The vast majority of patients with Nijmegen Breakage Syndrome (NBS) are of Slavic origin and carry a deleterious deletion (c.657del5; rs587776650) in the NBN gene on chromosome 8q21. This mutation is essentially confined to Slavic populations and may thus be considered a Slavic founder mutation. Notably, not a single parenthood of a homozygous c.657del5 carrier has been reported to date, while heterozygous carriers do reproduce but have an increased cancer risk. These observations seem to conflict with the considerable carrier frequency of c.657del5 of 0.5% to 1% as observed in different Slavic populations because deleterious mutations would be eliminated quite rapidly by purifying selection. Therefore, we propose that heterozygous c.657del5 carriers have increased reproductive success, i.e., that the mutation confers heterozygote advantage. In fact, in our cohort study of the reproductive history of 24 NBS pedigrees from the Czech Republic, we observed that female carriers gave birth to more children on average than female non-carriers, while no such reproductive differences were observed for males. We also estimate that c.657del5 likely occurred less than 300 generations ago, thus supporting the view that the original mutation predated the historic split and subsequent spread of the 'Slavic people'. We surmise that the higher fertility of female c.657del5 carriers reflects a lower miscarriage rate in these women, thereby reflecting the role of the NBN gene product, nibrin, in the repair of DNA double strand breaks and their processing in immune gene rearrangements, telomere maintenance, and meiotic recombination, akin to the previously described role of the DNA repair genes BRCA1 and BRCA2.

• MeSH
• Genetic Carrier Screening MeSH
• Adult MeSH
• Founder Effect * MeSH
• Haplotypes MeSH
• Nuclear Proteins genetics   MeSH
• Cohort Studies MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Mutation * MeSH
• DNA Repair MeSH
• DNA Damage MeSH
• Cell Cycle Proteins genetics   MeSH
• Reproduction genetics   MeSH
• Nijmegen Breakage Syndrome ethnology   genetics   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH
• Slovakia MeSH

Východisko. Zvýšená pravděpodobnost vzniku chromozomálních aberací u plodů matek starších 35 let je obecně známa a již 40 let je indikací k vyšetření karyotypu plodu při invazivní metodě prenatální diagnostiky, neboť genetické riziko a jeho klinický význam je podstatně vyšší než riziko spojené s nezbytnou amniocentézou. Mutagenní vliv vyššího věku otců je znám jen genetikům (1–4). Důvodem je nepochybně řádově nižší riziko vzniku čerstvých genových mutací, velké spektrum možných mutovaných genů a jen limitovaný počet autozomálně dominantně determinovaných poruch s bezprostřední manifestací po porodu. Abiotrofický charakter některých afekcí umožňuje jen omezenou nabídku jejich prevence neinvazivními metodami prenatální diagnostiky. Metody. V souboru 83 pacientů s autozomálně dominantně dědičnými syndromy spektra neurokardiofaciokutánní symptomatiky (NCFCs) jsme zhodnotili genealogická data a věk rodičů, abychom ověřili podíl tohoto mutagenního faktoru na restituci populační incidence při vysokém selekčním koeficientu (0,65). Syndrom neurokardiofaciokutánního spektra (5–7) byl zvolen po identifikaci odpovědných genů, aby mohla být na molekulární úrovni ověřena diagnóza pacientů a rozlišeny formy zděděné a mutace vzniklé de novo. Závěr. V souboru 83 pacientů s klinickou diagnózou NCFC syndromu byla u 32 detekována mutace v PTPN11 genu, u deseti mutace v SOS1 genu, u čtyř mutace v HRAS genu, u tří pacientů mutace v RAF1 genu, u dvou pacientů mutace v BRAF genu a mutace v MEK1, KRAS a NRAS genech detekována vždy u jednoho pacienta. Mutace de novo byla zjištěna u 35 pacientů a u 19 pacientů byla mutace děděna. Selekční koeficient 0,60 (29 de novo ze 48 ) byl zjištěn u pacientů s Noonanovým a LEOPARD syndromy (mutace v PTPN11, SOS1 a RAF1, KRAS a NRAS genech), syndromy Costello a kardiofaciokutánní byly ve všech šesti případech důsledkem čerstvé mutace v HRAS a BRAF genech. U 29 pacientů nemohla být diagnóza NCFC syndromu potvrzena, mutace nebyla v žádném z osmi genů detekována.

Background. Increased frequency of chromosomal aberration in children of mothers aged 35 years and older is very well known and since 1973 it is an indication to investigate the foetal karyotype in cells obtained by invasive method (amniocentesis), because the genetic risk of severe affection is higher than the risk of necessary invasive method. Mutagenic effect of advanced paternal age is known only among geneticists (1–4). The reason is not only low absolute risk of new mutation but particularly a high number of involved genes and last not least the limited spectrum of autosomal dominant disorders without abiotrofic character. Therefore the preventive methods for elimination of this risk are very limited. Only a few of them could be recognized prenatally by noninvasive methods of prenatal diagnostics. Methods. Genealogical, anamnestic and clinical data of 83 patients were studied with clinical suspection on neurocardiofaciocutaneous syndrome (NCFCs) (5–7). The diagnosis has not been confirmed in 29 patients, no mutation was detected in 8 investigated genes (PTPN11, SOS1, HRAS, BRAF, RAF1, MEK1, KRAS, NRAS). In 54 patients with autosomal dominant inherited Noonan syndrome, Costello syndrome and cardiofaciocutaneous syndrome the diagnosis was confirmed on DNA level and the biological fitness was estimated for each disorder. Paternal age at conception was compared in the group of patients with familial and sporadic occurrence of Noonan and NCFC syndromes. The clinical prognosis of this disorder is represented by biological fitness of patients. Coefficient of selection is 0,6 in Noonan and LEOPARD syndromes (29 from 48). All 6 patients with Costello and cardiofaciocutaneous syndromes developed due to a new mutation. Conclusion. Paternal age at birth was studied in 83 children patients with autosomal dominant Neurocardiofaciocutaneous syndrome (Noonan, LEOPARD, Costello, CFC) with a high population incidence and decreased biological fitness. Due to severe congenital heart defects, failure to thrive in infancy, increased risk for malignancy and further health problems the clinical prognosis of patients in the past was not good. Therefore high mutation rate is expected until now. Identification of genes responsible for manifestation of this disorder, enables to confirm the diagnosis and to recognize inherited and de novo mutations. Genealogy and DNA analysis of PTPN11, SOS1, HRAS, BRAF, RAF1, MEK1, KRAS and NRAS were obtained in cohort of 54 patients with NCFC syndromes and their parents. There were 48 patients with Noonan and LEOPARD syndromes, in 29 cases due to mutation de novo, 19 patients inherited the mutation from one of parents. All 6 patients with Costello syndrome and CFC syndrome were affected due to new mutation. DNA analysis revealed 32 mutations in PTPN11 gene, mutation in SOS1 gene was found in 10 patients, RAF1 mutation was present in 3 patients; mutation in MEK1, KRAS and NRAS genes was present in one patient each. In Costello syndrome and CFC syndrome mutations in HRAS (4 patients) and BRAF (2 patients) genes were detected. Genealogic data allow analysing parental age in the group of patients with new mutation and inherited mutation. Paternal age at conception of patients with Noonan syndrome due to new mutation was significantly increased in comparison to the group of fathers of Noonan patients with inherited mutation – 38,4 years and 29,6 years, resp., range 28 to 55 years and 25 to 35 years, resp. Maternal age was slightly increased too, –30,9 and 27,7, resp. and range 24 to 42 years and 21 to 36 years, resp. but not significantly. The results support the mutagenic effect of paternal age, espec. autosomal dominant mutations.

• MeSH
• Chromosome Aberrations MeSH
• Edetic Acid MeSH
• Craniofacial Abnormalities * etiology   MeSH
• Humans MeSH
• Mutation * genetics   MeSH
• DNA Mutational Analysis MeSH
• Mutagenesis * MeSH
• Neurofibromin 1 genetics   MeSH
• Noonan Syndrome diagnosis   genetics   MeSH
• Fathers MeSH
• Parturition MeSH
• Prenatal Diagnosis MeSH
• Parents MeSH
• Sequence Analysis MeSH
• LEOPARD Syndrome diagnosis   genetics   MeSH
• Paternal Age * MeSH
• Age Factors * MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Syndromy chromosomální instability (SCI) jsou autosomálně recesivně dědičné poruchy reparace změn DNA, a proto vysoce citlivé k mutagenním vlivům, zejména ionizaci a chemikáliím.(1, 2) Enzymatická porucha na úrovni DNA se manifestuje multisystémovým postižením. Individuální incidence jednotlivých afekcí jsou nízké – Louis-Barové syndrom ataxia telangiectasia 1 : 30 000–40 000, Nijmegen breakage syndrom 1 : 70 000, Fanconiho anémie 1 : 250 000 s výjimkou malarických oblastí Afriky, kde v důsledku selekční výhody heterozygotů (tj. přenašečů) je incidence 1 : 22 000, deficience ligázy I 1 : 1 milión, deficience ligázy IV 1 : 1 milión, Bloomův syndrom 1 : 2 milióny s výjimkou až desetkrát vyšší incidence v Ashkenazi-židovské a japonské populaci z neznámých příčin, xeroderma pigmentosum 1 : 3 milióny, Wernerův syndrom 1 : 5 miliónů. Společnými klinickými příznaky SCI jsou prenatální a postnatální růstová retardace, humorální i celulární imunodeficience, opakované infekty, zvláště respirační, poruchy pohlavního zrání a fertility, známky předčasného stárnutí a vysoké riziko lymforetikulárních malignit v dětství a solidních nádorů bez predilekce v dospělosti. Společným laboratorním příznakem je genomová instabilita, zvýšená spontánní lomivost chromatid, chromosomů, hypersenzitivita k mutagenním vlivům manifestovaná zvýšením chromosomální instability po expozici buněk. Význam syndromů chromosomální instability představuje nutnost respektovat hypersenzitivitu k mutagenům, a tedy ochranu homozygotů i heterozygotů před stykem s mutageny. Omezí se a oddálí manifestace malignity. Zohlednění hypersenzitivity je nezbytné při volbě léčby malignity. Incidence homozygotů SCI je nízká, avšak heterozygoti SCI představují téměř 3 % populace s vysokým rizikem manifestace malignit od středního věku, které je účinně ovlivnitelné respektováním ochranného režimu (omezením styku s mutageny, dostatečným přívodem antioxidantů, nejlépe v potravě, a kontrolou účinnosti ochranného režimu sledováním míry hladiny chromosomální instability). V naší republice je dosud dostupná molekulárněgenetická přímá diagnostika mutací ATM genu a NBN genu pro Louis-Barové a Nijmegen breakage syndrom. Pro DNA diagnostiku ostatních vzácně se vyskytujících SCI je zatím nutné se obracet na zahraniční referenční centra. Včasná diagnostika SCI je nezbytná pro efektivitu ochranného režimu k prevenci maligních procesů u homozygotů i heterozygotů. Práce uvádí přehled fenotypů jednotlivých SCI s důrazem na signální příznaky, které by měly vést k diagnóze SCI.

Syndromes of chromosomal instability (SCI) are autosomal recessive DNA repair disorders characterized by hypersensitivity to the mutagenic effects particularly to the ionisation and chemical agents. Individual incidence of SCI is rare, Louis-Bar syndrome of ataxia telangiectasia 1 : 30 000–40 000, Nijmegen breakage syndrome 1 : 70 000, Fanconi anemia 1 : 250 000 except of regions with malaria in Africa due to selective advantage of heterozytes, where is incidence so high as 1 : 22 000, Ligase I deficienty 1 : 1 milion, ligase IV deficiente 1 : 1 milion, Bloom syndrome 1 : 2 milion excerpt of Jewish and Japan population with ten times higher incidence of unknown reason, xeroderma pigmentosum 1 : 3 milions and Werner syndrome 1 : 5 milions. Common clinical symptomes of SCI are prenatal as well as postnatal growth retardation, cellular and humoral immunodeficiency with frequent infections particularly of respiratory tract, disturbance of sexual development and fertility, presenility, high risk of lymphoreticular malignancy in childhood and solid tumors without predilection in adulhood. Laboratory findings are increased genome instability, increased chromosomal breaks, hypersensitivity to mutagenit agents which is manifested in increased breakage and chromosomal rearrangements. The evoidance of ionisation and chemical mutagenes is necessary to prevent early onset of malignant process and particularly for modification of tumor therapy. The incidence of homozygote is low, but also heterozygote of SCI are hypersensitive to mutagens and have substantionally increased cancer risk in early adulthood. Heterozygotes of all SCI represent nearly 3 % of population. Their increased cancer risk could be controled by special regime with protection from mutagens, sufficient intake of antioxidants in food and monitoring of chromosomal instability for control of efficiency of protective regime. In our republic is available direct DNA diagnostics of mutations in ATM gene and NBN gene, responSouhrnsible for Louis-Bar and Nijmegen breakage syndromes. In case of another SCI we must cooperate with centres in abroad. Here we describe phenotypes of individual SCI and emphasize the signal features.

• MeSH
• Bloom Syndrome diagnosis   genetics   physiopathology   MeSH
• Chromosomal Instability * MeSH
• Child MeSH
• Fanconi Anemia diagnosis   genetics   MeSH
• Disease Attributes * MeSH
• Humans MeSH
• Molecular Biology MeSH
• Neoplasms MeSH
• Neurologic Manifestations MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Survival MeSH
• Signs and Symptoms MeSH
• Risk MeSH
• Nijmegen Breakage Syndrome diagnosis   genetics   physiopathology   MeSH
• Syndrome MeSH
• Ataxia Telangiectasia diagnosis   physiopathology   MeSH
• Bone Marrow Transplantation MeSH
• Developmental Disabilities MeSH
• Xeroderma Pigmentosum diagnosis   genetics   physiopathology   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Female MeSH

Fetální alkoholový syndrom (FAS) je teratogenní embryopatie manifestující se mul - tisystémovou poruchou, růstovou a mentální retardací různé závažnosti, dosti cha - rakteristickou faciální dysmorfií, srdečními, renálními, gastrointestinálními a ske - letálními anomáliemi, poruchami chování. FAS je častou vývojovou poruchou, jejíž incidence v různých oblastech je udávána 0,5–1 % (1:200 až 1:100 novorozenců). Dia - gnóza spočívá na analýze fenotypu a těhotenské a rodinné anamnézy. Laboratorní testy k ověření diagnózy nejsou k dispozici. Fetálním alkoholovým syndromem jsou ohroženy především plody chronických alkoholiček, neexistuje však bezpečná dávka, frekvence či období a embryopatie může postihnout i plod po jednorázovém abú - zu. FAS se manifestuje jen u 20–30 % exponovaných plodů, z genetických faktorů vývoj embryopatie ovlivňuje genotyp plodu (diskordantní výskyt FAS u vícečetných těhotenství) a genotyp těhotné. Klinická prognóza je nejistá v závislosti na vývoji a závažnosti neurologických a psychických poruch. Prevence FAS je účinná důslednou abstinencí těhotných. .

Fetal alcohol syndrome (FAS) is common teratogenic embryopathy characterized by multisystemic disorder, mental retardation, failute to thrive, growth retardati - on, facial dysmorphy, irritability and hyperactivity, cardiac, renal, gastrointestinal, skeletal abnormalities. Incidence of FAS is estimated in different countries to be 0,5–1 % (1:200 – 1:100 newborn children). The diagnosis is based solely on clinical features of fetuses exposed to maternal alcohol intake. No laboratory test is feasible to confirm the embryotoxic effect of alcohol. Exposed offspring of chronically drinking women are affected in 20–30 %, depending on genotype of fetus as well as genotype of pregnant woman. Safe alcohol dosis in pregnancy does not exist. Consequent absti - nency during pregnancy is only prevention.

• MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Child MeSH
• Ethanol adverse effects   MeSH
• Infant MeSH
• Humans MeSH
• Fetal Diseases epidemiology   etiology   MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Alcohol-Induced Disorders diagnosis   epidemiology   etiology   MeSH
• Fetal Alcohol Spectrum Disorders * diagnosis   epidemiology   etiology   prevention & control   MeSH
• Pregnancy MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Infant MeSH
• Humans MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Pregnancy MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Východisko. Nijmegen breakage syndrom (NBS) je autozomálně recesivně dědičný syndrom chromozomální instability v důsledku poruchy reparace DNA. U homozygotů se manifestuje již při porodu řadou závažných poruch, mj. humorální a celulární imunodeficiencí a vysokým rizikem vývoje lymforetikulární malignity v dětství a adolescenci. Metody. Laboratorní nálezy vykazují kromě snížených hladin imunoglobulinů a B- a T- lymfocytů vysokou citlivost k mutagenům, zejména hyperradiosenzitivitu s projevy zvýšené hladiny chromozomální instability. U heterozygotů byla prokázána rovněž zvýšená radiosenzitivita a až 50% pravděpodobnost vývoje solidní malignity ve středním věku bez predilekce. Kolorektální karcinom se mezi malignitami heterozygotů – příbuzných pacientů s NBS – vyskytuje nejčastěji. Vývoji malignity homozygotů i heterozygotů s NBN mutací lze do určité míry předejít ochranou nositelů mutace před ionizací včetně ionizace související s diagnostikou a terapií. Průkaz poruchy reparace DNA u homozygotů i heterozygotů může být důležitý pro volbu léčby malignity a v důsledku i pro prevenci vývoje sekundární malignity. Cílem projektu bylo stanovení incidence heterozygotů mutace 657del5 v NBN genu u pacientů s kolorektálním karcinomem. Výsledky a závěry. Mezi 161 pacienty s kolorektální malignitou bylo identifikováno pět heterozygotů 657del5 mutace, tzn. reálná incidence 5× vyšší než očekávaná. Je vyšší pravděpodobnost, že radioterapie bude použita i u nositelů mutace v NBN genu. Základním preventivním opatřením u nositelů 657del5 mutace je vyloučit radioterapii i radiodiagnostiku z léčebných protokolů.

Background. Nijmegen breakage syndrome (NBS) is one of the chromosomal instability syndromes due to DNA repair disorder. The syndrome is autosomal recessive determined, in homozygotes is characterized by many disorders including high predisposition to lymphoreticular malignancy in childhood and adolescence. Methods. Laboratory findings represent low level of immunoglobulins, B and T lymphocytes, increased sensitivity to the mutagens, especially hyperradiosensitivity and increased chromosomal instability. Heterozygotes show also elevated radiosensitivity and have an increased cancer risk in adult age. There is no predilection of the malignancy. Colorectal cancer was found often among the relatives of patients with NBS. Majority of the NBS patients are of the Central and Eastern European origin and carry the common founder mutation 657del5 in the NBN gene. The formation of second malignancy both in homozygotes and heterozygotes can be prevented by excluding any radiation. The aim of study is estimation of frequency of 657del5 heterozygotes among patients with colorectal cancer. Results and conclusions. Within a group of 161 patients with colorectal cancer 5 heterozygotes with 657del5 mutation were registered, e.g. 5-times higher incidence than expected. The elemental prevention in patients with proved positivity of Slavic mutation in NBN gene is to exclude any radiation.

• Keywords
• riziko malignity,
• MeSH
• Chromosomal Instability genetics   radiation effects   MeSH
• Colorectal Neoplasms, Hereditary Nonpolyposis genetics   MeSH
• Heterozygote MeSH
• Humans MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

• MeSH
• Genetic Predisposition to Disease classification   prevention & control   MeSH
• Humans MeSH
• Primary Health Care methods   MeSH
• Signs and Symptoms MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Detekce strukturálních submikroskopických chromosomálních mutací a genových mutací v MCPH genech a jiných genech, odpovědných za syndromické kongenitální mikrocefalie (např. NBS1, MSS) v souboru apcientů s kongenitální mikrocefalií. Stanovení frekvence submikroskopických chromosomálních aberací a genových mutací v etiologii mikrocefalie, zdokonalení diagnostického algoritmu pro zlepšení klinické prognosy pacientů včasnou molekulární etiologií. Zdokonalení genetické diagnostiky příčin kongenitálních mikrocefalií pro zlepšení genetické prognosy reprodukce v rodině.; Detection of structural submicroscopic chromosomal aberrations and gene mutations in MCPH genes and genes reponsible for syndromic congenital microcephalies (NBS1, MSS) in a cohort of patients with congenital microcephaly. Estimation of frequency of submicroscopic chromosomal rearrangements and gene mutations in molecular etiology of microcephaly, precisition of diagnostic algorythm for improvement of clinical prognosis of patients. Improvement of genetic etiological diagnosis of congenital microcephalies for improvement of genetic prognosis of reproduction in the family of patients.

• MeSH
• Cytogenetics methods   MeSH
• Molecular Diagnostic Techniques MeSH
• Langer-Giedion Syndrome etiology   MeSH
• Microcephaly diagnosis   etiology   genetics   MeSH
• Miller Fisher Syndrome etiology   MeSH
• Infant, Newborn, Diseases diagnosis   MeSH
• Prader-Willi Syndrome etiology   MeSH
• Rubinstein-Taybi Syndrome etiology   MeSH
• Congenital Abnormalities diagnosis   MeSH

• Conspectus
• Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
• NML Fields
• biologie
• genetika, lékařská genetika
• NML Publication type
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Analýza fenotypu genetických poruch oceňuje dysmorfické příznaky, které dovolují zúžit okruh v diferenciálně diagnostickém procesu uvažovaných afekcí. Vesměs se jedná o atypie, které neobtěžují klinickými problémy, ale pro diagnostiku genetických syndromů jsou velmi cenné. Izolovaně je v populaci nalézáme často (u 10–15?% dětí), mohou být rodovým znakem. Výskyt 2 a více malých anomálií nalézáme už jen u 1?% dětí a v 90?% je pak provázen 1 a více malformacemi, což svědčí o závažné poruše morfogeneze. Dysmorfické příznaky jsou snadno zjistitelné somatoskopicky, nejčastěji se manifestují na obličeji, boltcích, rukách, nohách a zevním genitálu. Pediatry mohou včas upozornit na závažnou chorobu geneticky determinovanou, doporučit ověření její etiologie indikováním genetických metod a prevencí zamezit komplikacím, případně narození dalšího nemocného v rodině.

Minor anomalies of phenotype are clue to more serious problems and toward the recognition of genetic syndromes. These unusual morphologic features represent no serious medical consequence, they are detectable by somatoscopic examination and are indicators of altered morphogenesis and valuable features in diagnosis of specific pattern of disorders. Occurrence of single minor anomalies in population is common (around 10–15?%) and therefore is necessary to look in other family members. Single anomalies show no increased frequency of major malformations, but in about 1?% children are found 2 and more minor anomalies and the frequency of major malformations in this group is 90?% as sign a more serious problem in morphogenesis. These minor external anomalies are most common in areas of face, auricles, hand, feet, genital. For pediatricians can be important features of genetic disorder which etiology should be eluciated in cooperation with geneticist for evaluation of clinical prognosis of patients as well as genetic prognosis of their families.

• MeSH
• Early Diagnosis MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Child MeSH
• Phenotype MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Genetic Diseases, Inborn diagnosis   classification   pathology   MeSH
• Humans MeSH
• Child, Preschool MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Child, Preschool MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Melanom je etiologicky heterogenní malignita s vysokou agresivitou a nejistou prognózou, jehož incidence v důsledku módního slunění každoročně stoupá. Familiární výskyt maligního melanomu je geneticky determinovaný a kromě mutací v genech pro CCM1,CCM2, CCM3, CCM4 byl opakovaně popsán mezi nositeli mutace syndromů chromosomální instability s hypersenzitivitou k ionizujícímu záření. Autoři referují případ rodiny s familiárním výskytem maligního melanomu ve středním věku u nositele „slovanské" mutace v genu NBS1 na 8q21.

Melanoma is etiologically a very heterogenic malignancy with high aggressiveness and bad prognosis. The incidence of malignant melanoma is increased very probably due to sun abuse. Familial occurrence of malignant melanoma is genetically determined and apart from mutations in genes for CCM1, CCM2, CCM3, CCM4, was repeatedly found in the heterozygotes of mutations for chromosomal instability syndromes with hypersensitivity to ionization. Authors refer the family with familial occurrence of malignant melanoma in middle age in the carrier of 'Slavic' mutation in NBS1 gene on 8q21

• MeSH
• Radiation, Ionizing MeSH
• Humans MeSH
• Melanoma epidemiology   genetics   MeSH
• Mutation genetics   radiation effects   MeSH
• Genes, Tumor Suppressor radiation effects   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

Novorozenecký screening umožnil diagnostiku autosomálně recesivně dědičné fenylketonurie tak záhy, aby neprodlené zahájení dietní léčby zajistilo normální vývoj postižených homozygotů. Pacienti s klasickou symptomatologií fenylketonurie jsou nyní čtyřicetiletí a starší. Léčení pacienti jsou vesměs dobře zařazeni, zakládají rodiny a mají potomstvo. U ženských pacientek je předpokladem zdárného vývoje potomstva opět návrat k důsledné dietní léčbě nejméně 3 měsíce před koncepcí, monitorování sérových hladin Phe v graviditě a u nespolehlivých pacientek případná hospitalizace. Případ chlapce s těžkou kongenitální mikrocefalií, jejíž etiologie byla objasněna až ve věku 10 měsíců, nás přiměl k připomenutí této teratogennní embryopatie, která je plně preventabilní.

Newborn screening of inborn errors of metabolism leads to the early diagnosis of autosomal recessive phenylketonuria and normál development of affected homozygotes due to dietary therapy. Patients with classic symptomatology of phenylketonuria are nowadays fořty years old and older. The treated patients show normál mental development, are married and háve children. The children of female patients develop normally if the women return to the strong low phenylalanine diet at least 3 months before the conception, and their sérum level of phenylalanine is regularly controlled in pregnancy. The čase of a boy with severe congenital microcephaly, etiology of which was recognized only at the age of 10 months, shows that teratogenic phenylketonuria-related embryopathy should be kept in mind, especially because it is fully preventable.

• MeSH
• Brain Damage, Chronic diagnosis   diet therapy   etiology   MeSH
• Phenylketonurias diagnosis   diet therapy   MeSH
• Financing, Government MeSH
• Humans MeSH
• Intellectual Disability diagnosis   genetics   MeSH
• Microcephaly embryology   epidemiology   etiology   MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Congenital, Hereditary, and Neonatal Diseases and Abnormalities diagnosis   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH