians since the time of Galen. However, it is only in the last two decades that combined oncological and neuroscientific research has allowed to explore this relationship in an exact way and to describe the pathways and mechanisms that mediate the stimulatory effect of stress on cancer. This adverse effect of stress is mediated mainly by the mediators of the sympathoadrenal system, norepinephrine and epinephrine, which, by activating adrenergic receptors in the tumor micro- and macro-environment, stimulate tumor cell proliferation and neoangiogenesis and inhibit antitumor immunity, reducing the efficacy of standard anticancer therapies. It has also been found that interventions reducing the effects of stress on the body not only improve the quality of life of cancer patients but may also improve their survival. Given the complexity of the impact of stress on the organism, experimental and clinical studies have overwhelmingly focused on investigating the effect of a single intervention reducing the stimulatory influence of the sympathoadrenal system on the cancer process. Purpose: The aim of this opinion article is to highlight the possibility of a synergistic effect of a combination of several interventions limiting the activation of the sympathoadrenal system and, based on the available data, to propose a combination of these interventions that is applicable in the supportive treatment of cancer patients even nowadays. Conclusion: The Protocol Synergy, which includes non-pharmacological interventions aimed at reducing the effects of stress on the cancer patient, has the potential to improve the quality and, in certain patients, the prognosis of their disease. Although the introduction of this protocol into routine clinical practice will require addressing the personnel and financial aspects associated with its implementation, it has the potential to significantly improve the level of care for cancer patients.

• MeSH
• beta blokátory terapeutické užití   MeSH
• cvičení MeSH
• klinické protokoly * MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory * etiologie   psychologie   MeSH
• nízká teplota škodlivé účinky   MeSH
• psychický stres * MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• relaxační terapie MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• svépomocné skupiny MeSH
• sympatoadrenální systém MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH