* Zobrazit nápovědu

Úvod: Článek prezentuje výsledky studie, která zkoumala, jak se změnilo spektrum bakteriálních patogenů způsobujících akutní otitidy, meningitidy otogenního původu a epiglotitidy v dětském věku po zavedení povinného plošného očkování vakcínou proti Haemophilus influenzae b (dále Hib) v České republice. Materiál a metodika: V rámci studie jsme sledovali 2 soubory pacientů. Kontrolní soubor tvořily děti narozené před rokem 2001, které nebyly očkované vakcínou proti Hib. Sledovaný soubor tvořily děti narozené po roce 2001, které byly očkované vakcínou proti Hib. Studie probíhala v letech 2002–2012. V každém souboru byly sledovány 3 skupiny dětí: 1. s akutní otitidou, 2. s otogenní meningitidou a 3. s epiglotitidou. Ve všech případech jsme provedli kultivaci odebraného materiálu s cílem identifikovat Hib jako původce onemocnění. Výsledky: V kontrolním souboru bylo odebráno celkem 205 stěrů ze zevního zvukovodu ke kultivaci u dětí s akutní otitidou po paracentéze. Hib byl nalezen jako původce v 26,3 %. U meningitid otogenního původu byl Hib jako původce nalezen pouze v 1 případě. V tomto souboru se vyskytla epiglotitida u 8 dětí a ve všech případech byl původcem Hib. Ve zkoumaném souboru bylo odebráno celkem 201 stěrů ze zevního zvukovodu u dětí s akutní otitidou po paracentéze. Hib byl zachycen pouze ve 4,4 %. U meningitid otogenního původu nebyl Hib vykultivován ani v jednom případě. V souboru očkovaných dětí jsme epiglotitidu vůbec nezaznamenali. Závěr: Z výsledků této studie je patrný významný pokles výskytu Hib jako původce u akutních otitid, otogenních meningitid a epiglotitid ve skupině očkovaných dětí vakcínou proti Hib. V souboru očkovaných dětí nebyl zaznamenán žádný případ meningitidy ani epiglotitidy způsobené Hib. Očkování zaručuje téměř kompletní ochranu před závažnými invazivními onemocněními, v našem případě před meningitidou a epiglotitidou a snižuje počet akutních otitid vyvolaných Hib.

Introduction: The article presents the results of a study aiming to find out the change in the spectrum of bacterial pathogens causing acute otitis media, otogenic meningitis and paediatric epiglottitis after the introduction of compulsory vaccination against H. influenzae b (Hib) at a national level in the Czech Republic. Material and methods: Two patient groups were observed within the study. The control group consisted of children born before 2001 who were not vaccinated by Hib vaccine. The observed group consisted of children born after 2001 who were vaccinated by Hib vaccine. The study was performed during 2002–2012. Three subgroups of children were observed within each group: 1. Suffering from acute otitis media, 2. Suffering from otogenic meningitis, 3. Suffering from epiglottitis. In all cases the samples were cultivated in order to identify Hib as the cause of the infection. Results: In the control group, a total of 205 smears from external ear canal were taken for cultivation in children with acute otitis after paracentesis. Hib was identified as a cause in 26.3 %. In otogenic meningitis subgroup only one case was caused by Hib. Eight children suffered from epiglottitis and all cases were caused by Hib. In the observed group, a total of 201 smears from external ear canal were taken in children with acute otitis after paracentesis. Hib was identified in only 4.4 % of cases. In the subgroup of otogenic meningitis Hib was not cultivated in any single case. There were no cases of epiglottitis in the control group. Conslusion: The study results show a significant decrease in occurrence of Hib as a cause of acute otitis media, otogenic meningitis and epiglottitis in the group of children vaccinated by Hib vaccine. There were no cases of meningitis or epiglottitis cases caused by Hib in the group of vaccinated children. Vaccination provides a complete protection against serious invasive diseases, in our case meningitis and epiglottitis, and decreases the occurrence of acute otitis media caused by Hib.

MeSH
antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
cefalosporiny terapeutické užití MeSH
dítě MeSH
epiglotitida diagnóza terapie MeSH
Haemophilus influenzae typu B * MeSH
klinické zkoušky jako téma MeSH
lidé MeSH
meningitida diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
otitida diagnóza farmakoterapie MeSH
spinální punkce MeSH
vakcinace MeSH
Check Tag
dítě MeSH
lidé MeSH

Článek

Idiopatická hypertrofická kraniální pachymeningitida – dvě kazuistiky
[Idiopathic hypertrophic cranial pachymeningitis – two case reports]

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2016 ; 79 (5) : 604-607.

ISSN 1210-7859
Medvik
Zdroj

Idiopatická hypertrofická kraniální pachymeningitida (IHCP) je extrémně vzácné onemocnění neznámé příčiny. Jedná se o chronický, zánětlivý a fibrotizující proces postihující kraniální duru mater. Klinické projevy jsou značně heterogenní a zahrnují cefaleu, ataxii, epileptické záchvaty či obrnu kraniálních nervů, která je způsobena kompresí výstupní zóny nervových kořenů hypertrofickou pachymeningitidou. Cefalea je pak vysvětlována durálním zánětem. IHCP může dokonce imitovat tranzitorní ischemickou ataku. V laboratorních náběrech jsou obvykle přítomny zvýšené hodnoty C-reaktivního proteinu a sedimentace krve. Likvorový obraz v mnoha případech ukazuje na aseptický zánětlivý proces. Hlavní diagnostickou metodou je magnetická rezonance mozku, která zobrazí lokalizované či difuzní ztluštění dury mater s enhancementem po podání kontrastní látky gadolinia. Klinický průběh je chronicky-progresivní a zahrnuje četné rekurence. V léčbě je doporučena kombinace kortikosteroidů s další imunosupresivní medikací (azatioprin, cyklofosfamid či metotrexát), v rezistentních případech radioterapie či chirurgické odstranění postižené tkáně. V diferenciální diagnóze je nutné vyloučit jiné případy pachymeningitidy, a to infekční, systémová autoimunitní onemocnění, vaskulitidy, malignity a intrakraniální hypotenzi. V uvedené práci jsou prezentovány dvě kazuistiky, na kterých je demonstrován průběh, diagnostika a terapie tohoto závažného onemocnění.

Idiopathic hypertrophic cranial pachymeningitis (IHCP) is an extremely rare disease of unknown origin. It is a fibrosing chronic inflammatory process that affects intracranial dura mater. The clinical picture can be heterogeneous including headache, ataxia, seizures and cranial nerve palsy. Cranial nerve palsy is caused by compression of the exit zone of the nerve roots by hypertrophic basal pachymeningitis. IHCP can even imitate transient ischemic attack. Common haematological abnormal findings include elevated C-reactive protein and elevated blood sedimentation. Findings in cerebrospinal fluid usually show a chronic aseptic process. Magnetic resonance imaging (MRI) is the most important diagnostic method. MRI finds a diffusely thickened dura that enhances after paramagnetic contrast injection. The course of disease is chronic and progressive and includes frequent recurrences. Corticosteroid therapy should be the first approach in IHCP, useful is a combination with azathioprine, cyclophosphamide or methotrexate. Resistant cases can profit from radiotherapy or surgery. We report two cases from our own patient base through which we demonstrate the course, diagnostics and therapy of this disorder.