Anti-N-methyl D-aspartate receptor (anti-NMDAR) encephalitis is an autoimmune disorder characterized by IgG antibodies targeting NMDAR. The prevalence is remarkably higher in women and some develop the condition during pregnancy. While immunotherapies have shown good outcomes for pregnant mothers and their infants, the impact on early neurodevelopment remains elusive. This study investigates the effects of anti-NMDAR antibody on the development of primary cortical cultures. Anti-NMDAR antibody was administered to the cultures at day in vitro 5 for the following 5 days to assess dendritic branching and arbor complexity, and at day in vitro 14 for measuring the expression of brain-derived neurotrophic factor (BDNF) and synaptic proteins. Immature cultured neurons treated with anti-NMDAR antibody exhibited impaired dendritic branching and arbor complexity. Interestingly, BDNF expression was unaffected in mature neurons. Additionally, GluN1 expression, a mandatory NMDAR subunit, was significantly reduced, while no significant alterations were observed in PSD-95, gephyrin and synaptophysin expression. These findings shed light on the structural and synaptic impacts of anti-NMDAR antibody on immature neurons, providing evidence for their consequences in early neuronal development.
- MeSH
- Dendrites * drug effects metabolism MeSH
- Rats MeSH
- Cells, Cultured MeSH
- Membrane Proteins metabolism immunology MeSH
- Brain-Derived Neurotrophic Factor * metabolism MeSH
- Neurons * metabolism drug effects MeSH
- Disks Large Homolog 4 Protein metabolism MeSH
- Nerve Tissue Proteins immunology metabolism MeSH
- Receptors, N-Methyl-D-Aspartate * immunology MeSH
- Synaptophysin metabolism MeSH
- Carrier Proteins MeSH
- Animals MeSH
- Check Tag
- Rats MeSH
- Female MeSH
- Animals MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
N-methyl-D-aspartátový receptor je ve vztahu ke schizofrenii v posledních dvou dekádách značně studován. Ukazuje se, že dysfunkce glutamatergního systému je komplexním jevem, a tak je namístě zavzít do studia NMDAR také další molekuly spojené s těmito receptory, jako jsou proteiny postsynaptické density (PSD). V naší práci jsme u potkanů pomocí antisense oligodeoxynukleotidů (aODN) ovlivňovali expresi NRl, NR2A a NR2B podjednotek NMDAR, a to každou zvlášť, nebo v kombinacích. U takto ovlivněných zvířat jsme hodnotili prepulzní inhibici akustické úlekové reakce (PPI) a v hipokampech pak expresi jednotlivých podjednotek NMDAR a také expresi PSD proteinů. Mezi skupinami jsme našli signifikantní rozdíl v expresi PSD-95 a NRl. Aplikace aODN (NR2A, NR2B) byla spojena s významným poklesem PSD-95. PPI a exprese NR2A, NR2B a PSD-93 se v souvislosti s aplikací aÓDN významně nelišily.
N-methyl-D-aspartate receptor is widely examined in schizophrenia-related studies for last two decades. It has been shown that the glutamater- gic system dysfunction is a complex phenomenon and so it might be important to focus the studies not only on NMDAR but also on associated molecules like proteins of postsynaptic density (PSD). In our work, using it separately or in combination, antisense oligodeox ynucleotide (aODN) for NR1, NR2A and NR2B subunit of NMDAR, we affected expression of these proteins in rat hippocampus. We assessed prepulse inhi bition of acoustic startle reaction (PPI) in rats and protein expression of NMDAR subunits and expression of PSD proteins. There were significant differences in expression of PSD-95 and NR1 between groups. Application of aODN (NR2A, NR2B) was associated with a significant decrease of PSD-95. PPI and expression of NR2A, NR2B and PSD-93 were not changed after aODN application.
- Keywords
- prepulzní inhibice akustického úleku, antisence oligodeoxynukleotidy pro NMDA-NR1/NR2 podjednotky, PSD proteiny, NMDA receptor,
- MeSH
- Financing, Organized MeSH
- Hippocampus physiology physiopathology drug effects MeSH
- Protein Interaction Domains and Motifs genetics drug effects MeSH
- Rats MeSH
- Animals, Laboratory MeSH
- Models, Animal MeSH
- Oligodeoxyribonucleotides genetics MeSH
- Rats, Wistar MeSH
- Receptors, N-Methyl-D-Aspartate physiology genetics MeSH
- Schizophrenia genetics physiopathology MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Reflex, Startle physiology genetics drug effects MeSH
- Animals MeSH
- Check Tag
- Rats MeSH
- Animals MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
U třetiny pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) se rozvine klinicky významná deprese (PSD). Vyšší riziko je u pacientů s depresivní poruchou v anamnéze, rozsáhlejší CMP a výraznějším narušením motorických a kognitivních funkcí. S ohledem na spojení mezi PSD a vyšší mortalitou, horším výsledným fungováním a úrovní motorického a kognitivního postižení, je včasné rozpoznání PSD a její léčba zásadní krok v péči o pacienty po CMP. Dosavadní studie naznačují jak účinnost antidepresiv (AD) v léčbě PSD, tak efekt na celkové fungování včetně zlepšení motorického deficitu, podobně se AD jeví jako potenciálně použitelná preventivní intervence. První volbou zůstávají AD skupiny SSRI, je však nutno počítat s iniciálními nežádoucími účinky a možnými lékovými interakcemi a reflektovat možné zvýšené riziko krvácivých příhod. Jiná antidepresiva jsou buď spojena s vyššími riziky (tricyklická AD) nebo nejsou dostatečně prověřena (novější AD). Vzhledem k dobrému bezpečnostnímu profilu, účinnosti u starších osob a efektu na kognitivní funkce se zajímavou alternativou k SSRI jeví vortioxetin. Psychosociální intervence, minimálně zaměřené na edukaci o PSD, podpoře pečovatelů a zvyšování adherence k léčbě jsou nedílnou součástí intervencí a v kombinaci s AD zvyšují šanci na uspokojivý výsledek. Stimulační metody jsou aktuálně rezervované pro závažné případy PSD nebo jako alternativa AD, nicméně důkazy o účinnosti (a u ECT bezpečnosti) jsou limitované.
One third of stroke survivors develop a clinically significant depression (poststroke depression, PSD). A higher risk is in patients with a history of depressive disorder, a more severe stroke and a more pronounced impairment of motor or cognitive functions. Given the link between PSD and higher mortality, worse outcomes, and a more pronounced motor and cognitive impairment, early recognition of PSD and its treatment is a crucial step in a care after stroke. Previous studies suggest the efficacy of antidepressants (ADs) in both the treatment of PSD and the effect on daily functioning including alleviation of motor impairment, and a possible usefulness of ADs for prophylaxis of PSD. SSRIs remain the first choice in PSD, but initial side effects, drug interactions, and the possible increased risk of bleeding events should be considered. Other ADs are either associated with higher risks (tricyclic ADs) or have not sufficiently proven their effect (newer AD) in PSD. Among them, vortioxetine seems to be an interesting alternative to SSRIs due to its good safety profile, efficacy in the elderly, and an effect on cognitive function. Psychosocial interventions providing at least an education about PSD, a support for caregivers, and strategies to improve adherence to treatment should be an integral part of collaborative care intervetions to improve treatment outcome. Stimulation methods are currently reserved for severe PSD cases or as an alternative to ADs, but evidence of efficacy (and of a safety concern in ECT) is limited.
- MeSH
- Antidepressive Agents therapeutic use MeSH
- Stroke * complications MeSH
- Depression diagnosis complications therapy MeSH
- Depressive Disorder * diagnosis complications therapy MeSH
- Electroconvulsive Therapy MeSH
- Humans MeSH
- Psychiatric Status Rating Scales MeSH
- Psychosocial Intervention MeSH
- Selective Serotonin Reuptake Inhibitors therapeutic use MeSH
- Vortioxetine pharmacology adverse effects therapeutic use MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
U třetiny pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) se rozvine klinicky významná deprese (PSD). Vyšší riziko je u pacientů s depresivní poruchou v anamnéze, rozsáhlejší CMP a výraznějším narušením motorických a kognitivních funkcí. S ohledem na spojení mezi PSD a vyšší mortalitou, horším výsledným fungováním a úrovní motorického a kognitivního postižení, je včasné rozpoznání PSD a její léčba zásadní krok v péči o pacienty po CMP. Dosavadní studie naznačují jak účinnost antidepresiv (AD) v léčbě PSD, tak efekt na celkové fungování včetně zlepšení motorického deficitu, podobně se AD jeví jako potenciálně použitelná preventivní intervence. První volbou zůstávají AD skupiny SSRI, je však nutno počítat s iniciálními nežádoucími účinky a možnými lékovými interakcemi a reflektovat možné zvýšené riziko krvácivých příhod. Jiná antidepresiva jsou buď spojena s vyššími riziky (tricyklická AD) nebo nejsou dostatečně prověřena (novější AD). Vzhledem k dobrému bezpečnostnímu profilu, účinnosti u starších osob a efektu na kognitivní funkce se zajímavou alternativou k SSRI jeví vortioxetin. Psychosociální intervence, minimálně zaměřené na edukaci o PSD, podpoře pečovatelů a zvyšování adherence k léčbě jsou nedílnou součástí intervencí a v kombinaci s AD zvyšují šanci na uspokojivý výsledek. Stimulační metody jsou aktuálně rezervované pro závažné případy PSD nebo jako alternativa AD, nicméně důkazy o účinnosti (a u ECT bezpečnosti) jsou limitované.
One third of stroke survivors develop a clinically significant depression (poststroke depression, PSD). A higher risk is in patients with a history of depressive disorder, a more severe stroke and a more pronounced impairment of motor or cognitive functions. Given the link between PSD and higher mortality, worse outcomes, and a more pronounced motor and cognitive impairment, early recognition of PSD and its treatment is a crucial step in a care after stroke. Previous studies suggest the efficacy of antidepressants (ADs) in both the treatment of PSD and the effect on daily functioning including alleviation of motor impairment, and a possible usefulness of ADs for prophylaxis of PSD. SSRIs remain the first choice in PSD, but initial side effects, drug interactions, and the possible increased risk of bleeding events should be considered. Other ADs are either associated with higher risks (tricyclic ADs) or have not sufficiently proven their effect (newer AD) in PSD. Among them, vortioxetine seems to be an interesting alternative to SSRIs due to its good safety profile, efficacy in the elderly, and an effect on cognitive function. Psychosocial interventions providing at least an education about PSD, a support for caregivers, and strategies to improve adherence to treatment should be an integral part of collaborative care intervetions to improve treatment outcome. Stimulation methods are currently reserved for severe PSD cases or as an alternative to ADs, but evidence of efficacy (and of a safety concern in ECT) is limited.
- MeSH
- Acute Disease MeSH
- Antidepressive Agents * adverse effects therapeutic use MeSH
- Stroke * drug therapy complications therapy MeSH
- Chemoprevention MeSH
- Depression * epidemiology etiology drug therapy prevention & control MeSH
- Depressive Disorder * epidemiology etiology drug therapy prevention & control MeSH
- Electroconvulsive Therapy methods MeSH
- Drug Interactions MeSH
- Humans MeSH
- Mass Screening methods MeSH
- Psychotherapy MeSH
- Risk Factors MeSH
- Secondary Prevention MeSH
- Selective Serotonin Reuptake Inhibitors * adverse effects therapeutic use MeSH
- Vortioxetine adverse effects therapeutic use MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Příspěvek představuje program Paralympijský školní den (PŠD) jako formu vzdělávání žáků a učitelů základních škol. Cílem PŠD je změna postojů žáků a učitelů základních škol k osobám s postižením. Využíváme při tom prvků projektového vyučování a zážitkové pedagogiky. Nabízíme participantům osobní zkušenost se sporty osob s tělesným a zrakovým postižením s akcentem na sociálně-psychologické aspekty. Představujeme zde PŠD jako možný prostředek pro ovlivnění vybraných výstupů a kompetencí ve vztahu k Rámcovému vzdělávacímu programu. Program je součástí projektu Podpora integrace dětí s tělesným postižením ve školní tělesné výchově prostřednictvím CENTRA APLIKOVANÝCH POHYBOVÝCH AKTIVIT, který je podporován Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky.
The work introduce the program Paralympic school day (PSD) as the form of education for pupils and teacher too. The aim of PSD is to change the attitudes of pupils and teacher toward people with special needs. This program is to introduce the concept of PSD as well as our experience with numerous Paralympic School Days organized at elementary schools and high schools in past three years. Program is included in the project Podpora integrace dětí s tělesným postižením ve školní tělesné výchově prostřednictvím CENTRA APLIKOVANÝCH POHYBOVÝCH AKTIVIT, which is suported by European social fund and the budget of Czech republic.
Cíl: Cílem této studie bylo zkoumat neuroanatomické charakteristiky cerebrovaskulárního tepenného systému a hodnocení deprese po cévní mozkové příhodě při obstrukčním cerebrovaskulárním onemocnění postihujícím přední (vnitřních karotid) a zadní tepenné povodí (vertebrobazilární). Materiál a metody: Do studie uspořádané s cílem posoudit korelaci mezi možnými rizikovými faktory a incidencí deprese po cévní mozkové příhodě (poststroke depression, PSD) bylo zařazeno 105 pacientů s PSD. Jednalo se o 58 (55,2 %) žen a 47 (44,8 %) mužů průměrného věku 61,3 ± 10,2 roku. Zaznamenávaly se demografické údaje, komorbidity a neurologické symptomy. Zkoumala se korelace PSD s následujícími faktory: strana postižení a konkrétní oblast vzniku cévní mozkové příhody. Ke klasifikaci účinků poškození mozku se používala stupnice Disability Rating Scale. Kognitivní stav se hodnotil pomocí krátkého testu kognitivních funkcí (Mini Mental State Examination, MMSE). Diagnóza deprese se stanovovala s použitím kritérií DSM-III-R. Jako nástroje pro stanovení závažnosti deprese se používaly Hamiltonova posuzovací stupnice deprese (Hamilton Depression Scale) se 17 položkami a Beckova stupnice deprese (Beck Depression Scale) s 21 položkami během prvního měsíce po cévní mozkové příhodě. Výsledky: Většina pacientů (81,9 %) měla klinické rizikové faktory jako hypertenzi, diabetes mellitus a ischemickou chorobu srdeční. Hypertenze jako hlavní rizikový faktor byla přítomna u 64,8 % pacientů. Kuřáctví v anamnéze uvedlo 60,9 % pacientů. Průměrná hodnota zdravotního postižení byla 2,9 ± 1,2 u 55 pacientů bez PSD a 3,7 ± 1,1 u 50 pacientů s PSD (p < 0,05). Průměrná hodnota na stupnici MMSE činila 27,4 ± 1,5 u 55 pacientů bez deprese po cévní mozkové příhodě a 24,7 ± 2,3 u 50 pacientů s depresí po cévní mozkové příhodě (p < 0,05). U 70 pacientů bylo dominantní postižení karotického tepenného systému (vnitřní karotidy) a u 35 dominantní postižení vertebrobazilárního tepenného systému. Při srovnání obou pohlaví podle převládající oblasti postižení (předního nebo zadního) byly okluzivní léze zjištěny na systému karotid u 40 žen (38,1 %) a 30 (28,6 %) mužů, zatímco okluzivní léze vertebrobazilárního systému byly nalezeny u 18 žen (17,1 %) a 17 mužů (16,2 %). Mezi podskupinami nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly. Závěr: Naše studie nepotvrdila jakoukoli souvislost mezi depresí po cévní mozkové příhodě a oblastí léze na mozku. Další výzkum se musí zaměřit na klinické a neuroanatomické projevy umožňující popsat vztah mezi PSD a oblastí léze.
Objective: The aim of this study was to investigate the neuroanatomic feature of cerebrovascular circulation and the rating of poststroke depression in obstructive cerebrovascular disease involving anterior (internal carotid) and posterior (vertebrobasilar) systems. Materials and methods: One hundred and five patients with poststroke depression (PSD), 58 (55.2%) women and 47 (44.8%) men, mean age 61.3±10.2 years were enrolled in the study for correlation between potential risk factors and the incidence of poststroke depression (PSD). Demographic data, comorbidities and neurological symptoms were recorded. The correlations of the PSD with the factors: the side and site of brain infarcts, and the origin of cerebral circulation site were investigated. Disability Rating Scale was used to rate the effects of cerebral injury. Mini Mental State Examinations were applied to evaluate the cognitive state. Depression was diagnosed using DSM-III-R criteria. To measure the severity of depression, 17-item Hamilton Depression Scale and 21-item Beck Depression Scale were used within the first month of stroke. Results: Most of the patients (81.9%) had clinical risk factors as hypertension, diabetes mellitus, ischemic heart disease. Hypertension was identified in 64.8% of the patients as the major risk factor. Smoking history was reported by 60.9% of the patients. The mean disability rating scale was 2.9±1.2 in 55 patients without PSD and 3.7±1.1 in 50 patients with PSD (p <0.05). The mean Mini Mental State Examination (MMSE) was found 27.4±1.5 in 55 patients without poststroke depression, and 24.7±2.3 in 50 patients with poststroke depression (p <0.05). Seventy patients had anterior (internal carotid) circulation system and 35 patients had posterior (vertebrobasilar) circulation system dominantly. Comparing with the patient's gender according to anterior or posterior system dominancy, 40 female (38.1%) and 30 (28.6%) male patients suffered from internal carotid system occlusive lesions and 18 female (17.1%) and 17 male (16.2%) patients suffered from vertebrobasilar system occlusive lesions. There was no statistically signifi cant differences between the subgroups. Conclusion: Our study did not confi rm any association between depression after stroke and brain lesion location. Future efforts should aim to enhance clinical and neuroanatomical studies for investigating the relationship between PSD and lesion location.
- MeSH
- Carotid Arteries pathology MeSH
- Arteries pathology MeSH
- Cerebrovascular Disorders * complications pathology MeSH
- Stroke complications pathology MeSH
- Depression * diagnosis epidemiology etiology MeSH
- Cardiovascular System pathology MeSH
- Comorbidity MeSH
- Correlation of Data MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Brain pathology MeSH
- Psychiatric Status Rating Scales MeSH
- Heart Disease Risk Factors MeSH
- Risk Factors MeSH
- Aged MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Severity of Illness Index MeSH
- Mental Status and Dementia Tests MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Clinical Study MeSH
U třetiny pacientů přeživších cévní mozkovou příhodu se rozvine deprese (post-stroke depression, PSD), která má negativní dopad na mortalitu, míru postižení a celkovou prognózu. Časné zahájení podávání antidepresiv (AD) by tak mohlo předejít rozvoji deprese, a tím (či současně) zlepšit prognózu pacientů i v dalších oblastech postižení. Série recentních multicentrických studií s fluoxetinem však neukazují účinnost ani v předcházení deprese, ani dalších klinických ukazatelích. Profylaktické podávání antidepresiv se tak v současnosti jeví jako neodůvodněné. V léčbě již rozvinuté deprese je i nadále podávání AD (SSRI jako první volba) indikováno a dosavadní studie ukazují středně významný účinek, velké a dlouhodobé studie jasně dokládající účinnost a bezpečnost AD nicméně dosud chybí. Souběžně rostoucí zájem o neurostimulační a psychosociální intervence tak naznačují trend k multimodální léčbě PSD.
One-third of stroke survivors develop post-stroke depression (PSD), which has a negative impact on mortality, degree of disability, and overall prognosis. Hence, early initiation of antidepressants (ADs) could prevent the development of depression and (or at the same time) improve the post-stroke recovery. However, a series of recent multicenter studies do not demonstrate the efficacy of fluoxetine either in preventing depression or in other clinical indicators. Thus, the prophylactic indication of antidepressants currently lacks evidence. In the treatment of post-stroke depression, ADs (SSRI as the first choice) are still indicated, and studies to date have shown a moderate effect. However, large and long-term studies clearly demonstrating the efficacy and safety of ADs are still lacking. In addition, the growing interest in neurostimulation and psychosocial interventions indicates a trend toward a multimodal approach to PSD treatment.
- MeSH
- Antidepressive Agents therapeutic use MeSH
- Stroke complications MeSH
- Depression * drug therapy complications prevention & control MeSH
- Fluoxetine therapeutic use MeSH
- Clinical Trials as Topic MeSH
- Humans MeSH
- Primary Prevention methods MeSH
- Selective Serotonin Reuptake Inhibitors therapeutic use MeSH
- Vascular Depression drug therapy complications prevention & control MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
U třetiny pacientů přeživších cévní mozkovou příhodu se rozvine deprese (post-stroke depression, PSD), která má negativní dopad na mortalitu, míru postižení a celkovou prognózu. Časné zahájení podávání antidepresiv (AD) by tak mohlo předejít rozvoji deprese, a tím (či současně) zlepšit prognózu pacientů i v dalších oblastech postižení. Série recentních multicentrických studií s fluoxetinem však neukazují účinnost ani v předcházení deprese, ani dalších klinických ukazatelích. Profylaktické podávání antidepresiv se tak v současnosti jeví jako neodůvodněné. V léčbě již rozvinuté deprese je i nadále podávání AD (SSRI jako první volba) indikováno a dosavadní studie ukazují středně významný účinek, velké a dlouhodobé studie jasně dokládající účinnost a bezpečnost AD nicméně dosud chybí. Souběžně rostoucí zájem o neurostimulační a psychosociální intervence tak naznačují trend k multimodální léčbě PSD.
One-third of stroke survivors develop post-stroke depression (PSD), which has a negative impact on mortality, degree of disability, and overall prognosis. Hence, early initiation of antidepressants (ADs) could prevent the development of depression and (or at the same time) improve the post-stroke recovery. However, a series of recent multicenter studies do not demonstrate the efficacy of fluoxetine either in preventing depression or in other clinical indicators. Thus, the prophylactic indication of antidepressants currently lacks evidence. In the treatment of post-stroke depression, ADs (SSRI as the first choice) are still indicated, and studies to date have shown a moderate effect. However, large and long-term studies clearly demonstrating the efficacy and safety of ADs are still lacking. In addition, the growing interest in neurostimulation and psychosocial interventions indicates a trend toward a multimodal approach to PSD treatment.
- MeSH
- Antidepressive Agents therapeutic use MeSH
- Stroke * psychology MeSH
- Depression * drug therapy prevention & control MeSH
- Fluoxetine therapeutic use MeSH
- Serotonin and Noradrenaline Reuptake Inhibitors therapeutic use MeSH
- Clinical Studies as Topic MeSH
- Humans MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Cíl: Porovnat výsledky modrožluté perimetrie u pacientů s diabetem bez retinopatie a zdravých osob a zjistit, zda je možné pomocí této metody detekovat narušení funkce sítnice u pacientů s diabetem ještě před manifestací morfologických změn. Sledován byl rovněž vliv délky trvání a dlouhodobé kompenzace diabetu na parametry zorného pole. Metodika: Studovaný soubor tvořilo 22 pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu bez diabetické retinopatie, kontrolní soubor čítal 21 zdravých osob. Modrožlutá perimetrie byla provedena na přístroji Humphrey Field Analyzer (model HFA 860, výrobce Carl Zeiss Meditec), program 24-2 v režimu SITA SWAP. U pacientů ve studovaném souboru byla zaznamenána délka trvání diabetu a hodnota glykovaného hemoglobinu (HbA1c). Porovnání indexu MD (mean deviation) a PSD (pattern standard deviation) mezi oběma skupinami bylo provedeno pomocí neparametrického Mann-Whitneyho testu. Vztah mezi indexy zorného pole, délkou trvání diabetu a glykovaným hemoglobinem byl hodnocen pomocí Spearmanova neparametrického koeficientu korelace. Výsledky: Průměrná hodnota indexu MD byla ve studovaném souboru -3,64 ±3,66 dB, ve skupině kontrolní -1,48 ±2,12 dB, hodnoty ve studovaném souboru byly statisticky významně nižší (p < 0,05). Index PSD činil ve studovaném souboru v průměru 2,92 ±1,04 dB, v kontrolním souboru 2,23 ±0,33 dB, rozdíl byl opět statisticky významný (p < 0,05). Průměrně se pacienti ve studovaném souboru léčili s diabetem 17 ±9,4 let, hodnota HbA1c činila v průměru 60,64 ±6,63 mmol/mol. Statisticky významná korelace byla zjištěna pouze mezi indexem PSD a hodnotou glykovaného hemoglobinu (p > 0,05). Korelace mezi parametry zorného pole a délkou trvání diabetu nebyla statisticky významná. Závěr: Nižší citlivost sítnice na osvit ve studovaném souboru může být interpretována jako známka neuroretinální dysfunkce v časných stádiích retinopatie. Vztah mezi indexy zorného pole a délkou trvání diabetu či jeho kompenzací nebyl prokázán.
Aim: To compare the results of short-wavelength automated perimetry (SWAP) in diabetic patients without retinopathy and healthy subjects and show if it is possible to detect an abnormal function of the retina in diabetic patients before vascular changes on the retina develop. Further, the effect of diabetes duration and long-term glycaemic control on the visual field was examined. Methods: The study group included 22 patients with diabetes type 1 or 2, without any signs of retinopathy. The control group consisted of 21 healthy subjects. Short-wavelength automated perimetry was performed on the Humphrey Field Analyzer (HFA 860, Carl Zeiss Meditec), SITA SWAP, 24-2 test. In diabetic patients, the duration of diabetes and the level of glycohemoglobin (HbA1c) was registered. The visual field indices MD (mean deviation) and PSD (pattern standard deviation) were compared between both groups by the Mann-Whitney test. The correlation between the visual field indices, HbA1c and duration of diabetes was assessed by the Spearman correlation coefficient. Results: The mean value of MD in the study and control group was -3.64±3.66 dB and -1.48±2.12 dB respectively, the values in the study group were significantly lower (p < 0.05). Mean PSD in the study group was 2.92±1.04 dB and 2.23±0.33 dB in the control group, again the difference was statistically significant (p < 0.05). Patients in the study group suffered from diabetes for 17±9.4 years in average. The mean value of HbA1c in the study group was 60.64±16.63 mmol/mol. A significant correlation was found only for PSD and HbA1c (p > 0.05). The duration of diabetes had no effect on either of the visual field indices. Conclusion: Short-wavelength sensitivity of retina seems to be affected in diabetic patients without clinically significant retinopathy suggesting a neuroretinal impairment at early stages of the retinopathy. We found no association between the visual field and the control or duration of diabetes.
- Keywords
- modrožlutá perimetrie,
- MeSH
- Diabetes Mellitus MeSH
- Diabetic Retinopathy * diagnosis MeSH
- Adult MeSH
- Glycated Hemoglobin MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Young Adult MeSH
- Retina physiopathology MeSH
- Case-Control Studies MeSH
- Visual Field Tests * methods MeSH
- Visual Fields MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Young Adult MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
Dishevelled (DVL) is the key component of the Wnt signaling pathway. Currently, DVL conformational dynamics under native conditions is unknown. To overcome this limitation, we develop the Fluorescein Arsenical Hairpin Binder- (FlAsH-) based FRET in vivo approach to study DVL conformation in living cells. Using this single-cell FRET approach, we demonstrate that (i) Wnt ligands induce open DVL conformation, (ii) DVL variants that are predominantly open, show more even subcellular localization and more efficient membrane recruitment by Frizzled (FZD) and (iii) Casein kinase 1 ɛ (CK1ɛ) has a key regulatory function in DVL conformational dynamics. In silico modeling and in vitro biophysical methods explain how CK1ɛ-specific phosphorylation events control DVL conformations via modulation of the PDZ domain and its interaction with DVL C-terminus. In summary, our study describes an experimental tool for DVL conformational sampling in living cells and elucidates the essential regulatory role of CK1ɛ in DVL conformational dynamics.
- MeSH
- Single-Cell Analysis methods MeSH
- Biosensing Techniques MeSH
- Enzyme Assays methods MeSH
- Microscopy, Fluorescence methods MeSH
- Phosphorylation physiology MeSH
- Frizzled Receptors metabolism MeSH
- Gene Knockout Techniques MeSH
- HEK293 Cells MeSH
- Casein Kinase 1 epsilon genetics metabolism MeSH
- Humans MeSH
- Mutagenesis, Site-Directed MeSH
- Oocytes MeSH
- PDZ Domains physiology MeSH
- Dishevelled Proteins genetics metabolism MeSH
- Fluorescence Resonance Energy Transfer MeSH
- Wnt Signaling Pathway physiology MeSH
- Molecular Dynamics Simulation MeSH
- Xenopus laevis MeSH
- Animals MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Animals MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
