BACKGROUND: Genetic testing rapidly penetrates into all medical specialties and medical students must acquire skills in this area. However, many of them consider it difficult. Furthermore, many find these topics less appealing and not connected to their future specialization in different fields of clinical medicine. Student-centred strategies such as problem-based learning, gamification and the use of real data can increase the appeal of a difficult topic such as genetic testing, a field at the crossroads of genetics, molecular biology and bioinformatics. METHODS: We designed an electronic teaching application which students registered in the undergraduate Medical Biology course can access online. A study was carried out to assess the influence of implementation of the new method. We performed pretest/posttest evaluation and analyzed the results using the sign test with median values. We also collected students' personal comments. RESULTS: The newly developed interactive application simulates the process of molecular genetic diagnostics of a hereditary disorder in a family. Thirteen tasks guide students through clinical and laboratory steps needed to reach the final diagnosis. Genetics and genomics are fields strongly dependent on electronic databases and computer-based data analysis tools. The tasks employ publicly available internet bioinformatic resources used routinely in medical genetics departments worldwide. Authenticity is assured by the use of modified and de-identified clinical and laboratory data from real families analyzed in our previous research projects. Each task contains links to databases and data processing tools needed to solve the task, and an answer box. If the entered answer is correct, the system allows the user to proceed to the next task. The solving of consecutive tasks arranged into a single narrative resembles a computer game, making the concept appealing. There was a statistically significant improvement of knowledge and skills after the practical class, and most comments on the application were positive. A demo version is available at https://medbio.lf2.cuni.cz/demo_m/ . Full version is available on request from the authors. CONCLUSIONS: Our concept proved to be appealing to the students and effective in teaching medical molecular genetics. It can be modified for training in the use of electronic information resources in other medical specialties.

• MeSH
• genetické nemoci vrozené diagnóza   MeSH
• genetické testování * MeSH
• lékařská genetika výchova   MeSH
• lidé MeSH
• molekulární medicína výchova   MeSH
• počítačem řízená výuka * MeSH
• problémově orientovaná výuka MeSH
• studium lékařství pregraduální metody   MeSH
• uživatelské rozhraní počítače MeSH
• videohry MeSH
• výpočetní biologie výchova   MeSH
• vyučování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnotící studie MeSH

• MeSH
• chorobopisy - počítačové systémy MeSH
• management znalostí MeSH
• metody pro podporu rozhodování MeSH
• počítačové zpracování obrazu MeSH
• počítačové zpracování signálu MeSH
• řízení zdravotnictví MeSH
• studium lékařství MeSH
• zdravotnické informační systémy MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• lékařská informatika
• NLK Publikační typ
• ročenky

BACKGROUND: At present, the number of older people is growing, especially in the developed countries where the living conditions enable a longer life expectancy. However, the higher age may result in the aging diseases such as dementia out which Alzheimer's disease (AD) is the most frequent. Nevertheless, to maintain them both physically and mentally active, more assistance is required. OBJECTIVE: The purpose of this study is to discuss the efficacy of the use of modern information technologies, especially computer-based training programs, on people with Alzheimer's disease (AD). RESULTS: Although the results from the selected studies do not indicate that the computer-based training programs are effective in the delay of cognitive decline is concerned, they suggest that these computerbased training programs are at least appropriate for the improvement of their behavioural symptoms and progression of the disease. CONCLUSION: Generally, these technological devices may contribute to the reduction of patients´ and their caregivers´ costs and certain flexibility, and thus the improvement of the quality of their life.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc ošetřování   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• osoby pečující o pacienty psychologie   MeSH
• počítačem asistovaná terapie metody   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• výchova a vzdělávání metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Animals often demonstrate the ability to use the geometric configuration of multiple landmarks for orientation in the environment. We developed a new behavioral task using a computer screen for presentation of visual stimuli allowing the rats to make navigational decisions in real space according to the geometric configuration of external virtual patterns (designed as a possible representation of this space). The rats were placed in a Skinner box with four nosing holes in the transparent front wall through which the computer screen was visible. They were trained in successive phases: first the visual stimulus displayed on the screen directly marked the rewarded nosing hole, then the displayed stimuli were reduced in size or displaced, thus disconnected from the response space. The results suggested that rats were able to use the geometric configuration of stimuli presented on the computer screen for navigational decisions in real space

• MeSH
• financování organizované MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• orientace fyziologie   MeSH
• počítačová grafika MeSH
• podněty MeSH
• potkani Long-Evans MeSH
• rozhodování fyziologie   MeSH
• světelná stimulace MeSH
• vnímání prostoru fyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH

The purpose of this mini-review is to investigate if there are any cognitive benefits of computer-based foreign language training for healthy older individuals aged 55+ years. The author conducted a literature search of peer-reviewed English written research articles found in Pub Med, Web of Science and Scopus. The findings of this mini-review reveal that the research on the cognitive benefits of computer-based foreign language training for healthy older individuals is small-scale. The limited research findings of only three relevant studies indicate that these computer-based foreign language training programs may bring cognitive benefits for healthy elderly people, especially as far as the enhancement of their cognitive functions such as working memory are concerned. In addition, the authors of these studies suggest that foreign language learning is a useful activity for healthy older adults since it has the benefits of being meaningful (an advantage over other cognitive training approaches) and provides the chance for acquiring important skills that can benefit other aspects of life, such as travel or communication. In conclusion, the author of this mini-review also provides several implications for practice and future research.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Trénink lékařů-intenzivistů v ultrazvukových technikách by měl být zaměřen na dosažení definovaných kompetencí ve třech hlavních oblastech: 1. všeobecná ultrasonografie u kriticky nemocných (GCCUS), 2. „základní” echokardiografie u kriticky nemocných (CCE) a 3. pokročilá úroveň CCE. Skupina 29 expertů reprezentujících Evropskou společnost intenzivní medicíny (ESICM) a 11 dalších světových společností intenzivní péče pracovala společně na struktuře tréninku adaptované pro každou definovanou oblast kompetencí. Tato kostra je především cílená na definování minimálních požadavků pro trénink a není v žádném případě rigidně definovaná nebo restriktivní: Každá oblast kompetencí může být upravena podle dostupných zdrojů. Mezi účastníky bylo dosaženo 100% shody v tom, že všeobecná ultrasonografie u kriticky nemocných a „základní” echokardiografie kriticky nemocných by měly být povinnou součástí vzdělávacího kurikula pro lékaře usilující o kvalifikační zkoušku v intenzivní medicíně. Role jednotlivých společností intenzivní medicíny spočívá v podpoře zavádění tréninku v GCCUS a základní CCE ve svých zemích.

Training in ultrasound techniques for intensive care medicine physicians should aim at achieving competencies in three main areas: (1) general critical care ultrasound (GCCUS), (2) ‘‘basic'' critical care echocardiography (CCE), and (3) advanced CCE. A group of 29 experts representing the European Society of Intensive Care Medicine (ESICM) and 11 other critical care societies worldwide worked on a potential framework for organizing training adapted to each area of competence. This framework is mainly aimed at defining minimal requirements but is by no means rigid or restrictive: each training organization can be adapted according to resources available. There was 100% agreement among the participants that general critical care ultrasound and ‘‘basic'' critical care echocardiography should be mandatory in the curriculum of intensive care unit (ICU) physicians. It is the role of each critical care society to support the implementation of training in GCCUS and basic CCE in its own country.

• Klíčová slova
• ultrazvukové techniky, trénink, kompetence,
• MeSH
• echokardiografie MeSH
• kurikulum normy   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu pracovní síly   pracovní síly   MeSH
• ultrasonografie MeSH
• uznání odborné způsobilosti MeSH
• vzdělávání podle kvalifikace normy   MeSH

Práce informuje o počítačovém simulátoru (GI Mentor II) používaném pro počáteční výcvik v digestivní endoskopii. Vysoce sofistikované zařízení používá skutečné endoskopy a virtuální akcesoria. Tréninkový program začíná sérií cvičení k posílení zrakové a manuální koordinace. Interaktivní počítačový simulátor obsahuje moduly pro výcvik v gastroskopii, koloskopii, endoskopické retrográdní cholangio-pankreatografii a k endoskopické léčbě gastrointestinálního krvácení. Virtuální knihovna obsahuje 88 vysoce věrohodných případů diagnostických a terapeutických případů. Počítačový endoskopický simulátor umožňuje školeným naučit se a osvojit si základní endoskopické znalosti a technické dovednosti dříve, než začnou sami endoskopovat pacienty. Zařízení umožňuje zkrátit školící proces k získání potřebné způsobilosti v digestivní endoskopii.

This paper reports on a computer-based simulator (GI Mentor II) used for initial training in digestive endoscopy. The highly sophisticated apparatus employs real endoscopes and virtual accessories. The training programme starts with a group of exercises, specially designed to enhance eye-hand coordination. Interactive computerised simulator contains modules for training in gastroscopy, colonoscopy, endoscopic retrograde cholangio-pancreatography and endoscopic control of gastrointestinal bleeding. Virtual library contains 88 authentic cases of diagnostic and therapeutic procedures. Computer-based endoscopy simulators enable trainees to learn and gain technical endoscopic skills before operating on patients. It has the potential to shorten the learning process to competency in digestive endoscopy.

• Klíčová slova
• interaktivní počítačový simulátor, výcvik v endoskopických metodách, digestivní endoskopie,
• MeSH
• chirurgické nástroje MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• endoskopie trávicího systému výchova   MeSH
• endoskopy gastrointestinální využití   MeSH
• gastrointestinální krvácení prevence a kontrola   terapie   MeSH
• gastroskopie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• kolonoskopie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• lidé MeSH
• počítačová simulace využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• interaktivní tutorial MeSH
• přehledy MeSH
• řešení modelových problémů MeSH

Cíl: Kognitivní dysfunkce je podle literárních pramenů jednou z nejčastějších poruch vyvolaných cévní mozkovou příhodou. Navzdory vysokému počtu případů kognitivních poruch po cévní mozkové příhodě jsou možnosti jejich léčby stále poněkud omezené. Cílem této studie bylo posoudit u osob po cévní mozkové příhodě účinnost kognitivního tréninku a zejména programů počítačové kognitivní rehabilitace (computer-based cognitive rehabilitation; CBCR). Metody: Do analýzy byly zahrnuty studie, ve kterých byl u subjektů po cévní mozkové příhodě použit některý z programů CBCR. V databázích PubMed (Medline), Cochrane Database a EBSCO jsme vyhledali publikace vydané od ledna 2007 do července 2016. Všechny zahrnuté studie byly publikovány v angličtině. Výsledky: Kritériím pro zahrnutí vyhovovalo deset studií. Zahrnuté studie tvořilo devět randomizovaných kontrolovaných studií a jedna randomizovaná pilotní studie. Všechny studie byly zaměřeny na obecné nebo doménově specifické kognitivní funkce. Výsledkem většiny zahrnutých studií bylo zlepšení hodnocených funkčních parametrů. Závěr: Přehled vypracovaný autory tohoto článku nám umožňuje konstatovat, že programy CBCR mohou u subjektů po cévní mozkové příhodě přispět ke zlepšení kognitivních funkcí.

Aim: According to literature sources, cognitive dysfunction is one of the most common stroke-induced disorders. Despite the high number of cases of cognitive disorders after stroke, treatment options are still rather limited. The aim of this study was to assess the efficiency of cognitive training in individuals after stroke, in particular computer-based cognitive rehabilitation (CBCR) programmes. Methods: The analysis included studies where intervention of a CBCR programme was applied to subjects after stroke. We searched PubMed (Medline), Cochrane Database, and EBSCO for publications between January 2007 and July 2016. All the included studies were published in English. Results: Ten studies met the inclusion criteria. The included studies consisted of nine randomised controlled trials and one randomised pilot study. All the studies targeted general or domain-specific cognitive functions. The majority of the included studies resulted in the improvement of the assessed functional outcome measures. Conclusion: The overview conducted by the authors of this article allows us to claim that CBCR programmes may help to improve cognitive functions in subjects after stroke.

• Klíčová slova
• trénink s využitím počítače, počítačová terapie,
• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   MeSH
• kognitivní dysfunkce rehabilitace   MeSH
• lidé MeSH
• počítače MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

ELIXIR is a pan-European intergovernmental organisation for life science that aims to coordinate bioinformatics resources in a single infrastructure across Europe; bioinformatics training is central to its strategy, which aims to develop a training community that spans all ELIXIR member states. In an evidence-based approach for strengthening bioinformatics training programmes across Europe, the ELIXIR Training Platform, led by the ELIXIR EXCELERATE Quality and Impact Assessment Subtask in collaboration with the ELIXIR Training Coordinators Group, has implemented an assessment strategy to measure quality and impact of its entire training portfolio. Here, we present ELIXIR's framework for assessing training quality and impact, which includes the following: specifying assessment aims, determining what data to collect in order to address these aims, and our strategy for centralised data collection to allow for ELIXIR-wide analyses. In addition, we present an overview of the ELIXIR training data collected over the past 4 years. We highlight the importance of a coordinated and consistent data collection approach and the relevance of defining specific metrics and answer scales for consortium-wide analyses as well as for comparison of data across iterations of the same course.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• biomedicínský výzkum MeSH
• databáze faktografické MeSH
• hodnocení programu MeSH
• kontinuální vzdělávání MeSH
• kurikulum MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• řízení kvality * MeSH
• sběr dat MeSH
• software MeSH
• uživatelské rozhraní počítače MeSH
• výpočetní biologie výchova   normy   MeSH
• výzkumní pracovníci MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Cíl: ACMGE (Accreditation Council for Graduate Medical Education) v USA a Calmanova zpráva v Evropě ukončily tradici dlouhých hodin praxe pro začínající lékaře. Jedním z důsledků tohoto opatření je skutečnost, že lékaři si musejí osvojit chirurgickou zručnost mimo operační sál, v simulovaném prostředí. V tomto článku uvádíme přehled současného postavení chirurgické simulace při vzdělávání lékařů. Zabýváme se mimo jiné artificiálními simulátory, počítačovými simulátory, simulátory využívajícími virtuální realitu a simulací na zvířecím modelu. Navrhujeme implementaci výukového plánu sestaveného na základě kombinovaného užívání artificiálních, počítačových a zvířecích modelů. Dále popisujeme užívání zvířecích modelů, které rozšiřují možnosti chirurgické simulace v rámci rezidentských výukových programů. Výsledky: Tento progresivní přístup nabízí řadu možností pro hodnocení zručnosti a dovedností rezidentů a monitorování jejich pokroku v průběhu rezidentského programu. Naše údaje jasně prokazují, že rezidenti dosáhli během našeho výukového plánu významných zlepšení. Starší a zkušenější rezidenti dosahují ve všech doménách "360 ®hodnocení" lepších skóre (s hodnocením "předčí očekávání") než mladší rezidenti (s hodnocením "splňuje očekávání"). Zkušenějším rezidentům trvá laparoskopická nefrektomie v průměru 188 min, méně zkušeným 288 min (všechny fáze výkonu provádějí déle, bez signifikantního zlepšení v jakékoli z částí operace). Závěr: V oblastech jako jsou letecký průmysl, armáda nebo atletika se simulační programy běžně využívají a rovněž v medicíně sílí tendence vylepšit vzdělávací programy za pomocí simulace. Simulátory mohou umožnit lékařům rychlejší posun v rámci učební křivky před tím, než si výkon "vyzkoušejí" na skutečném pacientovi. Simulační programy nám mohou rovněž pomoci lépe pochopit princip, jakým si lékaři osvojují svou zručnost, a tak efektivněji vzdělávat další generace operatérů.

Purpose: The Accreditation Council for Graduate Medical Education (ACGME) in the US work hours restrictions and the Calman report in Europe brought the end to the tradition of long hours in the career path for junior doctors. As a consequence, surgical skills may have to be acquired partly outside the operating room, in a simulated environment. Herein we provide an overview of the status of surgical simulation in medical education including inanimate simulators, computer based simulators, virtual reality simulators and the use of animals. We will discuss implementation of a surgical skills curriculum using a combination of inanimate, computer and animal models. We will also describe the use of animal models to augment surgical simulation for resident education. Materials and Methods: We developed a progressive surgical simulation curriculum involving didactic instruction, inanimate simulation with assessment of skills and animal simulation. Animals provide the advantages of natural tissue handling characteristics, difficult to emulate complications such as bleeding and physiologic movement and natural haptic feedback. We developed score sheets for all procedures performed including laparoscopic nephrectomy, partial nephrectomy, adrenalectomy, complications, and open urinary diversion. We record 360 degree evaluations from all ancillary staff involved in the realistic training, after action review results and surgical times for each procedure and all the steps within each procedure to record progress and skills improvement. Results: This progressive approach affords multiple opportunities for resident skills evaluations to address advancement and improvement throughout residency. Our data indicate significant resident progression throughout the curriculum. Senior and chief residents score higher than do junior residents obtaining “exceeds expectations” in all aspects of the 360 degree evaluations. Junior residents will have multiple “meets expectations” scores in all domains of the 360 degree evaluation. The time to complete a laparoscopic nephrectomy for senior and chief residents averages 188 minutes. The junior residents complete the procedure in 288 minutes. All components of the operation take longer without a specific improvement in one section of the operation. Conclusions: The airline industry, military and athletics all use simulation and there is increasing pressure to revamp medical education with simulation playing a larger role. Simulation may allow the trainee to progress significantly along the learning curve of an operation before they perform the procedure on a human patient. Additionally, training residents with simulation may allow us to better understand how surgeons acquire skills and therefore help us to more effectively train the next generation of surgeons.

• MeSH
• kontinuální vzdělávání lékařů metody   organizace a řízení   trendy   MeSH
• kurikulum MeSH
• laparoskopie metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• modely u zvířat MeSH
• odborný výcvik metody   MeSH
• počítačová simulace využití   MeSH
• studenti MeSH
• studium lékařství specializační postgraduální metody   organizace a řízení   trendy   MeSH
• urologické chirurgické výkony metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• vyučovací postupy metody   organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Spojené státy americké MeSH