predictor variables
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Úvod: Tři malé studie ukázaly, že snížení frontální kordance v pásmu theta u pacientů s depresivní poruchou po jednom týdnu užívání antidepresiv může predikovat odpověd na léčbu antidepresivy. Pro klinickou praxi by bylo vhodné zjistit, zda snížení kordance je obecný fenomén spojený s odpovědí na antidepresivní intervenci, nejen na léčbu antidepresivy, a dále, zda u pacienta, u kterého nedojde při léčbě ke změně kordance a odpovědi na léčbu, dojde ke snížení kordance při následné úspěšné terapii. Metodika: Použili jsme kategoriální proměnnou - snížení frontální theta kordance predikuje odpověd na léčbu a její absence predikuje chyběni klinické odpovědi. Výsledek: Pacientka, která neodpověděla na 3 předešlé antidepresivní kůry, snížila frontální kordanci po týdnu aplikace rTMS a po 4 týdnech monoterapie rTMS byla konstatována odpověd na léčbu. Druhý pacient neodpověděl na 5 antidepresivních pokusů a nesnížil frontálni kordanci po týdnu nové léčby venlafaxinem a ani za 4 týdny se nedostavila odpověd na léčbu. Po přidání lithia došlo ke klinickému zlepšení spolu se snížením kordance frontálně. Třetí pacient neodpověděl na 1 antidepresivní pokus a nesnížil frontální kordanci po týdnu nové léčby venlafaxinem a ani za 4 týdny se nedostavila odpověd na léčbu. Po změně léčby na clomipramin došlo po týdnu ke snížení kordance, 2. týden léčby však došlo k přesmyku do mánie. Závěr: Popsané případy podporují hypotézu, že frontální kordance může být všeobecným časným prediktoiorem odpovědi na antidepresivní intervence, a to i v sekvenčním použití. Je nezbytné tyto předpoklady ověřit na větším vzorku pacientů.
Backround: Three small-scale studies have revealed that decrease of frontal theta cordance after 1 vt'eek on antidepressant medication can predict clinical response to treatment. It is important for clinical practices to know 1) if EEG cordance predicton is valid to antidepressant therapy in general, not only to antidepressants 2) if in patients with both no cordance change and no treatment response the decreased cordance will occur as a consequence of a later successful treatment. Methods: We used categorial variable - decrease of frontal theta cordance predicts a response to treatment, the absence of cordance decrease predicts clinical non-response. Results: First patient with failure of 3 antidepressants therapy decreased frontal cordance after 1 week of rTMS and responded to rTMS monotherapy after 4 weeks of the stimulation. Second patient with failure of 5 antidepressant trials did not decrease frontal cordance after first week of new treatment (venlafaxine) and after 4 week did not respond to venlafaxine therapy. After lithium augmentation we observed clinical improvement together with frontal cordance decrease. Third patient with failure of 1 antidepressant trial did not decrease frontal cordance after first week of new treatment (venlafaxine) and after 4 week did not respond to venlafaxine therapy. After one week of clomipramine therapy we observed decreased frontal cordance but patient switch to mania in the 2nd week. Conclusion: Our cases suggest that frontal cordance could be an early general indicator of response to a treatment of depression and could be repeatedly used during consequent therapies. Other studies with more patients are necessary to verify this presumptions.
- MeSH
- antidepresiva druhé generace aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- antidepresiva farmakologie terapeutické užití MeSH
- deprese farmakoterapie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- financování organizované MeSH
- klomipramin aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- lithium aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- theta rytmus EEG metody využití MeSH
- transkraniální magnetická stimulace metody využití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
For a comprehensive overview of the genetic alterations of neuroblastoma, their association and clinical significance, we conducted a whole-genome DNA copy number analysis. PATIENTS AND METHODS: A series of 493 neuroblastoma (NB) samples was investigated by array-based comparative genomic hybridization in two consecutive steps (224, then 269 patients). RESULTS: Genomic analysis identified several types of profiles. Tumors presenting exclusively whole-chromosome copy number variations were associated with excellent survival. No disease-related death was observed in this group. In contrast, tumors with any type of segmental chromosome alterations characterized patients with a high risk of relapse. Patients with both numerical and segmental abnormalities clearly shared the higher risk of relapse of segmental-only patients. In a multivariate analysis, taking into account the genomic profile, but also previously described individual genetic and clinical markers with prognostic significance, the presence of segmental alterations with (HR, 7.3; 95% CI, 3.7 to 14.5; P < .001) or without MYCN amplification (HR, 4.5; 95% CI, 2.4 to 8.4; P < .001) was the strongest predictor of relapse; the other significant variables were age older than 18 months (HR, 1.8; 95% CI, 1.2 to 2.8; P = .004) and stage 4 (HR, 1.8; 95% CI, 1.2 to 2.7; P = .005). Finally, within tumors showing segmental alterations, stage 4, age, MYCN amplification, 1p and 11q deletions, and 1q gain were independent predictors of decreased overall survival. CONCLUSION: The analysis of the overall genomic pattern, which probably unravels particular genomic instability mechanisms rather than the analysis of individual markers, is essential to predict relapse in NB patients. It adds critical prognostic information to conventional markers and should be included in future treatment stratification.
- MeSH
- amplifikace genu MeSH
- analýza přežití MeSH
- DNA nádorová genetika MeSH
- financování organizované MeSH
- geny myc MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- multivariační analýza MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- následné studie MeSH
- nestabilita genomu MeSH
- neuroblastom genetika patologie MeSH
- prognóza MeSH
- proporcionální rizikové modely MeSH
- sekvenční analýza hybridizací s uspořádaným souborem oligonukleotidů MeSH
- srovnávací genomová hybridizace MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
V rámci multidisciplinární péče o pacienty s chronickými bolestmi zad představují operační zákroky východisko zejména pro ty z nich, kteří neprofitují z konzervativní léčby. Psychologické vyšetření předcházející operaci zad má za cíl pomoci identifikovat vhodné kandidáty k operaci a předem odhadnout možné komplikace či malý účinek léčby. Cílem tohoto přehledového článku je představit vzájemný vztah mezi předoperačními psychologickými činiteli a výsledky operační léčby a poukázat na indikace k zařazení psychologického vyšetření před operaci páteře.
In the context of multidisciplinary care of patients with chronic back pain, surgery is an option for those who do not benefit from conservative treatment. Psychological assessment prior to back surgery aims to identify suitable candidates for surgery and predict possible complications or poor effect of treatment. The aim of this review paper is to discuss the association between pre‑surgical psychological parameters and surgical treatment outcome, to provide justification for implementation of pre‑surgical psychological assessment in routine clinical practice and to present indications for psychological assessment prior to the surgery. Key words: low back pain – spine surgery – psychological factors – outcome measures The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- Klíčová slova
- bolest dolní části zad, měření výsledků, psychologické faktory, spondylochirurgie,
- MeSH
- chronická nemoc psychologie MeSH
- deprese komplikace MeSH
- hodnocení výsledků zdravotní péče metody MeSH
- hypochondrie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- lumbalgie * chirurgie psychologie MeSH
- lumbosakrální krajina chirurgie MeSH
- měření bolesti MeSH
- neurochirurgické výkony MeSH
- poruchy osobnosti komplikace MeSH
- předoperační péče MeSH
- procedury zbytečné * MeSH
- prognóza MeSH
- psychologické testy MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- výběr pacientů * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Práca sa zaoberá konštruktom životnej spokojnosti vo vzťahu osobnostným faktorom u slovenských učiteľov. Cieľom skúmania je analyzovať životnú spokojnosť učiteľov vo vzťahu k vybraným osobnostným črtám. Výskumný súbor tvorilo 197 učiteľov. Pre získanie dát boli použité: Dotazník životnej spokojnosti, NEO-FFI – päťfaktorový osobnostný inventár a RSES – Rosenbergovu škálu sebahodnotenia. U učiteľov sme zaznamenali významné vzťahy medzi životnou spokojnosťou a osobnostnými črtami, s výnimkou otvorenosti voči skúsenosti. Ukázalo sa, že významnými prediktormi životnej spokojnosti sú neurotizmus, extraverzia a sebahodnotenie.
The report deals with the construct of life satisfaction in connection with personality factors in a group of Slovak teachers. The aim is to analyze the life satisfaction of teachers and its correlation with selected personality features. The research sample consisted of 197 teachers. To acquire data we used the life satisfaction questionnaire, the NEO-FFI (five-factor personality inventory), and the RSES (Rosenberger scale of self-esteem). The research revealed a significant correlation between life satisfaction and NEO-FFI personality variables with the exception of openness to experience. It was shown that important predictors of life satisfaction are neuroticism, extraversion and self-esteem.
- MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- neurotické poruchy prevence a kontrola psychologie MeSH
- osobnostní dotazník MeSH
- pracovní uspokojení * MeSH
- psychický stres prevence a kontrola MeSH
- sebepojetí MeSH
- sociální podmínky MeSH
- výchova a vzdělávání pracovní síly MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Studie shrnuje nejdůležitější výsledky výzkumu zvládání zátěže u sociálních pracovníků a učitelů. Výzkum byl zaměřen na vztahy mezi osobnostními proměnnými z pětifaktorového modelu osobnosti (inventář NEO-PI-R) a copingovými strategiemi z inventáře COPE. V rámci korelační analýzy bylo zjištěno čtrnáct vztahů mezi osobnostními dimenzemi a copingovými proměnnými a padesát osm vztahů mezi facetami a copingovými proměnnými, jež vyhověly přijatým kritériím. K významnějším osobnostním proměnným se vztahem k selekci copingových strategií zřejmě patří Neuroticismus, Svědomitost a jejich facety N1-N6 a S1-S6. Výsledky regresní analýzy naznačily, že k významnějším prediktorům copingu by mohli patřit Neuroticismus, Extraverze, facety Otevřenosti vůči zkušenosti O1-O5 a facety Neuroticismu N2, N4-N6. Výzkum potvrdil, že osobnostní faktory evidentně patří k nezanedbatelným determinantám selekce copingových strategií. Spolehlivá predikce copingu pouze na základě osobnostních faktorů však není možná. Potvrdil se předpoklad, že některé facety mohou být lepšími prediktory copingu, než osobnostní dimenze.
This study summarises the most important results of research focused on coping with load among social workers and teachers. The research was focused on relations among personality variables from the five-factor model of personality (Revised NEO Personality Inventory) and coping strategies from COPE inventory. Fourteen relations among personality dimensions and coping variables and fifty-eight relations among facets and coping variables that met the adopted criteria were found within correlation analysis. Neuroticism, Conscientiousness and their facets N1-N6 and C1-C6 should be placed among rather significant personality variables related to coping strategies selection. The regression analysis results indicated that Neuroticism, Extraversion, Openness to Experience facets O1-O5 and Neuroticism facets N2, N4-N6 should have been placed among rather significant coping predictors. The research confirmed that personality factors evidently ranked among appreciable determinants of coping strategies selection. Nevertheless, reliable coping prediction based only on personality factors is not possible. The assumption was corroborated that some facets can be better coping predictors than personality dimensions.
- Klíčová slova
- pomáhající profese, stres, zátěž,
- MeSH
- adaptace psychologická klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- neurotické poruchy etiologie klasifikace psychologie MeSH
- osobnost MeSH
- pomáhající chování MeSH
- pracovní zátěž MeSH
- psychický stres etiologie klasifikace psychologie MeSH
- psychologické modely MeSH
- školy pracovní síly MeSH
- sociální práce klasifikace pracovní síly MeSH
- statistika jako téma MeSH
- testování osobnosti normy statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
OBJECTIVE: The aim of this study was to investigate risk factors for placental abruption and to determine if anamnestic variables such as inherited thrombosis or recurrent fetal loss might be used as a predictor for placental abruption. METHODS: A retrospective case-control study at the University Hospital, Palacky University, Olomouc, Czech Republic. One hundred and eighty women with placental abruptio out of 20,175 deliveries (0.79 %) who were compared to 196 unselected pregnant women. A detailed anamnesis was taken. RESULTS: Compared to controls, women with placental abruptio had a 12-fold increased prevalence of prior recurrent fetal loss and a 6-fold increased prevalence of inherited thrombosis. CONCLUSIONS: We found that recurrent fetal loss, and inherited thrombosis may be significant risk factors for placental abruptio.
- MeSH
- dospělí MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- předčasné odlučování placenty diagnóza etiologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Ciele štúdie: Cieľom štúdie bolo odhaliť prediktívnu silu starostlivosti o seba pri predpovedaní dôsledkov praktizovania pomáhajúcich profesií. Vzorka a prostredie: Vo výskumnej štúdii boli zahrnutí pomáhajúci odborníci (sociálni pracovníci, psychológovia, terapeuti, zdravotné sestry a pedagógovia) pracujúci s klientmi v inštitúciách sociálnych služieb vo všetkých ôsmich regiónoch Slovenska (N = 745, 89 % žien). Hypotézy: Autori predpokladali, že starostlivosť o seba bude významným prediktorom pozitívnych dôsledkov vykonávania pomáhajúcich profesií (pracovná spokojnosť, zadosťučinenie z pomáhania, spokojnosť s osobným a pracovným výkonom a kompetenciami) a negatívnych dôsledkov (vyhorenie, vnímaný stres a sekundárny traumatický stres). Metódy: Dotazník vykonávanej starostlivosti o seba, Škála vnímaného stresu, Dotazník vyhorenia, Dotazník pracovnej spokojnosti a Škála profesijnej kvality života boli použité na posúdenie hlavných študovaných premenných. Štatistická analýza: Bola realizovaná pomocou Spearmanových korelácií, Kruskal-Wallisovou ANOVOU a Man-Whitneyho U-testom. Model bol testovaný pomocou štrukturálnych rovníc. Výsledky: Modely predpovedajúce negatívne a pozitívne dôsledky praktizovania pomáhajúcich profesií boli potvrdené pomocou štrukturálnych rovníc. Vykonávaná starostlivosť o seba predikovala signifikantne pozitívne úroveň zadosťučinenia z pomáhania, pracovnú spokojnosť a spokojnosť s osobným výkonom a kompetenciami, ako aj významne negatívne vyhorenie, vnímaný stres a sekundárny traumatický stres. Obmedzenia štúdie: Obmedzením bolo neproporcionálne zloženie vzorky z hľadiska pohlavia, profesií a prierezový projekt štúdie. Klíčová slova: starostlivosť o seba, pracovná spokojnosť, vnímaný stres, vyhorenie, sekundárny traumatický stres, zadosťučinenie z pomáhania
Self-care in helping professions is a prerequisite for maintaining an effective ability to help clients. Objectives of study: The study aimed to reveal the predictive power of self-care for predicting the consequences of the practicing of helping professions. Sample and setting. The participants of the study were helping professionals working with clients in social service institutions in all eight regions in Slovakia (N = 745, 89 % female). Social workers, psychologists, therapists, nurses, and educators working in the social service institutions were represented in a sample. Hypotheses. Authors assumed that self-care would be a significant predictor of experience of positive consequences of helping clients (work satisfaction, compassion satisfaction, personal accomplishment) and negative consequences (burnout, perceived stress, and secondary traumatic stress). Methods. Performed Self-Care Questionnaire, Perceived Stress Scale, Maslach’s Burnout Questionnaire, Job Satisfaction Survey, and Professional Quality of Life Scale were used for assessment main study variables. Statistical analysis was performed by means of Spearman correlations, Kruskal-Wallis ANOVA, and Man-Whitney U-test. The model was tested by structural equation modeling. Results. The model predicting the negative and positive consequences of the practicing the helping professions was confirmed by structural equations modeling. Performed self-care has been confirmed as significant predictor of the consequences of the practicing the helping profession. The performed self-care predicted significantly positively the level of compassion satisfaction, job satisfaction, and personal accomplishment, as well as significantly negatively the burnout, perceived stress, and secondary traumatic stress. Study limitations. A nonproportional composition of sample regarding the gender, professions, and education, and the cros-sectional design of the study.
- MeSH
- duševní vyhoření psychologie MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- péče o sebe * metody psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- pomáhající chování * MeSH
- pracovní stres psychologie MeSH
- pracovní uspokojení MeSH
- pracovní výkon statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- sekundární traumatický stres psychologie MeSH
- sociální práce statistika a číselné údaje MeSH
- sociální pracovníci * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- sociální psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Cílem studie bylo přispět k poznání role sebedeterminace v problematice dopingu ve sportu dětí a mládeže. Východiskem byla sebedeterminační motivační teorie s motivačním kontinuem počínají- cím amotivací představující absenci motivace, přes externí motivaci založenou na získání odměny či vyhnutí se trestu až k vnitřní motivaci, kdy zdrojem motivace je přímo činnost samotná. Výzkum vycházel z předpokladu existence vazeb mezi položkami motivačního kontinua s postoji a názory na doping, s tendencí doping užívat i přímo s jeho užíváním. Získané výsledky dokládají souvislost mezi složkami motivačního kontinua sebedeterminace a některými aspekty problematiky dopingu u sportující mládeže. Ukázalo se, že u soutěžně sportující mládeže je přítomna vnitřní motivace v převažující míře. Výsledky korelační a regresní analýzy ukazují, že amotivace a vnější regulace, jako složky motivačního kontinua, jsou proměnné jak s vazbou na pozitivní postoje k dopingu, tak se záměrem doping užívat a jeho užíváním i se souhlasením ve sportu podvádět. Identifikovaná regulace a integrovaná regulace se ukázaly jako proměnné vysvětlující negativní postoje k dopingu, záměr doping neužívat, nesouhlasit s podváděním ve sportu a význam sportovního vítězství nepřeceňovat. Proto zaměření se na formování motivačního klimatu může působit preventivně ve smyslu omezení tohoto rizikového chování.
