All renal transplant recipients should undergo a regular screening for BK viral (BKV) viremia. Gradual reduction of immunosuppression is recommended in patients with persistent plasma BKV viremia for 3 weeks after the first detection, reflecting the presence of probable or suspected BKV-associated nephropathy. Reduction of immunosuppression is also a primary intervention in biopsy proven nephropathy associated with BKV (BKVN). Thus, allograft biopsy is not required to treat patients with BKV viremia with stabilized graft function. There is a lack of proper randomised clinical trials recommending treatment in the form of switching from tacrolimus to cyclosporin-A, from mycophenolate to mTOR inhibitors or leflunomide, or the additive use of intravenous immunoglobulins, leflunomide or cidofovir. Fluoroquinolones are not recommended for prophylaxis or therapy. There are on-going studies to evaluate the possibility of using a multi-epitope anti-BKV vaccine, administration of BKV-specific T cell immunotherapy, BKV-specific human monoclonal antibody and RNA antisense oligonucleotides. Retransplantation after allograft loss due to BKVN can be successful if BKV viremia is definitively removed, regardless of allograft nephrectomy.

• MeSH
• imunosupresiva terapeutické užití   MeSH
• leflunomid terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci ledvin * farmakoterapie   MeSH
• polyomavirové infekce * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• transplantace ledvin * MeSH
• viremie diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• virus BK * genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Zástupci virové čeledě Polyomavirae jsou v lidské populaci hojně rozšířeni. Podle sérologických studií jsou téměř všichni dospělí jedinci infikováni nejméně jedním zástupcem této skupiny virů. K primární infekci dochází většinou v dětství bez jakýchkoli klinických příznaků a po primární infekci viry ustavují perzistentní infekci doprovázenou příležitostnou replikací a vylučováním viru. U imunosuprimovaných jedinců dochází k častým reaktivacím, které pak pouze u některých pacientů způsobující komplikace. Tato vlastnost lidských polyomavirů značně ztěžuje laboratorní diagnostiku. V příspěvku jsou uvedeny metody diagnostiky lidských polyomavirů, které se běžně používají pro screening, a metody, které jsou zatím ve stadiu studií, ale mají potenciál zlepšit či zpřesnit vyšetření a identifikovat pacienty v riziku vzniku onemocnění asociovaná s polyomavirovou infekcí.

The members of the viral family Polyomavirae are widespread in the human population. According to serological studies, almost all adults are infected with at least one of this group of viruses. The primary infection usually occurs in childhood without any clinical signs, and after the primary infection, the viruses establish a persistent infection accompanied by occasional reactivation and shedding of the virus. These viruses often reactivate in immunosuppressed individuals, but only in a minority of these patients, the reactivation results in disease development. This biological property of human polyomaviruses makes laboratory diagnosis considerably difficult. The paper provides an overview of methods for diagnosing human polyomaviruses, which are commonly used for screening, and methods that are still validated by research but have the potential to improve detection and to identify patients at risk of developing diseases associated with polyomavirus infection.

• MeSH
• hostitel s imunodeficiencí MeSH
• infekce onkogenními viry diagnóza   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• polyomavirové infekce * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• Polyomavirus * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Nefropatie spojená s polyomaviry patří po infekcích způsobenými lidským cytomegalovirem k nejrizikovějším infekcím ve skupině pacientů po transplantaci orgánu. Výskyt tohoto onemocnění stoupá, zatímco v roce 1995 byla prevalence popisována do 1 %, tak práce z posledních let udávají její prevalenci již mezi 5 až 10 %. Mezi hlavní původce se pokládá zejména BK polyomavirus, daleko méně pak i JC polyomavirus. Vztah dalšího lidského polymaviru – lidského polyomaviru 9 k onemocnění ledvin nebyl dosud bezpečně prokázán. V následující publikaci jsou shrnuty základní údaje o patogenezi nefropatie spojené s polyomaviry, jejích původcích, diagnostice i možnosti terapie.

Polyomavirus-associated nephropathy belongs in organ transplant patients to the most risky infection after the human cytomegalovirus infections. The incidence of this disease is increasing. While in 1995 the prevalence was reported up to 1%, the up-to-date publications report the prevalence within 5% to 10%. The main causative agents are mainly BK polyomavirus and less frequently also JS polyomavirus. The relationship of other polyomavirus, human polyomavirus 9, to kidney diseases has not been proven yet. The publication summarizes the up-to-date knowledge about the pathogenesis, causative agents, diagnostics and possible treatment of polyomavirus-associated nephropathy.

• MeSH
• kůra ledviny * patologie   virologie   MeSH
• lidé MeSH
• polyomavirové infekce diagnóza   terapie   MeSH
• Polyomavirus MeSH
• transplantace ledvin škodlivé účinky   MeSH
• virus BK patogenita   MeSH
• virus JC patogenita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BK virus nephropathy (BKVN) is a serious opportunistic infection threatening renal function especially during the first year after transplantation. Its incidence is now on the rise and is closely related to the level of the recipient's immune system inhibition. This is more intensive with current trends in transplantation medicine, where more potent immunosuppressive protocols are used and more aggressive antirejection therapy is applied. In the absence of BK virus (BKV) specific therapy and limited treatment options for advanced BKVN, active screening of BKV replication and subsequent preemptive adjustment of immunosuppression are essential measures to prevent BKVN. However, it remains unclear how to modify immunosuppressive protocols as well as how to address initial stages of BKV replication. This comprehensive review summarizes the currently applied and not completely uniform procedures for the detection, prophylaxis and therapy of BKV replication and BKVN. The pitfalls brought by reduced immunosuppression, as a typical response to a significant viral replication or a developed BKVN, are also mentioned, particularly in the form of graft rejection. The paper also outlines the authors' experiences, and lists currently ongoing studies on the subject. The perspectives of new, especially immune-based, procedures in the treatment of complications associated with BKV infections are highlighted. Different views on the management of patients indicated for kidney re-transplantation whose previous graft failed because of BKVN are also discussed.

• MeSH
• ABO systém krevních skupin MeSH
• antivirové látky terapeutické užití   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• dárci tkání MeSH
• dospělí MeSH
• elektronová mikroskopie MeSH
• homologní transplantace MeSH
• imunosupresiva škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• nekompatibilita krevních skupin MeSH
• nemoci ledvin imunologie   virologie   MeSH
• oportunní infekce diagnóza   imunologie   prevence a kontrola   MeSH
• polyomavirové infekce diagnóza   imunologie   prevence a kontrola   MeSH
• příjemce transplantátu MeSH
• přirozená imunita fyziologie   MeSH
• replikace viru MeSH
• T-lymfocyty imunologie   MeSH
• transplantace ledvin škodlivé účinky   MeSH
• virus BK * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Virové infekce patří mezi jedny z nejčastějších infekčních komplikací postihující příjemce transplantovaných orgánů. V důsledku imunosupresivní terapie, která dominantně ovlivňuje buněčnou imunitu a úspěšně tak redukuje incidenci akutní rejekce, dochází k vyššímu výskytu virových infekcí. Herpetické viry a polyomaviry jsou ubikvitérní patogeny, které mají schopnost perzistence v organizmu ve stadiu latence. Kromě reaktivace infekce dochází po transplantaci k primoinfekci přenesené od dárce, které zvyšují morbiditu a podílejí se na zhoršeném přežívání pacientů. Vedle toho mají dlouhodobé nepřímé dopady, v jejichž důsledku dochází k poškození funkce transplantovaných orgánů a jejich předčasné ztrátě. V tomto článku je uveden stručný přehled infekcí s největším dopadem na příjemce transplantované ledviny, tedy cytomegalovirus a BK polyomavirus, jejich diagnostika, prevence a léčba.

Viral infections are among the most common infectious complications affecting transplant recipients. Due to immunosuppressive therapy predominantly affecting cellular immunity and thus successfully reducing the incidence of acute rejection, there is a higher incidence of viral infections. Herpesviruses and polyomaviruses are ubiquitous pathogens which have the ability to persist in a state of latent infection. In addition to post-transplant reactivation, donor-induced primoinfection can also occur, leading to increased morbidity and contributing to decreased survival of patients. Moreover, there are long-term indirect effects, resulting in an impaired function of the transplanted organs and their premature loss. This article provides a brief overview of infections which have the greatest impact on transplant recipients, i.e. cytomegalovirus and BK polyomavirus, their diagnosis, prevention and treatment.

• Klíčová slova
• polyomavirová nefropatie, preemptivní terapie, valaciklovir,
• MeSH
• acyklovir analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• antivirové látky terapeutické užití   MeSH
• cytomegalovirové infekce * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• Cytomegalovirus izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• ganciklovir analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• hostitel s imunodeficiencí MeSH
• imunosupresivní léčba škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci ledvin diagnóza   etiologie   virologie   MeSH
• polyomavirové infekce * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• pooperační komplikace prevence a kontrola   virologie   MeSH
• premedikace MeSH
• rejekce štěpu MeSH
• rizikové faktory MeSH
• takrolimus škodlivé účinky   MeSH
• transplantace ledvin * MeSH
• valganciklovir MeSH
• valin analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• virus BK patogenita   MeSH
• virus JC patogenita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Pacienti po transplantaci ledviny jsou v riziku různých infekčních komplikací a více než polovina z nich se v časném potransplantačním období s nějakou infekční komplikací setká. Přesto, že se z dlouhodobého pohledu riziko závažných infekčních komplikací v časném pooperačním období snížilo, zůstávají infekce v prvních 6 měsících nejčastější příčinou morbidity. V pozdějším období se objevují infekce, které postihují štěp ledviny a některé z nich se vyskytují pouze u pacientů v imunosupresi. Mezi klinicky nejvýznamnější a nejčastější nejvýznamnější patří polyomavirová nefropatie. Klíčová slova: polyomavirová nefropatie – transplantace ledviny – infekční komplikace

Immunosuppressed kidney transplant recipients are at risk for a variety of infectious complications and more than half of them suffered from this complication in the early post-transplant period. Despite the fact that the long term risk of serious infectious complications in the early postoperative period decreased, remain the infection the most frequent cause of morbidity in the first 6 months after transplant. It is important to realize that the clinical manifestations of infection in the compromised host are variable and often atypical. In the later period, infections that affect the kidney graft become clinically important, and some of them occur only in immunosuppressed patients. Here we will discuss polyomavirus nephropathy which represents the most important and most frequent viral disease of renal allografts. Keywords: polyomavirus nephropathy – kidney transplantation – infectious complications

• Klíčová slova
• polyomavirová nefropatie, infekční komplikace,
• MeSH
• biopsie MeSH
• cytomegalovirové infekce patologie   MeSH
• imunosupresivní léčba škodlivé účinky   MeSH
• infekce virem Epsteina-Barrové patologie   MeSH
• intersticiální nefritida * diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• polyomavirové infekce * diagnóza   patologie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• pyelonefritida patologie   MeSH
• transplantace ledvin * MeSH
• virus BK izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Tubulo-intersticiální rejekce představuje T-buňkami zprostředkovanou rejekci renálních štěpů s morfologií imunitně mediované intersticiální nefritidy. Diagnóza je histopatologická a základními morfologickými charakteristikami jsou zánět v intersticiu a poškození epitelu tubulů, které v těžších případech může vést až k rupturám bazálních membrán. Diferenciální diagnostika tubulo-intersticiálních rejekce zahrnuje akutní intersticiální nefritidu a virové intersticiální nefritidy, mezi nimi především polyomavirovou nefropatii. Klíčová slova: štěp ledviny – tubulo-intersticiální rejekce – T-buňkami zprostředkovaná rejekce

Tubulo-intersticial rejection represents T-cell mediated rejection of kidney allografts with the morphology of immune-mediated interstitial nephritis. Diagnosis is dependent on the histopathological evaluation of a graft biopsy sample. The key morphological features are interstitial inflammatory infiltrate and damage to tubular epithelial cell which in severe cases can result in the ruptures of the tubular basement membranes. The differential diagnosis of tubulo-interstitial rejection includes acute interstitial nephritis and viral inflammatory kidney diseases, mainly polyomavirus nephropathy. Keywords: kidney allograft – tubulo-interstitial rejection – T-cell mediated rejection

• Klíčová slova
• štěp ledviny, T-buňkami zprostředkovaná rejekce, celulární rejekce, tubulitida, zánětlivá celulizace, Banffská klasifikace,
• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• intersticiální nefritida diagnóza   patologie   MeSH
• ledvinové kanálky patofyziologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• polyomavirové infekce diagnóza   MeSH
• rejekce štěpu * diagnóza   klasifikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• T-lymfocyty fyziologie   imunologie   MeSH
• transplantace ledvin MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Young age and thiopurine therapy are risk factors for lymphoproliferative disease among patients with inflammatory bowel disease (IBD). AIMS: The aims of this study were to evaluate the prevalence of seropositivity for the Epstein-Barr virus (EBV) and human cytomegalovirus (CMV) among children and adolescents with IBD, to assess the viral load of EBV, CMV, and BK and JC polyomaviruses (BKV, JCV) in these patients, and to assess the influence of different therapeutic regimens on seroprevalence and viral load. METHODS: Children who had been followed in our center were tested for EBV, CMV, BKV, and JCV in a cross-sectional study. One hundred and six children were included who had Crohn's disease (68%), ulcerative colitis (29%), and unclassified IBD (3%). RESULTS: We found that 64% of patients were EBV seropositive. The proportion of EBV seropositive patients increased during childhood. Azathioprine therapy (p = 0.003) was associated with EBV seropositivity in a multiple logistic regression model, after adjusting for gender, age, and disease activity at determination. We found a significant association between the number of polymerase chain reaction copies and infliximab dose (p = 0.023). We did not find any significant association between CMV serology and CMV, BKV, or JCV viral load, or any other therapeutic regimen or clinical characteristics. CONCLUSIONS: Treatment with azathioprine appears to be a risk factor for early EBV seropositivity in children with IBD, and the infliximab dose was associated with a higher EBV viral load.

• MeSH
• azathioprin škodlivé účinky   MeSH
• Crohnova nemoc diagnóza   farmakoterapie   epidemiologie   imunologie   MeSH
• cytomegalovirové infekce diagnóza   epidemiologie   imunologie   virologie   MeSH
• dítě MeSH
• hostitel s imunodeficiencí MeSH
• imunosupresiva škodlivé účinky   MeSH
• infekce virem Epsteina-Barrové diagnóza   epidemiologie   imunologie   virologie   MeSH
• infliximab škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• mladiství MeSH
• multivariační analýza MeSH
• odds ratio MeSH
• oportunní infekce diagnóza   epidemiologie   imunologie   virologie   MeSH
• polyomavirové infekce diagnóza   epidemiologie   imunologie   virologie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prevalence MeSH
• průřezové studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• séroepidemiologické studie MeSH
• sérologické testy MeSH
• ulcerózní kolitida diagnóza   farmakoterapie   epidemiologie   imunologie   MeSH
• věkové faktory MeSH
• virová nálož MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: Merkel cell polyomavirus (MCPyV), a ubiquitous DNA tumor virus, has been found to be associated with Merkel cell carcinoma and chronic lymphocytic leukemia (CLL). Previous studies have reported conflicting results on the frequency and potential pathogenetic role of MCPyV in CLL. The aim of this study was to evaluate MCPyV's association with CLL and its prognostic significance. PATIENTS AND METHODS: Between 2006 and 2013, DNA samples obtained from CLL patients (n = 119) before treatment were tested for MCPyV using quantitative real-time polymerase chain reaction analysis and verified by gel electrophoresis. Only samples testing positive by both methods were considered valid. RESULTS: We found that 13 (11%) of 119 CLL cases were positive for MCPyV. Between the groups of MCPyV-positive and -negative patients, there was no significant difference in the sex, age, cytogenetics, presence of p53 defect, or immunoglobulin heavy chain (IGHV) mutational status. In the subset of MCPyV-negative patients, advanced Rai stage (III to IV) was found more frequently, and therapy was initiated more often. There was no difference in overall response rate, median progression-free survival, and overall survival between both groups. We did not observe any new positivity after treatment in initially MCPyV-negative patients. CONCLUSION: This study provides the first analysis of the prognostic role of MCPyV in CLL. MCPyV occurrence seems to be a relatively rare event during the course of CLL. MCPyV is also unlikely to influence the outcome of CLL patients.

• MeSH
• chronická lymfatická leukemie diagnóza   virologie   MeSH
• elektroforéza v polyakrylamidovém gelu MeSH
• infekce onkogenními viry diagnóza   virologie   MeSH
• kvantitativní polymerázová řetězová reakce MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Merkelův polyomavirus patogenita   MeSH
• mutace MeSH
• polyomavirové infekce diagnóza   virologie   MeSH
• prevalence MeSH
• prognóza MeSH
• těžké řetězce imunoglobulinů genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Nefropatie způsobená BK virem (BKV alograftová nefropatie, BKVAN) dnes představuje stále častější příčinu selhání funkce ledvinného štěpu a patří mezi nejčastější virová onemocnění prokázaná jeho biopsií. Původcem je DNA virus BK patřící do skupiny polyomavirů, vyvolávající oportunní infekce u imunokompromitovaných jedinců, mezi nimi též u příjemců transplantovaných solidních organu na imunosupresivní terapii. Podobně jako EBV a CMV infekce jsou vážným problémem spojovaným zejména s nadměrnou imunosupresí. Snahou o jejich řešení je minimalizace imunosuprese na nezbytně nutnou míru. Přestože byl BKV objeven již před více než 40 lety, v přístupu k diagnostice, frekvenci testování, léčbě i prognóze existují stále nejasnosti. Tento přehledný článek poskytuje aktuální pohled na současný stav diagnostiky, prevence a léčby BKVAN u pacientů po transplantaci ledviny a všímá si určitých specifik BKV infekce u dětí.

Nephropathy caused by the BK virus (BKV allograft nephropathy, BKVAN) is a more frequent cause of renal graft failure and represents the most common viral disease demonstrated in the renal graft biopsy. The etiological agent is the DNA virus BK from the polyomavirus family, causing opportunistic infections in immunocompromised individuals, among them in solid organ transplant recipients on immunosuppressive therapy. Similarly to EBV and CMV infections it means a serious problem related with excessive immunosuppression. Efforts to deal with them is minimizing immunosuppression. Although BKV was discovered before more than 40 years ago, there are still uncertainties in access to diagnosis, frequency of testing, treatment and prognosis. This review provides a current view of the state of diagnosis, prevention and treatment BKVAN in kidney transplant patients, regarding to certain specificities of BKV infection in children.

• Klíčová slova
• BKV alograftová nefropatie,
• MeSH
• alografty virologie   MeSH
• antivirové látky MeSH
• biopsie MeSH
• cidofovir MeSH
• cytosin analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• homologní transplantace MeSH
• imunosupresivní léčba škodlivé účinky   MeSH
• infekce onkogenními viry diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• intersticiální nefritida komplikace   MeSH
• isoxazoly terapeutické užití   MeSH
• leflunomid MeSH
• lidé MeSH
• moč virologie   MeSH
• nemoci ledvin diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• organofosfonáty terapeutické užití   MeSH
• polyomavirové infekce * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• rejekce štěpu * etiologie   komplikace   virologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• transplantace ledvin * MeSH
• viremie diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• virová nálož MeSH
• virus BK izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH