JavaScript NENÍ povolen !

Ateroskleróza je difuzní onemocnění, které může vést k tvorbě nestabilního aterosklerotického plátu, jehož ruptura ohrožuje pacienta rozvojem akutní ischemické příhody. Typickou prezentaci takové nestability představuje aterosklerotický plát s mobilní komponentou. Pacienti s takovým plátem jsou ve vysokém riziku vzniku akutní ischemické příhody. V současné literatuře existuje mnoho prací zabývajících se problematikou mobilních plátů v oblasti karotického řečiště a hrudní aorty. Zcela však chybí data týkající se výskytu mobilních plátů v oblasti tepenného řečiště dolních končetin. V tomto článku prezentujeme vzácný případ kardiovaskulárně rizikového pacienta s generalizovanou aterosklerózou, u kterého byl zachycen mobilní aterosklerotický plát s vysokým embolizačním potenciálem v oblasti a. femoralis communis, jenž byl úspěšně odstraněn endarterektomií. Na příkladu této kazuistiky jsou následně diskutovány možnosti a limitace současných zobrazovacích metod v detekci mobilních plátů periferních tepen i volba optimálního terapeutického postupu. Klíčová slova: akutní končetinová ischemie – ateroskleróza – embolie – endarterektomie – mobilní plát – nestabilní plát – trombóza – vaskulární sonografie

Atherosclerosis is a diffuse disease which may lead to the development of unstable atherosclerotic plaque. Its rupture can result in acute ischemic event. The atherosclerotic plaques with a mobile component are typical presentations of such instability and patients with these plaques are at high risk of acute ischemic events. In the current literature, substantial data regarding the mobile atherosclerotic plaques in carotid arteries and thoracic aorta is published. However there are almost no data concerning the mobile plaques in the peripheral arteries of the lower limbs. We present a rare case of a patient with generalized atherosclerosis, in whom an asymptomatic mobile atherosclerotic plaque in the common femoral artery with a high embolic potential was diagnosed. This plaque was successfully removed by femoral endarterectomy. On the basis of this case, we review the possibilities and limitations of the current imaging methods in detection of mobile plaques in the peripheral arteries. Moreover optimal therapeutic approaches in such patients are discussed. Key words: acute limb ischemia – atherosclerosis – embolism – endarterectomy – mobile plaque – thrombosis – unstable plaque – vascular sonography

MeSH
angiografie využití MeSH
arteria femoralis patologie MeSH
aterosklerotický plát * chirurgie prevence a kontrola ultrasonografie MeSH
duplexní dopplerovská ultrasonografie * využití MeSH
ischemická choroba srdeční MeSH
karotická endarterektomie využití MeSH
komorbidita MeSH
lidé MeSH
počítačová rentgenová tomografie využití MeSH
senioři MeSH
Check Tag
lidé MeSH
mužské pohlaví MeSH
senioři MeSH
Publikační typ
kazuistiky MeSH

Článek

Nejasný septický stav u pacienta s obtížně léčitelným astmatem na biologické terapii aneb nepodceňovat význam sedimentace
[Unclear septic state in a patient with intractable asthma treated with a biological therapy or ESR shouldn't be underestimated]

Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL. 2016 ; 13 (4) : 12-19.

ISSN 1802-0518
Medvik
Zdroj

Pacienta s obtížně léčitelným astmatem (OLA) můžeme charakterizovat jako pacienta s nedostatečnou kontrolou astmatu i přes dodržování nastaveného komplexního léčebného režimu včetně antiastmatické terapie. Příčinou může být i perzistující eozinofilie jako podklad OLA. Biologická léčba protilátkou proti interleukinu 5 (mepolizumabem) přinesla našemu pacientovi značný benefit v podobě přerušení dlouhodobé léčby systémovými kortikoidy. Nadšení z léčebného úspěchu vystřídal po roce a půl nejasný septický stav s kožními příznaky a trombózou levé dolní končetiny, neúspěšně léčený antibiotickou terapií zaměřenou na chronickou kolonizaci Staphylococcus aureus. Ačkoliv je sedimentace erytrocytů (FW) dnes již často opomíjeným vyšetřením s omezeným klinickým významem a je nahrazována pouze vyšetřením C-reaktivního proteinu (CRP), v řadě případů je její provedení důležitým diagnostickým ukazatelem. Platí to zejména pro autoimunitní onemocnění, jako je tomu v prezentovaném případě, kdy následné nasazení imunosupresivní terapie v podobě systémových kortikosteroidů vrátilo pacienta zpět do běžného života.

Patients with the “difficult to treat asthma” (DTA) can be characterized as the patients with uncontrolled asthma despite adherence to a set of complex treatment regimen of asthma. In some cases persistent eosinophilia might be reason for DTA. Biological therapy using antibodies to interleukin 5 (IL-5) (mepolizumab) has brought considerable benefit to our patient enabling the long-term interruption of treatment with systemic cortico - steroids. Enthusiasm for DTA control without systemic corticosteroid was after 18 months replaced by unclear sepsis with cutaneous symptoms and deep venous thrombosis of left leg, unsuccessfully treated with antibiotics obviously given to treat chronic colonization with Staphylococcus aureus. Although the erythrocyte sedimentation rate (ESR) seems to be have limited meaning for clinical evaluation, and is usually replaced by the C-reactive protein test (CRP), in many cases the ESR could be the really important diagnostic indicator. This is especially true for some autoimmune disorders, as demonstrated in this case study, when the subsequent medical treatment with systemic corticosteroids returned the patient to normal life.

Článek

Současné možnosti léčby chronické žilní nedostatečnosti
[Current options in the treatment of chronic venous insufficiency]

Hofírek, Ivo, 1959-
Autor Autorita Angiologické oddělení I. interní kardioangiologické klinicky FN u sv. Anny a LF MU v Brně

Dermatologie pro praxi. 2015 ; 9 (2) : 54-57.

Dermatol. praxi (Print)
ISSN 1802-2960
Medvik
Zdroj

Článek předkládá současné názory na chronickou žilní nedostatečnost (CVI). Zabývá se názory na diagnostiku onemocnění. Posuzuje standardní a intervenční terapii. Pro terapii CVI jsou důležité duplexní sonografie, kompresní terapie a ligace perforátorů a stripping velké safény.

This article presents current views on chronic venous insufficiency (CVI). It deals with opinions on the diagnosis of the disease. It assesses the standard and intervention therapy. For the treatment of CVI are important duplex sonography, compression therapy and perforator ligation and stripping saphenous vein.

Článek

Povrchní tromboflebitida dolních končetin z hlediska chirurga [Superficial thrombophlebitis of the lower limbs from the surgeon's point of view]

Rozhledy v chirurgii. 2014 ; 93 (5) : 260-270.

ISSN 0035-9351
Medvik
Zdroj

Úvod: Konsenzus Centrálního evropského fóra pro diagnózu a léčbu superficiální tromboflebitidy doporučuje u sonograficky prokázaného trombu delšího než 5 cm léčbu antikoagulační ve dvou variantách: Fondaparinux 2,5 mg denně po dobu 45 dnů nebo nízkomolekulární heparin po dobu 4 týdnů. Německá doporučení u trombu v blízkosti SF junkce uvádějí orální antikoagulaci po dobu 6–12 týdnů. V antikoagulační léčbě jsou neshody jak v dávkách, tak v délce. Jen zcela výjimečně je doporučována ligatura safény. Cílem práce je prokázat účinnost chirurgické léčby PT DK, spočívající v crossektomii a flebektomii trombozovaného kmene VSM/VSP. Materiál a metodika: Autoři prezentují své klinické zkušenosti se sonografickou diagnostikou a chirurgickou léčbou PT u 66 nemocných, u nichž bylo provedeno 68 operací, u dvou bilaterálně. V diagnostice PT má nezastupitelné místo duplexní sonografie, která prokáže rozsah, progresi a eventuálně ascenzi trombotického procesu jak na PŽS, tak na HŽS, nebo perforátory. K ascenzi PT bérce k SFJ/SPJ může dojít během 24–56 hodin. Proto je u akutní PT nutná každodenní sonografická kontrola i při antikoagulační léčbě. Známky rychlé ascenze jsou pro autory indikací k urgentní crossektomii. Výsledky: U 68 výkonů provedených v CA nedošlo k operační komplikaci. V pooperačním průběhu došlo u jedné nemocné k poměrně rozsáhlému hematomu v subinguině. U 50-ti leté diabetičky s prokázanou trombofilií došlo ke kolikvaci reziduálního trombozovaného varixu na bérci, s nutností ambulantní incizi a evakuace ve 3. pooperačním týdnu. Warfarin byl nasazen u dvou pacientů. Ostatní nemocní byli propuštěni do domácího ošetřování 4. až 6. den v pořádku. Pooperační antikoagulace nebyla delší než 2 týdny. Závěr: Urgentní crossektomie a flebektomie trombozovaného kmene VSM/VSP představuje v léčbě ascendentní PT DK spolehlivou léčebnou metodu, která zaručuje jistou profylaxi všech jejích komplikací, zejména u těhotných žen s PT ve vyšším stupni těhotenství. Likviduje chorobnou žílu, která může být zdrojem HŽT a embolizace do plícnice, zatímco po antikoagulační léčbě zůstává chorobná žíla in situ a může být zdrojem recidivy PT s možností PE.

Introduction: A new consensus on the management of superficial thrombophlebitis (STP) from the Central European Vascular Forum (CEVF) for the diagnosis and treatment of STP recommends anticoagulation treatment either with Fondaparinux 2.5 mg for at least 45 days or with low molecular weight heparin (LMWH) for 4 weeks in patients with thrombosis of GSV/SSV proven by duplex ultrasonography (DUS) and with thrombus length exceeding 5 cm. The dosage and duration of anticoagulation treatment depend on the associated diseases and other risk factors for TVE. Many options for doses an duration of treatment are referred to in the literature. Emergency surgery is not recommended. The aim of this study is to demonstrate the role of DUS examination in acute ascending thrombophlebitis (ASTP) of the GSV, and demonstrate the efficiency of surgical treatment – crossectomy and phlebectomy of thrombosed GSV/SSV. Material and methods: The authors present their clinical experience with DUS diagnosis and surgical treatment of acute ascending thrombophlebitis in GSV/SSV on 66 patients with 68 operations. In two of them bilateral crossectomy was performed. In the diagnosis it is necessary to perform DUS examination after clinical diagnosis of acute thrombophlebitis. It should be done bilaterally, not only in the affected limb. DUS confirms the measure, progression and eventually ascension of the thrombosis on the trunk of the GSV/SSV and perforating veins. Progress of the thrombotic process from the thigh to the SF/SP junction is usually a matter of a few hours. Daily ultrasound assessment should therefore be performed in acute thrombophlebitis, even during anticoagulation therapy. Thrombus near the SF/SP junction is a reason for urgent surgery – crossectomy and phlebectomy. Results: 66 patients were operated on under general anaesthesia without any complications. A large hematoma in the subinguinal region developed in one patient after surgery. A 50-year-old patient returned with colliquation of the residual varicose vein on the lower leg. Outpatient incision and evacuation had to be performed 3 weeks after surgery. Anticoagulation therapy with warfarin was started in two patients. The other patients were discharged 4 to 6 days following surgery without any problems. Post-operative anti-coagulation in other patients was not longer than 2 weeks. Conclusion: Urgent crossectomy and phlebectomy represent a reliable method of treatment in the management of acute ascending thrombophlebitis of GSV/SSV, guaranteeing prophylaxis of complications, especially in pregnant women with PT in the later phase of pregnancy. Surgical treatment destroys the damaged vein with crossectomy as a potential cause of deep vein thrombosis (DVT), pulmonary embolism (PE) and STP recurrence. After anticoagulation therapy the affected vein remains in situ. It can potentially cause the recurrence of STP, and DVT and PE may develop.

Článek

Changes in donor site selection in lower limb free flap reconstructions by integrating duplex ultrasonography in the preoperative design [Změny ve výběru donorského místa u rekonstrukcí dolní končetiny volnými laloky na základě předoperační duplexní ultrasonografie]

Acta chirurgiae plasticae (English ed.). 2013 ; 55 (1) : 3-9, 27.

ISSN 0001-5423
Medvik
Zdroj

Úvod: Kritéria výběru volného laloku pro rekonstrukci na dolní končetině jsou založena na charakteru rány a morbiditě donorského místa. Předpokládali jsme, že toto rozhodování by mohlo být ovlivněno využitím duplexní ultrasonografie (DU) při předoperačním plánování. Metody: Retrospektivně jsme zhodnotili data týkající se pacientů, kteří podstoupili mikrochirurgickou rekonstrukci měkkých tkání dolní končetiny na našem oddělení a byli operováni jedním chirurgem. Ve skupině A byla DU zahrnuta do předoperačního plánování mikrochirurgické rekonstrukce. Ve skupině B byl výběr donorského místa volného laloku založen pouze na klinických kritériích. Výsledky: Celkem byla mikrochirurgická rekonstrukce provedena u 48 pacientů. DU byla využita předoperačně u 20 pacientů, zatímco u 28 pacientů byl výběr laloku založen na klinických kritériích. Došlo k signifikantnímu poklesu užití perforátorových laloků (45 % proti 65 %) a signifikantnímu nárůstu preference svalových laloků (55 % proti 32 %) ve skupině, kde byla užita DU. Nedošlo k signifikantní změně (10 % proti 11 %) ve výběru donorského místa s významnější morbiditou. Ve skupině, kde byla využita DU, nedošlo k žádné ztrátě laloku, zatímco ve druhé skupině došlo ke ztrátě 3 laloků (p < 0.05, χ2-test). Hojení rány bylo výrazně rychlejší ve skupině s využitím DU (21?3 dní) ve srovnání s druhou skupinou (37?3 dní) (p < 0.05, t-test). Závěr: Předoperační ultrazvukové vyšetření posunulo preference výběru laloků směrem k chimerickým a svalovým lalokům s nízkou morbiditou tak, aby odpovídaly trojrozměrnosti defektu a podporovaly hojení.

Background: The flap selection criteria in lower extremity reconstruction are based on the wound characteristics and donor site morbidity. We hypothesized that the decision-making could be influenced by integrating Duplex Ultrasound (DU) in the preoperative design. Methods: We retrospectively reviewed data on patients who underwent lower-extremity microvascular soft-tissue reconstruction at our institution by the same surgeon. In Group A, DU was integrated in the preoperative design of the microsurgical reconstruction, whilst in Group B the choice of free flap donor site and level of anastomosis were based on clinical criteria only. Results: A total of 48 microvascular reconstructions were recorded. DU was used preoperatively in 20-patients, whilst in 28-patients flap selection was based on clinical criteria. There was a significant decrease in perforator flap (45% over 64%) and a significant increase in muscle flap preference (55% over 32%) in the DU-group. There was no significant difference (10% over 11%) in the donor site selection with considerable morbidity. There was no flap failure in the DU-group, whilst 3 flaps failed in the second-group (p< 0.05, χ2-test). Wound healing was significantly faster in the DU-group (21?3 days) compared to 37?3 days in the other group (p< 0.05, t-test). Conclusion: Preoperative ultrasound studies moved flap preference towards chimeric and muscle flaps with low morbidity to match the three-dimensional defect and to promote healing. Keywords: lower limb reconstruction; free flap; donor site; duplex ultrasound

Článek

Metody neinvazívního cévního vyšetření dolních končetin u diabetiků
[Methods of non-invasive vascular testing in the lower limbs in diabetics]

Postgraduální medicína. 2013 ; 15 (4) : 424-429.

Postgraduální med.
ISSN 1212-4184
Medvik
Zdroj

Diabetes je nezávislý rizikový faktor pro vznik ischemické choroby dolních končetin a výrazně (10–16krát) zvyšuje riziko netraumatické amputace dolní končetiny. Diabetici s prokázanou ischémií končetiny mají vyšší kardiovaskulární riziko (2–3krát) než diabetici bez ischémie. V důsledku neuropatie u nich často dochází k poruše mikrocirkulace, která ischémii tkáně prohlubuje. Včasné a přesné neinvazívní cévní vyšetření je u diabetika s kožním defektem na dolní končetině zásadní součástí procesu záchrany končetiny a průkaz ischémie končetiny je markerem generalizovaného aterosklerotického postižení vyžadujícího komplexní terapii. Podle recentních odborných závěrů k diagnostice a léčbě ischemické choroby končetin se u diabetiků doporučuje využít neinvazívní cévní metody a posoudit tak riziko a závažnost ischémie. U diabetika s již rozvinutými klinickými příznaky ischémie (defekt, ischemická klidová bolest) je třeba neinvazívně stanovit její rozsah a tíži, posoudit stav perfúze a zvolit optimální intervenci, přičemž stupni ischémie musí odpovídat urgentnost řešení. Neinvazívní cévní metody rozdělujeme podle jejich zaměření na metody vyšetřující makrovaskulární řečiště (velké tepny stehna, bérce a nohy) a na metody testující mikrocirkulaci (nepulzatilní arterioly, prekapilární svěrače, arteriovenózní zkraty, kapiláry a venuly). Do první skupiny patří měření kotníkových tlaků a stanovení ankle brachial indexu, měření palcových tlaků a stanovení toe brachial indexu, pletyzmografie, měření segmentálních tlaků na končetině a duplexní dopplerovská ultrasonografie. Mezi metody testující mikrocirkulaci patří měření transkutánní tenze kyslíku, měření kožního perfúzního tlaku, kapilaroskopie a laser-Doppler-flowmetrie. Obsahem tohoto sdělení je stručný popis jednotlivých metod a jejich použití v klinické praxi.

Diabetes is an independent risk factor for developing peripheral arterial disease and significantly (10-16x) increases the risk of non-traumatic limb amputation. In patients with diabetes and proven limb ischemia the cardiovascular risk is higher (2-3x) than in patients without limb ischemia. Due to neuropathy, micro-circulation is often impaired in diabetic patients thus aggravating ischemia in limb tissue. Timely and accurate non-invasive perfusion testing in diabetic patients with skin defects is a critical component of successful limb preservation. Peripheral arterial disease diagnosis is a marker of broad atherosclerotic changes that require complex, multi-factor intervention. According to recent guidelines for diagnosis and therapy of limb ischemia, it is recommended to perform non-invasive vascular testing in diabetic patients to assess the extent and severity of ischemia. In cases of patients with diabetes and clinical signs of ischemia (defect, ischemic rest pain) non-invasive testing should be performed to determine the extent and severity of PAD, afterwards perfusion should be evaluated and the appropriate intervention determined. The urgency of intervention must correspond to severity of ischemia. Non-invasive vascular testing is divided according to its objectives into macrovascular methods testing big arteries of the thigh and lower leg, and micro-vascular methods testing micro-circulation (a part of arterial bed including non-pulsatile arterioles, precapillary sphincters, capillaries, venules and arteriovenous shunts). The first group includes measurement of ankle systolic pressure and calculation of the ankle-brachial index, measurement of toe systolic pressure and calculation of a toe-brachial index, the pulse volume recording, measurement of segmental pressures and duplex ultrasound. The micro-circulation tests include transcutaneous oxymetry, skin perfusion pressure testing, capillaroscopy and laser Doppler flowmetry. In this article, the types of diagnostic tests and their appropriate application in clinical practise are reviewed.