pulse pressure
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- MeSH
- kontrakce myokardu MeSH
- krevní tlak MeSH
- lidé MeSH
- nemoci srdce MeSH
- patologie MeSH
- pulz MeSH
- srdeční frekvence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Systém PiCCO umožňuje invazivní měření hemodynamiky centrálním žilním katétrem a termodilučním arteriálním katétrem, umístěnými ve velkém oběhu, tj. bez nutnosti zavedení katétru do arteria pulmonalis (PAC). Hodnoty srdečního výdeje (CO) získané intermitentně transpulmonální termodilucí i kontinuální analýzou tepové křivky jsou srovnatelné s CO získaným pomocí PAC. PiCCO měří objemové parametry preloadu, které odhadují plnění srdce spolehlivěji než plnící tlaky (central venous pressure, CVP a pulmonary artery occlusion pressure, PAOP). Preload je u nemocných na řízené ventilaci odhadován i pomocí dynamických parametrů analýzou arteriální křivky (stroke volume variation, SVV a pulse pressure variation, PPV). PiCCO kvantifikuje velikost plicního edému (extravascular lung water, EVLW). Ve většině klinických situacích je PiCCO dostatečným nástrojem k měření hemodynamiky u kriticky nemocných.
System PiCCO the enables haemodynamic measurement by means of a normal central line and special thermodilution artery catheter introduced into the large systemic artery – i.e. it avoids pulmonary artery cannulation (PAC). Cardiac output (CO) measured with intermittent transpulmonary thermodilution and continuous pulse curve analysis correlates closely with thePACthermodilution.Volumometric parameters of cardiac preloadmeasured withPiCCOare more accurate in cardiac preload assessment than cardiac filling pressures (central venous pressure,CVP and pulmonary artery occlusion pressure, PAOP). In patients on controlled ventilation,dynamic preload parameters measured with the PiCCO (stroke volume variation, SVV and pulse pressure variation,PPV) are also excellent predictors of haemodynamic volume status. Further on, the PiCCO quantifies lung edema (extravascular lung water, EVLW). In most clinical situations, the PiCCO is a very useful and sufficient tool for haemodynamic measurement in critically ill.
Arteriální hypertenze patří mezi nejčastější onemocnění v klinické praxi a současně tvoří jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody, srdečního selhání, konečné fáze selhání ledvin či fibrilace síní. Lze ji definovat jako zvýšení systolického tlaku krve ≥ 140 mmHg a/nebo diastolického tlaku krve ≥ 90 mmHg při opakovaném měření v ordinaci lékaře. Pulzní tlak definujeme jako rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem. Je dobrým prediktorem kardiovaskulárních příhod u starších pacientů, přičemž hodnota ≥ 60 mmHg je považována za asymptomatické orgánové poškození. Snížení tlaku krve s dosažením cílových hodnot je hlavním cílem léčby a tento fakt je do značné míry nezávislý na užité skupině antihypertenziv. K zahájení či udržování léčby je dle doporučených postupů ESH/ESC z roku 2013 možné použít kterékoliv ze základních pěti skupin antihypertenziv.
Arterial hypertension is one of the most frequent diseases in outpatient clinical practice and also the most important risk factor forcoronary heart disease, stroke, heart failure, end-stage renal disease or atrial fibrillation. It is defined as systolic blood pressure ≥140 mmHg and/or diastolic blood pressure ≥ 90 mmHg on repeated office measurements. Pulse pressure is defined as the systolicminus the diastolic blood pressure. It is a good predictor of cardiovascular events among older adult patients and the value ≥ 60mmHg is regarded as asymptomatic organ damage. The main goal of therapy is to reach target blood pressure and its benefitis largely independent of the drugs employed. The current Guidelines ESH/ESC 2013 confirm that all classes of antihypertensivedrugs are all suitable for the initiation and maintenance of antihypertensive treatment.
- MeSH
- antihypertenziva * klasifikace terapeutické užití MeSH
- beta blokátory klasifikace terapeutické užití MeSH
- blokátory kalciových kanálů terapeutické užití MeSH
- diuretika klasifikace terapeutické užití MeSH
- hypertenze * diagnóza farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- krevní tlak účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- měření krevního tlaku metody MeSH
- referenční hodnoty MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
OBJECTIVE: Pulse pressure variations (PPV) are mainly influenced by ventilation. The impact of sedation on PPV is not known. The aim of the study was to test the influence of sedation on pulse pressure variation in mechanically ventilated critically ill patients and to compare PPV in critically ill and brain dead patients. Beside the absolute value of PPV, the adjusted values of pulse pressure were used to eliminate influence of ventilation. DESIGN AND INTERVENTION: Mechanically ventilated patients received four different breath frequencies. At each frequency airway pressure was adjusted to keep the end-tidal CO2 stable. In critically ill patients the frequencies were applied at basal (bispectral index - BIS median 38) and deeper sedation (BIS 29). MAIN OUTCOME MEASURES: Simultaneous haemodynamic and respiratory data including oesophageal pressure were recorded, adjusted PPV were calculated as PPV/VT, PPV/dPair, PPV/dPes where VT is tidal volume, dPair and dPes are airway and oesophageal driving pressures. SETTING: University Hospital, ICU. PARTICIPANTS: 30 critically ill and 23 patients with a diagnosis of brain death. RESULTS: The pulse pressure variation did not change significantly during deep sedation compared to basal sedation (median 10.3 vs 10.9%) whereas PPV/dPair increased from 0.7 to 0.8%/cmH2O and PPV/dPes from 1.9%/cmH2O to 2.4%/cmH2O (p=0.04). Patients with a diagnosis of brain death had higher PPV and adjusted PPV than critically ill patients. CONCLUSION: Deeper sedation increases values of adjusted pulse pressure variation.
- MeSH
- hemodynamika fyziologie MeSH
- krevní tlak fyziologie MeSH
- kritický stav * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mozková smrt MeSH
- senioři MeSH
- umělé dýchání * MeSH
- ventilace umělá s výdechovým přetlakem MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Pulse pressure amplification (PPA) is the brachial-to-aortic pulse pressure ratio and decreases with age and cardiovascular risk factors. This individual-participant meta-analysis of population studies aimed to define an outcome-driven threshold for PPA. Incidence rates and standardized multivariable-adjusted hazard ratios (HRs) of cardiovascular and coronary endpoints associated with PPA, as assessed by the SphygmoCor software, were evaluated in the International Database of Central Arterial Properties for Risk Stratification (n = 5608). Model refinement was assessed by the integrated discrimination (IDI) and net reclassification (NRI) improvement. Age ranged from 30 to 96 years (median 53.6). Over 4.1 years (median), 255 and 109 participants experienced a cardiovascular or coronary endpoint. In a randomly defined discovery subset of 3945 individuals, the rounded risk-carrying PPA thresholds converged at 1.3. The HRs for cardiovascular and coronary endpoints contrasting PPA < 1.3 vs ≥1.3 were 1.54 (95% confidence interval [CI]: 1.00-2.36) and 2.45 (CI: 1.20-5.01), respectively. Models were well calibrated, findings were replicated in the remaining 1663 individuals analyzed as test dataset, and NRI was significant for both endpoints. The HRs associating cardiovascular and coronary endpoints per PPA threshold in individuals <60 vs ≥60 years were 3.86 vs 1.19 and 6.21 vs 1.77, respectively. The proportion of high-risk women (PPA < 1.3) was higher at younger age (<60 vs ≥60 years: 67.7% vs 61.5%; P < 0.001). In conclusion, over and beyond common risk factors, a brachial-to-central PP ratio of <1.3 is a forerunner of cardiovascular coronary complications and is an underestimated risk factor in women aged 30-60 years. Our study supports pulse wave analysis for risk stratification.
- MeSH
- analýza pulzové vlny MeSH
- arteria brachialis fyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- kardiovaskulární nemoci * patofyziologie MeSH
- krevní tlak * fyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- metaanalýza MeSH
elektronický časopis
- MeSH
- hypertenze MeSH
- krevní tlak MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- vnitřní lékařství
- kardiologie
- NLK Publikační typ
- elektronické časopisy
svazky : ilustrace
- MeSH
- hypertenze MeSH
- krevní tlak MeSH
- Publikační typ
- periodika MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- kardiologie
V současnosti je u pacientů s oběhovým selháním při tekutinové resuscitaci preferován koncept předpovědi tzv. fluid responsiveness (Fresp), tedy schopnosti odhadnout, zda srdce odpoví na tekutinovou výzvu zvýšením srdečního výdeje. Mezi hemodynamické parametry používané k předpovědi Fresp patří variace tepového objemu (stroke volume variation – SVV) a variace pulzního tlaku (pulse pressure variation – PPV), jejichž spolehlivost již potvrdila řada klinických studií. Především v prostředí intenzivní péče, ale také na operačním sále, se setkáváme s mnoha stavy, které činí interpretaci PPV/SVV nespolehlivou či zcela nemožnou. Prvním úskalím může být již volba monitorovací techniky, kdy mezi jednotlivými přístroji existují rozdíly jak ve spolehlivosti měření, tak ve výši ideálních prahových hodnot. Dobře prozkoumanými limitujícími faktory jsou vliv malého dechového objemu nebo nízká plicní compliance, které se ale dají efektivně překonat pomocí tzv. tidal volume challenge, tedy dočasným zvýšením dechového objemu. Naproti tomu spontánní dechová aktivita použití PPV/SVV zcela vylučuje. Jasný závěr zatím nepanuje v otázce falešné pozitivity PPV/SVV u pacientů s pravostrannou srdeční dysfunkcí. V případě levostranné dysfunkce je prediktivní hodnota PPV/SVV zřejmě nižší než u zdravých jedinců, v klinické praxi je ale metoda stále využitelná. Studie zabývající se intraabdominální hypertenzí zatím přináší konfliktní výsledky, zdá se ale, že navyšování nitrobřišního tlaku vede také k nutnosti navýšení ideálních prahových hodnot. Také změna variace po podání tekutinové výzvy (ΔPPV/ΔSVV) se jeví slibným nástrojem k ověření účinku tekutinové terapie.
The concept of prediction of fluid responsiveness - the ability of the heart to increase cardiac output in a response to a fluid bolus, has become a popular choice to guide fluid resuscitation in case of circulatory failure. Stroke volume variation (SVV) and pulse pressure variation (PPV) are dynamic parameters frequently used to predict fluid responsiveness that have been shown to be accurate in a number of studies. In the operating theatre, but mainly in the setting of intensive care unit, there are multiple factors that decrease PPV/SVV reliability or make their use even impossible. Firstly, the choice of monitoring technique can influence PPV/SVV values and optimal threshold values can differ among various devices. Low tidal volume and low pulmonary compliance are limiting factors that have been studied thoroughly and can be overcome with a tidal volume challenge - a temporary increase in tidal volume for the sole purpose of taking reliable PPV/SVV measurements. On the other hand, PPV/SVV evaluation remains useless in patients with spontaneous breathing activity. There are not enough data to draw conclusions in case of false-positivity of PPV/SVV in patients suffering from right ventricular failure. PPV/SVV performance is probably weakened, yet good enough, for clinical practice in patients with left ventricular failure. Studies on intraabdominal hypertension have reported conflicting results; nevertheless, the ideal threshold values tend to be higher during elevated intraabdominal pressure. The change in variation after fluid challenge (ΔPPV/ΔSVV) appears a useful tool to validate fluid administration efficacy.
- MeSH
- dechový objem MeSH
- komorová dysfunkce patofyziologie MeSH
- krevní tlak * MeSH
- lidé MeSH
- minutový srdeční výdej MeSH
- monitorování fyziologických funkcí metody přístrojové vybavení MeSH
- nitrobřišní hypertenze MeSH
- poddajnost plic MeSH
- tekutinová terapie metody MeSH
- tepový objem * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH