C-value
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Úvod: V etiopatogenezi ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) hraje podstatnou roli ateroskleróza. Na jejím rozvoji má významný podíl chronický zánětlivý proces. Mezi ukazateli zánětu byl ultrasenzitivní C-reaktivní protein (hsCRP) uznán nezávislým rizikovým faktorem iktu, prediktorem horšího postižení, recidiv i dalších kardiovaskulárních postižení. Cílem studie bylo posouzení vlivu hsCRP na tíži iCMP v akutní fázi, vztahu k subtypům iCMP, ateroskleróze karotid a posouzení jeho možné prediktivní hodnoty. Soubor pacientů a metodika: Stanovení plazmatických hladin hsCRP bylo provedeno u 110 probandů (66 mužů a 44 žen, průměrného věku 61,5±9,9) v akutní fázi iCMP. Tíže příhody byla hodnocena podle kriterií NIHSS. Soubor byl rozdělen podle etiologie do 3 skupin (ikty aterotrombotické-AT, embolické arterio-arteriální-EA, kardioembolické-EK) a stupně aterosklerotického postižení karotid (≤30 %; 30-69 %; ≥70 %). Za 3 měsíce od akutní fáze onemocnění byl hsCRP vyšetřen u 78 probandů (44 mužů a 34 žen). Kontrolní skupinu (KS) tvořilo 58 zdravých osob (32 mužů a 26 žen, průměrného věku 57,1±9,9 let). Výsledky: Ve srovnání s KS byly zjištěny vyšší hodnoty hsCRP u: (1) probandů v akutní fázi (p<0,0001); (2) nemocných s NIHSS <10 (p=0,001) i NIHSS≥10 (p<0,0001); (3) subtypu iktu AT (p<0,0001), méně i EK (p=0,01) a EA (p=0,01); (4)stupňů karotických stenóz≤30 % (p=0,008), 30-69 % (p=0,004) i ≥70 % (p=0,001); (5) probandů za 3 měsíce (p<0,0001). Ve vztahu ke Glasgow Outcome Scale (GOS) nebyl zjištěn rozdíl. Závěr: Studie potvrdila souvislost vyšších hladin hsCRP v akutní fázi iCMP a tíže neurologického deficitu, jakož souvislost vyšších hladin hsCRP s aterosklerózou karotid.
Introduction: Atherosclerosis plays an essential role in the etiopathogenesis of ischemic cerebrovascular accident (iCVA). A chronic inflammatory process shares significantly in its development. Among the inflammation indices, ultrasensitive C-reactive protein (hsCRP) has been considered an independent risk factor of ictus, predictor of a more severe affection, relapses as well as other cardiovascular disorders. The research aimed at judging the effects of hsCRP on the severity of iCVA in the acute phase, the relation to the iCVA subtypes, atherosclerosis of carotid arteries, and its possible predictive value. A set of patients and methods: The plasma hsCRP levels were determined in 110 probands (66 men, 44 women, mean age 61.5 ± 9.9 years) in the acute phase of iCVA. The accident severity was evaluated according to NIHSS criteria. A set was divided, according to etiology, into three groups (atherothrombotic – AT, embolic arterio-arterial – EA, cardioembolic – EC ictuses) and according to the degree of atherosclerotic affection of carotid arteries (≤ 30 %, 30 – 69 %, ≥ 70 %). Three months after the acute phase of the disease hsCRP was examined in 78 probands (44 men, 34 women). A control set (CS) consisted of 58 healthy subjects (32 men, 26 women, mean age 57.1 ± 9.9 years). Results: If compared with CS, higher levels of hsCRP were revealed in: (1) probands in the acute phase (p < 0.0001), (2) patients with NIHS < 10 (p = 0.001) as well as NIHSS ≥ 10 (p < 0.0001), (3) subtype of AT ictus (p < 0.0001), less in EC (p = 0.01) and EA (p = 0.01), (4) degrees of carotid stenoses ≤ 30 % (p = 0.008), 30 – 69 % (p = 0.004) and ≥ 70 % (p = 0.001), (5) probands after three months (p < 0.0001). No difference was found with regard to the Glasgow Outcome Scale (GOS). Conclusion: The study has confirmed the connection of higher hsCRP levels in the acute phase of iCVA and severity of a neurological deficit as well as that of higher hsCRP levels and carotid artery atherosclerosis.
Since the 1990s, blood donors have been scanned for anti-hepatitis C virus (anti-HCV) antibodies, which can be defined by enzyme immunoassay as a screening test. In this population, false-reactive ratios have been high. Recently, some authors have aimed to find a cutoff value for anti-HCV different from those established by test manufacturers to predict HCV infection. In this study, 321 patients, after two repeating tests, had reactive results in s/co <10 titers on anti-HCV test. The patients were 29.6 % (n = 95) in women and 70.4 % (n = 226) in men. The patients were classified into three groups by Western blot (WB) results (PS, positive; NG, negative; and ID, indeterminate). The average anti-HCV titer of the whole group was 2.61 ± 1.96. Anti-HCV titers of subgroups were 2.43 ± 1.95 in NG, 4.93 ± 2.53 in PS, and 2.50 ± 1.65 in ID (p < 0.001). There was a significant difference between NG and PS and between PS and ID subgroups (p < 0.001). There was a positive correlation between WB and anti-HCV titers in all patients (r = 0.298, p < 0.001), in women (r = 0.282, p < 0.001), and in men (r = 0.337, p = 0.002). According to receiver operator characteristic curve analysis, the cutoff value of anti-HCV titer to predict hepatitis C infection was >2.61 s/co, with 74.1 % sensitivity and 71.6 % specificity (area under the curve, 0.820; 95 % confidence interval, 0.753 to 0.887). We suggest that an effective cutoff value for anti-HCV other than that established by the manufacturer cannot be assigned to predict hepatitis C infection for blood donors in low-prevalence areas.
- MeSH
- chronická hepatitida C diagnóza imunologie MeSH
- Hepacivirus imunologie MeSH
- hepatitida C - protilátky krev MeSH
- klinické laboratorní techniky metody normy MeSH
- lidé MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- western blotting metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- hodnotící studie MeSH
- MeSH
- apendicitida diagnóza MeSH
- C-reaktivní protein analýza diagnostické užití MeSH
- dítě MeSH
- interleukin-6 analýza diagnostické užití MeSH
- lidé MeSH
- počet leukocytů využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
V průběhu akutního koronárního syndromu (AKS) dochází k rozvoji zánětlivé reakce. Zánět hraje významnou roli v patofyziologii aterosklerózy a při vzniku nestabilního aterosklerotického plátu. Po ischemickém inzultu myokardu dochází k zesílení lokální i celkové zánětlivé reakce, v ischemickém myokardu je zvýšená exprese prozánětlivých cytokinů, především interleukinu-6, který stimulací hepatocytů vede ke zvýšené produkci C-reaktivního proteinu (CRP). CRP aktivuje klasickou cestou komplement a podílí se na lýze a odstranění poškozených kardiomyocytů. Zatímco ve zdravé populaci se hladina CRP pohybuje od 1,2 do 2,0 mg/l, u pacientů s AKS hodnoty CRP výrazně narůstají s maximem hodnot 2.–4. den od vzniku infarktu myokardu. Maximální hodnoty u pacientů se STEMI léčených konzervativně se pohybovaly v rozmezí 20–250 mg/l, u pacientů se STEMI přední stěny léčených primární PCI byl dokumentován medián vrcholové hodnoty CRP 79 mg/l. Podle doporučených postupů ESC je hodnocení CRP vhodné k časné rizikové stratifikaci pacientů s AKS. U pacientů s NSTEMI jsou vstupní hodnoty CRP > 10 mg/l spojeny s vyšší dlouhodobou mortalitou. U pacientů se STEMI léčenými primární PCI maximální hodnota CRP > 79 mg/l předpovídala negativní remodelaci levé komory. Ve smíšené kohortě pacientů se STEMI/NSTEMI léčenými převážně intervenčně vstupní hodnoty CRP > 22 mg/l zvyšovaly prediktivní hodnotu GRACE risk skóre. Pokud však byla k predikci prognózy využita kromě GRACE skóre i hodnota troponinu a natriuretických peptidů, nepřinášela hodnota CRP informaci navíc. V klinické praxi může být interpretace hladin CRP u pacientů s AKS problematická z hlediska možné koincidující infekce. Řada pacientů v kardiogenním šoku nebo po kardiopulmonální resuscitaci (KPR) má známky systémové zánětlivé reakce a někdy je velmi obtížné rozhodnout, zda se jedná o infekci s nutností zahájení antibiotické terapie. Ve skupině pacientů po KPR představuje hodnota CRP > 180 mg/l velmi pravděpodobnou infekci, ale tato hodnota má malou senzitivitu k detekci infekce. U pacientů v kardiogenním šoku je k detekci infektu přínosnější prokalcitonin než CRP, přičemž běžné jsou hodnoty prokalcitoninu > 2 ng/ml a hodnoty > 10 ng/ml svědčí pro jednoznačnou infekci.
Inflammation plays an important role in the pathophysiology of acute coronary syndrome as well as in the process of atherosclerosis in general. At the moment of myocardial ischaemia, local and systemic inflammatory reaction is amplified; in ischaemic myocardium there is increased expression of proinflammatory cytokines, particularly interleukin-6, which mediates C-reactive protein (CRP) production by hepatocytes. CRP activates the complement cascade and thereby contributes to the lysis and removal of damaged cardiomyocytes. Whereas in a healthy population CRP levels range from 1.2 to 2.0 mg /l, in patients with ACS the levels of CRP significantly increase with the peak of 2nd to 4th day from the onset of myocardial infarction. Peak CRP levels ranged from 20 to 250 mg /l in patients with STEMI treated conservatively, the median of peak of CRP levels was 79 mg/l in patients with anterior wall STEMI treated with primary PCI. There is a recommendation of CRP evaluation within the early risk stratification of patients with ACS according to the current ESC guidelines. In patients with NSTEMI, CRP levels > 10 mg/l are associated with increased long‑term mortality. In patients with STEMI treated with primary PCI, CRP levels > 79 mg/l could predict negative left ventricle remodelation. The predictive value of GRACE risk score was improved using CRP, levels > 22 mg/l predicted worse prognosis in patients with either STEMI or NSTEMI treated invasively. However, if also cardiac troponin and natriuretic peptides in addition to GRACE risk score were used, CRP levels were useless in further risk stratification improvement. In clinical practice, in terms of coinciding infection, problems with CRP levels interpretetation can occur as well. Several patients either in cardiogenic shock or after cardiopulmonary resuscitation have signs of systemic inflammatory response, and sometimes it is very difficult to decide whether there is a necessity to iniciate the antibiotic therapy because of infectious cause. In patients after cardiopulmonary resuscitation, CRP levels > 180 mg/l indicate highly probable infection, but with the poor sensitivity. For patients in cardiogenic shock, procalcitonin appears to be more useful for the detection of infection; in this group of patients, procalcitonin levels > 2 ng/ml are common, and levels > 10 ng/ml indicate infection undoubtedly.
- Klíčová slova
- infekční komplikace,
- MeSH
- akutní koronární syndrom * krev patofyziologie MeSH
- biologické markery krev MeSH
- C-reaktivní protein * analýza metabolismus MeSH
- časové faktory MeSH
- infarkt myokardu * krev patofyziologie MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí komplikace MeSH
- lidé MeSH
- prognóza MeSH
- zánět krev patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
BACKGROUND: We aimed to evaluate whether C-reactive protein(CRP)/ Albumin ratio (CAR) performed in the early postoperative period after total laryngectomy could be a predictive factor for the development of pharyngocutaneous fistula (PCF). METHODS: The files of patients with laryngeal squamous cell carcinoma who underwent total laryngectomy between January 2005 and January 2019 were retrospectively reviewed. Patients were divided into two groups: patients with PCF (PCF group) and without (Non-PCF group). CAR values and risk factors were compared between groups. RESULTS: The overall incidence of PCF was 23.2%. There was a statistically significant difference between the two groups in terms of CRP and CAR levels (p = 0.001). The CAR value of 27.05 (sensitivity = 75.0% , specificity 68.2%, area under curve (AUC) = 0.742, 95% confidence interval 0.616-0.868) was determined as a cutoff value to describe the development of fistula in the early postoperative period. In multiple linear regression analysis, there was an independent relationship between presence of PCF and previous RT and CAR value. CONCLUSIONS: CAR, performed in the early postoperative period, may be a new and useful marker for predicting PCF after total laryngectomy.
- MeSH
- C-reaktivní protein metabolismus MeSH
- dospělí MeSH
- kožní píštěl etiologie MeSH
- laryngektomie * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory hrtanu chirurgie MeSH
- nemoci faryngu etiologie MeSH
- pooperační komplikace etiologie MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- sérový albumin metabolismus MeSH
- spinocelulární karcinom chirurgie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Cystatin C je považován za prognostický marker kardiovaskulárních onemocnění. Cílem této prospektivní práce bylo zhodnotit přínos hodnocení cystatinu C v prognostické stratifikaci k predikci nemocniční mortality a závažných nežádoucích kardiálních příhod (major cardiac adverse events, MACE) u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) a porovnat význam cystatinu C s dalšími ukazateli renálních funkcí a skóre GRACE (Global Registry of Acute Coronary Events). Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 659 konsekutivních pacientů (479 mužů, průměrný věk 65 let) s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST léčených primární perkutánní koronární intervencí (PCI). Při přijetí byl proveden standardní laboratorní odběr zahrnující cystatin C, troponin T, N-terminální fragment natriuretického propeptidu typu B (NT-proBNP), další biomarkery renálních funkcí. Schopnost cystatinu C, dalších biomarkerů a skóre GRACE predikovat nemocniční mortalitu a MACE (rekurence akutního koronárního syndromu, iktus, in-stent trombóza, mortalita) byla hodnocena pomocí c-statistiky. Výsledky: Nemocniční mortalita dosáhla 4 % (n = 26), výskyt MACE pak 6,8 % (n = 45). Vstupní hodnota cystatinu C, kreatininu, urey, glomerulární filtrace, troponinu T, NT-proBNP a GRACE byla shledána jako nezávislý prognostický faktor. Sérová koncentrace cystatinu C a hodnota skóre GRACE byla signifikantně vyšší u zemřelých (1,65 ± 0,91 vs. 0,97 ± 0,41 mg/ml; p < 0,001, resp. 138 ± 43 vs. 99 ± 31; p < 0,001). Hodnota plochy pod křivkou (area under the curve, AUC) pro predikci mortality a MACE pro cystatin C a skóre GRACE byla 0,83 a 0,88, respektive 0,66 a 0,72 (vše p < 0,001) s optimální hraniční hodnotou 1,3 mg/ml pro cystatin C a 136 pro skóre GRACE. Hodnota cystatinu C nad mez 1,30 mg/l byla asociována s nejvyšším adjustovaným poměrem šancí (odds ratio, OR) 3,85 (95% interval spolehlivosti 2,36-6,38; p < 0,001) pro nemocniční mortalitu (senzitivita 77 %, specificita 86 %). Kombinace cystatinu C a skóre GRACE nevedla k dalšímu signifikantnímu zlepšení rizikové stratifikace (OR 1,05; 95% interval spolehlivosti 1,04-1,07; p < 0,001). Závěr: Cystatin C byl potvrzen jako prediktor časného výsledku srovnatelný se skóre GRACE u pacientů se STEMI.
Introduction: Cystatin C has been implicated as a prognostic marker in cardiovascular diseases. The aim of prospective study was to evaluate the benefits of measuring cystatin C for prognostic stratification to predict hospital mortality and the rates of major cardiac adverse events (MACE) in ST elevation myocardial infarction (STEMI) patients and to compare cystatin C to other markers of renal function and Global Registry of Acute Coronary Events (GRACE) score. Methods: A total of 659 consecutive patients (479 men, mean age 65 years) from a prospective study on acute STEMI treated by primary percutaneous coronary intervention (PCI) were evaluated. Standard laboratory tests including cystatin C, troponin T, NT-terminal fragment of brain natriuretic peptide (NT-proBNP), markers of renal function were assessed on admission in all patients. Using c-statistic, the ability of cystatin C, other biomarkers and GRACE score to predict hospital mortality and MACE (acute coronary syndrome recurrence, stroke event, definite in-stent thrombosis and mortality) rate was evaluated. Results: All-cause hospital mortality and MACE occurrence were 4% (n = 26), resp. 6.8% (n = 45). Cystatin C, creatinine, urea, glomerular filtration rate, troponin T, NT-proBNP and GRACE on admission were identified as significant prognostic risk markers. Serum cystatin C level and GRACE score were significantly higher in non-survivors (1.65 ± 0.91 vs. 0.97 ± 0.41 mg/mL; p < 0.001, resp. 138 ± 43 vs. 99 ± 31; p < 0.001). The area under the curve (AUC) values for mortality and MACE rate prediction for cystatin C and GRACE score were 0.83 and 0.88, respectively 0.66 and 0.72 (all p < 0.001) with optimal cut-off values of 1.3 mg/mL for cystatin C and 136 for GRACE score. Cystatin C above cut-off > 1.30 mg/L was associated with the highest adjusted odds ratio (OR) 3.85 (95% confidence interval 2.36-6.38; p < 0.001), and predicted in-hospital mortality with 77% sensitivity and 86% specificity. The addition of cystatin C to the GRACE score (OR 1.05, 95% confidence interval 1.04-1.07; p < 0.001) was not significantly associated with improved risk stratification. Conclusions: Cystatin C is a predictor of early outcome comparable with the GRACE score in patients with STEMI.
- MeSH
- cystatin C * fyziologie krev MeSH
- infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * mortalita terapie MeSH
- kardiovaskulární nemoci mortalita MeSH
- koronární angioplastika mortalita statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- prognóza MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinické zkoušky MeSH
1st ed. 238 s.
- Klíčová slova
- vitamin C,
- MeSH
- kyselina askorbová terapeutické užití MeSH
- nádory farmakoterapie MeSH
- vitaminy MeSH
- Konspekt
- Lékařské vědy. Lékařství
- NLK Obory
- onkologie
- MeSH
- angiografie metody MeSH
- C-reaktivní protein krev MeSH
- infarkt myokardu diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nemoci koronárních tepen diagnóza epidemiologie MeSH
- nestabilní angina pectoris diagnóza MeSH
- pacienti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- celotělové počítání MeSH
- dospělí MeSH
- fluorodeoxyglukosa F18 MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- karcinom patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory štítné žlázy patologie MeSH
- oktreotid MeSH
- prospektivní studie MeSH
- radiofarmaka MeSH
- radioisotopová scintigrafie metody MeSH
- radioizotopy india MeSH
- radioizotopy jodu MeSH
- receptory somatostatinu metabolismus MeSH
- senioři MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- tenkojehlová biopsie MeSH
- thyreoglobulin krev MeSH
- tomografie emisní počítačová MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- komentáře MeSH
- souhrny MeSH