The main aim of the study is to explore further the relationship between self-determination and doping in youth sport. Theoretical framework for the study has been provided by the self-determination theory that hypothesizes an existence of a self-determination continuum ranging from amotivation (i.e. absence of motivation), through extrinsic motivation based on seeking external rewards or avoiding punishment, to intrinsic motivation stemming from the participation in the activity itself. In our research, we hypothesized a relationship between the dimensions of the self-regulation continuum and doping related variables, such as acceptance of cheating, attitudes towards doping, doping intention, and use of doping. The results suggest a relationship between the components of the self-determination continuum and some doping-related variables in youth sport. It appears that, for adolescents, intrinsic motivation represents the most important source of motivation for sport participation. The results of correlation and regression analyses suggest that amotivation and extrinsic motivation are motivational states positively related to acceptance of cheating, positive attitudes towards doping, doping intention, and doping use. Identified regulation and integrated regulation appeared to be related to negative attitudes towards doping, doping refusal, rejection of cheating in sport, and keeping victory in proportions. It seems that motivation climate emphasizing more self-determined forms of regulation may act as a prevention of doping-related attitudes and behavior.
- Klíčová slova
- sebedeterminace, vnitřní motivace,
- MeSH
- dítě MeSH
- doping ve sportu * MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- motivace * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Cílem práce je analyzovat literární přehled faktorů pracovní spokojenosti sester ve vztahu k setrvání sester na pracovišti. Metodika:Zdroje dat - Elektronické databáze: MEDLINE, Wiley Library Online, PubMed, Bibliographia medica Čechoslovaca. Periodika – Kontakt, Profese on-line, Ošetřovatelství a porodní asistence, Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie a odborné recenzované publikace. Klíčová slova byla zadávána v databázích publikovaných od roku 1990 nebo později, které zkoumaly pracovní spokojenost sester a její vliv na setrvání sester v práci. Literární výsledky jsou prezentovány v tabulkovém formátu ke komparaci jednotlivých studií. Výsledky: Z celkového počtu 42 sdělení nebo abstraktů, bylo do tohoto přehledu zahrnuto 29 studií, převáţně kvantitativních studií. Byly zjištěny následující prediktory pracovní spokojenosti sester, které ovlivňují jejich záměr setrvat v zaměstnání: (1) pracovní vztahy, (2) pracovní odměny, (3) styl vedení, vztah a podpora manaţera, (4) organizační podpora, stav pracovního prostředí, (5) fyzická a psychická reakce na práci. Závěr: Manaţeři ošetřovatelské péče sehrávají významnou roli v udrţení pracovní spokojenosti sester. Znalosti o proměnných pracovní spokojenosti sester mohou pomoci managementu zdravotnických zařízení implementovat strategie k udrţení spokojenosti sester. Pozornost by měla být směrována zvláště k posílení interpersonálních vztahů a potřebné kapacitě sester v zařízení, k udrţení kvality péče o pacienta.
Aim: The aim of this work was to perform a literature review of nurses' job satisfaction factors with respect to their retention in the workplace. Methods: Data sources – electronic databases: MEDLINE, Wiley Online Library, PubMed, Bibliographia medica Čechoslovaca; journals: Kontakt, Profese on-line, Ošetřovatelství a porodní asistence, Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie; and peer-reviewed publications. The key words were entered into the databases published from 1990 or later that have examined the job satisfaction of nurses and its impact on their retention in work. Literature results are presented in a tabular format for the comparison of individual studies. Results: Out of a total of 42 articles or abstracts, 29 – mostly quantitative – studies were included in this review. The following predictors of nurses' job satisfaction that influence their intention to remain in the workplace were identified: (1) working relationships, (2) job rewards, (3) leadership style, relationship and support of a manager, (4) organizational support, the state of the work environment, and (5) physical and psychological reactions to work. Conclusion: Nursing care managers play an important role in maintaining job satisfaction of nurses. Awareness of the variables of nurses' job satisfaction can help healthcare facility managers implement strategies to maintain nurses' job satisfaction. Attention should be directed particularly to strengthening interpersonal relationships and necessary staffing in the facility in order to maintain the quality of patient care.
