WHAT IS KNOWN ON THE SUBJECT: Missed, rationed or unfinished nursing care represents a global problem that jeopardizes the provision of quality and safe care. This phenomenon is frequently observed in adult, paediatric and child healthcare facilities and various care units. WHAT THE PAPER ADDS TO EXISTING KNOWLEDGE: The findings of this review contribute valuable information to inform evidence-based practices, foster organizational improvements and ultimately optimize the overall quality of care in psychiatric healthcare settings. In addition, the review illuminates the far-reaching consequences of care on both patient and nurse outcomes, emphasizing the urgent need for tailored strategies to mitigate these effects. WHAT ARE THE IMPLICATIONS FOR PRACTICE: Based on the synthesis of the literature, a thorough and continuous assessment of patient care needs in the physical, psychological and social domains is needed, primarily utilizing standardized instruments designed for psychiatric settings to ensure a comprehensive understanding of unmet needs. Based on identified unmet needs, nurses should develop individualized care plans and tailor interventions to address them. In addition, nurse managers must adopt and implement regular monitoring mechanisms to track the prevalence of unmet care needs and at the same time establish reporting systems that capture the proportion of unmet needs, allowing timely interventions and adjustments to care delivery. Lastly, nurse managers must not only emphasize the importance of ethical care practices and dignity-focused interventions but also educate healthcare providers, especially nurses, on the potential threats to patient dignity arising from unmet care needs. ABSTRACT: INTRODUCTION: Despite frequent observations of unmet care needs in acute care adult settings, there are a limited number of studies that focus on investigating this phenomenon in the psychiatric setting. AIM: To synthesize the existing empirical research on unmet care needs in psychiatric healthcare settings. METHODS: The search was carried out in August 2023 in four scientific databases, PubMed, ProQuest, Web of Science and OVID Nursing, based on their institutional availability. The search produced 1129 studies. The search and retrieval process reflected the recommendations of the Preferred Reporting Items for systematic reviews and meta-analyses. RESULTS: This review included 14 studies investigating unmet care needs in the psychiatric healthcare setting. Unmet care needs included three domains: physical, psychological and social. The analysis of the factors revealed factors related to the characteristics of the organization, nurse and patient. DISCUSSION: The classification of unmet needs provides a comprehensive understanding of the various challenges facing people in psychiatric healthcare settings. IMPLICATION FOR PRACTICE: Identified factors that influence the occurrence of unmet care needs will help prevent the occurrence of unmet care needs and timely assessment. The resolution of needs helps to achieve patient and nurse outcomes, increase the quality of care provided and patient satisfaction in a psychiatric healthcare setting.

• MeSH
• duševní poruchy terapie   MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelství v psychiatrii * normy   MeSH
• služby péče o duševní zdraví normy   MeSH
• zdravotnické služby - potřeby a požadavky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Publikace se zaměřuje na rozdíly v Mezinárodní klasifikaci nemocí co se týče duševních poruch u dospělých. Určeno odborné veřejnosti.; Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) je klíčovým nástrojem pro diagnostiku a zdravotnickou dokumentaci. Přechod z MKN-10 na MKN-11 přináší zásadní změny, které budou v nadcházejících letech ovlivňovat klinickou praxi i zdravotnický výzkum. Tato publikace je systematickým, přehledným a snadno použitelným průvodcem, který pomůže rychle se zorientovat v novinkách MKN-11 a usnadní přípravu na její implementaci. Kniha je určena zejména těm, kteří aktivně pracují s MKN-10 a chtějí držet krok s vývojem a se změnami v diagnostické klasifikaci. Přináší jasný a srozumitelný výklad nejdůležitějších rozdílů, včetně podrobného rozboru hlavních změn v klíčových diagnostických oblastech.

• MeSH
• dospělí MeSH
• duševní poruchy klasifikace   MeSH
• mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie

Praktický lékař je často prvním, kdo pacienty informuje, že trpí nadváhou či obezitou a o rizicích s tím spojených. Může iniciovat adekvátní terapeutický management obezity. Základem léčby jsou ve všech případech režimová opatření zahrnující úpravu životosprávy a dostatečnou fyzickou aktivitu, výhodou je doporučení kvalifikovaného nutričního terapeuta. Farmakoterapie antiobezitiky může být zahájena u pacientů s BMI nad 30 kg/m2 či ≥ 27 kg/m2, pokud jsou přítomna přidružená onemocnění (prediabetes, diabetes mellitus 2. typu, arteriální hypertenze, syndrom spánkové apnoe...). Rozhodnutí o zahájení terapie by mělo být individualizováno na základě rozboru osobní a obezitologické anamnézy s přihlédnutím na jídelní chování a návyky - fenotypizace. Přehodnocení účinnosti by mělo následovat po 12, respektive 16 týdnech léčby. V současné době máme v ČR k dispozici 3 skupiny antiobezitik s rozdílným mechanismem účinku. Léky nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a nepodléhají preskripčnímu omezení.

A general practitioner can initiate the adequate therapeutic management of obesity. The first line of treatment should include lifestyle change recommendations such as a calorie-restricted diet (referral to a nutrition professional may be prescribed) and physical activity prescription. The pharmacological treatment can be indicated for all individuals with a BMI ≥ 30 kg/m2 or ≥ 27 kg/m2 with comorbidities (prediabetes, type 2 diabetes, arterial hypertension, sleep apnea). Anti-obesity medication use and selection should be individualized based on a clinical weight loss goal, weight-related conditions, and food intake behavior using a phenotype-guided approach. We should assess the effect of treatment after 12 or 16 weeks, respectively. Nowadays, we have 3 groups of anti-obesity medications that differ in mechanism of action. This medication can prescribe any physician regardless of medical specialization.

• MeSH
• fenotyp MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• hmotnostní úbytek účinky léků   MeSH
• látky proti obezitě * aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   MeSH
• léková kontraindikace MeSH
• lidé MeSH
• liraglutid aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• obezita * etiologie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• orlistat aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: The advancement of nanotechnology underscores the imperative need for establishing in silico predictive models to assess safety, particularly in the context of chronic respiratory afflictions such as lung fibrosis, a pathogenic transformation that is irreversible. While the compilation of predictive descriptors is pivotal for in silico model development, key features specifically tailored for predicting lung fibrosis remain elusive. This study aimed to uncover the essential predictive descriptors governing nanoparticle-induced pulmonary fibrosis. METHODS: We conducted a comprehensive analysis of the trajectory of metal oxide nanoparticles (MeONPs) within pulmonary systems. Two biological media (simulated lung fluid and phagolysosomal simulated fluid) and two cell lines (macrophages and epithelial cells) were meticulously chosen to scrutinize MeONP behaviors. Their interactions with MeONPs, also referred to as nano-bio interactions, can lead to alterations in the properties of the MeONPs as well as specific cellular responses. Physicochemical properties of MeONPs were assessed in biological media. The impact of MeONPs on cell membranes, lysosomes, mitochondria, and cytoplasmic components was evaluated using fluorescent probes, colorimetric enzyme substrates, and ELISA. The fibrogenic potential of MeONPs in mouse lungs was assessed by examining collagen deposition and growth factor release. Random forest classification was employed for analyzing in chemico, in vitro and in vivo data to identify predictive descriptors. RESULTS: The nano-bio interactions induced diverse changes in the 4 characteristics of MeONPs and had variable effects on the 14 cellular functions, which were quantitatively evaluated in chemico and in vitro. Among these 18 quantitative features, seven features were found to play key roles in predicting the pro-fibrogenic potential of MeONPs. Notably, IL-1β was identified as the most important feature, contributing 27.8% to the model's prediction. Mitochondrial activity (specifically NADH levels) in macrophages followed closely with a contribution of 17.6%. The remaining five key features include TGF-β1 release and NADH levels in epithelial cells, dissolution in lysosomal simulated fluids, zeta potential, and the hydrodynamic size of MeONPs. CONCLUSIONS: The pro-fibrogenic potential of MeONPs can be predicted by combination of key features at nano-bio interfaces, simulating their behavior and interactions within the lung environment. Among the 18 quantitative features, a combination of seven in chemico and in vitro descriptors could be leveraged to predict lung fibrosis in animals. Our findings offer crucial insights for developing in silico predictive models for nano-induced pulmonary fibrosis.

• MeSH
• buňky A549 MeSH
• kovové nanočástice * toxicita   chemie   MeSH
• lidé MeSH
• myši inbrední C57BL MeSH
• myši MeSH
• plíce účinky léků   patologie   metabolismus   MeSH
• plicní fibróza * chemicky indukované   metabolismus   patologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

OBJECTIVES: Malignant tumors of the nasopharynx make up 3% of malignancies in the ENT area. The most common nasopharyngeal malignancy is nasopharyngeal carcinoma (NPC), followed by lymphomas. Other nasopharyngeal tumors are very rare. In this study, we aimed to assess the age distribution and behavior of the primary nasopharyngeal malignancies, NPC, and lymphoma over a ten-year period in a tertiary hospital patient group. DESIGN: Retrospective cohort study. MATERIAL AND METHODS: A total of 48 patients participated in this retrospective monocentric study. The group consisted of 13 females (27.1%) and 35 males (72.9%) diagnosed with nasopharyngeal malignancy and treated between 2012 and 2022. The patients' ages ranged from 14 to 83 years, with a mean age of 57.5 and a median of 55 years. The variables monitored in the study were histology, symptoms (such as nasal obstruction, Eustachian tube function, presence of glue ear, neck mass, weight loss), smoking status, TNM classification, and survival. RESULTS: In NPC grading and staging, two statistically significant variables were found to be associated with survival: distant metastases (p < 0.0001) and stage of the process (p = 0.0153). We did not find age and gender to be significant variables for lymphomas (p = 0.4066; p = 0.1797, respectively) or for NPC (p = 0.8630; p = 0.0573, respectively). Neither did we find any significant cut-off levels. In our analysis of therapy, we discovered that the use of chemoradiotherapy and palliative care in the NPC group is statistically significantly connected with disease-specific survival (p = 0.0094; p = 0.0004). This, however, was not the case in the lymphoma group. For the NPC group, we found statistically significant symptoms only in weight loss (p = 0.0081) and smoking (p = 0.0483). CONCLUSION: Our research confirmed that nasopharyngeal tumors are rare, with the most common type being nasopharyngeal carcinoma. In our patient group, 76.9% of cases involved nasopharyngeal cancer, which was five times more common in men than in women, and typically occurred in individuals over the age of 50. Lymphomas and other tumors accounted for less than a quarter of the cases. The overall five-year survival rate for nasopharyngeal malignancies in our group was 42.3%. We also observed an interesting gender perspective: 75% of women (6 women) survived for five years, whereas 72.2% of men died within five years of diagnosis.

• MeSH
• dospělí MeSH
• karcinom patologie   terapie   epidemiologie   mortalita   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfom epidemiologie   terapie   mortalita   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory nosohltanu * terapie   mortalita   patologie   epidemiologie   MeSH
• nasofaryngeální karcinom terapie   mortalita   patologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• biostatistika MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• statistika jako téma MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• Publikační typ
• vysokoškolské kvalifikační práce MeSH

• Konspekt
• Statistika
• NLK Obory
• statistika, zdravotnická statistika

Úvod a cíl: Sarkomy měkkých tkání představují neobvyklý typ malignity v oblasti hlavy a krku. Počet případů je popisován jako nízký. Mnoho autorů popisuje toto maligní onemocnění jako vzácný nádor hlavy a krku u dospělých. Na druhou stranu je sarkom součástí maligních onemocnění se špatnou prognózou v dětském, adolescentním a dospělém věku. Z literárních údajů vyplývá, že počty pacientů se sarkomy nelze přehlížet (27 908 případů za 7 let v Evropě na 500 mil. obyvatel). Sarkomy jsou sice málo častým zhoubným onemocněním, ale nejedná se o vzácné nádory. Proto potřebujeme aktuální poznatky a doporučení pro klinickou praxi v léčbě těchto heterogenních typů zhoubných mezenchymálních nádorů. Metoda: Analyzovali jsme literaturu o sarkomech hlavy a krku s využitím databáze Web of Science. Vyhledali jsme všechny práce popisující všechny typy léčby sarkomů v této oblasti. Tato studie analyzovala diagnostická kritéria sarkomů a léčebné plány sarkomů v oblasti hlavy a krku. Diskuze: Doporučení na základě mnoha faktorů. Sarkomy měkkých tkání v oblasti hlavy a krku jsou vzácné nebo málo časté. Incidence sarkomu měkkých tkání se pohybuje kolem 5 případů na 100 tis. obyvatel ročně. Musíme se zaměřit na nové znaky pro identifikaci rizikových faktorů sarkomu. Zásadní význam má proto patologické vyšetření a rozvoj molekulárních technik. Diagnostika na základě biopsie a histologie, včetně imunohistochemie a detekce specifických nádorových markerů. Doporučené zobrazovací metody: ultrazvuk, CT, HRCT, MR, PET CT. Přesná klasifikace a stratifikace musí být provedena v onkologickém týmu zahrnujícím patologa, onkologa, chirurga, radiologa. V literatuře byla uvedena obecná doporučení pro léčebný protokol a plánování léčby sarkomu hlavy a krku v závislosti na jeho velikosti, lokalizaci a biologickém chování. V literatuře byla popsána analýza údajů o základních léčebných modalitách v onkologické chirurgii, radioterapii a chemoterapii. V současné době nemáme k dispozici údaje o imunoterapii.

Objective: Soft tissue sarcomas represent a unique form of malignancy within the head and neck region, characterized by low incidence. Despite being commonly regarded as rare tumors in adults by numerous authors, sarcomas constitute a subset of malignant diseases associated with poor prognoses across diverse age groups, including children, adolescents, and adults. Recent literature highlights the considerable number of sarcoma cases reported, suggesting that while they may be uncommon, they are not truly rare, with 27,908 cases reported in a seven-year period in Europe among a population of 500 million inhabitants. This emphasizes the importance of recognizing sarcomas as infrequent tumors, rather than being rare. Consequently, it is essential to have up-to-date knowledge and evidence-based recommendations to inform and guide the clinical practice in the management of these heterogeneous types of mesenchymal tumors. Methods: We conducted a literature review about head and neck sarcomas using the Web of Science database. The objective of our review was to identify relevant papers discussing various treatment modalities of sarcomas in the head and neck region. This study analyzed the diagnostic criteria for sarcomas and the therapeutic approach, focusing on the surgical approach for the management of head and neck sarcomas. Discussion: Soft tissue sarcomas of the head and neck are infrequent, with an estimated annual incidence of approximately 5 per 100,000 individuals. Recommendations are based on numerous factors, while directing the attention towards identifying markers implicated as risk factors for sarcomas is crucial. Pathological review coupled with the advancement of molecular techniques is essential for this inquiry. Diagnosis relies heavily on biopsy and histological findings, including immunohistochemistry and the detection of specific tumor markers. Recommended imaging methods include ultrasound, CT, HRCT, MRI, and PET/CT scans. To achieve precise classification and stratification, we must include a multidisciplinary oncological team constructed of pathologists, oncologists, surgeons, and radiologists. Treatment protocol and planning for head and neck sarcomas take into consideration factors such as size, localization, and biological behavior, as described in existing literature. The literature extensively analyzes data connected to fundamental treatment modalities in oncology, including surgery, radiotherapy, and chemotherapy. Radical surgery, ensuring R0 margins, is definite in the treatment approach.

• MeSH
• chirurgie operační klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• nádory hlavy a krku * chirurgie   diagnóza   klasifikace   MeSH
• radioterapie metody   MeSH
• sarkom * chirurgie   diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíl: Cílem studie je zjistit, zda existují rozdíly v 24hodinovém pohybovém chování, tj. spánku, sedavém chování (SB) a pohybové aktivitě (PA), u 3–8letých dívek a chlapců z rodin s odlišným socioekonomickým zázemím. Metodika: 24hodinové pohybové chování bylo kontinuálně monitorováno po dobu 7 dnů prostřednictvím akcelerometrů u rodin s 3–8letými dětmi z městských a venkovských obcí z regionů Čech, Moravy a Slezska. Socioekonomický status rodin (SES) byl zjišťován pomocí Škály rodinného blahobytu vyplňované rodiči na konci monitorování. Finálně analyzovaný soubor tvoří reprezentativní vzorek 363 rodin s dostupnými daty o 24hodinovém pohybovém chování a SES. Analýza rozptylu byla použitá pro identifikování rozdílů v pohybovém chování dětí s ohledem na jejich pohlaví a SES. Výsledky: Celková doba spánku (resp. hlubokého spánku), jako nejdelší složka z 24hodinového chování, trvala u dětí v rozmezí 9,05–9,32 (resp. 7,51–7,83) hodin denně bez statisticky významných rozdílů mezi dívkami a chlapci nebo dětmi s odlišným SES. V délce trvání každodenního SB (7,63–8,33 hodin), celkové PA (6,61–7,05 hodin) ani PA střední až vysoké intenzity (70–82 minut) nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi dívkami a chlapci či dětmi s nízkým, středním a vysokým SES. Závěr: Socioekonomický status rodin ani pohlaví dítěte nejsou zdroji rozdílu v délce trvání celkového ani hlubokého spánku, SB či celkové PA 3–8letých dívek a chlapců z rodin s odlišným socioekonomickým zázemím.

Objective: The aim of this study is to investigate whether there are differences in 24-hour physical behaviours, i.e., sleep, sedentary behaviours (SB), and physical activity (PA), in 3–8-year-old girls and boys from families with different socioeconomic backgrounds. Methods: 24-hour movement behaviour was continuously monitored for seven days using accelerometers in families with 3–8-year-old children from urban and rural areas from the regions of Bohemia, Moravia and Silesia. Socioeconomic status (SES) of families was measured using the Family Affluence Scale completed by parents at the end of the monitoring. The final analysis set is a representative sample of 363 families with available data on 24-hour movement behaviour and SES. Analysis of variance was used to identify differences in children’s movement behaviour with respect to their gender and SES. Results: Total sleep time (or deep sleep), as the longest component of the 24-hour behavioural time, ranged from 9.05–9.32 (or 7.51–7.83) hours per day for children with no statistically significant differences between girls and boys or children with different SES. There was no statistically significant difference in the duration of daily SB (7.63–8.33 hours), total PA (6.61–7.05 hours) or moderate to high intensity PA (70–82 minutes) between girls and boys or children with low, moderate, and high SES. Conclusion: Neither the socioeconomic status of families nor the gender of the child are the sources of differences in the duration of total or deep sleep, SB or total PA of 3–8-year-old girls and boys from families with different socioeconomic backgrounds.

• MeSH
• akcelerometrie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• pozorování MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sedavý životní styl MeSH
• socioekonomické faktory * MeSH
• spánek MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• fatální výsledek MeSH
• imunoterapie * MeSH
• incidence MeSH
• kombinovaná farmakoterapie * metody   MeSH
• kouření škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• malobuněčný karcinom plic * chirurgie   diagnóza   farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• recidiva MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Hranie digitálnych hier už väčšina Slovákov považuje za bežnú formu zábavy či psychohygieny. Pozitívny rozmer tohto behaviorálneho prejavu však dopĺňa aj rozmer negatívny. Ide najmä o prípady, kedy hranie digitálnych hier získa v priebehu času patologickú povahu, a rozvinie sa do plnohodnotnej psychickej poruchy – poruchy v dôsledku hrania digitálnych hier. Ako je však možné odlíšiť hranie, ktoré nespôsobuje osobe závažné problémy, od hrania, ktoré ich spôsobuje? Práve táto dvojznačnosť toho istého behaviorálneho prejavu, ktorá absentuje u látkových závislostí, spôsobuje odborníkom v oblasti psychického zdravia problémy. Jednoznačnú odpoveď neposkytuje čas strávený hraním, ani opis diagnostických kritérií v príručke ICD-11. Cieľom tohto článku je priblížiť čitateľovi aktuálne problémy spojené s novou diagnostickou kategóriou predstavenou v jedenástom vydaní Medzinárodnej klasifikácie chorôb.

By the majority of Slovaks, playing digital games is already considered as a common form of entertainment or psychohygiene. However, the positive dimension of this behaviour is complemented by a negative dimension. This is especially the case when playing digital games acquires a pathological nature over time and develops into a full-fledged psychological disorder - a disorder due to playing digital games. How is it possible to distinguish between gaming that does not cause a person serious problems and gaming that does? Ambiguity of this behavioural manifestation, which is absent in substance addictions, causes problems for mental health professionals. Time spent playing is not a clear-cut answer, nor is it provided by the description of diagnostic criteria in the ICD manual. The aim of this article is to bring the reader up to date with the current problems associated with the new diagnostic category introduced in the eleventh edition of the International Classification of Diseases.

• MeSH
• duševní poruchy diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• návykové chování psychologie   MeSH
• netholismus MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• videohry * psychologie   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH