behavior classification
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Chování, které přináší okamžité uspokojení, má tendenci být opakováno. Při častém opakování se pak z dlouhodobého hlediska stává zvykem či návykem i navzdory tomu, že má negativní následky. V posledních desetiletích je v psychiatrické literatuře trend rozšířit pojem závislost z látkových závislostí i na behaviorální (nelátkové) závislosti. Tento trend je mimo jiné reflektován i v nedávno vydané DSM-5 a v připravované MKN-11. Důvodem pro společnou klasifikaci těchto poruch je skutečnost, že sdílejí některé společné znaky, které lze rozdělit do čtyř základních oblastí: genetické, neurobiologické, osobnostní a klinické charakteristiky. Zároveň vykazují vysokou míru vzájemné komorbidity, přibližně u třetiny až poloviny osob trpících některou nelátkovou závislostí je také diagnostikována jiná látková či nelátková závislost. V rámci terapie behaviorálních závislostí se využívají podobné postupy jako v rámci léčby látkových závislostí. Nejvýraznější rozdíl v léčbě látkových a behaviorálních závislostí je ve stanovení cíle léčby v podobě kontrolovaného užívání, protože s výjimkou patologického hráčství jde často o aktivity, které jsou běžné a někdy i životně důležité, a proto není zcela možné si za léčebný cíl zvolit úplnou abstinenci. Hledání podobností autoři uzavírají tvrzením, že lidé se stávají závislými ne přímo na droze či určitém chování, ale na prožitcích, které jsou jimi vyvolány, a ty jsou v mnoha ohledech totožné. Zdá se, že existuje pouze jedna závislost, kterou lze v chování generalizovat jako dysharmonii, redukci sebe sama na jediný princip, kdy štěstí pramení pouze z uspokojování jediné potřeby, z určitého chování či vztahování se k nějakému objektu, které dává zapomenout na starosti.
Behavior that brings instant gratification tends to be repeated. Despite its negative effects, frequent repetition in the long run becomes a habit or addiction. In recent decades there is the trend to extend the term substance addiction to behavioral (non-substance) addiction in the psychiatric literature. This trend is also reflected among other things in the recently released DSM-5 and the upcoming ICD-11th. The reason for the common classification of these addiction groups is the fact that they share some common features which can be divided into four basic areas: genetic, neurobiological, personality, and clinical characteristics, as well as high common comorbidity (approximately one third to one half of people suffering from behavioral addiction show symptoms of substance addiction). In the treatment of behavioral addictions are used similar interventions as in the case of substance addictions. One fundamental difference is in the goal of therapy. With the exception of pathological gambling behavioral addictions are often activities that are common and sometimes vital, so it is not entirely possible to choose a therapeutic target of total abstinence. Finding similarities authors conclude that people become addicted not directly to some substance or to particular behavior, but to experiences, to which they lead to, and which are in many respects identical. It seems that there is only one addiction that can be generalized as a disharmony, reducing itself to a single principle, under which happiness comes only from satisfying one need, a certain behavior or of relating to an object that makes forget the worries.
- MeSH
- cíle MeSH
- hráčství psychologie MeSH
- impulzivní poruchy * diagnóza epidemiologie klasifikace terapie MeSH
- kognitivně behaviorální terapie metody MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
- návykové chování * diagnóza epidemiologie klasifikace terapie MeSH
- poruchy osobnosti psychologie MeSH
- střídmost psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Psychiatrická klasifikace má sloužit jako užitečný nástroj pro diagnostiku a terapii v klinické praxi. Současná operacionální klasifikace je vnímána jako nedokonalá. Specifita charakteristických příznaků pro konkrétní diagnostickou jednotku je nízká. K validnímu diagnostickému rozlšení, které by mohlo posloužit pro klasifikaci, chybí relevantní data z neurobiologické oblasti. Mnohé etiologické faktory jsou společné více diagnózám. Psychotické projevy se vyskytují v běžné populaci s prevalencí, která přesahuje prevalenci klinicky zjištěných psychotických poruch. To podporuje alternativu dimenzionální klasifikace. V současnosti používané diagnostické jednotky neusnadňují porozumění vztahům mezi diagnózou, etiologií a léčebnou odpovědí a tomu, aby pacienti dostávali na své obtíže specifickou léčbu. Budoucnost může přinést změna pohledu na diagnostický systém. Psychopatologické fenomény se známým funkčním kontextem a spoluurčené vektory dimenzí, které specifikují jejich dynamiku a význam, mohou být podkladem pro hybridní, (kategoriálně-dimenzionální) klinicky užitečnou klasifikaci.
The purpose of psychiatric classification is to serve as a useful instrument for diagnostics and therapy in clinical practice. The current operational classification is perceived as less than perfect. The specificity of characteristic symptoms for psychiatric diagnoses is usually low. The neurobiological data needed for valid diagnostics are lacking. Etiological factors are shared by multiple diagnoses. The prevalence of psychotic symptoms in general population exceeds the prevalence of clinical psychotic categories. This supports dimensional alternative for classification. The current diagnostic units do not reflect the relationship between diagnosis, etiology and treatment response and that patients are treated with specific interventions. The future may bring a change in the way we think of a diagnostic system. The basis for a clinically useful hybrid (categorial-dimensional) diagnostic classification may be provided by psychopathological phenomena, the functional significance and the dimensional specification of which are understood.
INTRODUCTION: The addition of compulsive sexual behavior disorder (CSBD) into the ICD-11 chapter on mental, behavioral, or neurodevelopmental disorders has greatly stimulated research and controversy around compulsive sexual behavior, or what has been termed "hypersexual disorder," "sexual addiction," "porn addiction," "sexual compulsivity," and "out-of-control sexual behavior." OBJECTIVES: To identify where concerns exist from the perspective of sexual medicine and what can be done to resolve them. METHODS: A scientific review committee convened by the International Society for Sexual Medicine reviewed pertinent literature and discussed clinical research and experience related to CSBD diagnoses and misdiagnoses, pathologizing nonheteronormative sexual behavior, basic research on potential underlying causes of CSBD, its relationship to paraphilic disorder, and its potential sexual health consequences. The panel used a modified Delphi method to reach consensus on these issues. RESULTS: CSBD was differentiated from other sexual activity on the basis of the ICD-11 diagnostic criteria, and issues regarding sexual medicine and sexual health were identified. Concerns were raised about self-labeling processes, attitudes hostile to sexual pleasure, pathologizing of nonheteronormative sexual behavior and high sexual desire, mixing of normative attitudes with clinical distress, and the belief that masturbation and pornography use represent "unhealthy" sexual behavior. A guide to CSBD case formulation and care/treatment recommendations was proposed. CONCLUSIONS: Clinical sexologic and sexual medicine expertise for the diagnosis and treatment of CSBD in the psychiatric-psychotherapeutic context is imperative to differentiate and understand the determinants and impact of CSBD and related "out-of-control sexual behaviors" on mental and sexual well-being, to detect forensically relevant and nonrelevant forms, and to refine best practices in care and treatment. Evidence-based, sexual medicine-informed therapies should be offered to achieve a positive and respectful approach to sexuality and the possibility of having pleasurable and safe sexual experiences.
- MeSH
- duševní poruchy diagnóza klasifikace MeSH
- klasifikace normy trendy MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- psychopatologie normy MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Chování, které přináší okamžité uspokojení, má tendenci být opakováno. Při častém opakování se pak z dlouhodobého hlediska stává zvykem či návykem i navzdory tomu, má-li negativní následky. V posledních desetiletích je v psychiatrické literatuře trend rozšířit pojem závislost z látkových závislostí i na behaviorální (nelátkové) závislosti. Tento trend je mimo jiné reflektován i v nedávno vydané DSM-5 a v připravované MKN-11. Důvodem pro společnou klasifikaci těchto poruch je skutečnost, že sdílejí některé společné znaky, které lze rozdělit do čtyř základních oblastí: genetické, neurobiologické, osobnostní a klinické charakteristiky. Zároveň vykazují vysokou míru vzájemné komorbidity, přibližně u třetiny až poloviny osob trpících některou nelátkovou závislostí je také diagnostikována jiná látková či nelátková závislost. V rámci terapie behaviorálních závislostí se využívají podobné postupy jako v rámci léčby látkových závislostí. Nejvýraznější rozdíl v léčbě látkových a behaviorálních závislostí je ve stanovení cíle léčby v podobě kontrolovaného užívání, protože s výjimkou patologického hráčství jde často o aktivity, které jsou běžné a někdy i životně důležité, a proto není zcela možné si za léčebný cíl zvolit úplnou abstinenci. Hledání podobností autoři uzavírají tvrzením, že lidé se stávají závislými nepřímo na droze či určitém chování, ale na prožitcích, které jsou jimi vyvolány, a ty jsou v mnoha ohledech totožné. Zdá se, že existuje pouze jedna závislost, kterou lze v chování generalizovat jako dysharmonii, redukci sebe sama na jediný princip, kdy štěstí pramení pouze z uspokojování jediné potřeby, z určitého chování či vztahování se k nějakému objektu, které dává zapomenout na starosti.
Behavior that brings instant gratification tends to be repeated. Despite its negative effects, frequent repetition in the long run becomes a habit or addiction. In recent decades there is the trend to extend the term substance addiction to behavioral (non-substance) addiction in the psychiatric literature. This trend is also reflected among other things in the recently released DSM-5 and the upcoming ICD-11th. The reason for the common classification of these addiction groups is the fact that they share some common features which can be divided into four basic areas: genetic, neurobiological, personality and clinical characteristics, as well as high common comorbidity (approximately one third to one half of people suffering from behavioral addiction show symptoms of substance addiction). In the treatment of behavioral addictions are used similar interventions as in the case of substance addictions. One fundamental difference is in the goal of therapy. With the exception of pathological gambling behavioral addictions are often activities that are common and sometimes vital, so it is not entirely possible to choose a therapeutic target of total abstinence. Finding similarities authors conclude that people become addicted not directly to some substance or to particular behavior, but to experiences, to which they lead to, and which are in many respects identical. It seems that there is only one addiction that can be generalized as a disharmony, reducing itself to a single principle, under which happiness comes only from satisfying one need, a certain behavior or of relating to an object that makes forget the worries.
- Klíčová slova
- behaviorální závislosti,
- MeSH
- hráčství psychologie MeSH
- hyperfagie psychologie MeSH
- impulzivní poruchy psychologie MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- návykové chování * epidemiologie etiologie klasifikace psychologie terapie MeSH
- sexuální chování psychologie MeSH
- trichotilomanie psychologie MeSH
- zakládání požárů psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Katatonie je nespecifický heterogenní syndrom vázaný na široký okruh psychiatrických, neurologických a somatických onemocnění. yori jej psychomotorické abnormaUty spojené hlavně s afektivními poruchami a méně s poruchami organickými a se schizofrenií. Hlavní příznaky poruchy jsou mutizmus, nehybnost, nástavy, negativizmus, stereotypie a echomatizmy. Dostupná epidemiologická data podporují snahu zrušit přímou vazbu katatonie na schizofrenii a hledat plausibilnější klasifikační systém.
Catatonia is a nonspecific heterogenous syndrome associated with a wide variety of psychiatric, neurological and medical disorders. Syndrome of psychomotor abnormalities seems to be linked mainly with affective disorders and in a lesser degree with organic co nditions and schizophrenia. Mutism, immobility, posturing, negativism, stereotypy and echophenomena are recognised as a principal signs of the disorder. Available epidemiologic data supports a need to discard the direct connection of catatonia with schizophrenia and fi nd more plausible way of classification.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- duševní poruchy diagnóza epidemiologie klasifikace MeSH
- katatonie diagnóza MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- lidé MeSH
- mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
- neurokognitivní poruchy MeSH
- poruchy nálady komplikace MeSH
- psychomotorické poruchy MeSH
- rizikové faktory MeSH
- schizofrenie katatonická diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výchova a vzdělávání MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
