Idiopatické střevní záněty postihují mladé lidi ve fertilním věku, proto jsou otázky ohledně možného vlivu léčebných postupů na otěhotnění a průběh gravidity pravidelnou součástí klinické praxe. Z konvenčních léčiv je v graviditě kontraindikován pouze methotrexat a je doporučeno 3-6 měsíců před plánovanou koncepcí tuto léčbu ukončit. Biologická léčba přípravky anti-TNF, která představuje podávání monoklonálních protilátek, nemá žádný nepříznivý teratogenní potenciál. Tato léčba může být bez obav podávána v graviditě i v laktaci. Nová biologika (vedolizumab, ustekinumab), která byla uvedena do klinické praxe před časem, nevykazují žádné negativní signály na průběh gravidity a vývoj plodu, nicméně zkušenosti s nimi jsou zatím velmi omezené.

Inflammatory bowel disease affects young population in the fertile age, there is a reason that questions focusing on impact of therapeutic proceedings on pregnancy course and foetus development, are a common aspect in real clinical practice. In the conventional therapy only methotrexate is contraindicated in pregnant women and there are recommendation of stopping metotrexate therapy at least 3-6 monthly before conception. The anti-TNF biologic agents comprise a monoclonal antibodies application which is not associated with teratogenic effects. These drugs might be used in pregnancy and in lactation without any concerns and fears. New biologics (vedolizumab/ustekinumab) which have been introduced in the clinical practice recently, don't exhibit any negative signals regarding course of gravidity and foetus development, but experiences are very limited at these time.

• MeSH
• azathioprin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• biologická terapie MeSH
• Crohnova nemoc MeSH
• fertilita účinky léků   MeSH
• hormony kůry nadledvin klasifikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• idiopatické střevní záněty * farmakoterapie   chirurgie   terapie   MeSH
• infertilita etiologie   MeSH
• inhibitory kalcineurinu klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• kojení MeSH
• komplikace těhotenství * farmakoterapie   MeSH
• léková kontraindikace MeSH
• lidé MeSH
• methotrexát škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• monoklonální protilátky farmakokinetika   klasifikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• spermatogeneze účinky léků   MeSH
• sulfasalazin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• těhotenství MeSH
• teratogeneze účinky léků   MeSH
• TNF-alfa antagonisté a inhibitory   škodlivé účinky   MeSH
• ulcerózní kolitida MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl studie: Přehled aktuálních poznatků o antibiotické léčbě v graviditě. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Klinika infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN, Praha; Ústav po péči o matku a dítě, Praha - Podolí. Materiál a metodika: Využity byly relevantní literární zdroje, zejména odborné články indexované v Pubmed, dále zahraniční monografie a tuzemské články. Závěr: Antibiotická léčba v těhotenství musí být racionální. Případný užitek by měl vždy převážit nad rizikem toxicity či teratogenity daného antibiotika. Je třeba se vyhnout zbytečně opatrnému přístupu, zároveň je však nutné vědět o nežádoucích účincích jednotlivých skupin antibiotik. V těhotenství dochází k alteraci farmakokinetických parametrů, proto je nutné u některých antibiotik zvýšit jejich dávku. Předpokládaný vliv antibiotické terapie v perinatálním období na rozvoj atopie a obezity u dětí si jistě zaslouží pozornost.

Objective: This article reviews up-to-date data on antibiotic therapy in pregnancy. Design: Review article. Setting: Department of Infectious Diseases, Military University Hospital Prague; Institute for the Care of Mother and Child, Prague. Material and methods: Relevant literary sources have been considered, including articles in English indexed in Pubmed, monographies in English and articles in Czech. Conclusions: Antibiotic therapy in pregnancy must be rational. Antibiotics with favorable risk-benefit ratio should be used whenever possible. To achieve this, physicians must be well versed in the topic of toxicity and teratogenicity of the most commonly used antibiotics. Several pharmacokinetic parameters are altered in pregnant women. Thus, dosage of some antibiotics should be adjusted (usually increased) accordingly. Antibiotic therapy in perinatal period and in early childhood might increase the risk of developing atopy and obesity.

• MeSH
• antibakteriální látky * farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• farmakokinetika MeSH
• infekční komplikace v těhotenství * farmakoterapie   MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• teratogeneze účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• antikonvulziva * farmakokinetika   krev   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• biologická variabilita populace MeSH
• epilepsie farmakoterapie   MeSH
• fetální krev účinky léků   MeSH
• karbamazepin analogy a deriváty   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• komplikace těhotenství * MeSH
• kyselina valproová krev   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lamotrigin krev   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• maternofetální výměna látek účinky léků   MeSH
• monitorování léčiv * metody   MeSH
• těhotenství MeSH
• teratogeneze účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

V těhotenství se někdy nevyhneme nutnosti provést operační výkon z neporodnické indikace, ať už z důvodu terapeutického, či diagnostického. Vždy je třeba pečlivě zvážit, zda benefit daného výkonu převažuje nad jeho riziky a riziky spojenými s anestezií, a to jak pro matku, tak pro plod. V těhotenství dochází k četným fyziologickým změnám v těle těhotné, které musí brát anesteziolog v úvahu. Pro každé období těhotenství jsou navíc tyto změny specifické. Tento článek přináší přehled jak fyziologických změn v těhotenství, které ovlivňují postup anesteziologa, tak přehled nejčastěji používaných farmak v anestezii a intenzivní medicíně s posouzením jejich možného vlivu na matku a plod.

A significant number of pregnancies are complicated by the need for surgery not directly related to pregnancy, either for diagnostic or therapeutic indications. Careful assessment of the benefits and risks of the intervention for both mother and fetus is always necessary. Pregnancy-induced changes of maternal physiology, which are specific in different stages of pregnancy, need to be considered. This article reviews some of the most relevant physiologic changes that affect anaesthetic management of the parturient. It also reviews potential risks of drugs, commonly used in anaesthesia and intensive care, for mother and fetus.

• Klíčová slova
• teratogenita, neporodnická chirurgie,
• MeSH
• anestetika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• benzodiazepiny terapeutické užití   MeSH
• celková anestezie * metody   MeSH
• komplikace těhotenství * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• opioidní analgetika terapeutické užití   MeSH
• oxid dusný terapeutické užití   MeSH
• postura těla MeSH
• těhotenství fyziologie   MeSH
• teratogeneze účinky léků   MeSH
• teratogeny MeSH
• trimestry těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství fyziologie   MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Ochratoxin A (OTA) is nephrotoxic, hepatotoxic, reprotoxic, embryotoxic, teratogenic, neurotoxic, immunotoxic, and carcinogenic for laboratory and farm animals. Male and female reproductive health has deteriorated in many countries during the last few decades. A number of toxins in environment are suspected to affect reproductive system in male and female. OTA is one of them. OTA has been found to be teratogenic in several animal models including rat, mouse, hamster, quail, and chick, with reduced birth weight and craniofacial abnormalities being the most common signs. The presence of OTA also results in congenital defects in the fetus. Neither the potential of OTA to cause malformations in human nor its teratogenic mode of action is known. Exposure to OTA leads to increased embryo lethality manifested as resorptions or dead fetuses. The mechanism of OTA transfer across human placenta (e.g., which transporters are involved in the transfer mechanism) is not fully understood. Some of the toxic effects of OTA are potentiated by other mycotoxins or other contaminants. Therefore, OTA exposure of pregnant women should be minimized. OTA has been shown to be an endocrine disruptor and a reproductive toxicant, with abilities of altering sperm quality. Other studies have shown that OTA is a testicular toxin in animals. Thus, OTA is a biologically plausible cause of testicular cancer in man.

• MeSH
• blokátory kalciových kanálů toxicita   MeSH
• endokrinní disruptory toxicita   MeSH
• karcinogeny toxicita   MeSH
• křečci praví MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• lidé MeSH
• myši MeSH
• ochratoxiny toxicita   MeSH
• rozmnožování účinky léků   MeSH
• spermie abnormality   MeSH
• těhotenství MeSH
• teratogeneze účinky léků   MeSH
• teratogeny toxicita   MeSH
• testikulární nádory chemicky indukované   MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí škodlivé účinky   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• křečci praví MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• myši MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Autor popisuje patobiochemické a patofyziologické nálezy dyslipidémií z metabolické poradny u zdravých žen i u pacientek s familiární hypercholesterolemií (FH). Diskutován je význam fyziologického zvýšení hladiny celkového cholesterolu (CCh) ve II. trimestru (průměrně o 30 %) známé jako těhotenská hypercholesterolemie (TH). Práce upozorňuje, že u FH je toto zvýšení již diagnosticky významné, u nejtěžších homozygotních forem FH pak vyžaduje kauzální léčbu. Autor hodnotí četné epidemiologické studie dokládající narození dosud převážně bezpříznakových dětí z výše uvedených rizikových těhotenství, poukazuje na zvířecí experimentální studie o transportu cholesterolu placentou a tvorbu cholesterolu samotným plodem. V závěru se práce věnuje aktuálně diskutované problematice medikamentózní léčby TH. Léčba se nedoporučuje pro nežádoucí účinky na pacientky samotné a pro možný teratogenní efekt podávaných léků na vývoj embryonálních tkání plodu. Zatím jsou doloženy převážně experimentálními nálezy na zvířeti nebo na embryonálních buňkách a ve tkáňových kulturách placentárního trofoblastu.

After huge pathobiochemical and pathophysiological explanations of dyslipidemias in pregnancy, the autor presents an increase of total cholesterol about 30% in healthy women within 2nd trimester as physiological pregnancy hypercholesterolemia. The same increase in patients suffering from familial hypercholesterolemia draws more metabolic attention and needs some diagnostic and therapeutic support. Experimental studies on cholesterol synthesis in animal fetuses as totally independent on maternal cholesterol pool have been proved. The epidemiological studies in children born to mothers suffering from hypercholesterolemias proved none typical or serious defects till now. At the end he comments the medical treatment of pregnancy hypercholesterolemia that has never been accepted. Till now only laboratory experiments in animals and in human placental trophoblast cells proved the detrimental effected of high doses of statins on early embryonic development of different organs.

• MeSH
• ateroskleróza etiologie   patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• cholesterol fyziologie   metabolismus   nedostatek   škodlivé účinky   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• dyslipidemie patofyziologie   terapie   MeSH
• hypercholesterolemie * farmakoterapie   patofyziologie   terapie   MeSH
• hyperlipidemie * farmakoterapie   patofyziologie   terapie   MeSH
• hyperlipoproteinemie typ II farmakoterapie   patofyziologie   terapie   MeSH
• hypertriglyceridemie etiologie   MeSH
• hypolipidemika škodlivé účinky   MeSH
• komplikace těhotenství * patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• menarche fyziologie   MeSH
• mladiství MeSH
• organogeneze fyziologie   účinky léků   MeSH
• proteiny hedgehog fyziologie   nedostatek   MeSH
• statiny škodlivé účinky   MeSH
• těhotenství MeSH
• teratogeneze účinky léků   MeSH
• vrozené vady etiologie   MeSH
• vývoj plodu fyziologie   účinky léků   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Studie se zabývá souvislostí mezi patologií censtrálního nervového systému a poškozením perinatálního vývoje mozku. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• biomedicínský výzkum MeSH
• nemoci centrálního nervového systému MeSH
• neurobehaviorální symptomy MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• nootropní látky MeSH
• poranění mozku MeSH
• teratogeneze účinky léků   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• perinatologie a neonatologie
• NLK Publikační typ
• výzkumné zprávy