Interferon-based therapies, such as ropeginterferon alfa-2b have emerged as promising disease-modifying agents for myeloproliferative neoplasms (MPNs), including essential thrombocythemia (ET). Current ET treatments aim to normalize hematological parameters and reduce the thrombotic risk, but they do not modify the natural history of the disease and hence, have no impact on disease progression. Ropeginterferon alfa-2b (trade name BESREMi®), a novel, monopegylated interferon alfa-2b with an extended administration interval, has demonstrated a robust and sustained efficacy in polycythemia vera (PV) patients. Given the similarities in disease pathophysiology and treatment goals, ropeginterferon alfa-2b holds promise as a treatment option for ET. The ROP-ET trial is a prospective, multicenter, single-arm phase III study that includes patients with ET who are intolerant or resistant to, and/or are ineligible for current therapies, such as hydroxyurea (HU), anagrelide (ANA), busulfan (BUS) and pipobroman, leaving these patients with limited treatment options. The primary endpoint is a composite response of hematologic parameters and disease-related symptoms, according to modified European LeukemiaNet (ELN) criteria. Secondary endpoints include improvements in symptoms and quality of life, molecular response and the safety profile of ropeginterferon alfa-2b. Over a 3-year period the trial assesses longer term outcomes, particularly the effects on allele burden and clinical outcomes, such as disease-related symptoms, vascular events and disease progression. No prospective clinical trial data exist for ropeginterferon alfa-2b in the planned ET study population and this study will provide new findings that may contribute to advancing the treatment landscape for ET patients with limited alternatives. TRIAL REGISTRATION: EU Clinical Trials Register; EudraCT, 2023-505160-12-00; Registered on October 30, 2023.

• MeSH
• dospělí MeSH
• esenciální trombocytemie * farmakoterapie   MeSH
• interferon alfa-2 * terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• interferon alfa * terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• polyethylenglykoly * terapeutické užití   škodlivé účinky   aplikace a dávkování   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rekombinantní proteiny * terapeutické užití   škodlivé účinky   aplikace a dávkování   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• protokol klinické studie MeSH

• MeSH
• antagonista receptoru pro interleukin 1 aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Erdheimova-Chesterova nemoc * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• imunosupresiva aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory TNF aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• interferon alfa aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kladribin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• makrofágy patologie   MeSH
• paraneoplastické endokrinní syndromy diagnóza   etiologie   MeSH
• paraneoplastické neurologické syndromy diagnostické zobrazování   diagnóza   etiologie   MeSH
• paraneoplastické syndromy * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• protoonkogenní proteiny B-raf antagonisté a inhibitory   MeSH
• retroperitoneální fibróza diagnostické zobrazování   diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• anamnéza MeSH
• dospělí MeSH
• interferon alfa * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci periferního nervového systému terapie   MeSH
• polycytemie farmakoterapie   MeSH
• polycythaemia vera * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND AND AIMS: Sustained off-treatment immune control is achievable in a proportion of patients with chronic hepatitis B treated with peginterferon alfa-2a. We evaluated on-treatment predictors of hepatitis B surface antigen (HBsAg) clearance 3 years after peginterferon alfa-2a treatment and determined the incidence of hepatocellular carcinoma. METHODS: A prospective, international, multicenter, observational study in patients with chronic hepatitis B who have been prescribed peginterferon alfa-2a (40KD) in a real-world setting. The primary endpoint was HBsAg clearance after 3 years' follow-up. RESULTS: The modified intention-to-treat population comprised 844 hepatitis B e antigen (HBeAg)-positive patients (540 [64%] completed 3 years' follow-up), and 872 HBeAg-negative patients (614 [70%] completed 3 years' follow-up). At 3 years' follow-up, HBsAg clearance rates in HBeAg-positive and HBeAg-negative populations, respectively, were 2% (16/844) and 5% (41/872) in the modified intention-to-treat population and 5% [16/328] and 10% [41/394] in those with available data. In HBeAg-positive patients with data, Week 12 HBsAg levels <1500, 1500-20,000, and >20,000 IU/mL were associated with HBsAg clearance rates at 3 years' follow-up of 11%, 1%, and 5%, respectively (Week 24 predictability was similar). In HBeAg-negative patients with available data, a ≥10% decline vs a <10% decline in HBsAg at Week 12 was associated with HBsAg clearance rates of 16% vs 4%. Hepatocellular carcinoma incidence was lower than REACH-B (Risk Estimation for Hepatocellular Carcinoma in Chronic Hepatitis B) model predictions. CONCLUSIONS: Sustained off-treatment immune control is achieved with peginterferon alfa-2a in a real-world setting. HBsAg clearance 3 years after completion of peginterferon alfa-2a can be predicted on the basis of on-treatment HBsAg kinetics.

• MeSH
• bezpečnost MeSH
• chronická hepatitida B farmakoterapie   metabolismus   MeSH
• dospělí MeSH
• hepatitida B - antigeny e metabolismus   MeSH
• hepatitida B - antigeny povrchové metabolismus   MeSH
• interferon alfa škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• internacionalita * MeSH
• lidé MeSH
• polyethylenglykoly škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• rekombinantní proteiny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Melanom patří mezi výrazně imunogenní nádory, což umožňuje imunoonkologické přístupy. Samotná imunoterapie u melanomu se uplatňuje jak v adjuvantním podání, tak i u metastatického postižení. Pro adjuvantní podání byl řadu let dostupný pouze interferon alfa, který v dlouhodobém sledování neprokázal příliš významný efekt, nověji jsou v klinických studiích používány checkpoint inhibitory (anti-CTLA-4, PD-1/PD-L1), které jsou již standardem při metastatickém postižení. Práce diskutuje nejvýznamnější klinické studie poslední doby a poukazuje i na možnosti kombinované terapie s cílenou léčbou. Jsou diskutovány i nové přístupy a budoucí směr imunookologické terapie melanomu.

Melanoma belongs to significantly immunogenic tumors, allowing for immunological approaches. Melanoma immunotherapy is possibly used in adjuvant administration as well as in metastatic disease. Interferon alpha is used for adjuvant treatment without a significant effect in long-term follow-up. More recently, checkpoint inhibitors (anti-CTLA4, PD1/PD-L1) are used in clinical trials also for adjuvant treatment, which are already standard in metastatic disease. The work discusses the most recent clinical trials and points to the possibilities of combined therapy with targeted therapy. New approaches and future directions for immunotherapy of melanoma are also discussed.

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie metody   trendy   MeSH
• antigen CTLA-4 antagonisté a inhibitory   genetika   imunologie   MeSH
• antigeny CD279 antagonisté a inhibitory   terapeutické užití   MeSH
• imunoterapie * dějiny   metody   trendy   MeSH
• interferon alfa aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná terapie * metody   trendy   MeSH
• kontrolní body buněčného cyklu imunologie   MeSH
• lidé MeSH
• melanom * dějiny   imunologie   terapie   MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• metastázy nádorů imunologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• onkolytické viry imunologie   účinky léků   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Primární kožní lymfomy patří mezi mimouzlinové nehodgkinské lymfomy, které jsou charakterizované přítomností maligních T- nebo B-buněk v kůži. Kožní lymfomy jsou specifickým příkladem mezioborové diagnózy s nutnou spoluprací dermatologů, hematologů, radioonkologů a dermato-hemato-patologů. Primární kožní T-buněčné lymfomy představují přibližně tři čtvrtiny primárních kožních lymfomů. Mycosis fungoides a Sézaryho syndrom jsou nejčastějším podtypem primárních kožních T-buněčných lymfomů, následované CD30+ lymfoproliferativními nemocemi. Většina kožních T-buněčných lymfomů je zachycena v časných stadiích s indolentním průběhem nemoci a výbornou prognózou. Případy s agresivním růstem a nutností kombinované systémové a zevní léčby však nejsou výjimkou. Přehledový článek stručně shrnuje používané terapeutické metody u primárních kožních T-buněčných lymfomů s důrazem na léčebné možnosti dostupné v České republice.

Primary cutaneous lymphomas are a rare type of extranodal non-hodgkin lymphomas where malignant T-cell or B-cell infiltrate theskin. Primary cutaneous T-cell lymphomas account for approximately three quarters of primary cutaneous lymphomas. Most patientswith primary cutaneous T-cell lymphoma are diagnosed in the early stage of the disease with. generally indolent clinical course.However, cases with aggresive course and unfavourable prognosis are not rare. This review briefly summarizes current therapeuticalmethods and emphasizes the options available in the Czech Republic for management of primary cutanenous T-cell lymphomas.

• MeSH
• bexaroten MeSH
• fotoferéza MeSH
• fototerapie MeSH
• frakcionace dávky záření MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• interferon alfa škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kožní T-buněčný lymfom * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mycosis fungoides * farmakoterapie   radioterapie   terapie   MeSH
• nádory kůže diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• prognóza MeSH
• radioterapie metody   MeSH
• Sézaryho syndrom * farmakoterapie   terapie   MeSH
• staging nádorů MeSH
• tetrahydronaftaleny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné onemocnění, charakterizované progresivní obliterací plicních arteriol s následným zvýšením tlaku v plicnici a plicní cévní rezistence. To vede k přetížení pravé srdeční komory a k jejímu selhání. Výskyt PAH je mimo jiné spojován s užíváním některých léků. Poprvé byla tato souvislost pozorována po užívání anorektik, zejména aminorexu, fenfluraminu a benfluorexu. Tyto léky byly staženy z trhu pro potvrzené riziko rozvoje PAH. Dalšími léky, které představují riziko vzniku a rozvoje PAH, se ukázaly být amfetaminy a od nich odvozené molekuly fentermin a mazindol. I když se u nich přímá souvislost se vznikem PAH nepotvrdila, jsou považovány za rizikové. Inhibitory tyrozinkináz, zejména dasatinib (duální inhibitor BCR/ABL kinázy a SRC kináz), je spojen s případy závažné PAH, částečně reverzibilní po jeho vysazení. Byly popsány případy PAH po terapii interferonem alfa a interferonem beta. Bylo hlášeno také několik případů PAH po užívání esenciální aminokyseliny L‑tryptofanu u pacientů se syndromem eozinofilie – myalgie, ale také u pacientů, kteří neměli myalgii ani eozinofilii. Fenylpropanolamin, adrenomimetikum používané k dekongesci sliznic, vyvolal smrt sedmiletého chlapce, což podpořilo výsledky studie SOPHIA, zabývající se hypotézou rizika PAH při užívání fenylpropanolaminu. Antiparkinsonikum pergolid bylo staženo z trhu pro prokázané riziko valvulopatií a byl popsán případ izolované PAH po užívání pergolidu. Také inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) mohou vyvolat perzistující plicní hypertenzi u novorozenců (PPHN). Řada případů PAH po užívání těchto léků je publikovaná jen jako kazuistická sdělení, naznačující individuální citlivost vůči vzniku a rozvoji PAH. K potvrzení souvislosti mezi užíváním těchto léků a vznikem PAH by bylo potřeba větších studií, což je vzhledem k povaze PAH jako vzácného onemocnění problematické.

Pulmonary arterial hypertension (PAH) is a rare disease characterized by progressive obliteration of pulmonary arterioles, increaseof pressure in the pulmonary artery and pulmonary vascular resistance. These factors lead to overload of the right ventricle andits failure. PAH is among others associated with the use of some drugs. For the first time, this relationship has been observedwith the use of anorexigens ( aminorex, fenfluramine and benfluorex). These drugs were after withdrawn from the market for aconfirmed risk of PAH developing. Amphetamines, phentermine and mazindol have also been shown as the other drugs posinga risk of PAH induction and developing. Although their direct connection with PAH induction has not been confirmed, they areconsidered to be dangerous. Tyrosine kinase inhibitors, especially dasatinib (a dual BCR / ABL kinase and SRC kinases inhibitor)are associated with cases of severe PAH, partially reversible after discontinuation. The cases of PAH following interferon therapyhave been reported in alpha and beta interferon. Several cases of PAH following the use of essential amino acid L-tryptophan inpatients suffered with the eosinophilia-myalgia syndrome have been reported, but otherwise PAH have been observed also inpatients who did not have myalgia or eosinophilia. Phenylpropanolamine (indicated to decongest mucous membranes ) causedthe death of a seven-years-old boy.This case supported the results of the SOPHIA study with the hypothesis of the risk of PAHin phenylpropanolamine users. Antiparkinsonic drug Pergolide was also withdrawn from the market for the proven risk of valvulopathyand due to potential association with PAH. Serotonin reuptake inhibitors (SSRIs) may also cause persisting pulmonaryhypertension of newborns (PPHN). Many cases of PAH following the use of these drugs are published only as a case report, indicating individual sensitivity to the onset and development of PAH. Larger studies would be needed to confirm the relationshipbetween the use of these drugs and PAH, which is problematic because PAH is a rare disease.

• MeSH
• amfetaminy škodlivé účinky   MeSH
• anorektika klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• dasatinib škodlivé účinky   MeSH
• fenfluramin analogy a deriváty   škodlivé účinky   MeSH
• fenylpropanolamin škodlivé účinky   MeSH
• interferon alfa škodlivé účinky   MeSH
• interferon beta škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• pergolid škodlivé účinky   MeSH
• plicní arteriální hypertenze MeSH
• plicní hypertenze * chemicky indukované   klasifikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu škodlivé účinky   MeSH
• tryptofan škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Angiomatóza je termín pro mnohočetné, postupně proliferující hemangiomy (angiodysplazie), postihující více orgánů či tkání současně. Popisujeme 12letý průběh léčby pacienta s mnohočetnými hemangiomy, lokalizovanými v dutině břišní, v retroperitoneu, v trávicí trubici, v mediastinu a také v obratlích. Diagnóza byla stanovena v roce 2005 při probatorní laparotomii, ve věku 28 let. Léčba byla zahájena ihned po stanovení diagnózy interferonem α. Pro jeho nežádoucí účinky (fatigue, anorexie) bylo použití interferonu α limitováno na první rok, pak dávka interferonu byla postupně redukována až byla zcela vysazena. V letech 2006–2011 byl základem léčby talidomid a dočasně i lenalidomid. Do konce roku 2011 byl pacient díky uvedeným lékům stabilizovaný, bez nutnosti opakovaných transfuzí krve. V roce 2012 se opět stav zhoršil a nemocný vyžadoval několik transfuzí v jednom měsíci. Testovali jsme metronomické podávání cyklofosfamidu a dále podávání propranololu, ale ani jeden z těchto léků situaci nemocného nezlepšil. Injekce oktreotidu (Sandostatin 0,1 mg 2krát denně) pomohly snížit ztráty při krvácení do zažívacího traktu. Nicméně pacient byl pořád závislý na transfuzích krve. Proto od roku 2013 byl do léčby přidán bevacizumab (7,5 mg/kg v 3týdenních intervalech). Tato léčba stabilizovala nemocného, snížila spotřebu transfuzí po dobu 2 let, ale po 2 letech úspěšné léčby bevacizumabem byla na CT zobrazení prokázána progrese nemoci a také se objevil hemoragický pleurální výpotek. Po zvládnutí hemoragického výpotku jsme počátkem roku 2015 přešli na podávání afliberceptu, zpočátku v dávce 4 mg/kg ve 14denních intervalech. Vznik masivní proteinurie vedl ke snížení dávky na 2 mg/kg při zachování 14denních intervalů. V této dávce toleruje pacient léčbu afliberceptem bez signifikantních nežádoucích účinků. V době publikace je pacient léčen afliberceptem již 24 měsíců, z toho posledních 10 měsíců byl zcela nezávislý na transfuzích. Těsně před zahájením léčby afliberceptem jeho stav vyžadoval několik transfuzí týdně. Z uvedeného popisu je zřetelné, že účinnost jednotlivých léků je u mnohočetné angiomatózy vždy časově omezená a pro zvládnutí onemocnění je třeba stále nových a účinnějších léků. Bevacizumab a aflibercept jsou přínosem pro pacienty se závažnými formami mnohočetné angiomatózy.

Angiomatosis is a term for multiple, gradually proliferating hemangiomas (angiodysplasia), affecting multiple organs or tissues at the same time. We describe a 12-year course of treatment of a patient with multiple hemangiomas located in the abdomen, retroperitoneum, oesophagus, mediastinum and also in vertebrae. The diagnosis was made in 2005 within probatory laparotomy, at the age of 28 years. The treatment was commenced right after making the diagnosis with interferon α. Due to its adverse effects (fatigue, anorexia), the use of interferon α was limited to the first year, after which the interferon dose was gradually being reduced until it was discontinued completely. From 2006 to 2011 the treatment was based on thalidomide and temporarily also on lenalidomide. By the end of the year 2011 the patient was stabilized through the effect of these drugs, without a need of repeated blood transfusions. In 2012 his condition got worse again, which required several transfusions in one month. We tested metronomic administration of cyclophosphamide and further administration of propranolol, however neither of them improved the patient’s situation. Injections of octreotide (Sandostatin 0.1 mg twice a day) helped reduce losses during bleeding into the alimentary tract. Still the patient continued to depend on blood transfusions. Therefore, in 2013, bevacizumab was added to the therapy (7.5 mg/kg in 3-week intervals). This treatment stabilized the patient, it reduced the use of transfusions for a period of 2 years, however after 2 years of a successful therapy with bevacizumab there was disease progression shown on CT imaging and hemorrhagic pleural effusion was also detected. After the treatment of hemorrhagic effusion, early in 2015 we transferred to the administration of aflibercept, at first at the dose of 4 mg/kg in 14-day intervals. Arising of massive proteinuria led to the dose reduction to 2 mg/kg while maintaining 14-day intervals. While receiving this dose, the patient tolerates aflibercept thera­py without significant adverse effects. At the time of publication, the patient has been treated with aflibercept for 24 months already, of that for the last ten months he has been fully independent of transfusions. Just before commencement of treatment with aflibercept his conditions required several transfusions in a week. This description demonstrates that the efficiency of individual medications for multiple angiomatosis is always time-limited and newly developed and more efficient drugs are needed to manage the disease. Bevacizumab and aflibercept are beneficial for patients with serious forms of multiple angiomatosis.

• Klíčová slova
• aflibercept, zoledronát,
• MeSH
• angiodysplazie etiologie   farmakoterapie   MeSH
• angiomatóza * farmakoterapie   MeSH
• bevacizumab * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• bisfosfonáty škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• cyklofosfamid škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• hemangiom etiologie   farmakoterapie   MeSH
• imidazoly škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• interferon alfa škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lenalidomid MeSH
• lidé MeSH
• nemoci mediastina farmakoterapie   MeSH
• nemoci páteře farmakoterapie   MeSH
• oktreotid škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• receptory vaskulárního endoteliálního růstového faktoru * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• rekombinantní fúzní proteiny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• retroperitoneální prostor MeSH
• thalidomid analogy a deriváty   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Interferón alfa (IFN-α) sa používa viac ako 30 rokov na liečbu myeloproliferatívnej neoplázie. Rekombinantný IFN-α (rIFN-α) a pegylovaný IFN-α (Peg-IFN-α) vo viacerých klinických štúdiách, dokazuje efektivitu v liečbe esenciálnej trombocytémie (ET) a polycytémie vera (PV) ako aj včasného štádia primárnej myelofibrózy (PMF). Cieľom práce bolo retrospektívne hodnotenie efektivity a tolerability IFN-α v bežnej klinickej praxi. Súbor a metody: Táto práca obsahuje retrospektívnu štúdiu 60 pacientov s myeloproliferatívnou neopláziou, ktorí sa liečili rIFN-α a Peg-IFN-α mimo klinických štúdií. Výsledky: Skupina 60 pacientov s diagnózou PV 34 (57 %), ET 5 (8 %), PMF 21 (35 %) s vekovým mediánom 43 rokov (16–70). Medián trvania liečby 107,5 mesiacov, v skupine 11 pacientov liečených Peg-IFN-α medián trvania liečby 24 mesiacov. Medián sledovania 164 mesiacov. 24 pacientov (40 %) dosiahlo kompletnú hematologickú odpoveď (KHR), 29 pacientov (48 %) parciálnu hematologickú odpoveď a 7 pacientov (12 %) nesplnilo kritéria pre parciálnu hematologickú odpoveď. 42 pacientov (70 %) malo počas liečby nežiaduce účinky: chronický: „flu-like“ syndróm, psychické, dermatologické, očné, neurologické. 13 pacientov (22 %) ukončilo liečbu z dôvodu toxicity. Záver: IFN-α je efektívny pri kontrole ochorenia u významnej časti pacientov s Ph negatívnou MPN. Napriek tomu jeho klinické použitie, limitujú nežiaduce účinky. Retrospektívne klinické závery si vyžadujú ďalšie štúdium efektu IFN-α u našich pacientov.

Introduction: Interferon alfa (IFN-α) has been used for over 30 years to treat myeloproliferative neoplasms. Recombinant IFN-α (rIFN-α) and pegylated IFN-α (Peg-IFN-α) have been shown to provide effective therapy for essential thrombocythemia (ET) and polycythaemia vera (PV), as well as early stage primary myelofibrosis (PMF) in several clinical studies. Patients and methods: This report presents a retrospective analysis of 60 patients with MPN who were treated with rIFN-α or Peg-IFN-α outside clinical trials. Results: Retrospective stratification at diagnosis included 34 (57%) patients with PV, 5 (8%) with ET and 21 (35%) with PMF. Median age was 43 years (16-70). Median treatment duration was 107.5 months, with 11 patients treated with Peg IFN-α for a median duration of 24 months. Median follow up was 164 months. 24 patients (40%) achieved complete remission, 29 patients (48%) achieved partial remission and 7 patients (12%) failed to achieve partial remission. Toxicities were recorded in 42 patients (70%): chronic „flu-like syndrome“, psychiatric toxicity, hepatotoxicity, dermatotoxicity, ocular and neurotoxicity. Thirteen (22%) patients stopped the treatment because of toxicity. Conclusion: IFN-α effectively controls disease in a significant proportion of Ph-negative MPN patients. However, its use in clinical practice has unfortunately been limited by side effects. These results support the need for further efficacy studies of IFN-α in this group of patients.

• MeSH
• imunologické faktory MeSH
• interferon alfa * škodlivé účinky   terapeutické užití   toxicita   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• myeloproliferativní poruchy * farmakoterapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• trombóza etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik (Directly Acting Antivirals – DAA) má vysokou účinnost (až 100%), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Současné možnosti bezinterferonové léčby představují kombinace sofosbuviru s jinými DAA (ledipasvir, daclatasvir) nebo s ribavirinem a kombinace paritaprevir potencovaný ritonavirem + ombitasvir ± dasabuvir. V řadě zemí světa je již dostupná i fixní kombinace elbasviru s grazoprevirem a sofosbuviru s velpatasvirem. Velmi pravděpodobně budou v roce 2017 schváleny i fixní kombinace sofosbuviru s velpatasvirem a voxilaprevirem a glecapreviru s pibrentasvirem.

Chronic hepatitis C therapy using Directly Acting Antivirals (DAA) has high efficacy (till 100%), minimum contra-indications and extraordinarily favorable safety profile. Current possibilities of interferon-free therapy represent combinations of sofosbuvir with other DAA (ledipasvir, daclatasvir) or with ribavirin and combination of paritaprevir boosted by ritonavir + ombitasvir ± dasabuvir. Fixed combinations of elbasvir and grazoprevir, and sofosbuvir + velpatasvir are already available in many countries of the world. Very probable new fixed combinations sofosbuvir + velpatasvir + voxilaprevir, and glecaprevir + pibrentasvir will be approved in the year 2017.

• Klíčová slova
• bezinterferonová léčba, DAA,
• MeSH
• antivirové látky * farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• chronická hepatitida C * farmakoterapie   patologie   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• Hepacivirus patogenita   MeSH
• interferon alfa škodlivé účinky   MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• ribavirin terapeutické užití   MeSH
• setrvalá virologická odpověď MeSH
• sofosbuvir farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH