Prediction performance
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Práca sa zaoberá štruktúrou a predikčnými možnosťami koordinačnej výkonnosti vo volejbale dievčat vo veku 11 – 15 rokov. Nadväzuje na výskumný projekt KEGA č. 3/3022/05, ktorý stanovil normy koordinačných schopností pre športovo talentované deti a mládež v rôznych športoch, pomocou batérie 7 testov. Výskumnej úlohy sa zúčastnilo 256 volejbalistiek vo veku 11 – 15 rokov. Zo získaných údajov sme pomocou vybraných štatistických metód zistili podiel jednotlivých koordinačných schopností na štruktúre koordinačnej výkonnosti a vytvorili regresné rovnice na predikciu ich koordinačného výkonu.
This work deals with the structure of coordination performance in volleyball of girls at the age of 11 to 15. The goal was to build norms of coordination abilities using a group of 7 tests for talented youth. The number of participants in the researched work was 256. We used different statistic methods to find out a percentage of individual coordination abilities in the structure of coordination performance. We also created regress equations for the prediction of their coordination performance.
... Applications of High-Performance Capillary Electrophoresis with Electrochemical -- Detection 363 -- 10.5 ... ... List of Acronyms and Abbreviations 478 -- References 478 -- CHAPTER 14 COATED CAPILLARIES IN HIGH PERFORMANCE ... ... Analyte-Wall Interaction and the -- Performance of Analytical Capillary Electrophoretic Separations 486 ... ... Acronyms 577 -- References 578 -- Xll -- CONTENTS -- CHAPTER 17 TWO-DIMENSIONAL SEPARATIONS IN HIGH-PERFORMANCE ... ... Prediction of Retention in Micellar Electrokinetic Chromatography from Solute Hydrophobicity -- 31.6. ...
Chemical analysis ; 146
1047 s.
- Klíčová slova
- elektroforéza kapilární,
- Konspekt
- Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
- NLK Obory
- fyzika, biofyzika
- biomedicínské inženýrství
Cíl studie: Zjistit, které z vybraných anamnestických, laboratorních a ultrasonografických (USG)parametrů mohou přispět k predikci prematurity.Typ studie: Prospektivní observační klinická studie.Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze.Metodika: 349 žen s jednočetným těhotenstvím bylo sledováno od poloviny II. trimestru do koncegravidity. U každé těhotné byla stanovena anamnestická data (věk, parita, pregravidní BMI,hmotnostní přírůstek do 20. týdne, významné anamnestické riziko, abúzus cigaret, symptomyrizikového těhotenství do 20. týdne), laboratorní data (sérové koncentrace AFP, hCG a uE3 /tri-ple test/ v 16. týdnu, krevní obraz a koncentrace feritinu v 18.–20. týdnu, kultivace stěru z dělož-ního hrdla v 34.–36. týdnu) a USG (transvaginální cervikometrie a dopplerovská flowmetrieděložních tepen v 18.–20. týdnu). Pomocí jednorozměrné i multifaktoriální analýzy byla testovánazávislost dokončeného týdne těhotenství a předčasného porodu (před ukončeným 37. týdnem) navýše uvedených parametrech.Výsledky: Studii dokončilo 314 žen. Prokázali jsme významnou závislost prematurity na následují-cích markerech: symptomy rizikového těhotenství do 20. týdne (RR 2,94), abnormální výsledektriple testu (RR 4,63), kultivační průkaz patogenů z děložního hrdla (RR 5,49), USG stanovenádélka hrdla (p<0,0001), abnormální výsledek cervikometrie (RR 19,02), oba dopplerovské parametry (RI aa.uterinae: p<0,0001,přítomnost notch:RR 2,84).Výsledky multifaktoriální analýzy potvrdili suverenitu USG cervikometrie (oproti ostatním parametrům) při predikci obou sledovaných výstupů. Závěr: U neselektované populace žen s jednočetným těhotenstvím jsme prokázali prediktivní význam části z vybraných anamnestických, laboratorních a USG markerů předčasného porodu. Nejvýznamnejším prediktorem prematurity byl abnormální výsledek transvaginální USG cervikometrie. Doporučujeme rutinní provádení cervikometrie jako součást USG vyšetření v 18.-20. týdnu pro včasnou selekci žen s významně zvýšeným rizikem prematurity.
Objective: To evaluate, which of selected anamnestic, laboratory and ultrasonographic (USG)parameters could contribute to the prediction of prematurity.Design: Prospective, observational, clinical study.Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, 1stFaculty of Medicine and the General Facul-ty Hospital, Charles University, Prague. Methods: 349 women with the singleton pregnancy were followed from the half of the 2ndtrimes-ter untill the end of gestation. At each woman the anamnestic (age, parity, pregravid BMI, weightgain untill 20thweek, significant risk from patient’s history, cigarette smoking, risk pregnancysymptoms untill 20thweek), laboratory (maternal serum concentration of AFP, hCG, and uE3/triple test/ at 16thweek, the blood count and ferritin concentration at 18th–20thweek, bacteriolo-gical cultivation of the smear from the cervix at 34th–36thweek), and USG (transvaginal cervico-metry and doppler flowmetry of the uterine arteries at 18th–20thweek) data were established.With the aid of one-dimensional and multi-dimensional analysis the dependence of completedgestational age and preterm delivery (before completed 37thweek) on above mentioned parame-ters was tested.Results: 314 women completed the study. We proved a significant dependence of prematurity onthe following markers: risk pregnancy symptoms until 20thweek (RR 2.94), abnormal triple test(RR 4.63), cultivation of pathogens from the cervix (RR 5.49), USG established cervical length(P<0.0001), abnormal result of cervicometry (RR 19.02), both doppler parameters (RI of uterine arteries : P<0.0001,presence of early diastolic notch: RR 2.84). The results of multi-dimensional analysis confirmed superiority of USG cervicometry in prediction of both measured outcomes. Conclusion: The predictive value of some of selected anamnestic, laboratory, and USG markers of premature delivery was proved at random population of women with singleton pregnancy. The abnormal result of transvaginal USG cervicometry was the most significant predictor of prematurity. We recommend a routine performing of cervicometry (as a part of USG screening at 18.-20.week) for early selection of women with significantly increased risk of prematurity.
- MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- přijímací zkouška na vysokou školu MeSH
- regresní analýza MeSH
- studenti lékařství MeSH
- studium lékařství MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Cíl. Cílem studie bylo objasnit vztah síly pletence ramenního a flexorů prstů k lezeckému výkonu u sportovních lezkyň. Metody. Dvacet jedna žen se zúčastnilo šesti lezeckých testů zaměřených na sílu flexorů prstů a pletence ramenního: vis na liště, maximální síla v otevřeném úchopu, výdrž ve shybu na jedné ruce, výdrž ve shybu na obou rukách, diagonální přesah, vertikální přesah. Vztah jednotlivých testů k lezecké výkonnosti RP (Red point) byl hodnocen pomocí koeficientu determinace. Relativní síla jednotlivých testů k lezecké výkonnosti RP byla posuzována lineární regresní analýzou. Výsledky. Největší část variability lezecké výkonnosti RP vysvětlovaly testy: diagonální přesah (R2 = 0,76), vertikální přesah (0,74) a výdrž ve visu (0,72). U testu diagonální přesah byla nalezena vysoká reliabilita ve smyslu vnitřní konzistence (vnitrotřídní korelační koeficient, levá 0,98; pravá 0,97) a kriteriální validita (r = 0,87). Regresní analýza ukázala, že test vertikální přesah má nejvyšší relativní sílu ze všech uvedených testů. Závěry. Studie představila nový specificky lezecký test diagonální přesah. Bylo zjištěno, že test má vysokou reliabilitu a validitu, a proto ho lze využívat jako diagnostický nástroj pro posouzení statické síly pletence ramenního ve sportovním lezení. Síla pletence ramenního se ukazuje jako nezbytná pro zvyšování výkonnosti žen ve sportovním lezení.
Aim. The aim of this study was to evaluate relationships between the rock climbing performance and the strength of finger flexors and shoulder girdle muscles in female rock climbers. Methods. Twenty one female climbers completed six specific climbing tests focused on finger flexor and shoulder girdle muscles strength: finger hang, maximal strength in open crimp, bent arm hang on one arm, bent arm hang on two arms, diagonal reach, power slap. Relationship to the climbing performance RP (Red point) was assessed by a coefficient of determination. Linear regression analysis was used to determine the relative contribution of tests’ strength in the model. Results. Diagonal reach (R2 = 0.76), power slap (0.74) and finger hang (0.72) explained the greatest part of climber’s performance variability. The test diagonal reach showed high consistency (intra-class correlation coefficient, left 0.98; right 0.97). The greatest relative strength in the regression linear model had power slap. Conclusion. This study introduced a new specific climbing test diagonal reach. It was found that this test has a high reliability and criterion validity and is to assess static shoulder girdle strength in rock climbers. It was shown that shoulder girdle strength is an important factor to achieve high performance in female rock climbers.
- Klíčová slova
- testování, sportovní lezení, diagonální přesah,
- MeSH
- dospělí MeSH
- horolezectví MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- rameno * MeSH
- regresní analýza MeSH
- síla ruky * MeSH
- sportovní výkon MeSH
- svalová síla * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Annals of medicine, ISSN 0785-3890 Vol. 43, suppl. 1, 2011
57 s. : il., tab. ; 29 cm
- MeSH
- benchmarking MeSH
- cévní mozková příhoda MeSH
- diagnostické testy rutinní MeSH
- epizoda péče MeSH
- individualizovaná medicína MeSH
- infarkt myokardu MeSH
- Karnofského skóre MeSH
- náhrada kyčelního kloubu MeSH
- náklady na zdravotní péči MeSH
- následné studie MeSH
- nemocnice - náklady MeSH
- novorozenec s extrémně nízkou porodní hmotností MeSH
- registrace MeSH
- totální endoprotéza kolene MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Publikační typ
- sborníky MeSH
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- NLK Obory
- veřejné zdravotnictví
Cíl: Odhad patologické klasifikace karcinomu prostaty (CaP) po radikální prostatektomii a určení předoperačních rizikových faktorů pro lokálně pokročilý karcinom. Materiál a metodika: V letech 2000-2006 podstoupilo celkem 471 mužů radikální prostatektomii (RP) pro karcinom prostaty. U každého pacienta byl zaznamenán věk, předoperační hodnota prostátického specifického antigenu (PSA), klinická klasifikace, Gleasonovo skóre (GS) a maximální hodnota Gleasonova stupně v biopsii. V definitivním preparátu jsme hodnotili pT klasifikaci, GS, perineurální šíření a stav chirurgických okrajů. Vliv předoperačních parametrů na pT klasifikaci byl stanoven metodou Spearmanova koeficientu korelace, pro každý parametr bylo dále stanoveno relativní riziko lokálně pokročilého onemocnění. Výsledky: Průměrný věk byl 62 let, průměrná předoperační hodnota PSA 10,55 ng/ml, klinicky jako Tle bylo klasifikováno 67,2 % pacientů. Patologicky lokalizovaný CaP byl nalezen u 72,9 % pacientů. U 20,3% definitivních preparátů bylo identifikováno GS vyšší než šest. Pozitivní chirurgické okraje byly popsány u 12,7 % a perineurální šíření u 46,3 % nálezů. Všechny sledované předoperační parametry byly statisticky významné ve vztahu k patologické klasifikaci CaP (p < 0,05). Závěr: Všechny sledované hodnoty byly statisticky významné, s nejvyšším rizikem lokálně pokročilého karcinomu pro pacienty s bioptickým GS vyšším než sedm, palpačně suspektním nálezem a/nebo předoperační hladinou PSA vyšší než 10 ng/ml.
Aim: We performed a retrospective analysis of pre-operative parameters in patients with prostate cancer (CaP) and assessed the risk of the locally advanced carcinoma after radical prostatectomy. Material and methods: Between years 2000 and 2006, 471 men with clinically organ confined CaP underwent radical prostatectomy (RP). All standard preoperative parameters were collected preoperatively Pathological stage and Gleason score (GS), as well as surgical margin status and perineural invasion in the surgical specimen were registered. An impact of the preoperative parameters on the pT stage was assessed by Spearman rank correlation coefficient method. Statistical significance was defined as p < 0.05. Results: The mean age was 62 years, the mean initial prostate specific antigen (PSA) level was 10.55 ng/ml, with cTlc stage presented 67.2 % men. The organ confined disease after RP was found in 72.9 % patiens, surgical GS higher than six was identified in 20,3 % cases. Positive surgical margin and perineural invasion was described in 12,7 % and 46,3 % specimen, respectively. All investigated preoperative parameters were found to have an impact on the pathological stage of prostate cancer. Conclusion: All standard preoperative parameters were statistically significant, with the highest risk of pT3 cancer for patients with the bioptical GS higher than seven, positive digital rectal examination and/or preoperative PSA level higher than 10 ng/ml.
Ekologická validita je míra, do jaké nástroj (test) predikuje chování v běžných, každodenních situacích. Problémem je, jakým způsobem můžeme v psychologii zkoumat ekologickou validitu psychologického vyšetření a zda jsou naše metody opravdu ekologicky validní. Představa psychologa o ekologické validitě může být v rozporu s realitou – pokud např. tradiční test schopností koreluje 0,5 s pacientovým zvládáním domácích povinností (tj. vyčerpává 25 % společné variance), což je považováno za poměrně těsný vztah, znamená to také, že 75 % společné variance obsahuje faktory jiné než zjistitelné použitým testem. Jsou dva možné způsoby, jak se problematika ekologické validity může promítnout do vývoje nových testů. První je tlak na vydavatele testů, aby i nadále vydávali tradiční testy a škály, ale ty pak byly používány k měření běžných schopností. Druhá možnost je modifikovat testy tak, aby obsahovaly měřítka každodenních schopností. Na základě odhadu vztahů mezi zkoumáním běžného života a psychologickým (testovým) vyšetřením, jsme navrhli 9 úrovní sledování ekologické validity. Zkoumání ekologické validity má možnosti rozvoje – např. v psychiatrii je nedostatečně rozvinutá spolupráce s ergoterapií, která je lépe než jiné režimové aktivity v rámci běžných lůžkových oddělení schopna odhadnout pracovní schopnosti a výkonovou stránku chování v každodenních situacích. Možná právě tato spolupráce umožní v budoucnu zkvalitnění nástrojů měření ekologické validity a tím vývoj psychologických testů samotných.
Ecological validity is the degree to which a tool (test) predicts behaviors in natural, day-to-day situations. The issue is how we, in psychology, can measure ecological validity of a psychological test and whether our methods are ecologically valid at all. Psychologist´s assessment of ecological validity may be in contradiction with reality – e.g., if a traditional test of abilities correlates 0,5 with a patient´s abilities in daily housework (i.e. feeds 25 % covariance), which is considered quite a tight relation, it also means that 75 % covariance contains factors other than detectable by the used test. There are two possible ways to reflect ecological validity in the development of new tests. First is a pressure onto test publishers to offer traditional tests and scales to use them to measure daily “real world” abilities, too. Second way is to modify or design tests by including criteria of the daily general abilities. We have proposed 9 levels of ecological validity evaluation based on comparison of real-world life and test performance. Ecological validity exploration has a future potential – e.g. cooperation of psychiatrists and ergotherapists is not well established as yet, while ergotherapy can reflect
Albuminurie (především v oblasti tzv. mikroalbuminurie) je považována za nejdůležitější indilcátor rozvoje diabetické nefropatie. Je také markerem zvýšeného rizika kardiovaskulárních onemocnění a mortality obecně. Termíny „mikroalbuminurie", „normoalbuminurie" a „makroalbuminurie" by se odbornou veřejností užívat neměly, měly by být nahrazeny souhrnným označením „močový albumin". Mohly by totiž navodit mylnou představu, že jsou do moči vylučovány nějaké menší či větší molekuly albuminu. V minulosti byla albuminurie nejčastěji vyšetřována ve vzorku moči sbírané za 24 hodin. Úskalí často nepřesného sběru moči vyústilo v zavedení poměru koncentrace albuminu/koncentrace kreatininu v nesbírané moči (albumin/creatinine ratio, ACR, v jednotkách mg/mmol nebo mg/g). V případě užití tohoto poměru je doporučováno vyšetření vzorku 1. ranní moči (který má nižší intraindividuální variabilitu než vzorek náhodný). Intaktní albumin se v moči vyskytuje ve dvou formách, imunoreaktivní a imunonereaktivní. Močový albumin je běžně stanovován imunochemickými metodami, např. imunoturbidimetricky, imunonefelometricky, RIA, ELISA. Tyto metody však detekují pouze imunoreaktivní formu albuminu. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (high-performance liquid chromatography, HPLC) pravděpodobně detekuje i albumin, který imunochemickým metodám unikl. Porovnání HPLC vs. imunochemicky stanovené albuminurie (většinou vyjádřené jako ACR) často ukazuje na pozitivní bias, která klesá se zvyšující se koncentrací albuminu. V některých studiích bylo dokonce prokázáno, že HPLC umožní identifikovat jedince s přítomnou albuminurií (a tím i ve vyšším riziku následných morbidit a mortality) o cca 2 až 4 roky dříve než imunochemické metody. Nedávno však bylo zjištěno, že při HPLC některé proteiny (např. transferin, a-1-kyselý glykoprotein, inhibitor proteináz a-1) koeluují s albuminem, tím by HPLC poskytovala výsledky falešně vyšší. Rozdíl mezi HPLC a imunochemickými metodami se tedy vysvětluje dvěma zcela odlišnými způsoby. 1. sníženou imunoreaktivitou močového albuminu, 2. nespecifičností HPLC metody pro vyšetření albuminurie. Tato kontroverzní zjištění se stávají východiskem i pro náš další výzkum.
Albuminuria (mainly in the field of so-called microalbuminuria) is regarded as the most important predictor of high risk for the development of diabetic nephropathy. In addition to predicting nephropathy, microalbuminuria is also a marker of increased risk of cardiovascular diseases and risk factor for all-cause mortality. The terms „microalbuminuria“, „normoalbuminuria“ and „macroalbuminuria“ should be discontinued, and replaced with the term „urine albumin“. The terms cause confusion, and uninitiated interpreters often wonder if there is a small, ordinary or large albumin molecule being excreted. The concentration of albumin excreted in 24 h was used in the past. The difficulty collecting 24 h urine samples has lead to the common recommendation to use an untimed urine collection and to report the ratio of the albumin concentration to the creatinine concentration. This albumin/creatinine ratio (ACR, in units of mg/mmol, mg/g) is widely viewed as an acceptable surrogate for albumin excretion rate. First morning void urine samples provide lower variability than random samples. Intact albumin in urine may exist in two forms, immunoreactive and immunounreactive. Previous estimates of albuminuria have only detected immunoreactive forms. Urinary albumin is traditionally measured using immunochemical methods such as immunoturbidimetry, immunonephelometry, radioimmunoassay, enzyme immunoassay. High-performance liquid chromatography (HPLC) probably detects additional albumin that is missed by immunochemical methods. Comparison of albumin/creatinine ratio by HPLC with immunochemical methods showed positive proportional bias, which decreased with increasing concentrations of albumin. Some studies have even demonstrated that the HPLC method can identify those with albuminuria approximately 2 to 4 years earlier than current methodology, and thus it identifies some people at increased risk of morbidity and mortality. Recently, several proteins (for example transferrin, ?-1-acid glycoprotein, ?-1-proteinase inhibitor) were found to be coeluted along with albumin during HPLC analysis. In this case HPLC could possibly provide falsely higher results. This implies that differences between HPLC and immunochemical methods are interpreted either as lowered immunoreactivity of urine albumin, or as nonspecificity of HPLC method for assessment urine albumin. These controversial findings are thus becoming the starting-point for our research.
Alzheimerova choroba (AD) je neurodegenerativní onemocnění, při kterém dochází k postupné demenci. Největším diagnostickým problémem je, že nemoc začíná již 10 až 20 let před objevením prvních příznaků, a že dosud neexistuje spolehlivý test, který by dokázal rozpoznat rané stadium AD. Jedinou možností, jak diagnostikovat AD se 100% jistotou je prozkoumat mozek pacienta po jeho smrti. Pro správnou diagnostiku je velmi důležité odlišit od sebe normální projevy stárnutí, symptomy AD a stadium, které se nachází mezi nimi – MCI. AD se diagnostikuje podle mezinárodních kritérií, jsou zde 3 hlavní metody – neuropsychologické testování, zobrazovací metody a využití biomarkerů. Žádná z dosud používaných metod není sama o sobě použitelná pro predikci Alzheimerovy choroby.
Alzheimer‘s disease is a neurodegenerative disease leads to progressive dementia. The biggest diagnostic problem is that the disease begins 10 – 20 years before symptoms and that reliable test for detection early stage of AD doesn‘t exist. The only option how we can diagnostic AD with 100% sureness is to look into pacients brain after his death. For right diagnosis is important to distinguish symptoms of aging, of AD and of MCI (which is between). AD is usually diagnosed by internatinal criteria, there are 3 methods – neuropsychological testing, neuroimaging and biomarkers. None of these methods is aplicable for prediction AD by itself.