A collection of papers that focus on patient navigation in management of cancer. Intended for professional public.

• MeSH
• individuální podpora a asistence pacientovi MeSH
• management nemoci MeSH
• nádory MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• onkologie
• NLK Publikační typ
• brožury

• MeSH
• infarkt myokardu klasifikace   terapie   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu metody   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Náklady na intenzivní péči představují významnou součást spotřebovaných zdrojů zdravotních systémů vyspělých zemí a snaha o jejich účelné směrování by měla být součástí všech odborných rozhodovacích procesů v denní klinické praxi. Cílem studie bylo posouzení nejčastějších populací nemocných podle diagnostických skupin ve vztahu k dosaženému klinickému výsledku a k nákladům na poskytnutou zdravotní péči. Sledovaný soubor tvořilo 396 pacientů rozdělených na čtyři základní skupiny: sepse a její komplikace (SE, n = 99), polytraumata (TR, n = 109), úrazy hlavy (KCP, n = 86) a stavy po kardiopulmonální resuscitaci (KPR, n = 74). Hodnota Apache II a SOFA skóre celého souboru byly u nepřeživších nemocných statisticky významně vyšší v porovnání s přeživšími, doba pobytu byla statisticky významně delší u přeživších nemocných. Nejvyšší mortalitu vykazovali nemocí po KPR (48,6 %), nejnižší byla u nemocných s polytraumaty (12,8 %). Průměrná výše nákladů v Kč na jednoho nemocného souboru byla 211 520 ± 257 889 (877–2 126 000), medián 126 092 (25% percentil 37 322, 75% percentil 311 330). Nepřeživš í nemocní souboru vykazovali statisticky významně nižší náklady hospitalizace v porovnání s přeživšími, průměr 174 330 ± 304 230, resp. 223 049 ± 241 145 (medián 53 608, 25% percentil 18 981, 75% percentil 190 800, resp. 151 404, 50 428, 325 054). Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím výši nák ladů všech nemocných byla doba pobytu.

Financial burden associated with intensive care represent an important part of used financial resources of health care systems in developed countries. The efforts of effective allocation of financial resources should be an integral part of all scientific decision making process in daily clinical routine. The aim of the study was to evaluate the most frequent patient populations seen as the diagnosis related groups with respect to the clinical outcome and to the financial costs associated with the health care provided. The patient population was divided into four basic groups: sepsis and its complications (SE, n = 99), polytrauma (TR, n = 109), head injury (KCP, n = 86) and post-CPR states (KPR, n = 74). APACHE II and SOFA scores were statistically significantly higher in non-survivors compared to survivors; the length of stay was statistically significantly longer in survivors. The highest mortality rate could be observed in post-CPR patients (48,6%), the least mortality in polytrauma patients (12,8%). The mean financial cost per patient of the group was 211,520 ± 257,889 CZK (877–2.126,000), median 126,092 (25% percentile 37,322; 75% percentile 311,330). Non-survivors of the group shown statistically significantly lower financial costs of in-hospital stay compared to survivors, mean 174,330 ± 304,230, resp. 223,049 ± 241,145 (median 53,608; 25% percentile 18,981; 75% percentile 190,800; resp. 151,404; 50,428; 325,054). The key factor most affecting the financial costs of all patients was the length of stay.

• MeSH
• APACHE MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• mortalita MeSH
• náklady na zdravotní péči MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu ekonomika   MeSH
• populace MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Tento článek je zaměřen na odlišný přístup k managementu a léčbě dyslipidemie u různých skupin pacientů. Tyto skupiny jsou nejčastěji definovány komorbiditami, jako je akutní koronární syndrom, stabilní angina pectoris s plánovanou perkutánní koronární intervencí, systémová zánětlivá onemocnění, chronické onemocnění ledvin, diabetes, či pouze věkem. U osob s akutním koronárním syndromem se data ze studií i z metaanalýz shodují na vhodnosti rutinního, časného, intenzivního a dlouhodobého podávání statinové léčby. Doporučeno je použít vysoce účinné druhy statinů (atorvastatin nebo rosuvastatin) a zahájit léčbu nejpozději do 4. dne od začátku příhody. U pacientů, kteří podstoupili perkutánní koronární intervenci, byl prokázán pozitivní efekt vysoce dávkované léčby statinem u pacientů, kteří dosud statinovou léčbu nedostávali, u pacientů, kteří již statiny užívali a byla jim před výkonem dávka navýšena. Bylo prokázáno snížení výskytu periprocedurálního infarktu myokardu i komplikací vznikajících do 30 dnů od výkonu. Statiny jsou prokazatelně účinné při systémových zánětlivých onemocněních v redukci aktivity onemocnění, redukci počtu kardiovaskulárních (KV) příhod a KV úmrtí (zvláště v primární prevenci). Naopak ukončení statinové léčby vede k vzestupu počtu infarktů myokardu a vzestupu úmrtnosti. U dospělé populace s chronickým renálním onemocněním je klesající glomerulární filtrace spojena se stoupajícím KV rizikem, nezávislým na ostatních rizikových faktorech. Ve stadiu 3 a 4 je úmrtnost na KV onemocnění 2×, resp. 3× vyšší než u zdravé populace. Pacienti s chronickým renálním onemocněním ve stadiu 3 jsou ve vysokém riziku KV onemocnění a pacienti ve stadiu 4 a 5 dokonce v riziku KV onemocnění velmi vysokém. HIV pozitivní pacienti mají vyšší riziko KV onemocnění než pacienti bez infekce HIV, některá antiretrovirotika zvyšují toto riziko více než 2×. Antiretrovirotika mohou akcelerovat rozvoj ischemické choroby srdeční zvláště u mladých mužů, kuřáků s dyslipidemií. Odchylky lipidového metabolizmu jsou u pacientů po orgánové transplantaci běžné a způsobují jak rozvoj arteriální vaskulopatie po transplantaci, tak i akceleraci aterosklerózy. Imunosupresivní léčba má významný negativní dopad na lipidový metabolizmus. Efekt léčby statiny u starých pacientů v sekundární prevenci byl v různých studiích různý a výsledky nejsou konzistentní.

This article focuses on different approaches to the management of dyslipidaemia in selected patient groups. These groups are defined by comorbidities (e. g. acute coronary syndrome, elective coronary intervention, systemic inflammatory diseases, chronic kidney disease, diabetes) or by age and gender. In post-ACS patients, individual studies as well as their meta-analyses support routine, early, intensive and long-term use of statin therapy. Highly effective statins (atorvastatin, rosuvastatin) should be used and the therapy should be initiated no later than 4 days after the event. In patients undergoing percutaneous coronary intervention, high-intensity statin therapy has been shown to be beneficial both in statin-naive patients and in statin users who had the dose up titrated prior to the procedure. Statins reduce the risk of periprocedural myocardial infarction as well as complications during the following 30-day period. Statins reduce the activity of systemic inflammatory diseases and the risk of CVD morbidity and mortality in these patients (particularly in primary prevention). On the contrary, statin cessation leads to increased CVD mortality and morbidity. Declining glomerular filtration associates with increasing cardiovascular risk independently on other risk factors. CKD 3 and 4 lead to a 2- and 3-fold increase of CV mortality, respectively. Thus, patients with CKD 3 are classified as high and those with CKD 4 and 5 as very high risk patients. HIV positive patients have an increased CVD risk compared to HIV negative population. Some antiretroviral drugs more than double the risk. Antiretrovirals can accelerate the development of coronary artery disease particularly in young male smokers with dyslipidaemia. Lipid metabolism disorders in post-transplant patients lead to arterial vasculopathy and atherosclerosis progression. Immunosuppressive treatment has a significant negative impact on lipid metabolism. Lipid lowering efficacy in the elderly in secondary prevention differed according to study and the results are often inconsistent.

• MeSH
• akutní koronární syndrom komplikace   MeSH
• antiretrovirové látky škodlivé účinky   MeSH
• autoimunitní nemoci komplikace   MeSH
• chronická renální insuficience komplikace   MeSH
• dyslipidemie * farmakoterapie   MeSH
• HIV infekce komplikace   MeSH
• koronární angioplastika MeSH
• lidé MeSH
• statiny terapeutické užití   MeSH
• transplantace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Současné konsenzuální pokyny shrnují současné důkazy a navrhované strategie léčby GAD (Generalized Anxiety Disorder – generalizované úzkostné poruchy). Patří mezi ně pokyny Světové federace společností biologické psychiatrie (WFSBP – World Federation of Societies of Biological Psychiatry) z roku 2022 a pokyny Britské asociace pro psychofarmakologii z roku 2014. Článek stručně shrnuje doporučení týkající se počáteční léčby, problematiku rezistence k léčbě, roli psychoterapie, zvládání psychiatrických komorbidit, léčbu těhotných pacientek a pacientek po porodu, starších dospělých (>65 let), dětí a dospívajících a věnuje se také udržovací terapii. Zahrnut je také budoucí vývoj farmakologické léčby generalizované úzkostné poruchy, výzkum nových serotonergních látek, gabaergních látek, glutamátergních látek, neuropeptidů a možnosti imunologické léčby.

Current consensus guidelines summarize current evidence and suggested treatment strategies for GAD (Generalized Anxiety Disorder). These include the World Federation of Societies of Biological Psychiatry (WFSBP) 2022 guidelines and the British Association for Psychopharmacology 2014 guidelines. The article briefly summarizes recommendations regarding initial treatment, the issue of treatment resistance, the role of psychotherapy, managing psychiatric comorbidities, treatment. of pregnant and postpartum patients, older adults (>65 years), and children and adolescents, and also addresses maintenance therapy. Future development of pharmacological treatment of generalized anxiety disorder such as research new serotonergic substances, gabaergic substances, glutamatergic substances, neuropeptides, and possibilities of immunological treatment are also included.

Cíl práce: Zjistit prevalenci základních rizikových faktorů ischemických cévních mozkových příhod (iCMP) a analyzovat, jak jsou v klinické praxi implementována doporučení sekundární prevence iCMP. Metodika: Retrospektivně bylo vybráno 507 konsekutivních pacientů ve věku ?130/80?mm?Hg, 71,1?% mělo zvýšený LDL-cholesterol (>?2,5 mmol/l), 32,3?% vykazovalo manifestní diabetes (glykemie nalačno >?7 mmol/l nebo užívání perorálních antidiabetik, případně podávání inzulinu), ale jen 5,5?% diabetiků dosahovalo uspokojivé kompenzace diabetu (glykemie nalačno

Aims of study: To assess the prevalence of major risk factors for ischemic stroke, to determine implementation of the secondary prevention of stroke in clinical practice. Methods: A?total of 507 consecutive patients aged ?130/80?mm?Hg, 71.1% had increased LDL-cholesterol (>?2.5 mmol/L), 32.3% had overt diabetes (fasting blood glucose >?7 mmol/L or treatment with oral hypoglycemic agents or insulin), with only 5.5% of patients with diabetes showing satisfactory diabetes control (fasting blood glucose

• MeSH
• antihypertenziva aplikace a dávkování   MeSH
• cévní mozková příhoda farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• endarterektomie statistika a číselné údaje   MeSH
• financování organizované MeSH
• inhibitory agregace trombocytů aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• recidiva MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sekundární prevence MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

Astma je chronickým zánětlivým onemocněním dýchacích cest. Zánět vzniká a rozvíjí se za účasti mnoha buněčných populací a jejich produktů. Dominantní postavení zaujímá eozinofilní zánět, ale významnou úlohu má i zánět neurogenní (acetylcholin). Prozánětlivě působí i histamin, leukotrieny (LT) a další mediátory a cytokiny. Inhalační kortikosteroidy (IKS) mají v léčbě astmatu největší a nejširší rozsah protizánětlivého účinku. Je to však účinek nespecifický, proto mohou být v některých případech neúčinné. KS neblokují plně účinek leukotrienů. Proto je výhodnější, zejména v případě nadprodukce LT, použít prostředek působící specificky (antileukotrieny, anti-IgE, anti-IL 5) nebo využít kombinace farmak se specifickým a nespecifickým protizánětlivým účinkem. V léčbě astmatu nelze proto hovořit o univerzálním protizánětlivém léku. Řešením je „léčba šitá na míru“ každého jednotlivého pacienta.

Asthma is a chronic inflammatory disease of the airways. Airway inflammation involving activated eosinophils and many other cell populations with their products has been a key target for the asthma treatment. The key role in the inflammation have eosinophils, but other pathways (like neurogenic) are also very important. The aim of the treatment is to achieve better control of inflammation. Corticosteroids (CS) have been the mainstay of asthma therapy. Corticosteroids are antiinflammatory drugs with an unspecific inhibitory effect on many proinflammatory mediators. CS do not block the effects of leukotrienes (LT) in the airways. Their are corticosteroids sensitive pathway and „leukotriene sensitive“ pathway. CS should not be seen as universal pan-antiinflammatory drug. The solution is „tailored care“ of each individual patient.

• MeSH
• antagonisté leukotrienů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• bronchiální astma diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• diagnóza MeSH
• eozinofily krev   MeSH
• farmakoterapie MeSH
• hormony kůry nadledvin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• zánět diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Demografické změny přinášejí stárnutí populace, zejména pak stárnutí staré populace a také zvýšení procenta lidí s chronickým onemocněním a zdravotním postižením. Kladou tak změněné nároky na všechny segmenty zdravotní péče včetně urgentní me­dicíny. Lékaři se častěji setkávají s geriatrickými syndromy, zejména se syndromem frailty a s kognitivními poruchami. Další vý­znamnou skupinu představují pacienti v terminálních stadiích nevyléčitelných onemocnění. Specifické potřeby těchto skupin pacientů jsou ilustrovány recentními kasuistikami.

Demographic changes bring ageing of the population, especially ageing of the oldest age groups and increase of ratio of people with chronic diseases and disability. All the named change also requirements for all health care specialties including emergency medicine. The physicians face more often all geriatric syndromes, especially frailty and cognitive impairment. Patients in terminal stages of incurable ilnesses are the other important large group. Case reports presented in the contibution illustrate specific needs of these groups of patients.

• MeSH
• anamnéza MeSH
• delirium diagnóza   terapie   MeSH
• demence diagnóza   ošetřování   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• geriatrické hodnocení * MeSH
• křehký senior * MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• paliativní péče MeSH
• polypharmacy MeSH
• poskytování zdravotní péče * metody   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí * fyziologie   psychologie   MeSH
• urgentní zdravotnické služby MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
• vztahy mezi odborníkem a rodinou MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

INTRODUCTION: Hemolysis in paroxysmal nocturnal hemoglobinuria (PNH) is complement-mediated due to the lack of complement inhibitors in the hemopoietic cell membranes, making complement inhibition the best approach to manage PNH. Three complement inhibitors are approved by the European Medicines Agency as targeted therapy for PNH: eculizumab and ravulizumab, two humanized monoclonal antibodies targeting the same complement 5 (C5) epitope, approved in 2007 and 2019, respectively, and the more recently approved cyclic peptide, the complement 3 (C3) inhibitor pegcetacoplan. Although national and international PNH treatment guidelines exist, they do not take into consideration the latest clinical trial evidence. Given the lack of evidence-based data for some clinical situations encountered in real life, we identified specific populations of patients who may benefit from switching to proximal C3 from terminal C5 inhibition. METHODS: The expert recommendations presented here were created using a Delphi-like process by a group of expert PNH specialists across Central Europe. Based on an initial advisory board meeting discussion, recommendations were prepared and reviewed as part of a Delphi survey to test agreement. RESULTS: Using a systematic approach, literature databases were searched for relevant studies, and 50 articles were reviewed by the experts and included as supporting evidence. CONCLUSION: Implementation of these recommendations uniformly across healthcare institutions will promote the best use of complement inhibition in managing PNH, and has the potential to positively impact patient outcomes in Central Europe and worldwide.

• MeSH
• inhibitory komplementu terapeutické užití   metabolismus   MeSH
• komplement C3 metabolismus   terapeutické užití   MeSH
• komplement C5 terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• paroxysmální hemoglobinurie * farmakoterapie   MeSH
• znalecký posudek MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• systematický přehled MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Objectives: The goals of this study were to examine relationships among health literacy and outcomes for sub-populations identified within a large, multi-dimensional Omaha System dataset. Specific aims were to extract sub-populations from the data using Latent Class Analysis (LCA); and quantify the change in knowledge score from pre- to post-intervention for common sub-populations. Design: Data-driven retrospective study using statistical modeling methods. Sample: A set of admission and discharge cases, captured in the Omaha System, representing 65,468 cases from various health care providers. Measures: Demographic information and the Omaha System terms including problems, signs/symptoms, and interventions were used as the features describing cases used for this study. Development of a mapping of demographics across health care systems enabled the integration of data from these different systems. Results: Knowledge scores increased for all five sub-populations identified by latent class analysis. Effect sizes of interventions related to health literacy outcomes varied from low to high, with the greatest effect size in populations of young at-risk adults. The most significant knowledge gains were seen for problems including Pregnancy, Postpartum, Family planning, Mental health, and Substance use. Conclusions: This is the first study to demonstrate positive relationships between interventions and health literacy outcomes for a very large sample. A deeper analysis of the results, focusing on specific problems and relevant interventions and their impact on health literacy is required to guide resource allocation in community-based care. As such, future work will focus on determining correlations between interventions for specific problems and knowledge change post-intervention.

• Klíčová slova
• Omaha system,
• MeSH
• edukační sestry MeSH
• hospitalizovaní pacienti statistika a číselné údaje   výchova   MeSH
• lidé MeSH
• poučení pacienta o léčbě metody   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• zdravotní gramotnost klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH