• Klíčová slova
• Familiární epizodická ataxie 1. a 2. typu,
• MeSH
• acetazolamid MeSH
• anamnéza MeSH
• ataxie diagnóza   etiologie   MeSH
• bolesti hlavy MeSH
• dědičné degenerativní poruchy nervového systému diagnóza   genetika   klasifikace   MeSH
• diagnostické techniky neurologické * MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dysartrie diagnóza   etiologie   MeSH
• elektromyografie metody   využití   MeSH
• klinický obraz nemoci * MeSH
• konzervativní terapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• myokymie diagnóza   etiologie   MeSH
• spinocerebelární ataxie * diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vertigo diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• dědičné degenerativní poruchy nervového systému diagnóza   genetika   mortalita   patofyziologie   MeSH
• dipeptidylpeptidasy a tripeptidylpeptidasy genetika   nedostatek   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• macula lutea patologie   MeSH
• neuronální ceroidlipofuscinózy * enzymologie   mortalita   patofyziologie   MeSH
• prognóza MeSH
• psychomotorické poruchy diagnostické zobrazování   genetika   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• dědičné degenerativní poruchy nervového systému genetika   MeSH
• dlouhověkost * genetika   MeSH
• genetické nemoci vrozené genetika   MeSH
• lidé MeSH
• naděje dožití * MeSH
• předčasné stárnutí genetika   MeSH
• stárnutí * genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• Non-farmakogenní intervence,
• MeSH
• dědičné degenerativní poruchy nervového systému * diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• emoce etika   fyziologie   MeSH
• Huntingtonova nemoc * diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• protein huntingtin MeSH
• transportní proteiny metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Príznaky postihnutia nervového systému sú veľmi často spojené s genetickými ochoreniami. Vďaka akcelerácii genomického výskumu počas posledných dvadsať rokov sa u mnohých neurologických ochorení odhalila ich molekulárno-genetická podstata ako aj mechanizmy vzniku a vývoja molekulárnych patológii. Rozšírenie škály DNA diagnostických metód umožňuje u mnohých neurogenetických ochorení spoľahlivú a kauzálnu diagnostiku. Na druhej strane viaceré ochorenia (spinocerebelárne ataxie, hereditárne spastické paraplégie) sú podmienené mutáciami mnohých génov a ani široká škála molekulárno-genetických vyšetrení nemusí objasniť pôvod ochorenia. Vzhľadom na početnosť neurogenetických porúch možno v limitovanom rozsahu publikácie prezentovať iba časť poznatkov o vybraných nozologických jednotkách. Hlavný akcent pritom kladieme na genetické aspekty ochorení. V prvej časti prezentujeme prehľad častých neurogenetických ochorení, ktoré možno definovať ako cerebro-kortikálne a cerebro-vaskulárne genetické poruchy. Ďalšie pokračovanie bude zamerané na genetické ochorenia bazálnych ganglií, ochorenia spinocerebelárne a motorických neurónov.

Many of known genetic disorders are primarily neurologic or have important neurologic involvement. With acceleration of modern genomic research, over the past twenty years, the molecular genetic basis, molecular pathology and ethiopathology mechanisms of many neurological diseases have been revealed. Improvement in the DNA laboratory methods allows us to perform reliable and causal diagnostic of many neurological diseases. But in several disorders such as spinocerebellar ataxia or hereditary spastic paraplegia remains the searching for molecular pathology still difficult because of number of genes and mutations. Given the abundance of neurogenetical diseases and limits of this publication we present only a part of the knowledge of selected nosological units. The main accent is put on the genetic aspects of these diseases. In the first part of this work we present an overview of diseases caused by mutations in genes that encodes structural constituents of nerve cells and belongs to groups of cerebro-cortical and cerebro-vascular diseases. The next part will focus to genetic disorders of basal ganglia, spinocereberal and motor neuron diseases.

• Klíčová slova
• neurogenetika,
• MeSH
• Alzheimerova nemoc genetika   patofyziologie   MeSH
• ataxie genetika   MeSH
• CADASIL genetika   patofyziologie   MeSH
• dědičné degenerativní poruchy nervového systému * genetika   MeSH
• diagnostické techniky molekulární * MeSH
• Ehlersův-Danlosův syndrom genetika   patofyziologie   MeSH
• genetické testování etika   MeSH
• kavernózní hemangiom centrálního nervového systému genetika   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• mutační analýza DNA metody   MeSH
• neurofibromatóza 1 genetika   patofyziologie   MeSH
• neurofibromatóza 2 genetika   patofyziologie   MeSH
• syndrom fragilního X genetika   patofyziologie   MeSH
• tremor genetika   MeSH
• tuberózní skleróza genetika   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

V práci prezentujeme vybrané neurogenetické ochorenia bazálnych ganglií, spinocerebelárne poruchy a ochorenia spojené s postihnutím motorických a periférnych neurónov. Opisujeme Huntingtonovu, Parkinsonovu, Friedreichovu chorobu, spinocerebelárne ataxie, amyotrofickú laterálnu sklerózu, spinálnu a bulbulárnu muskulárnu atrofiu, spinálnu muskulárnu atrofiu, hereditárne spastické paraplégie, Charcot-Marie-Tooth typ 1A chorobu a hereditárnu neuropatiu s náchylnosťou na tlakovú obrnu. Venujeme sa incidencii, molekulárno-genetickým príčinám ochorení, formám dedičnosti, patobiochemickým aspektom a stručne opisujeme klinický obraz. Uvedené chorobné jednotky sa spravidla manifestujú závažnou symptomatikou, ale klinické prejavy nemusia byť vždy typické, čo spôsobuje ťažkosti pri diagnostike ochorení. Pre určenie alebo potvrdenie diagnózy býva rozhodujúce práve molekulárno-genetické vyšetrenie. Získané informácie sú cenné aj pre genetickú konzultáciu a prenatálnu diagnostiku u postihnutých rodín. Cieľom práce je poskytnúť stručný prehľad zameraný hlavne na molekulárno-genetické príčiny uvedených ochorení.

Diseases caused by molecular genetic pathology of structural constituents of nervous system – part 2 In this paper we present selected neurogenetic diseases affecting the basal ganglia, spinocerebellar disorders and diseases associated with disabilities of motor and peripheral neurons. We describe Huntington's, Parkinson's, Friedreich's disease, spinocerebellar ataxias, amyotrophic lateral sclerosis, spinal and bulbar muscular atrophy, spinal muscular atrophy, hereditary spastic paraplegias, Charcot-Marie- -Tooth disease type 1A and hereditary neuropathy with liability to pressure palsy. We are dedicated to the incidence, molecular genetic causes of diseases and forms of inheritance. We also briefly describe pathobiochemical aspect of diseases and the clinical symptoms. These disease entities are usually manifested with severe symptoms, but clinical presentations are not always typical that due difficulties in differential diagnosing of diseases. To determine or confirm the diagnosis the molecular genetic testing is very helpful. The acquired information is also valuable for genetic counselling and for prenatal diagnosis in affected families. The main goal of this work is provide a brief overview primarily focused on molecular genetic causes of these diseases. system, molecular genetic diagnosis, incidence, inheritance, clinical manifestation.

• MeSH
• amyotrofická laterální skleróza genetika   MeSH
• Charcotova-Marieova-Toothova nemoc genetika   MeSH
• dědičné degenerativní poruchy nervového systému * genetika   MeSH
• dystonie genetika   MeSH
• Friedreichova ataxie genetika   MeSH
• hereditární motorické a senzitivní neuropatie * diagnóza   genetika   klasifikace   MeSH
• Huntingtonova nemoc genetika   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé MeSH
• molekulární biologie MeSH
• mutace MeSH
• Parkinsonova nemoc genetika   MeSH
• spastická paraplegie dědičná genetika   MeSH
• svalové atrofie genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

The biological fate of each mRNA and consequently, the protein to be synthesised, is highly dependent on the nature of the 3' untranslated region. Despite its non-coding character, the 3' UTR may affect the final mRNA stability, the localisation, the export from the nucleus and the translation efficiency. The conserved regulatory sequences within 3' UTRs and the specific elements binding to them enable gene expression control at the posttranscriptional level and all these processes reflect the actual state of the cell including proliferation, differentiation, cellular stress or tumourigenesis. Through this article, we briefly outline how the alterations in the establishment and final architecture of 3' UTRs may contribute to the development of various disorders in humans.

• MeSH
• 3' nepřekládaná oblast MeSH
• chorea genetika   metabolismus   patologie   MeSH
• dědičné degenerativní poruchy nervového systému genetika   metabolismus   patologie   MeSH
• demence genetika   metabolismus   patologie   MeSH
• expanze trinukleotidových repetic MeSH
• kognitivní poruchy genetika   metabolismus   patologie   MeSH
• konformace nukleové kyseliny MeSH
• lidé MeSH
• myotonická dystrofie genetika   metabolismus   patologie   MeSH
• nádory genetika   metabolismus   patologie   MeSH
• prekurzory RNA genetika   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• dědičné degenerativní poruchy nervového systému genetika   MeSH
• lidé MeSH
• mutace MeSH
• neuronální ceroidlipofuscinózy genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Huntingtonova nemoc (HN) je autozomálně dominantně dědičné neuropsychiatrické onemocnění s fatálním průběhem. Hlavními klinickými projevy jsou hybné symptomy (především choreatické dyskineze a poruchy volní hybnosti), dále progredující kognitivní deteriorace a různé další psychické změny, především poruchy chování, afektivní symptomy aj. Podstatou mutace je expanze tripletu obsahujícího cytosin-adenin-guanin (CAG) s kritickou hranicí 40 a více repeticí na krátkém raménku 4. chromozomu. Produktem mutace je změněný protein nazývaný huntingtin. Prevalence HN je přibližně 1 : 10-15 000. Typický počátek HN je ve 4. dekádě, existují však i poměrně vzácné juvenilní formy HN i formy HN s pozdním počátkem. Počátek psychických symptomů je necharakteristický a převážně se jedná o nespecifické změny osobnosti a chování, afektivní či kognitivní poruchy. Typickými neurologickými projevy jsou poruchy volní hybnosti, choreatické a dystonické dyskineze, porucha chůze, dysfagie, dysartrie, méně často mozečkové příznaky. Progresi HN nelze léčebně ovlivnit, ale řadu symptomů lze alespoň přechodně léčebně tlumit. Průběh HN však vede nezadržitelně k marasmu, kdy postižená osoba není schopna základních denních aktivit. Choreu lze tlumit antipsychotiky (1. volba: tiaprid, risperidon), GABAergními léčivy (klonazepam) či depletory dopaminu (tetrabenazin). U dystonie je účinný amantadin. U vzácné juvenilní formy HN s akineticko-rigidní symptomatikou se dá použít levodopa či amantadin. Z poruch chování lze ovlivnit především iritabilitu a agresivitu atypickými antipsychotiky nebo v kombinaci s valproátem či antidepresivy typu SSRI. Psychotické projevy se léčí podle běžných terapeutických postupů. Demence je bohužel léčebně neovlivnitelná. Zásadní význam v terapii HN má prevence kachektizace hyperkalorickou stravou, event. enterální výživou, včetně použití PEG v pokročilých případech. V rozvoji HN se objevuje celá řada specifických projevů, které vyžadují multidisciplinární specializovanou péči. Potvrzení klinické diagnózy je prováděno genetickým testem, a zda je mutace přítomna, se dá ověřit i u potomků nemocné osoby - osoby v riziku HN, avšak za použití specifického protokolu. U osob v riziku do 18 let věku se testování neprovádí. Prenatální testování je také dostupné. Technika preimplantační genetické diagnostiky umožňuje narození zdravého dítěte i u osoby v riziku, která nezná svůj genetický stav.

Huntington disease (HD) is the autosomal dominantly inherited neuropsychiatric degenerative disease with the fatal prognosis, caused by the mutation - the expansion of CAG (containing cytosine-adenine-guanine) triplet repeats 40 and more repetitions at the short arm of 4th chromosome. The main clinical features are motor impairment (especially choreatic dyskinesias and the impairment of voluntary movements), progressive cognitive deterioration and personality changes. The product of the mutation is the aberrant protein called huntingtin with the enlarged polyglutamine stretch. The prevalence of HD is approximately 1 : 10-15,000. The typical onset of HD is in the 4th decade, the minority of cases is starting in the childhood or adolescence (juvenile HD) or in patiens older than 65 years of age (late onset of HD). First symptoms are usually non-specific: behavioral changes, personality disorders, affective symptoms. In the progression of HD cognitive disturbance appears leading to the severe dementia. Typical motor symptoms are choreatic and/or dystonic dyskinesias, the impairment of voluntary movements, gait disorder, dysfagia and dysarthria. The progression of HD leads inevitably to the marantic, cachectic state without the ability of voluntary movements, food intake, control of miction etc. The therapeutic interventions are purely symptomatic. The degree of choreatic dyskinesias could be improved by antipsychotics, preferentially by risperidone or tiapride, or by GABAergics (clonazepam) or depletors of dopamine (tetrabenazine). The marked improvement of dystonia could be seen in amantadine. In juvenile forms of HD with akinetic syndrome it is possible to use with caution L-DOPA or amantadine. Iritability and agresivity respond to antipsychotics, sertraline or valproate. Psychotic symptoms could be treated according to routine psychiatric schedules. The adequate (hypercaloric) food intake is extremely important. Sipping or even percutaneous gastrotomy is often indicated in advanced stages of HD. Multidisciplinary approach (neurology, genetics, psychiatry, speech therapy, physio and ergotherapy, nutricionist, social work etc.) in HD is essential. The clinical diagnosis is confirmed using the genetical test. Adult and healthy people at risk could ask for the predictive genetical testing, but the specific protocolary procedure is needed. Children and adolescents are not tested. Prenatální testing is also available. The preimplantation genetical diagnosis allows to give the birth of the healthy child without knowing the genetical state of the respective parent at HD risk.

• Klíčová slova
• CAG triplet, genetický test,
• MeSH
• antidepresiva terapeutické užití   MeSH
• antipsychotika terapeutické užití   MeSH
• chorea etiologie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• dědičné degenerativní poruchy nervového systému etiologie   genetika   patofyziologie   MeSH
• demence MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• duševní poruchy diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• financování organizované MeSH
• genetické markery genetika   MeSH
• Huntingtonova nemoc diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• neurokognitivní poruchy etiologie   patofyziologie   MeSH
• neurologické manifestace MeSH
• poruchy výživy komplikace   terapie   MeSH
• prognóza MeSH
• proteiny nervové tkáně genetika   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Parkinsonova choroba (PD) je po Alzheimerovej chorobe druhé najčastejšie neurodegeneratívne ochorenie. Vyznačuje sa širokou variabilitou pre vek nástupu príznakov. Je otázne, či gény podmieňujúce dispozíciu k vzniku PD sa podieľajú aj na veku nástupu príznakov [1]. Začiatok príznakov PD v mladšom veku je spojený s rodinným výskytom, pretože v niekoľkých rodinách s výskytom PD bol vek nástupu nižší ako 50 rokov. Na základe tohto pozorovania sa predpokladá, že začiatok príznakov PD v mladšom veku by mohol súvisieť s rodinným výskytom Parkinsonovej choroby. Familiárne formy tvoria 10?15 % všetkých prípadov [2]. Pre raritný výskyt veľkých parkinsonských rodín, nízku heritabilitu a veľkú heterogenitu PD existuje len málo prospektívnych štúdií podporujúcich túto hypotézu. Cieľom tejto štúdie je porovnať vzťah medzi skorým nástupom a rodinným výskytom PD, a teda či genetické faktory prispievajú k skorému začiatku PD. 148 pacientov pravidelne sledovaných v nadregionálnom Centre pre diagnostiku a liečbu neurodegeneratívnych ochorení vyplnilo štruktúrovaný dotazník. Zaujímali sme sa o pohlavie, vek pacienta, prvé príznaky ochorenia a vek nástupu u sledovaných pacientov ako aj u ich príbuzných. K vyhodnoteniu bolo vrátených 100 vyplnených dotazníkov. Rodinný výskyt v súvislosti s nízkym vekom nástupu PD sa potvrdil v 18 prípadoch (9 mužov a 9 žien) zo 100 pacientov zaradených do epidemiologickej štúdie. U mužov bola v 4 prípadoch zistená paternálna heredita, u žien bola v 7 prípadoch zistená maternálna heredita.

• MeSH
• anamnéza metody   normy   MeSH
• dědičné degenerativní poruchy nervového systému etiologie   genetika   MeSH
• genetická predispozice k nemoci epidemiologie   genetika   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lékařská genetika metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Parkinsonova nemoc etiologie   genetika   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• typy dědičnosti genetika   MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH