• MeSH
• paměť MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychologické testy MeSH

V letech 1992-2005 byly publikovány 3 metaanalýzy, které se zaměřily na krátkodobý (po ukončení intervence, tréninku paměti) subjektivní a objektivní dopad trénování paměti (Verghaeghen et al., 1992; Floyd a Scogin, 1997; Wilson, 2005). Metaanalýzy ukazují. že oproti samotnému trénování paměti je efektivnější kombinovat mnemotechniky s jinými prostředky (relaxace, informace o paměti a Stárnutí aj.) a že efekt ve výkonových zkouškách je po trénování paměti vyšší než subjektivní změny vnímání paměti.

In 1992–2005, 3 meta-analyses were published to assess immediate (shortly after intervention, memory training) subjective and objective impact of memory training (Verghaeghen et al., 1992; Floyd a Scogin, 1997; Wilson, 2005). These meta-analysis show an advantage of combination of mnemotechnics with other means (e.g., relaxation exercises, information about memory and aging) and that the effect in performance tests is higher than changes in subjective evaluation of memory.

• MeSH
• financování organizované MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   MeSH
• krátkodobá paměť fyziologie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• paměť fyziologie   klasifikace   MeSH
• poruchy paměti etiologie   rehabilitace   terapie   MeSH
• psychologické jevy a procesy MeSH
• psychologické techniky MeSH
• psychologické testy MeSH
• relaxace fyziologie   psychologie   MeSH
• retence (psychologie) fyziologie   MeSH
• rozpomínání fyziologie   MeSH
• směrnice jako téma MeSH
• stárnutí fyziologie   patologie   MeSH
• učení fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Článek představuje projekt České alzheimerovské společnosti Dny paměti, jehož cílem je včasný záchyt Alzheimerovy choroby. V rámci projektu bylo od června 2008 prozatím vyšetřeno 2 000 lidí, z nichž více než 40 % bylo odesláno ke specialistovi. Většina účastníků projektu souhlasila s použitím výsledků vyšetření pro další vědecké účely. Projekt je tak významným zdrojem dat v oblasti gerontologie.

The purpose of this article is to present project of the Czech Alzheimer Society aiming at early diagnosis of dementia. More than 2000 people have undergone a memory examination since June 2008; more than 40% of them were recommended to visit a specialist. Majority of the examined people signed an informed consent with using data from their examinations for scientific purpose. The project is therefore a very important source of gerontological data.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc diagnóza   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• demence diagnóza   MeSH
• poruchy paměti diagnóza   MeSH
• průzkumy a dotazníky využití   MeSH

Pacienti se schizofrenií vykazují známky narušené epizodické paměti. Funkční mozkové koreláty narušeného vštěpování a vybavování informací z epizodické paměti se nacházejí v rámci neuronální sítě fronto-kortiko-talamo-cerebelární. Klíčovými narušenými strukturami se ukazují zejména oblasti nefrontálního kortexu a hipokampu. Ventrolaterální prefrontální kortex je považován za strukturu zodpovídající za schopnost využití sémantických strategií při vštěpování nových informací do epizodické paměti, která je u schizofrenie narušená. Funkční zobrazovací metody mozku umožňují posoudit vliv současných léčebných strategií na mozkové funkce ve vztahu k epizodické paměti.

Patients with schizophrenia show symptoms of impaired episodic memory. Functional brain correlates of impaired encoding and retrieving information from episodic memory occur within the neuronal fronto-cortico-thalamo- -cerebellar network. The key impaired structures appear to be particularly the areas of non-frontal cortex and hippocampus. Ventrolateral prefrontal cortex is considered the structure responsible for the ability to use semantic strategies upon encoding of new information into episodic memory which is impaired in schizophrenia patients. Functional brain imaging methods provide for the assessment of the impact of current treatment strategies on brain functions in relation to episodic memory.

• Klíčová slova
• prefrontální kortex, sémantická strategie,
• MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• financování organizované MeSH
• hipokampus patofyziologie   MeSH
• mozeček patofyziologie   MeSH
• poruchy paměti patofyziologie   MeSH
• prefrontální mozková kůra patofyziologie   patologie   MeSH
• rozpomínání MeSH
• schizofrenie patofyziologie   MeSH
• thalamus patofyziologie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cieľ: Cieľom štúdie realizovanej v rámci projektu podporeného APVV (Agentúra na podporu výskumu a vývoja) bola obsahová validácia ošetrovateľskej diagnózy Narušená pamäť a identifikácia definujúcich charakteristík v podmienkach českej a slovenskej praxe. Metodika: Na validáciu sme vybrali Diagnostic Content Validity Model (model DCV) podľa Fehringa. Za expertov sme považovali sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifikovaných Fehringových kritérií. Experti posudzovali významnosť definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy v pripravenom validačnom hárku. Obsahoval 10 definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy, 4 položky z nástroja MMSE (Folsteinov test, Mini-Mental State Examination) a 2 neutrálne položky. Súbor expertov tvorilo 94 českých a 154 slovenských sestier. Výsledky: Za hlavné definujúce charakteristiky (vážené skóre, VS viac ako 0,75) považovali experti tie, ktoré súvisia s jednotlivými fázami pamäti (recepcia, retencia, reprodukcia). V českom a slovenskom súbore expertov boli výsledky rovnaké a sú porovnateľné so zisteniami iných autorov. Záver: Experti nepovažovali všetky definujúce charakteristiky za rovnako významné, podobne ako v iných štúdiách v rámci projektu APVV. Určitý podiel zohralo zloženie samotného súboru expertov, ktorý naplnil iba spodnú hranicu kritérií na experta (6 bodov) a absencia štandardizovanej ošetrovateľskej terminológie v Českej a Slovenskej republike.

Aim: The aim of this study (supported by project Slovak Research and Development Agency, SRDA) was to examine the content validity of nursing diagnosis Impaired Memory and to identify the defining characteristics in Czech and Slovak clinical practice. Methodology: Fehring's Diagnostic Content Validity Model was used. Experts were nurses who achieve minimally the total number of 4 points according to modified Fehring's criteria. Experts measured importance of diagnostic characteristics of Impaired Memory in validation form. It contained 10 defining characteristics of nursing diagnosis, 2 neutral characteristics and 4 items from MMSE (Mini-Mental State Examination) tool. Respondents were 94 Czech and 154 Slovak nurses. Results: Experts identically considered as main defining characteristics (weighted score more than 0,75), which consistent with memory phases (encoding, storage, retrieval). In Czech and Slovak data of respondents were results almost identical and are comparable with results another authors. Conclusion: Experts didn't consider all defining characteristics as uniformly important, similarly as another SRDA studies. Particular influence had composite of respondents which had only minimal level of criteria for expert (6 points) and absence of standardize nursing terminology in Czech and Slovak Republic.

• MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská diagnóza MeSH
• ošetřovatelská péče metody   pracovní síly   statistika a číselné údaje   MeSH
• paměť MeSH
• poruchy paměti diagnóza   klasifikace   ošetřování   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zdravotní sestry využití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Slovenská republika MeSH

• Klíčová slova
• indexová teorie, parahipokampální formace, LTP, synaptická plasticita,
• MeSH
• AMPA receptory fyziologie   MeSH
• dlouhodobá potenciace fyziologie   MeSH
• financování organizované MeSH
• hipokampus fyziologie   MeSH
• konsolidace paměti MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• neurobiologie MeSH
• paměť fyziologie   klasifikace   MeSH
• receptory N-methyl-D-aspartátu fyziologie   MeSH
• synapse fyziologie   MeSH
• techniky in vitro MeSH
• učení fyziologie   MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Serotoninové-1A receptory se vyskytují jako autoreceptory v rafeálních jádrech, tak postsynapticky v limbické a kôrové oblasti. Dosavadní nálezy ukazují bifázický účinek agonistů těchto receptoru na paměť a učení. Zatímco nízké dávky agonistů zlepšují kognitivní funkce, vysoké dávky mají opačný účinek. Aktivace autoreceptorů zlepšuje kognitivní deficit po podání skopolaminu nebo antagonistů NMDA receptoru. Stejný účinek jako nízké dávky agonistů 5-HTlA receptoru má i podání antagonistů těchto receptoru. Na základě dosavadních poznatku se předpokládá pozitivní účinek aktivace 5-HTlA autoreceptorů na kognitivních funkce u pacientů s Alzheirvnerovou demencí a schizofrénií.

Serotonin-1A receptor is localized postsynaptic in limbic and core area and on raphe nucleus, where acts as autoreceptors. Actu al finding shows biphasic effect of 5-HT1A receptor agonist on learning and memory. While the low doses of agonist improve cogniti ve functions, the high doses have an opposite effect. The activation of autoreceptors improve cognitive deficit after administrati on of scopolamine or antagonist of NMDA receptor. The similar effect as the low dose of agonist has an antagonist of the receptor. Ba sed on recent findings has been suggested positive effect of the activation of 5-HT1A autoreceptors on cognitive function in patien ts with Alzheimer disease and schizophrenia.

• MeSH
• buspiron aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• financování organizované MeSH
• kognitivní poruchy farmakoterapie   MeSH
• krysa rodu rattus fyziologie   MeSH
• paměť fyziologie   účinky léků   MeSH
• receptor serotoninový 5-HT1A fyziologie   účinky léků   MeSH
• schizofrenie farmakoterapie   MeSH
• učení fyziologie   účinky léků   MeSH
• úleková reakce genetika   účinky léků   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus fyziologie   MeSH
• zvířata MeSH

Domovy pro seniory patří mezi pobytová sociální zařízení a představují rezidenční formu péče o seniory, která nabízí trvalé ubytování, stravu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu a široké spektrum aktivizačních činností. Článek je zaměřen na jednu z možností aktivizace – trénování paměti. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký je přínos kurzů tréninku paměti z pohledu seniorů v domovech pro seniory v okrese Strakonice. Dílčím cílem bylo zmapovat spokojenost seniorů s kurzy tréninku paměti v domovech pro seniory v tomto okrese. Pro realizaci výzkumu byla zvolena metoda dotazování, jako technika terénního sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor se třiceti dvěma seniory – účastníky kurzu. Smyslem polořízeného rozhovoru se seniory bylo získat vlastní názor těchto klientů na svoji docházku do kurzů trénování paměti a získat informace o faktorech, které ovlivňují nebo úzce souvisí s docházením na tyto aktivizační programy. Výzkum ukázal, že tréninky paměti s rozdílným stupněm obtížnosti jsou pro seniory vítanou náplní. Senioři hodnotí přínos tréninku paměti především ve zlepšení či udržování dobré mysli, hodnotí lepší pocit ze sebe sama, pociťují větší sociální otevřenost a komunikativnost. Bylo zjištěno, že každý senior preferuje jiné cvičení odvíjející se od jeho zálib. Výsledky ukázaly, že muži-senioři preferují smyslová cvičení, zatímco ženy-seniorky upřednostňují vědomostní soutěže, křížovky či různé kvízy. Z provedeného výzkumu lze tedy vyvodit tvrzení, že ženy-seniorky docházejí na kurzy tréninku paměti ze sociálních důvodů a muži-senioři z důvodu přínosu informací a zlepšení kognitivních funkcí.

The old people´s homes belong to institutional social facilities and represent an institutional form of taking care of seniors, who are offered with accommodation, catering, help in managing common procedures of taking care of oneself and with a wide spectrum of activating actions. The article is focused on one of possibilities of the activation – memory training. The target of the research was to find what the benefit of courses of memory training is from the viewpoint of seniors in old people´s homes in the county Strakonice. A further target was mapping of the satisfaction of seniors with courses of training the memory in old people´s homes in this county. For the implementation of the research, a semi-standardized interview with thirty-two seniors, participants of the course, was used as a technique of the field data accumulation. The purpose of the semi-directed interview with the seniors was to find opinions of these clients concerning their own attendance of courses of memory training and to obtain information on factors affecting attending these activation programmes or tightly associated with them. The research demonstrated that memory trainings with different degrees of the difficulty are invited activities for the seniors. The seniors evaluate the benefits of the training of the memory particularly in the improvement or maintenance of good mood, and they emphasize better self-perception and increase in social openness and ability to communicate. It was found that every senior prefers a different type of training derived from his/her interests. The results show that senior men prefer sensory training, whereas senior women prefer knowledge-oriented competitions, crosswords or different quizes. Thus, based on the research implemented, it is to conclude that senior women attend the memory training courses for social reasons and senior men attend them for benefits of information and improvement of cognitive functions.

• MeSH
• cvičení MeSH
• domovy pro seniory MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• poruchy paměti prevence a kontrola   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• volnočasové aktivity psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• alkoholismus psychologie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy paměti MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• senioři MeSH

Epizodická paměť a její porucha jsou jedním z ukazatelů vyšší pravděpodobnosti vývoje Alzheimerovy choroby mezi staršími zdravými lidmi a pacienty s mírnou kognitivní poruchou (MCI). Poruchy jsou definující charakteristikou pro amnestický typ MCI s paměťovými poruchami, bez jiných kognitivních problémů a se zachovanými aktivitami běžného života. Podle současných teoretických přístupů zahrnuje epizodická paměť časovou a prostorovou komponentu. Tato studie ověřovala hypotézu, že tyto dvě komponenty jsou v rozdílné míře ovlivněné nepaměťovými kognitivními funkcemi a také v rozdílné míře reflektované v současných klinických testech epizodické paměti. Použili jsme nově vyvinutý počítačový test paměti epizodického typu, rozlišující časovou a prostorovou komponentu a porovnali výsledky v tomto testu u kontrolní skupiny zdravých lidí a tří skupin pacientů s MCI: neamnestické MCI, amnestické MCI jednoa vícedoménové. Postiženi v testu byli pacienti s amnestickou MCI a překvapivě pacienti s neamnestickou MCI byli postiženi v paměti pro pořadí obrázků. Naše výsledky ukazují, že použité standardní testy epizodické paměti postrádají časovou komponentu, což můžže vézt k neschopnosti zaznamenat paměťový deficit u některých pacientů.

Episodic memory and its impairment is one of the markers of higher probability of progression to Alzheimer disease (AD) among healthy elderly population and among patients with mild cognitive impairment (MCI). The impairment is a defining characteristic for amnestic type of MCI with memory dysfunction but normal other cognitive functions and intact activities of daily life. According to the current theoretical concepts, episodic memory includes temporal and spatial component. The aim of this study was to verify the hypothesis, that these two components of episodic memory are to a different degree influenced by non-memory cognitive functions and also to a different degree reflected in current clinically used episodic memory tests. We used a novel episodic-like memory test for human, distinguishing the temporal and spatial component, and compared results in this test of a group of healthy subjects and three groups of MCI patients: nonamnestic MCI, amnestic MCI single-domain and amnestic MCI multi-domain. Both amnestic MCI groups were impaired in the test. Surprisingly, the group of naMCI patients was impaired in the recall of temporal order of pictures. Our results show that the routinely used standard episodic memory tests lack the temporal component, potentially leading to failure of noticing memory impairment in some subjects.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc diagnóza   MeSH
• financování organizované MeSH
• kognitivní poruchy diagnóza   klasifikace   MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• poruchy paměti diagnóza   klasifikace   MeSH
• regresní analýza MeSH
• rozpomínání klasifikace   účinky léků   MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH