Řeč dítěte se nevyvíjí vždy optimálně. Jestliže vznikají již v těhotenství matky, při porodu nebo do jednoho roku věku dítěte určité potíže, jak fyzické, tak psychické, vzniká pravděpodobně možnost poruchy vývoje řeči. Nejdůležitější je sledování vývoje řeči dítěte a při potížích, či odchylkách od normy je vhodné odeslat dítě na odborné vyšetření, i když jeho věk je nižší než pět let.
The speech development in children is not ever optimal. If in the time of gravidity or at the childbirth eventuelly until the child aged of 1 year some concret difficulties however somatic or psychic are seen, a probably possibility of language deficiency could arise. The following of child´s speech development is a thing of most importance. At seen difficulties or abnormities it is suitable to recommend the child to special outfinding however the age of the child is under five years.
- MeSH
- Central Nervous System MeSH
- Child MeSH
- Speech-Language Pathology MeSH
- Stuttering pathology MeSH
- Humans MeSH
- Articulation Disorders pathology MeSH
- Speech Disorders pathology MeSH
- Language Development MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
sv.
- MeSH
- Language MeSH
- Speech MeSH
- Language Development MeSH
- Publication type
- Periodical MeSH
- Conspectus
- Patologie. Klinická medicína
- NML Fields
- logopedie, klinická logopedie
- otorinolaryngologie
Pediatric clinics of North America, ISSN 0031-3955 vol. 54, no. 3, June 2007
xiii, 426-650 s. : il., tab. ; 24 cm
- MeSH
- Autistic Disorder MeSH
- Child MeSH
- Dyslexia etiology therapy MeSH
- Epidemiologic Factors MeSH
- Genetic Predisposition to Disease MeSH
- Child Development Disorders, Pervasive MeSH
- Socioeconomic Factors MeSH
- Language Development Disorders etiology therapy MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Publication type
- Collected Work MeSH
- Conspectus
- Pediatrie
- NML Fields
- pediatrie
- psychiatrie
Přehledová studie se věnuje tématu opožděného vývoje jazykových schopností (dále OVJ), který představuje rané opoždění v jazykovém vývoji. Toto rané opoždění může být symptomem některých neurovývojových poruch (nejčastěji poruchy autistického spektra, vývojové poruchy intelektu, vývojové poruchy jazyka a vývojové poruchy učení), nebo může v průběhu vývoje spontánně vymizet. Druhá varianta vývojové trajektorie se v komunitě českých klinických logopedů označuje jako OVJ prostý. V českém prostředí je na jedné straně upozorňováno na nadužívání tohoto termínu, na druhé straně zde postrádáme informace, které by danou kategorii jasněji ohraničily a vymezily situace, kdy můžeme označovat potíže v jazykovém vývoji tímto termínem. Tato studie proto podává přehled dosavadních poznatků, díky nimž můžeme vymezit kvalitu jazykových obtíží a věkové rozmezí, které lze k OVJ vztahovat. Dále na podkladě zahraničních výzkumů informuje o prevalenci, etiologii a diagnostice OVJ a jeho vztahu k neurovývojovým poruchám. Jsou zde popsány také konkrétní diagnostické postupy pro identifikaci OVJ v raném věku a pro odlišení OVJ prostého od OVJ doprovázejícího neurovývojové poruchy. Zvláštní prostor je v tomto směru věnován vývojové poruše jazyka v souvislosti s diagnostickými markery, které představují spolehlivý nástroj diferenciální diagnostiky, což je doloženo i řadou longitudinálních studií.
The review study focuses on the topic of language delay (LD), which represents an early delay in language development. This early delay may be a symptom of certain neurodevelopmental disorders (autism spectrum disorders, developmental intellectual disabilities, developmental language disorders, developmental learning disorders) or may spontaneously disappear during development. The second variant of the developmental trajectory is referred to in the Czech clinical speech therapy community as simple language delay. In the Czech environment, on the one hand, the overuse of this term is pointed out; on the other hand, there is a lack of information that would more clearly delimit the category and define the situations in which we can use this term to refer to difficulties in the language development. Therefore, this study provides an overview of the existing knowledge that allows us to define the quality of language difficulties and the age range that can be related to the LD. It also reports on the prevalence, aetiology and diagnosis of LD and its relationship to neurodevelopmental disorders based on international research. It also describes specific diagnostic procedures for identifying LD in early life and for distinguishing simple LD from LD accompanying neurodevelopmental disorders. A special section of the text is devoted to developmental language disorders in the context of diagnostic markers that represent a reliable tool for differential diagnosis, as evidenced by longitudinal studies.
Vývojové poruchy řeči jsou v odborné literatuře definovány nejednotně. O dětech s obtížemi při osvojování si mateřské řeči se referuje jako o dětech, které mají vývojovou afázii, vývojovou dysfázii, opožděnou řeč, specifickou vývojovou poruchu řeči a nejvíce specifické řečové postižení. Termín, který se nejčastěji používá, je SLI – specific language impairment. Sledování vývojových poruch řeči je zaměřeno na děti s vážnými problémy s rozuměním řeči, kdy je snaha zjistit, do jaké míry jsou tyto obtíže sluchové či jazykové. Hledají se souvislosti mezi vadnou řečovou produkcí a abnormální řečovou percepcí. V centru vývojové poruchy je zhoršené sluchové vnímání. V posledních letech se vývojové poruchy řeči řadí i mezi poruchy centrálního sluchového zpracování zvukových signálů (CAPD – central auditory processing disorder). Na našem pracovišti používáme tradiční dělení podle Nováka na vývojovou dysfázii, vývojovou dysarthrii a kombinované formy vývojových poruch řeči, i když se nabízí termín porucha zpracování řečového signálu.
The more varied and inconsistent is the terminology that we use to refer to developmental language disorders. Children with unexplained difficulties in language acquisition have been variously referred to as having developmental aphasia, developmental dysphasia, delayed language, developmental language disorder, and, most recently, specific language impairment. The term that is usually preferred in contemporary research is SLI (specific language impairment). Some studies have focused on children with severe comprehension problems, asking how far their difficulties are auditory of linguistic. Others have concentrated on looking for a link between defective speech production and abnormal speech perception. However the identification of speech sounds appears to be a problem for all these groups. At the heart of SLI there is an impairment of auditory perception. In recent years developmental language disorders have ordered between CAPD – central auditory processing disorder. Central auditory deficits (impairment for the acquisition of auditory symbols) coexist with difficulties in children with specific language impairment. In our phoniatric department we use traditional classification sec. prof. Novak (developmental dysphasia and dysarthria and combination of both disorders).
- MeSH
- Auditory Diseases, Central physiopathology MeSH
- Child MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Classification MeSH
- Humans MeSH
- Speech Disorders classification physiopathology MeSH
- Auditory Perceptual Disorders physiopathology MeSH
- Language Development Disorders classification physiopathology MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
Cíl. Práce informuje o standardizaci stručného rodičovského dotazníku pro screening vývoje slovní zásoby u dětí ve věku 16 až 42 měsíců, který umožní zachytit rané příznaky opožděného nebo narušeného jazykového vývoje. Metoda zjišťuje znalost 40 slov u dětí a dotazuje se, zda děti slovo používají a zda mu rozumějí. Soubor. Standardizace byla provedena na souboru 1047 dětí (535 chlapců), který byl demograficky různorodý a byl získán na různých místech ČR. Analýza. Vývojové normy a růstové křivky byly vypočteny metodou zobecněných aditivních lineárních modelů. K ověření vlivů různých demografických faktorů na zjištěné skóry byla použita lineární regrese. Výsledky. Získané normy odpovídají očekáváním co do růstu naměřené slovní zásoby s věkem. Dívky vykazují významně vyšší skóry než chlapci, jak v produkci, tak v porozumění. Byly nalezeny statisticky významné, ale poměrně slabé vztahy mezi skórem v porozumění a vzděláním matky, resp. velikostí sídla. Omezení. Metoda se opírá o rodičovské výpovědi, což může přispívat ke snížené spolehlivosti. V této studii nebyla empiricky zjišťována souběžná validita s dalšími metodami.
Goal. The paper reports on a standardization of a short parent-report screening tool for quick assessment of vocabulary in children aged 16 to 42 months. The tool should capture the early signs of a delayed or disrupted language development. The method asks for children's use and comprehension of 40 words. Participants. The tool was standardized on a group of 1047 children (535 boys) that was demographically diverse and was obtained in different regions of the Czech Republic. Analysis. Developmental norms and growth curves were calculated using generalized additive linear models. Linear regression was used to test the effects of various demographic factors on the scores. Results. The norms correspond to the expectations about the growth of vocabulary with age. Girls show statistically significant advantages in both production and comprehension. Statistically significant but weak relations were found between comprehension scores on one hand, and maternal education and population size of the hometown on the other. Limitations. The method is based on parent reports, which may result in lower reliability. This norming study has not directly assessed concurrent validity with other methods.
Hlavním cílem příspěvku je uvedení do problematiky vývoje sebeobrazu (Self) u dětí s vývojovou dysfázií. Abychom lépe pochopili emoční prožívání a modifikace kontaktu ve vývoji Self u dětí, které jsou limitovány aberantním neurobiologickým zráním, uvádíme i stručný teoretický základ vývojových teorií a attachmentu. Pokud v klinicko-logopedické praxi chceme maximalizovat efektivitu terapeutického působení, je nasnadě pohlížet a reagovat na dítě jako na celostní bytost, která má vlastní prožívání, uvědomování, potřeby a patří do konkrétního rodinného systému. Podpoříme tím interpersonální vztahování, pocit bezpečí a sebeuvědomování. Kvalitním kontaktem dítě-terapeut můžeme nejen zvýšit motivovanost dítěte pro vzájemnou spolupráci, ale také stimulovat seberegulaci a přiměřeně zdravý vývoj Self.
The contribution introduces into the self-image (Self) development in children with specific language impairment. A brief survey of the developmental theories and attachment theory is also provided in order to understand better the emotional experience and contact modification in the Self development in children that are limited by aberrant neurobiological maturing. If one aims at maximizing an effect of clinical speech therapy, it is natural to perceive and reflect a child as a holistic personality with its own experience, needs etc. and belongs to a given family system. Such approach supports interpersonal relationship, feeling of safety and self-awareness. Good contact between a child and a speech therapist may increase not only child's motivation for mutual collaboration, but also stimulate self-regulation mechanism and proportionately health development of Self.
Cílem tohoto sdělení je informovat praktické lékaře pro děti a dorost o možnostech podpory vývoje řeči a jazykových schopností prostřednictvím rodičů. Při vývoji řeči a jazykových schopností dítěte zastávají značnou roli rodiče. V článku jsou představeny některé z komunikačních strategií, které podporují vývoj řeči a jazykových schopností dětí.
The aim of this communication is to inform general practitioners for children and adolescents about the possibilities of supporting the development of speech and language skills through parents. Parents play a significant role in the development of a child's speech and language skills. The article presents some of the communication strategies that support the development of children's speech and language skills.
- MeSH
- Child MeSH
- Communication MeSH
- Humans MeSH
- Parents MeSH
- Language Development * MeSH
- Language Development Disorders * prevention & control therapy MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Terminologie, kterou používáme při rozdělování poruch dětské řeči, je nejednotná a variabilní. Prof. Seeman v 50. letech zařazoval tyto děti do několika skupin, které jsou v přehledu uvedeny. Jeho největším zájmem byly poruchy řeči s hlavním symptomem opožděného vývoje řeči a koktavost. S vývojem moderních metod vyšetření a rehabilitace se měnila i klasifikace poruch řeči u dětí. Článek podává přehled o jednotlivých skupinách diagnóz, které se v současné době používají. Klíčová slova: Seeman, poruchy dětské řeči, moderní klasifikace.
The is more varied and inconsistent terminology that we use to refer to speech-language disorders in childhood. Professor Seeman divided these children to several groups which are demonstrated. At the heart of his interest were disorders with the main symptom of delayed speech development and stuttering. The classification of speech-language disorders was changed with development of modern methods of diagnostics and rehabilitation in children. The article brings over view of actual situation in terminology of speech-language disorders. Key words: Seeman, speech-language disorders in childhood, actual classification.
- MeSH
- Aphasia MeSH
- Autistic Disorder MeSH
- Child Language MeSH
- Child MeSH
- Dysarthria MeSH
- Speech-Language Pathology MeSH
- Stuttering MeSH
- Humans MeSH
- Literature MeSH
- Intellectual Disability MeSH
- Otolaryngology * history MeSH
- Speech Disorders * classification MeSH
- Terminology as Topic MeSH
- Language Development MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
