Úvod: Chirurgická resekce jaterních metastáz kolorektálního karcinomu je zlatým standardem v jeho léčbě. Indikační kritéria se neustále rozšiřují. Limitujícím faktorem zůstává velikost ponechaného funkčního objemu jater. K docílení jeho nárůstu bylo vyvinuto mnoho postupů. Velmi efektivní metodou je aplikace absolutního alkoholu do portálního řečiště. Metodika: Ve druhé polovině roku 2018 jsme na našem pracovišti u 3 pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem peroperačně instilovali 25 ml absolutního alkoholu do podvázané pravé portální větve. Ve druhé době byli pacienti indikováni k pravostranné hemihepatektomii. Výsledky: Průměrný nárůst objemu levého jaterního laloku byl o 206,6 cm3 za 4 až 6 týdnů od aplikace alkoholu. Přechodně došlo k elevaci transamináz s jejich spontánní úpravou v 10 dnech od aplikace alkoholu. Nepozorovali jsme žádnou komplikaci přímo asociovanou s aplikací absolutního alkoholu. U žádného pacienta nedošlo k jaternímu selhání a žádný pacient nezemřel. Všichni tři pacienti podstoupili ve druhé době pravostrannou hemihepatektomii. Závěr: Podvaz jaterní žíly asociovaný s injekcí absolutního alkoholu může být nekomplikovanou a efektivní metodou k docílení hypertrofie ponechaného jaterního parenchymu.
Introduction: Surgical resection of colorectal liver metastases is a gold standard treatment. The indication criteria still continue expanding. The future liver remnant volume (FLRV) remains the only limiting factor of the resection. Many methods have been discussed to increase the FLRV. Injection of absolute alcohol into the portal vein seems to be one of the most effective. Patients and methods: In 2018 we perioperatively injected 25 ml of absolute alcohol into the ligated right portal branch in 3 patients with colorectal liver metastases at our department. All patients were indicated for second-stage right hemihepatectomy. Results: The mean FLRV increase was 206.6 cm3 4−6 weeks after absolute alcohol injection. A transient elevation of transaminases was observed with spontaneous regression within 10 days from alcohol injection. There was no complication clearly associated with alcohol application. No liver failure was observed. No patient died. All three patients underwent second-stage right hemihepatectomy. Conclusion: Portal vein ligation with alcohol injection can be an uncomplicated and highly effective method to achieve FLRV hypertrophy.
- Klíčová slova
- podvaz portální žíly, jaterní objem,
- MeSH
- kolorektální nádory MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory jater * chirurgie sekundární MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- selhání jater MeSH
- senioři MeSH
- terapeutická embolizace * metody MeSH
- vena portae chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Na téma vlivu věku na mortalitu a morbiditu pankreatoduodenektomie jsou v literatuře rozporuplné názory. Problémem je nedostatečná metodologická kvalita většiny provedených studií. Otázku vlivu věku na dlouhodobé přežívání po pankreatoduodenektomii pro karcinom pankreatu řeší méně prací, zato ale se shodným výsledkem – vyšší věk neznamená kratší přežívání po pankreatoduodenektomii. Cílem této práce je srovnat krátkodobé a dlouhodobé výsledky pankreatoduodenektomie pro karcinom pankreatu v jednotlivých věkových skupinách. Metoda: Retrospektivní srovnávací analýza dat ze zdravotní dokumentace pacientů po pankreatoduodenektomii pro duktální adenokarcinom hlavy pankreatu v období 01/2011−12/2015. Testování zjištěných rozdílů morbidity, závažných komplikací (Clavien-Dindo ≥III), frekvence pooperační pankreatické píštěle a pravděpodobnosti absolvování kompletní adjuvantní chemoterapie mezi pacienty věkových kategorií <65 let, 65−75 let a ≥75 let pomocí Chí-kvadrát a Fisher´s exact testu. Srovnání dlouhodobého přežívání v jednotlivých věkových kategoriích konstrukcí Kaplan-Meierových křivek a long-rank testem. Hladina statistické významnosti byla zvolena α = 0,05. Výsledky: 30denní mortalita byla v kategoriích <65 let, 65−75 let a ≥75 let: 2,22 %, 2,78 % a 7,69 % (p=0,60). 90denní mortalita byla 6,66 %, 5,56 % a 7,69 % (p=0,94). Komplikace stupně III a více podle Clavien-Dindo klasifikace se vyskytly v jednotlivých věkových kategoriích v 33,3 %, 27,8 % a 23,1 % (p=0,73). Odhadovaný medián přežití byl 19,2; 21,1 a 11,8 měsíce (p=0,26). Úplnou adjuvantní chemoterapii dostalo 84,4 %; 55,6 % a 15,4 % pacientů – v závislosti na věkové kategorii (p<0,001). Závěr: V selektované populaci pacientů nad 75 let věku s resekabilním karcinomem pankreatu lze dosáhnout krátkodobých i dlouhodobých výsledků pankreatoduodenektomie, které nejsou statisticky významně odlišné od výsledků u mladších pacientů. Věk per se proto nemá představovat kontraindikaci pacienta s resekabilním karcinomem pankreatu k pankreatoduodenektomii, ale ani k adjuvantní chemoterapii.
Introduction: Conflicting results can be found in the literature with regards to the impact of age on mortality and morbidity associated with pancreaticoduodenectomy. Insufficient methodological quality is a problem in most undertaken studies. Although rather few papers have focused on whether age has any impact on long-term survival after pancreaticoduodenectomy, their conclusions agree – i.e. higher age is not associated with shorter survival after pancreaticoduodenectomy. The aim of this paper is to compare short- and long-term outcomes of pancreaticoduodenectomy for pancreatic cancer in individual age groups. Method: Retrospective comparative analysis of data obtained from medical records of patients after pancreaticoduodenectomy for pancreatic ductal adenocarcinoma at a single centre, in the period 01/2011−12/2015. Differences in morbidity, serious complications (equal to or higher than grade III according to the Clavien-Dindo classification), the incidence of postoperative pancreatic fistula and the probability of completing adjuvant chemotherapy were tested using the chi-square test and Fisher’s exact test, as appropriate, in patient age categories <65 years, 65–75 years and ≥75 years. Long-term survival rates in the individual age categories were evaluated using Kaplan-Meier curves and the long-rank test. The significance level was defined as α = 0.05. Results: The 30-day mortality in patient age categories <65, 65−75 and ≥75 years was 2.22%, 2.78% and 7.69%, respectively (p = 0.60), and the 90-day mortality was 6.66%, 5.56% and 7.69%, respectively (p=0.94). Complication rates grade III and higher according to the Clavien-Dindo classification system were 33.3%, 27.8% and 23.1%, respectively (p=0.73). The estimated median survival was 19.2, 21.1 and 11.8 months (p = 0.26). Complete adjuvant chemotherapy was administered to 84.4%; 55.6% and 15.4% of the patients − depending on the age group (p<0.001). Conclusion: Both short- and long-term outcomes after pancreaticoduodenectomy in selected patients with resectable pancreatic cancer older than 75 years are not significantly different from those achieved in the younger age groups. Thus, the age per se should not represent a contraindication for pancreaticoduodenectomy or adjuvant chemotherapy in patients with pancreatic cancer.
Karcinom pankreatu je malignom se značně nepříznivou prognózou; 5leté přežití nepřesahuje 6 %. Jedinou šancí pacientů na delší přežívání je časná diagnóza ve stadiu onemocnění, kdy je možné provést kurabilní resekční výkon. Časná diagnóza karcinomu pankreatu se přes moderní diagnostické metody příliš nedaří. Navíc i v případě časné detekce je dlouhodobé přežívání pacientů stále neuspokojivé. Přitom již na počátku onkogeneze dochází na úrovni biomolekul ke změnám, které mohou být za využití speciálních metod detekovatelné. Tyto metody mají potenciál detekovat dostatečně specifický biomarker časného karcinomu pankreatu. Na Interní klinice 1. LF UK a ÚVN – Vojenské fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem analytické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byla provedena pilotní studie s využitím metod molekulové spektroskopie. Spektroskopicky byla porovnávána plazma pacientů s karcinomem pankreatu a plazma zdravých kontrol. Molekulová spektroskopie ukázala signifikantní rozdíly mezi oběma skupinami, což je ilustrováno v popise výsledků studie. Tato metoda může být tedy vhodným nástrojem umožňujícím objev specifického biomarkeru časného karcinomu pankreatu. Získané výsledky vedou k zamyšlení nad praktickým přínosem všech potenciálních biomarkerů. Může nastat situace, kdy daný biomarker bude u pacienta pozitivní, ale na dosud dostupných zobrazovacích metodách nebude přítomen žádný přesvědčivý morfologický korelát. S tím je spojená i otázka, zda lze jen na základě pozitivity tohoto biomarkeru indikovat resekční výkon a eventuálně, jaký zvolit typ výkonu.
Pancreatic cancer is a malignancy, which usually carries a poor prognosis; the 5-year survival is less than 6%. Therefore, its early detection in a stage when curable resection can be performed is essential to give the patients the best possible chance for a long-term survival. Despite the use of the most up-to-date diagnostic procedures, an early diagnosis of pancreatic carcinoma is rather unsuccessful. Furthermore, long-term survival rates for pancreatic cancer patients are still unsatisfactory, even when diagnosed early. Nevertheless, alterations occur in biomolecules as early as during the onset of oncogenesis, which can be detected by structure-sensitive spectroscopic methods. These methods provide a potential for detecting a sufficiently specific biomarker of early pancreatic carcinoma. A pilot study using molecular spectroscopy was conducted at the 1st Department of Internal Medicine, 1st Faculty of Medicine, Charles University and Military University Hospital in Prague, Czech Republic, in cooperation with the Department of Analytical Chemistry, University of Chemistry and Technology in Prague, Czech Republic. In the study, we compared the spectral response of blood plasma of patients with pancreatic carcinoma and healthy controls. Molecular spectroscopy provided evidence of significant differences between the two groups as illustrated by the study results. This approach thus might be suitable for detecting a specific biomarker of early pancreatic carcinoma. The findings have forced us to rethink the practical benefits of all potential biomarkers. In the future, we might face a situation where although any given marker is positive in a patient, no convincing morphological correlation can be found using available imaging methods. An important question is thus raised – whether or not to indicate surgical resection only on the basis of the biomarker positivity, and what type of resection to opt for.
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery analýza MeSH
- nádory slinivky břišní * diagnostické zobrazování mortalita terapie MeSH
- pankreatektomie MeSH
- pilotní projekty MeSH
- prognóza MeSH
- Ramanova spektroskopie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- souhrny MeSH
Infekce související s operačním výkonem, označovaná termínem infekce v místě operačního výkonu (IMOV), je nejčastější nozokomiální infekcí (HAIs – Health-Care Associated Infections) na chirurgických pracovištích. Přestože ve většině případů jí lze účinně předcházet, je stále spojena s významnou morbiditou a mortalitou, prodlouženou či opakovanou hospitalizací a vysokými ekonomickými náklady na léčbu. Z těchto důvodů má pro prevenci IMOV zásadní význam dodržování postupů a doporučení, jejichž význam byl ověřen v četných studiích na podkladě evidence based medicine (EBM). Tyto postupy a klinická doporučení zasahují do všech etap perioperační péče a týkají se předoperační přípravy nemocného, průběhu výkonu a pooperační péče. Účinně snížit riziko pooperačních infekčních komplikací znamená zavést tyto ověřené principy a postupy do každodenní praxe a péče o každého chirurgického pacienta. Neoddělitelnou součástí těchto opatření jsou průběžná kontrola dodržování těchto postupů, edukace personálu, sledování incidence IMOV na pracovišti s pravidelným hodnocením a prezentací výsledků.
Infections associated with surgical procedures, also referred to as surgical site infections (SSIs), are the most common nosocomial infections (HAIs – Health Care-Associated Infections) in surgery departments. Although effectively preventable in most cases, they are still associated with significant morbidity and mortality, prolonged or repeated hospitalizations and increased treatment costs. Therefore, compliance with applicable procedures and guidelines is essential for SSI prevention, which was also shown in numerous EBM studies. Relevant procedures and clinical guidelines involve all phases of perioperative care, covering preoperative patient preparation, the course of the surgical procedure itself, as well as post-operative care. In order to effectively reduce the risk of postoperative infectious complications, these proven principles and procedures need to be implemented into daily practice with every single surgical patient. Continuous monitoring of compliance with these procedures, staff education, recording the incidence of SSI in individual departments with regular evaluation and presentation of results should form an integral part of these measures.
I přesto, že se pětileté přežívání pacientů s karcinomem žaludku za posledních 20 let zlepšilo jen minimálně, existují specifické podskupiny pacientů, které přežívají výrazně déle. Významným tématem se tak stává hledání markerů na úrovni genových poruch umožňujících individualizovaný odhad prognózy pacientů. Cílem projektu bylo provést profilování somatických bodových mutací a genových amplifikací pro zmapování výskytu v české populaci a případně identifikace potenciálních prognostických markerů karcinomu žaludku. Materiál a metody: Soubor vyšetřených čítal 70 pacientů s histologicky potvrzeným karcinomem žaludku. Vzorky byly získány ve formě FFPE bločků z endoskopických tkáňových biopsií nebo resekátů u pacientů podstupujících operaci. Byla provedena vyšetření mutací genů KRAS, BRAF, PIK3CA, EGFR, CTNNB1, TP53 a APC a panelu amplifikací 29 genů zahrnujících nejčastější (proto)onkogeny a tumor supresorové geny procesu vzniku a progrese nádoru. Výsledky byly korelovány s klinickými daty vč. stadia, lokalizace a histopatologického podtypu karcinomu a přežití pacientů. Korelace amplifikací a mutací s přežitím byla analyzována Kaplan-Meierovou metodikou, relativní poměry rizik (HR – hazard ratio) byly analyzovány na základě vícerozměrného testu dle Coxova modelu proporcionálního rizika. Výsledky: Četnosti poruch byly nižší ve srovnání s celosvětovou populací. Shluková analýza identifikovala specifickou skupinu profilů se zhoršeným přežitím (HR = 7,36; 95% CI 1,34–40,4; p = 0,022). Při analýze amplifikací pro tuto skupinu, PDGFRB, ERBB2, RET, EGFR, CCND1 a CDKN1B (p27/Kip1), byl zjištěn zvýšený HR u pacientů s amplifikací u minimálně dvou genů (HR = 4,66; 95% CI 1,5–14,43; p = 0,008). Závěr: V této studii byla určena frekvence somatických mutací a genových amplifikací u českých pacientů s karcinomem žaludku. Dále byla identifikována skupina genových amplifikací, které by mohly sloužit k odhadu prognózy pacientů. Pro ověření výsledků bude nutno provést validaci na rozšířeném souboru pacientů, pravděpodobně kombinací typicky malých souborů vzorků z více pracovišť. V případě potvrzení by vyšetřování této skupiny markerů mohlo najít uplatnění při racionálním rozhodování o léčbě, a tím zajistit celkové zlepšení přežívání pacientů s karcinomem žaludku.
Although the 5-year survival of patients with gastric cancer has improved only marginally over the past 20 years, some specific subgroups of patients survive significantly longer. Finding molecular markers for individualized prognosis has therefore become a major issue. The aim of this project was to profile somatic point mutations and gene amplifications to map their frequency in Czech gastric cancer patients and to identify potential prognostic markers. Material and methods: The group included 70 patients with histologically confirmed gastric cancer. FFPE samples were obtained from either endoscopic tissue biopsies or resections from patients undergoing surgery. The study included searching for somatic mutations in KRAS, BRAF, PIK3CA, EGFR, CTNNB1, TP53 and APC, and gene amplifications in a panel of 29 genes, including common (proto)oncogenes and tumor suppressors implicated in tumor initiation and progression. The results were correlated with clinical data including stage, localization, and histopathological subtype of carcinoma, as well as patient survival. Correlation with survival was evaluated by using the Kaplan-Meier method. The relative hazard ratios (HRs) were tested by means of multivariate analysis using Cox proportional hazards model. Results: Frequencies of aberrations were lower compared with those in the global gastric cancer population. Cluster analysis identified a group of profiles that correlated with poor survival (HR = 7.36; 95% CI 1.34–40.4; p = 0.022). Analysis within this group characterized by amplifications of PDGFRB, ERBB2, RET, EGFR, CCND1 and CDKN1B (p27/Kip1) revealed an increased HR for patients with amplification of at least two of these genes (HR = 4.66; 95% CI 1.5–14.43; p = 0.008). Conclusion: In this study, the frequencies of somatic mutations and gene amplifications in Czech patients with gastric cancer were determined. Furthermore, a group of gene amplifications that could be used to determine prognosis was identified. The results should be validated in an expanded group of patients, possibly by combining typical smaller sample sets from multiple centers. If confirmed, tests employing these markers could have potential for arriving at rational decisions about patient treatment, resulting in an overall improvement in the survival of patients with gastric cancer.
- MeSH
- amplifikace genu MeSH
- analýza přežití MeSH
- lidé MeSH
- multiplexová polymerázová řetězová reakce * MeSH
- mutace MeSH
- mutační analýza DNA MeSH
- nádory žaludku * genetika MeSH
- prognóza MeSH
- statistika jako téma MeSH
- techniky amplifikace nukleových kyselin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
High-resolution imaging methods (HRIMs) and biomarkers present the second step of pancreatic cancer (PC) diagnostics in at-risk individuals. These include patients with positive risk factors, early symptoms, nonresponders to the initial antidiabetic therapy, patients older than 50 years of age with new-onset unstable diabetes requiring insulin as well as patients with long-term insulin-non-dependent diabetes and recent (up to 6 months) failure of antidiabetic therapy. The procedures should be started without delay and the co-operation between the primary and tertiary medical centers is highly desirable. An early indication of HRIMs and biomarkers is a prerequisite for the diagnosis of a resectable PC. This publication reviews the recent contribution of HRIMs and biomarkers toward an early diagnosis of PC.
- MeSH
- adenom diagnostické zobrazování genetika metabolismus MeSH
- biologické markery MeSH
- časná detekce nádoru metody MeSH
- cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
- duktální karcinom pankreatu diagnostické zobrazování genetika metabolismus MeSH
- elastografie MeSH
- endosonografie MeSH
- karcinom in situ diagnostické zobrazování genetika metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční cholangiopankreatografie MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- mikro RNA genetika MeSH
- multidetektorová počítačová tomografie MeSH
- nádory cystické, mucinózní a serózní diagnostické zobrazování genetika metabolismus MeSH
- nádory slinivky břišní diagnostické zobrazování genetika metabolismus MeSH
- PET/CT MeSH
- plektin metabolismus MeSH
- protilátky metabolismus MeSH
- ultrasonografie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Existuje mnoho studií věnujících se problematice biliárních komplikací po jaterních resekcích. Přes zlepšení operační techniky a perioperační péče má incidence této komplikace spíše vzrůstající charakter. Byly analyzovány četné prediktivní faktory. Na jejich vliv na vznik biliárního leaku doposud nepanuje shoda. Za cíl analýzy jsme si stanovili zhodnotit incidenci biliárního leaku, jeho vliv na mortalitu a na dobu hospitalizace na našem pracovišti. Současně jsme provedli rozbor známých prediktivních faktorů. Metoda: Autoři retrospektivně analyzují soubor 146 nemocných, u kterých byla na Chirurgické klinice 2. LF Univerzity Karlovy a ÚVN, Praha v období 2010–2013 provedena jaterní resekce. K vyhodnocení biliárního leaku jsme užili současnou uznávanou klasifikaci ISGLS (International Study Group of Liver Surgery). Závažnost komplikace byla stanovena dle Clavien-Dindo. Statistickou významnost prediktivních faktorů jsme určili pomocí Fisherova exaktního testu a Studentova t-testu. Výsledky: Incidence biliárního leaku byla 21 %. Dle ISGLS bylo 6,5 % pacientů zařazeno do skupiny typu A, v 61,2 % se jednalo o leak B a v 32,3 % o leak typu C. Stupeň závažnosti dle Clavien-Dindo I-II, IIIa, IIIb, IV a V byl v poměru 19,3 %, 42 %, 9,7 %, 9,7 %, resp. 19,3 %. Jako statisticky významné jsme stanovili tyto faktory: operaci pro malignitu (p<0,001), velkou jaterní resekci (p=0,001), dobu operace (p<0,001), vyšší peroperační krevní ztrátu (p=0,02), konstrukci HJA (p=0,005), portální venózní embolizaci/two-stage chirurgii (p=0,009) a ASA skóre (p=0,02). Biliární leak významně prodloužil dobu hospitalizace (p<0,001). V souboru pacientů s biliárním leakem byla 23krát vyšší perioperační mortalita (p<0,001) než v souboru bez leaku. Závěr: Biliární leak je jednou z nejzávažnějších komplikací jaterních resekcí. Většina rizikových faktorů je těžko ovlivnitelných a na jejich vliv nepanuje jednoznačná shoda. Incidenci by mohly redukovat diskutované peroperační leak testy. V budoucnu bude třeba dále pracovat na zlepšení perioperačního managementu a techniky k prevenci vzniku této závažné komplikace. V léčbě se uplatňuje multidisciplinární přístup.
Introduction: Many previous reports have focused on bile leakage after liver resection. Despite the improvements in surgical techniques and perioperative care the incidence of this complication rather keeps increasing. A number of predictive factors have been analyzed. There is still no consensus regarding their influence on the formation of bile leakage. The objective of our analysis was to evaluate the incidence of bile leakage, its impact on mortality and duration of hospitalization at our department. At the same time, we conducted an analysis of known predictive factors. Method: The authors present a retrospective review of the set of 146 patients who underwent liver resection at the Department of Surgery of the 2nd Faculty of Medicine of the Charles University and Central Military Hospital Prague, performed between 2010−2013. We used the current ISGLS (International Study Group of Liver Surgery) classification to evaluate the bile leakage. The severity of this complication was determined according to the Clavien-Dindo classification system. Statistical significance of the predictive factors was determined using Fisher‘s exact test and Student‘s t-test. Results: The incidence of bile leakage was 21%. According to ISGLS classification the A, B, and C rates were 6.5%, 61.2%, and 32.3%, respectively. The severity of bile leakage according to the Clavien-Dindo classification system – I-II, IIIa, IIIb, IV and V rates were 19.3%, 42%, 9.7%, 9.7%, and 19.3%, respectively. We determined the following predictive factors as statistically significant: surgery for malignancy (p<0.001), major hepatic resection (p=0.001), operative time (p<0.001), high intraoperative blood loss (p=0.02), construction of HJA (p=0.005), portal venous embolization/two-stage surgery (p=0.009) and ASA score (p=0.02). Bile leakage significantly prolonged hospitalization time (p<0.001). In the group of patients with bile leakage the perioperative mortality was 23 times higher (p<0.001) than in the group with no leakage. Conclusion: Bile leakage is one of the most serious complications of liver surgery. Most of the risk factors are not easily controllable and there is no clear consensus on their influence. Intraoperative leak tests could probably reduce the incidence of bile leakage. In the future, further studies will be required to improve the perioperative management and techniques to prevent such serious complications. Multidisciplinary approach is essential in the treatment.
- MeSH
- chirurgie trávicího traktu škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- incidence MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- játra * chirurgie MeSH
- laparotomie * škodlivé účinky využití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nemoci žlučového ústrojí etiologie chirurgie MeSH
- perioperační péče MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Polytrauma je jednou z hlavních příčin mortality lidí v produktivním věku. Nejdůležitější při léčbě polytraumatu je rychlá aktivace záchranného systému. Při závažných poraněních je klíčový primární transport do specializovaného pracoviště – traumacentra. Naše kazuistické sdělení se zaměřuje na dva případy polytraumatizovaných pacientů, u kterých došlo v průběhu léčení k relativně vzácným situacím. V prvním případě se jedná o vzácné poranění slinivky břišní, které si vyžádalo pankreatoduodenektomii. V druhém případě o poranění jater ošetřené pravostrannou lobektomií se zřídkavou komplikací. Rovněž poukazuje na nezbytnost multioborové spolupráce v léčbě polytraumatizovaného pacienta.
Polytrauma is one of the leading causes of mortality in people at productive age. Prompt activation of the rescue system is most important in the treatment. In cases of severe injuries, primary transport to a specialized hospital – trauma center is crucial. Our report is focused on two cases of polytraumatized patients whose treatment was associated with relatively rare situations. One of the patients suffered a pancreatic injury that required pancreaticoduodenectomy. The other patient had a liver injury, which was treated with right lobectomy with a rare complication. The necessity of a multidisciplinary approach to the management of severely injured patients is also emphasized in our report.
- MeSH
- akutní poškození ledvin MeSH
- chirurgie trávicího traktu metody využití MeSH
- dopravní nehody MeSH
- duodenum * chirurgie zranění MeSH
- hepatektomie MeSH
- játra * chirurgie zranění MeSH
- jejunum chirurgie zranění MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pankreas * chirurgie zranění MeSH
- pankreatoduodenektomie využití MeSH
- pneumektomie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- polytrauma * diagnóza patologie terapie MeSH
- stenty MeSH
- vena cava inferior * chirurgie zranění MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Hepatocelulární karcinom (HCC) je nejčastější primární nádor jater. Tento typ nádoru typicky vzniká v terénu chronických jaterních chorob, proto máme jasně definovanou ohroženou populaci. Vzhledem k častějšímu výskytu HCC by pacienti s jaterním onemocněním měli být dispenzarizování v odborných ambulancích. Doporučený systém surveillance HCC je pravidelná kontrola každých šest měsíců s provedením UZ břicha. Z našich zkušeností vyplývá, že více než polovina pacientů s jaterním onemocněním není sledována v odborných ambulancích, doporučený systém surveillance HCC absolvuje pouze třetina pacientů. Naprostá většina HCC je diagnostikována v pokročilých stadiích, kdy je možná pouze paliativní či symptomatická terapie. Transarteriální chemoembolizace je velmi účinná a relativně bezpečná metoda paliativní léčby hepatocelulárního karcinomu, která významně prodlužuje přežívání pacientů. Riziko komplikací je závislé na funkčním stavu jaterního parenchymu a velikosti jaterního ložiska. V našem souboru pacientů dosahujeme průměrné doby přežívání 22 měsíců od stanovení diagnózy.
Hepatocellular carcinoma (HCC) is the most common primary liver carcinoma. This type of tumour typically occurs along with chronic liver diseases and thus the population in risk is clearly defined. Due to the more common incidence of HCC the patients with liver conditions should be monitored by specialised outpatient clinics. The recommended HCC surveillance system concerns regular check-ups every six months with an abdomen ultrasound examination. Our experience shows that more than half of patients with liver conditions are not monitored by specialised outpatient clinics and only a third of patients undergo the recommended HCC surveillance system. The vast majority of HCC is diagnosed in the advanced stages allowing only palliative or symptomatic therapy. Transarterial chemoembolization is a very efficient and relatively safe method of palliative therapy in hepatocellular carcinoma, which significantly prolongs the survival rate. The risk of complications depends on the functional condition of liver parenchyma and the size of liver focus. Our set of patients has achieved the mean survival period of 22 months from diagnosis. Key words: hepatocellular carcinoma – virus hepatitis B – virus hepatitis C – transarterial chemoembolization The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers. Submitted: 30. 9. 2013 Accepted: 11. 11. 2013
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- časná detekce nádoru * metody statistika a číselné údaje MeSH
- časové faktory MeSH
- chemoembolizace * metody statistika a číselné údaje škodlivé účinky MeSH
- chronická hepatitida B komplikace MeSH
- chronická hepatitida C komplikace MeSH
- dlouhodobá péče normy statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- hepatocelulární karcinom * diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- jaterní cirhóza komplikace MeSH
- játra ultrasonografie MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory jater diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- paliativní péče MeSH
- plošný screening metody organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
