• MeSH
• akridiny analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• dusíkaté sloučeniny terapeutické užití   MeSH
• experimentální leukemie farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• kultivované buňky účinky léků   účinky záření   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• techniky in vitro MeSH

• Klíčová slova
• Imunoterapie, Onkologie,
• MeSH
• imunoterapie MeSH
• molekulární modely MeSH
• nádory MeSH
• protinádorové látky MeSH
• racionální návrh léčiv MeSH

• Konspekt
• Farmacie. Farmakologie
• NLK Obory
• onkologie
• farmacie a farmakologie

Předkládaný text shrnuje kožní nežádoucí účinky protinádorové léčby - chemoterapie, cílené léčby a imunoterapie. Připojeny jsou kožní nežádoucí účinky radioterapie a tzv. recall reakce. Při hodnocení závažnosti je přihlédnuto k nové klasifikaci dle CTCAE v5.0, v případě radiodermatitidy ke stupnici RTOG. Vhodnou edukací, prevencí, včasným rozpoznáním a terapií je možno efektivně bojovat s nevyhnutelnými nežádoucími účinky protinádorové léčby.

The present article summarizes cutaneous adverse effects of anticancer treatment - chemotherapy, targeted therapy, and immunotherapy. Also discussed are cutaneous adverse effects of radiotherapy and the recall reactions. To evaluate severity, the new CTCAE v5.0 classification is taken into account; in the case of radiation radiation dermatitis dermatitis, the RTOG scale is used. Appropriate education, prevention, early recognition and treatment can all aid in fighting the inevitable adverse effects of anticancer treatment in an effective way.

• MeSH
• alopecie chemicky indukované   patofyziologie   MeSH
• chemicky indukované poruchy farmakoterapie   klasifikace   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• extravazace diagnostických a terapeutických materiálů klasifikace   terapie   MeSH
• imunoterapie škodlivé účinky   MeSH
• kožní manifestace * MeSH
• lidé MeSH
• mukozitida chemicky indukované   farmakoterapie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• nádory farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• nemoci nehtů chemicky indukované   patologie   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv farmakoterapie   klasifikace   terapie   MeSH
• péče o kůži MeSH
• protinádorové látky * klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• radioterapie škodlivé účinky   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• syndrom ruka-noha diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Mezi nové přístupy k protinádorové léčbě patří cílová inhibice signální transdukce. V práci jsou shrnuty aktuální informace o imatinibu (Glivec) účinného inhibitoru proteinových kináz bcr-abl, c-kit a receptorové kinázy destičkového růstového faktoru. Inhibice tyrozinkinázy bcr-abl umožnila použít imatinib k vysoce účinné léčbě chronické myeloidní leukémie. Inhibicí c-kit receptoru se vysvětluje účinek imatinibu u metastazujícího gastrointestinálního stromálního nádoru. Dalším terapeutickým cílem je tyrozinkináza receptoru pro destičkový růstový faktor (PFGFR), která je exprimována u různých nádorů, zejména u dermatofibrosarcoma protuberans. Objev nového fúzního genu u hypereosinofilního syndromu (FIPILI-PDGFRA, jehož produktem je imatinib senzitivní protein kináza) umožnil použít imatinib i k léčbě tohoto onemocnění. Jsou zmíněny možné kombinace imatinibu s konvenční chemoterapií i s jinými inhibitory transdukční kaskády.

Among novel promising approaches to anticancer therapy belongs the targeting inhibition of signal transduction. This review outlines present-day experienceswith imatinib (Glivec), a potent inhibitor of the tyrosine kinases bcr-abl, c-kit and platelet-derived growth factor receptor kinase. Due to inhibition of bcr-abl tyroxine kinase, imatinib has rapidly become the standard therapy for chronic myelocytic leukemia; inhibition of c-kit receptor explains its effectivity in the treatment of patients with gastrointestinal stromal tumors. Another known target of imatinib is tyrosine kinase of PDGFR, which is activated in numerous malignancies, particularly in dermatofibrosarcoma protuberans. Discovery of the novel fusion gene in hypereosinophilic syndrome (FIPILI-PFGFRA, whose product is an imatinib sensitive protein kinase) permitted to treat successfully this event. Possible combination of imatinib with conventional chemotherapeutic drugs and other key signal transduction inhibitors are mentioned.

• Klíčová slova
• glivec, imatinib,
• MeSH
• bcr-abl fúzní proteiny účinky léků   MeSH
• chronická myeloidní leukemie farmakoterapie   MeSH
• nádory farmakoterapie   MeSH
• pyrimidinové dimery terapeutické užití   MeSH
• signální transdukce účinky léků   MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• farmacie a farmakologie
• onkologie

Cíl: Cílem této práce je upozornit na možnost kardiotoxicity primární léčby u pacientek s karcinomem ovaria. Metodika: U 55 pacientek s epiteliálním ovariálním karcinomem nově diagnostikovaným na Porodnické a gynekologické klinice FN HK v období 7/2013–11/2015 jsme hodnotili biochemické markery kardiotoxicity NT-proBNP, cTnT, TnI, CK-MB, MYO, h-FABP, GPBB, echokardiografické parametry a EKG v průběhu primární léčby. Výsledky: Chemoterapie ve složení karboplatina/paklitaxel má vliv na QT interval a jeho disperzi. Hodnoty markerů kardiotoxicity FABP, troponinu T a GPBB se zvýšily po intervalové operaci po 4 cyklech chemoterapie. Hodnoty FABP, troponinu T a NT-proBNP se zvyšovaly s celkovým počtem cyklů chemoterapie 1. linie. Navýšení CK-myoglobinu (p = 0,051) a troponinu T (p = 0,53) jsme pozorovali zejména u pacinetek po deseti cyklech standardní chemoterapie aklitaxel/karboplatina a biologická léčba (bevacizumab) v porovnání s pacientkami pouze se standardní chemoterapií 1. line bez bevacizumabu. Závěr: Kardiotoxicita onkologické léčby je závažnou interdisciplinární problematikou, která vyžaduje úzkou spolupráci onkologa s kardiologem a také klinickým biochemikem. Protinádorová léčba má mnohé nežádoucí účinky na srdce a cévy. Je nutné myslet na nežádoucí účinky protinádorové léčby, cíleně je vyhledávat a takto nemocné pacientky racionálně a odborně léčit.

Objective: The objective of this study is to point out at the risk of cardiotoxicity of anticancer treatment in ovarian cancer patients. Patients and Methods: The study included 55 patients treated for epithelial ovarian cancer newly diagnosed in the period 7/2013–11/2015. Biochemical cardiotoxicity markers (NT-proBNP, cTnT, TnI, CK-MB, MYO, h-FABP, GPBB), echocardiography and electrocardiography were evaluated during primary anticancer treatment. Results: Chemotherapy with paclitaxel and carboplatin has an impact on the QT interval and its dispersion. Concentrations of FABP, troponin T and NT-proBNP increased with the total dose of first line cytostatic agents. We found elevated CK-myoglobin (P = 0.051) and troponin T (P = 0.53) especially in ovarian cancer patients after the administration of ten cycles of chemotherapy with paclitaxel and carboplatin and bevacizumab in comparison with ovarian cancer patients receiving standard chemotherapy only. Conclusion: Cardiac toxicity is one of the possible adverse events of oncology treatment. It is an interdisciplinary issue requiring close cooperation between the oncologist, cardiologist and specialist in clinical biochemistry. Therefore special attention should be paid to prevent cardiac damage or at least to its early identification and prompt treatment.

• MeSH
• biologické markery analýza   MeSH
• echokardiografie MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• hypertenze etiologie   komplikace   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kardiotoxicita * etiologie   komplikace   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• nádory vaječníků * diagnóza   terapie   MeSH
• protinádorové látky kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• taxoidy škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• nádory farmakoterapie   MeSH
• protinádorové látky farmakologie   MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• onkologie
• farmacie a farmakologie

Moderní imunoterapie s checkpoint inhibitory se stala základním pilířem v léčbě řady nádorů. Klinický efekt je často doprovázen imunitně podmíněnými vedlejšími účinky. Jedná se principiálně o zcela jiný typ nežádoucích účinků vycházející z vlastní podstaty léčby. S rostoucím počtem léčených pacientů přibývá i četnost vedlejších účinků. Situace se stává ještě složitější s příchodem kombinované imunoterapie. I když byla dobře popsána kinetika nástupu a trvání této specifické toxicity, je třeba dbát zvýšené opatrnosti. V klinické praxi se často objevují případy s atypickými průběhy. Neznalost problematiky pak může vést k podcenění příznaků a poškození pacienta. Imunitně podmíněné vedlejší účinky se vyznačují svojí variabilitou, postižen může být kterýkoliv orgán. Vedle kožní, střevní a jaterní toxicity je imunitně podmíněná endokrinopatie další poměrně frekventní toxicitou. Nejčastěji bývá postižena štítná žláza, hypofýza a nadledviny. Symptomy nastupující endokrinopatie bývají často nespecifické, což může dělat potíže při diferenciální diagnostice. Většina toxicit je naštěstí stupně 1 a 2, ale v běžné klinické praxi musíme být připraveni na život ohrožující stavy, jako je nadledvinová krize nebo diabetes mellitus I. typu s ketoacidózou. Podání vysokých dávek kortikoidů s cílem zachránit funkci endokrinní žlázy je sporné. Základem léčby je dlouhodobá hormonální substituce, protože imunitně podmíněné endokrinopatie jsou na rozdíl od jiných toxicit často nevratné. Důležitá je úzká spolupráce s endokrinologem.

Modern immunotherapy with checkpoint inhibitors has become the backbone treatment for many cancers. However, it is often accompanied by immune-related side effects, which may differ depending on the nature of the treatment. The frequency of adverse reactions increases with the number of patients receiving immunotherapy. The situation has become even more difficult with the advent of combination immunotherapy. Although the kinetics of the onset and duration of toxicity have been well described, caution should be exercised. In clinical practice, cases with atypical courses often occur. Ignorance of the problem can lead to underestimation of symptoms and damage to the patient. Immune-related side effects are variable and any organ can be affected. In addition to skin, intestinal and liver toxicity, immune-related endocrinopathy is another relatively frequent toxicity. Thyroid, pituitary and adrenal glands are most commonly affected. Symptoms of endocrinopathy are often nonspecific, which may complicate a differential diagnosis. Fortunately, most toxicities are grade 1 and 2; however, in routine clinical practice, care must be exercised to detect the onset of life-threatening toxicity such as an adrenal crisis or type 1 diabetes mellitus with ketoacidosis. It is unclear whether high doses of corticosteroids are effective in preserving endocrine gland function. Long-term hormone replacement therapy is essential because immune-related endocrinopathy is often irreversible, unlike other immune-related toxicities. Close cooperation with an endocrinologist is therefore very important.

• MeSH
• hypofyzitida etiologie   terapie   MeSH
• imunoterapie * škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• melanom farmakoterapie   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• tyreoiditida etiologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Východiska: Spinocelulární karcinom plic tvoří v současnosti cca 30–40 % z nově zjištěných případů nemalobuněčného karcinomu plic (non-small lung cancer – NSCLC) v České republice. Tyrozinkinázový inhibitor – erlotinib – je v České republice indikován v 1. linii protinádorové léčby u pacientů s NSCLC ve stadiu lokálně pokročilém a metastatickém s prokázanými aktivačními mutacemi genu pro receptor endoteliálního růstového faktoru (EGFR). Erlotinib je dále indikován k léčbě EGFR negativních pacientů ve 2. a 3. linii protinádorové léčby, po zdokumentovaném selhání chemoterapie. Pozorování: Naše tři prezentované kazuistiky dokumentují léčebný efekt erlotinibu ve 2. a 3. linii protinádorové léčby u pacientů se spinocelulárním karcinomem plic. Všichni pacienti byli verifikováni histologicky. Jejich EGFR mutační status v době zahájení léčby nebyl vyšetřen. Zpětně bylo možné vyšetřit pouze vzorek pacienta č. 2 (EGFR negativní), dostupný biologický materiál ostatních dvou nemocných nebyl vhodný k molekulárně-genetické analýze. Doba do progrese nemoci při léčbě erlotinibem byla 68, 40 a 14 měsíců, přičemž pacient č. 1 k prosinci 2016 v léčbě stále pokračuje. Celkové přežití u dvou zemřelých pacientů bylo 50 a 43 měsíců. Jeden pacient zemřel z neznámé příčiny, bez zdokumentované progrese onkologického onemocnění. Jeden pacient zemřel na terminální progresi onkologického onemocnění. Všem třem pacientům erlotinib výrazně prodloužil celkové přežití. Závěr: Naše kazuistiky i literární data dokazují, že erlotinib může mít významný efekt i u pacientů se spinocelulárním karcinomem plic. Erlotinib ve 2. a 3. linii protinádorové léčby může být alternativou pro pacienty s omezenými možnostmi jiné léčby, v některých případech pak léčba může vést ke dlouhodobé stabilizaci onemocnění.

Background: Squamous cell carcinoma of the lung (SCC) represents cca 30–40% of new cases of non-small cell lung cancer (NSCLC) in the Czech Republic. The tyrosine kinase inhibitor erlotinib is indicated as a 1st line treatment for patients with locally advanced and metastatic disease and activating mutations in endothelial growth factor receptor (EGFR), or as a 2nd or 3rd line treatment in EGFR-negative NSCLC patients after chemotherapeutic failure. Observation: We present three case reports of patients with SCC treated with erlotinib as a 2nd or 3rd line of treatment. All patients were verified by histological analysis of tumor samples. EGFR mutation status was negative in one patient, while the other samples were not suitable for genetic screening. Results: The therapeutic response to erlotinib lasted for 68, 40, and 13 months, resp. The patient with the longest therapeutic response (patient no. 1) is still continuing erlotinib treatment (as of December 2016). The overall survival of the two patients who died was 50 and 43 months, resp. One patient died of an unknown cause with no signs of progression of the disease on CT scans. The other patient died of terminal progression of the oncological disease. All three patients experienced major therapeutic benefit from erlotinib treatment as shown by the long periods of progression-free survival and prolonged overall survival. Conclusion: The three case reports demonstrate that erlotinib may be effective as a 2nd or 3rd line treatment in patients with SCC, especially in patients with limited alternative anticancer treatment options.

• MeSH
• erlotinib * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * diagnóza   terapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• plíce anatomie a histologie   MeSH
• protinádorové látky MeSH
• senioři MeSH
• spinocelulární karcinom diagnóza   terapie   MeSH
• staging nádorů MeSH
• tyrosinkinasy antagonisté a inhibitory   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• experimentální terapie metody   MeSH
• inhibitory cyklooxygenasy farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nádory farmakoterapie   MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• protinádorové látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
• zánět farmakoterapie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH