Cíl: Prezentovat ojedinělý případ náhodné detekce nádorové kvadruplicity (prostata, tračník, trachea) pomocí hybridního 18 F-FDG PET/CT zobrazení u 74letého muže s pozitivní anamnézou bronchioloalveolárního karcinomu. Metodika: PET/CT vyšetření bylo provedeno za 60 minut po intravenózní aplikaci 18 F-FDG o aktivitě 4,5 MBq/kg. V identickém rozsahu bylo provedeno též monofázické CT zobrazení, s předcházejícím podáním per os kontrastní látky a intravenózní aplikací bolusu jodové kontrastní látky. Výsledky: Zobrazilo se ložisko akumulace 18 F-FDG v distální části trachey, v lymfatické uzlině na krku vlevo, dále excentrické zesílení stěny esovitého tračníku s akumulací 18 F-FDG a ložisko zvýšené akumulace 18 F-FDG v periferii pravého laloku prostaty. Nález byl hodnocen jako viabilní metastáza na krku a v distální části trachey a velmi suspektní podezření na synchronní tumor tračníku a prostaty. Bronchoskopie s biopsií prokázala dlaždicobuněčný karcinom v průdušnici. Pacient také absolvoval koloskopii s biopsií, která potvrdila přítomnost adenokarcinomu v tračníku. Při následné operaci se zjistilo, že tumor tračníku je inoperabilní, prorůstá do močového měchýře a byla založena kolostomie. Při vyšetření sérové hladiny PSA byla zjištěna elevace (6,5 μg/l; norma 0–4 μg/l), biopsie potvrdila přítomnost karcinomu prostaty. Vzhledem ke klinickému stavu pacienta a jeho přání byla poté ukončena kurativní terapie a dále pokračovala pouze paliativní symptomatická léčba. Závěr: 18 F-FDG PET/CT vyšetření správně náhodně detekovalo nádorovou kvadruplicitu (tračník, prostata, průdušnice), což zcela změnilo prognózu pacienta a v podstatě i strategii léčby. PET/CT vyšetření významně zkrátilo dobu diagnostického procesu.

Aim: A rare case of incidental detection of quadruple primary cancer (colon, prostate and trachea) by means of 18 F-FDG PET/CT in a 74-year-old man with positive history of bronchioalveolar carcinoma. Method: PET/CT scan was performed in 60 minutes after intravenous administration of 18 F-FDG with activity of 4.5 MBq/kg. Monophasic contrast-enhanced CT imaging was performed in identical extent. Acquisition of CT imaging data was targeted to the venous circulation. Results: A focus of increased 18 F-FDG uptake in the left neck lymph node and the distal part of the trachea, as well as eccentric thickening of the wall of the sigmoid colon with 18 F- FDG uptake and a focus of increased 18 F-FDG uptake in the periphery of the right lobe of the prostate were detected. The finding was evaluated as a viable metastasis to the neck and distal trachea and highly suspicious for a synchronous tumour of the sigmoid colon and prostate. Bronchoscopy with biopsy showed squamous cell carcinoma in the trachea. The patient also underwent colonoscopy and biopsy, which confirmed the presence of adenocarcinoma in the colon. Abdomen surgery revealed locally advanced, inoperable tumour and a colostomy was established. Serum PSA levels were found to be increased (6.5 μg/l; normal 0–4 μg/l) and biopsy confirmed the presence of prostate cancer. Due to the patient‘s clinical condition and wishes, curative therapy was then discontinued, and only palliative symptomatic treatment was continued. Conclusion: The 18 F-FDG PET/CT scan correctly detected tumour quadruple (colon, prostate, trachea) in a patient with a positive history of bronchioalveolar carcinoma, which completely changed the prognosis of the patient and essentially the treatment strategy. Furthermore, PET/CT scanning significantly reduced the diagnostic process time.

Cíl: Prezentovat neobvyklý případ 71letého muže s pozitivní anamnézou maligního melanomu, u kterého se při 18 F-FDG PET/CT vyšetření zobrazil 18 F-FDG avidní Warthinův tumor při dolním okraji glandula parotis vlevo napodobující solitární metastázu maligního melanomu v lymfatické uzlině. Metodika: Pacient v rámci dokončení stagingu absolvoval celotělové PET/CT zobrazení, a to 60 minut po intravenózní aplikaci radiofarmaka 18 F-FDG o aktivitě 4,5 MBq/kg. Akviziční čas PET skenu byl 2,5 minuty na projekci, celkem 14 projekcí. Kontrastní (i.v. + p.o. kontrast) CT sken byl proveden ve venózní fázi. Výsledky: 18 F-FDG PET/CT zobrazilo lymfatickou uzlinu se zvýšenou akumulací 18 F-FDG v těsném kontaktu s dolní částí glandula parotis vlevo. Vzhledem k pozitivní anamnéze maligního melanomu bylo vysloveno podezření na solitární metastázu. Následně pacient podstoupil chirurgický výkon, při němž byla rezistence, která se vtlačovala do glandula parotis vlevo, odstraněna. Histologické vyšetření zjistilo, že se jedná o Warthinův tumor (papilární cystadenolymfom). Závěr: Warthinův tumor (papilární cystadenolymfom) může vykazovat zvýšenou ložiskovou akumulací 18 F-FDG, a tudíž má schopnost na krku napodobovat solitární metastázu maligního melanomu či jiného 18 F-FDG avidního zhoubného nádoru při PET/CT zobrazení a tím způsobit potenciální obtíže při hodnocení nálezu a následné volbě strategie léčby pacienta.

Aim: To present a rare case report of the 18 F-FDG avid Warthin’s tumor (papillary cystadenolymphoma) in the parotid gland mimicking a neck cervical lymph node metastasis of the malignant melanoma on the 18 F-fluorodeoxy- glucose PET/CT imaging. Method: The 71-year-old man with positive history of the malignant melanoma underwent 18 F-FDG PET/CT for finishing of the staging. The whole body PET/CT scan was obtained 60 minutes after intravenous injection of 18 F-FDG (4.5 MBq/kg). The PET scan acquisition time was 2.5 minutes per bed position for whole body imaging and fourteen bed positions were necessary. Contrast-enhanced CT (venous circulation phase) provided both full CT evaluation (including intravenous and oral contrast) and PET attenuation correction. Results: The examination revealed 18 F-FDG avid lesion in the tight contact with the left glandula parotis. The PET/CT finding was suspected for the neck lymph node solitary melanoma metastasis. The patient underwent surgery and Warthin’s tumour (papillary cystadenolymphoma) in the left glandula parotis was proven by histopathology. Conclusion: Benign Warthin’s tumour shows an increased 18 F-FDG uptake in the neck lesion and mimics a solitary malignant melanoma metastasis on 18 F-FDG PET/CT imaging and can cause potential pitfall in the PET/CT evaluation.

Následující kazuistické sdělení popisuje případ 69letého muže s viscerální leishmaniózou. Progresivně se horšící klinický stav nemocného spolu s chudým nálezem na zobrazovacích metodách a nespecifickými laboratorní nálezy vedly k diagnostickým úskalím tohoto v České republice raritně zachyceného infekčního onemocnění. Práce je doplněna o přehled recentních epidemiologických dat, diagnostických postupů a léčbu leishmaniózy.

This case report describes a 69-year-old man with visceral Leishmaniasis. The progressively worsening clinical condition of the patient, combined with nonspecific imaging findings and laboratory results, led to diagnostic difficulties in identifying this rarely encountered infectious disease in the Czech Republic. The paper is supplemented with an overview of recent epidemiological data, diagnostic procedures, and treatment of Leishmaniasis.

• MeSH
• Fever of Unknown Origin etiology   MeSH
• Leishmania infantum isolation & purification   MeSH
• Leishmaniasis, Visceral * diagnostic imaging   drug therapy   MeSH
• Humans MeSH
• Positron Emission Tomography Computed Tomography MeSH
• Renal Insufficiency etiology   MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

AIM: This study examines the combination of FES-PET and FDG-PET as complementary imaging for detection of metastatic ILC. METHODS: We retrospectively evaluated FES and FDG uptake in patients with metastatic ILC from an estrogen receptor (ER) positive primary tumor. We classified lesions into three categories (FES high/FDG low, FES high/FDG high, FES low/FDG low) using SUVmax cut-off values of 1.5 for FES and 5.0 for FDG. Qualitative evaluation included examination of the difference in the extent of disease between FES and FDG. RESULTS: Of the 38 patients, 82% had FES uptake in all tumor sites identified by FDG, with 18% lacking FES uptake in at least one lesion. Mean (range) SUVmax for FES and FDG was 4.0 (0.67-10.6) and 4.6 (1.3-12.5), respectively. The majority of ILC patients (25/38), had lesions with FES high/FDG low uptake, consistent with the strongly ER + indolent nature of ILC. Patients with disease classified as FES high/FDG low had longer median overall survival (OS) (3.2 years) and progression-free survival (PFS) (1.5 years) than FES high/FDG high (OS = 2.1 years and PFS = 0.46 years). The median overall OS for all patients was 3.0 years (95% CI 2.5, 4.8) and PFS of 1.3 years (95% CI 0.6, 2.5). 8 patients (21%) had qualitatively more extensive disease by FES-PET. CONCLUSIONS: Our findings suggest that both FES-PET and FDG-PET can identify metastatic ILC and be useful in detecting the pattern and extent of disease. The imaging combination provides additional information for prognosis and clinical decision making, balancing suitability for endocrine therapy and aggressiveness/indolence of disease.

• MeSH
• Adult MeSH
• Estradiol * analogs & derivatives   chemistry   MeSH
• Fluorodeoxyglucose F18 * chemistry   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Carcinoma, Lobular * diagnostic imaging   therapy   pathology   MeSH
• Neoplasm Metastasis MeSH
• Breast Neoplasms * diagnostic imaging   pathology   therapy   MeSH
• Positron-Emission Tomography * methods   MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH

BACKGROUND: This study develops a deep learning-based automated lesion segmentation model for whole-body 3D18F-fluorodeoxyglucose (FDG)-Position emission tomography (PET) with computed tomography (CT) images agnostic to disease location and site. METHOD: A publicly available lesion-annotated dataset of 1014 whole-body FDG-PET/CT images was used to train, validate, and test (70:10:20) eight configurations with 3D U-Net as the backbone architecture. The best-performing model on the test set was further evaluated on 3 different unseen cohorts consisting of osteosarcoma or neuroblastoma (OS cohort) (n = 13), pediatric solid tumors (ST cohort) (n = 14), and adult Pheochromocytoma/Paraganglioma (PHEO cohort) (n = 40). Both lesion-level and patient-level statistical analyses were conducted to validate the performance of the model on different cohorts. RESULTS: The best performing 3D full resolution nnUNet model achieved a lesion-level sensitivity and DISC of 71.70 % and 0.40 for the test set, 97.83 % and 0.73 for ST, 40.15 % and 0.36 for OS, and 78.37 % and 0.50 for the PHEO cohort. For the test set and PHEO cohort, the model has missed small volume and lower uptake lesions (p < 0.01), whereas no statistically significant differences (p > 0.05) were found in the false positive (FP) and false negative lesions volume and uptake for the OS and ST cohort. The predicted total lesion glycolysis is slightly higher than the ground truth because of FP calls, which experts can easily check and reject. CONCLUSION: The developed deep learning-based automated lesion segmentation AI model which utilizes 3D_FullRes configuration of the nnUNet framework showed promising and reliable performance for the whole-body FDG-PET/CT images.

• MeSH
• Whole Body Imaging * methods   MeSH
• Deep Learning * MeSH
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Fluorodeoxyglucose F18 * MeSH
• Cohort Studies MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Neoplasms * diagnostic imaging   MeSH
• Positron Emission Tomography Computed Tomography * methods   MeSH
• Image Processing, Computer-Assisted * methods   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Validation Study MeSH

BACKGROUND: Whole-body magnetic resonance imaging (wbMRI) allows general assessment of systemic cancers including lymphomas without radiation burden. AIM: To evaluate the diagnostic performance of wbMRI in the staging of diffuse large B-cell lymphoma (DLBCL), determine the value of individual MRI sequences, and assess patients' concerns with wbMRI. METHODS: In this single-center prospective study, adult patients newly diagnosed with systemic DLBCL underwent wbMRI on a 3T scanner [diffusion weighted images with background suppression (DWIBS), T2, short tau inversion recovery (STIR), contrast-enhanced T1] and fluorodeoxyglucose (18F-FDG) positron emission tomography/computed tomography (PET/CT) (reference standard). The involvement of 12 nodal regions and extranodal sites was evaluated on wbMRI and PET/CT. The utility of wbMRI sequences was rated on a five-point scale (0 = not useful, 4 = very useful). Patients received a questionnaire regarding wbMRI. RESULTS: Of 60 eligible patients, 14 (23%) were enrolled and completed the study. The sensitivity of wbMRI in the nodal involvement (182 nodal sites) was 0.84, with 0.99 specificity, positive predictive value of 0.96, negative predictive value of 0.97, and 0.97 accuracy. PET/CT and wbMRI were concordant both in extranodal involvement (13 instances) and staging (κ = 1.0). The mean scores of the utility of MRI sequences were 3.71 ± 0.73 for DWIBS, 2.64 ± 0.84 for T1, 2.14 ± 0.77 for STIR, and 1.29 ± 0.73 for T2 (P < 0.0001). Patients were mostly concerned about the enclosed environment and duration of the MRI examination (27% of patients). CONCLUSION: The wbMRI exhibited excellent sensitivity and specificity in staging DLBCL. DWIBS and contrast-enhanced T1 were rated as the most useful sequences. Patients were less willing to undergo wbMRI as a second examination parallel to PET/CT, especially owing to the long duration and the enclosed environment.

• Publication type
• Journal Article MeSH

Izolovaná srdeční sarkoidóza je vzácné onemocnění, které je často obtížně detekovatelné vzhledem k nízké senzitivitě endomyokardiální biopsie (EMB), a proto obvykle vyžaduje multimodální vyšetření pomocí magnetické rezonance srdce (CMR) a/nebo pozitronové emisní tomografie – výpočetní tomografie (PET-CT) s aplikací 18F fl uordeoxyglukózy (FDG). Klinická manifestace onemocnění zahrnuje pokročilou atrioventrikulární blokádu, maligní komorové arytmie a městnavé srdeční selhání. Cílem práce je ukázat úskalí při diagnostice klinicky izolované sarkoidózy srdce u mladého muže po resuscitaci pro maligní komorovou arytmii. V kontextu tohoto případu poskytneme přehled současných znalostí managementu srdeční sarkoidózy. Popis případu: Osmadvacetiletý muž bez významnějších přidružených onemocnění byl přijat na naše pracoviště po krátké resuscitaci pro mimonemocniční zástavu oběhu při fi brilaci komor v únoru 2022. Na vstupním EKG byl přítomen sinusový rytmus s kompletní atrioventrikulární blokádou a morfologií komplexu QRS charakteru blokády levého Tawarova raménka. Následně byla dokumentována těžká neischemická systolická dysfunkce nedilatované levé komory s ejekční frakcí 25 %. EMB ukázala pouze nespecifický nález. Pro přetrvávající atrioventrikulární blokádu III. stupně byl pacientovi implantován kardioverter-defibrilátor s možností biventrikulární stimulace. Magnetickou rezonanci srdce jsme neindikovali z bezpečnostních důvodů u pacienta dependentního na kardiostimulaci a také jsme očekávali horší kvalitu vyšetření při artefaktech z implantovaných elektrod. V březnu 2022 bylo provedeno PET-CT s aplikací FDG, nicméně nález na srdci byl nediagnostický vzhledem k nedostatečné supresi metabolismu cukrů. Byly však zastiženy tři avidní uzliny v mediastinu. Pro trvající podezření na srdeční sarkoidózu bylo provedeno kontrolní PET-CT v červenci 2022, kdy se již zdařila suprese metabolismu glukózy v myokardu. Byl dokumentován nepoměr mezi fokálně zvýšenou akumulací FDG v oblasti anteroapikální, septální a bazální a výpadkem perfuze, který je charakteristický pro pokročilejší stadia zánětlivých srdečních onemocnění. Současně byla zaznamenána progrese lymfadenopatie na obou stranách bránice. Bronchoskopie a transbronchiální biopsie přinesly negativní nález. Opakovaná EMB verifi kovala sarkoidózu myokardu. V době první manifestace onemocnění se tedy jednalo o klinicky izolovanou srdeční sarkoidózu. Na základě tohoto nálezu byla zahájena imunosupresivní léčba kortikoidy a azathioprinem, kterou pacient toleroval bez komplikací. Postupně došlo ke zlepšení ejekční frakce levé komory, která v září 2023 dosáhla 45 %. Pacient zůstává během sledování klinicky stabilní ve funkční třídě II, bez intervencí přístroje pro komorové tachykardie. Od března 2023 přestal být pacient dependentní na kardiostimulaci. Závěr: Na diagnózu srdeční sarkoidózy je třeba myslet u pacientů s neischemickou dysfunkcí levé komory, zvláště v přítomnosti aneurysmat levé nebo pravé komory. Podezření zvyšuje přítomnost pokročilejší atrio- ventrikulární blokády nebo výskyt maligních komorových arytmií. Diagnostika je zvláště obtížná u izolované srdeční sarkoidózy, kde je obvykle nutno aplikovat kombinaci zobrazovacích metod, včetně CMR a PET-CT, případně opakovat EMB k dosažení správné diagnózy. Ta je důležitá jak z prognostických, tak i terapeutických důvodů.

Isolated cardiac sarcoidosis is a rare disease with a challenging diagnostic process reflecting a low sensitivity of endomyocardial biopsy (EMB). Therefore, it often requires a multimodal imaging using cardiac magnetic resonance imaging (CMR) and/or positron emission tomography (PET-CT) with administration of 18Ffluordeoxyglucose (FDG). Its clinical manifestation includes advanced atrioventricular block, ventricular tachyar- rhythmias and congestive heart failure. We aimed to illustrate pitfalls in the diagnosis of clinically isolated cardiac sarcoidosis in a young male with an aborted cardiac arrest due to ventricular fibrillation. This case inspired us to provide an updated review of the management of cardiac sarcoidosis. Case description: A 28-year-old male without any comorbidities was admitted to our department after an aborted out-of-hospital cardiac arrest due to ventricular fibrillation in February 2022. His first electrocardiogram showed sinus rhythm and a complete atrioventricular block with left bundle branch block QRS morphology. Echocardiogram and coronary angiography revealed severe non-ischemic systolic dysfunction of the non-dilated left ventricle with an ejection fraction of 25%. Findings in EMB specimens were non-specific. A biventricular cardioverter-defibrillator was implanted due to a persistent complete atrioventricular block. Cardiac magnetic resonance imaging was not done from the safety reasons due to dependency of the subject on cardiac pacing and expected poor quality due to artefacts from the implanted electrodes. In March 2022, PET-CT with administration of FDG was performed. Unfortunately, the examination was not diagnostic due to an incomplete suppression of the metabolism of carbohydrates. However, three avid lymphatic nodes were detected in mediastinum. Repeated PET-CT was performed in July 2022 with successful suppression of the metabolism of carbohydrates. The examination revealed a mismatch between focally increased accumulation of FDG and absent perfusion in anteroapical, septal, and basal segments, which is a typical finding for an inflammatory cardiac disease. In addition, there was an obvious progression of lymphadenopathy both above and under the diaphragm. Subsequently, we performed a repeated EMB, which verified cardiac sarcoidosis. This suggested a diagnosis of isolated cardiac sarcoidosis at the time of disease manifestation. These results enabled to start immunosuppression with corticosteroids and azathioprine, which was tolerated without complications. A gradual improvement in left ventricular ejection fraction up to 45% was observed and documented in September 2023. The patient remains clinically stable in the functional class II, without interventions from the implanted cardioverter-defibrillator. Since March 2023, the patient is not dependent on cardiac pacing. Conclusion: The diagnosis of cardiac sarcoidosis should be considered in patients with non-ischemic dysfunction of the left ventricle, especially if accompanied with aneurysms of cardiac ventricles. The suspicion rises in the presence of atrioventricular blocks or occurrence of ventricular tachyarrhythmias. The difficult diagnosis of isolated cardiac sarcoidosis can be established in selected cases by multimodal imaging including CMR and PET-CT, or repeate

• MeSH
• Atrioventricular Block etiology   MeSH
• Azathioprine administration & dosage   MeSH
• Biopsy methods   MeSH
• Adult MeSH
• Ventricular Dysfunction, Left etiology   MeSH
• Humans MeSH
• Heart Diseases diagnosis   epidemiology   drug therapy   pathology   MeSH
• Positron Emission Tomography Computed Tomography methods   MeSH
• Prednisone administration & dosage   MeSH
• Sarcoidosis * diagnosis   epidemiology   drug therapy   pathology   MeSH
• Out-of-Hospital Cardiac Arrest * etiology   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

BACKGROUND: Thymic neuroendocrine tumor as a cause of Cushing syndrome is extremely rare in children. CASE PRESENTATION: We report a case of a 10-year-old girl who presented with typical symptoms and signs of hypercortisolemia, including bone fractures, growth retardation, and kidney stones. The patient was managed with oral ketoconazole, during which she experienced adrenal insufficiency, possibly due to either cyclic adrenocorticotropic hormone (ACTH) secretion or concurrent COVID-19 infection. The patient underwent a diagnostic work-up which indicated the possibility of an ACTH-secreting pituitary neuroendocrine tumor. However, after a transsphenoidal surgery, the diagnosis was not confirmed on histopathological examination. Subsequent bilateral inferior petrosal sinus sampling showed strong indications of the presence of ectopic ACTH syndrome. Detailed rereading of functional imaging studies, including 18F-FDG PET/MRI and 68Ga DOTATOC PET/CT, ultimately identified a small lesion in the thymus. The patient underwent videothoracoscopic thymectomy that confirmed a neuroendocrine tumor with ACTH positivity on histopathological examination. CONCLUSION: This case presents some unique challenges related to the diagnosis, management, and treatment of thymic neuroendocrine tumor in a child. We can conclude that ketoconazole treatment was effective in managing hypercortisolemia in our patient. Further, a combination of functional imaging studies can be a useful tool in locating the source of ectopic ACTH secretion. Lastly, in cases of discrepancy in the results of stimulation tests, bilateral inferior petrosal sinus sampling is highly recommended to differentiate between Cushing disease and ectopic ACTH syndrome.

• MeSH
• Cushing Syndrome etiology   diagnosis   surgery   MeSH
• Child MeSH
• ACTH Syndrome, Ectopic * diagnosis   surgery   MeSH
• Ketoconazole therapeutic use   MeSH
• Humans MeSH
• Thymus Neoplasms * complications   diagnosis   surgery   pathology   MeSH
• Neuroendocrine Tumors * complications   diagnosis   surgery   pathology   MeSH
• Thymectomy MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Case Reports MeSH

Zobrazení vlastní tkáně nádoru prostaty je při použití postupů zobrazení obvyklých u jiných nádorů obtížné, nedostatečné je používat metody zobrazení pomocí kontrastního CT vyšetření, z hybridních metod také PET/CT s aplikací 18F-fluorodeoxyglukózy. Magnetickou rezonanci je možné využít v detekci karcinomu prostaty u mužů s elevací prostatického specifického antigenu (PSA) a/nebo zvýšeným indexem zdravé prostaty (PHI). V současnosti je možné využití spojení radiologických metod a nukleární medicíny - výpočetní tomografie a pozitronové emisní tomografie (PET/CT) nebo magnetické rezonance a pozitronové emisní tomografie (PET/MR). Pro pozitronovou emisní tomografii je možné využití 18F-fluorocholinu (18F-FCH), 18F-fluciclovinu, a 18F-natriumfluoridu (18F-NaF) nebo 68Ga-PSMA-11 (ligand prostatického specifického membránového antigenu), a to ve vyhledávání, stagingu a restagingu karcinomu prostaty. PET/MR nebo PET/CT s podáním 68Ga-PSMA-11 představuje současnou optimální metodu při stagingu, restagingu a kontrole účinku terapie karcinomu prostaty.

Imaging of the prostate tumour ́s own tissue is using standard tumour imaging approaches remains difficult, the imaging using contrast enhanced computed tomography and also the hybrid imaging using PET/CT with the application of the 18F-fluorodeoxyglucose is insufficient. Magnetic resonance imaging is useful in detection of prostate cancer in patients with elevated prostatic specific antigen (PSA) and/or with increased prostate health index (PHI). Currently, it is possible to use combination of radiological and nuclear medicine methods - hybrid positron emission tomography combined with computed tomography (PET/CT) or with magnetic resonance imaging (PET/MRI) with the application of 18F-fluorocholine (FCH), 18F-fluciclovine, 18F-natriumfluoride (18F-NaF) or 68Ga-PSMA-11 (ligand of prostatic specific membrane antigen) in detection, staging or restaging of prostate carcinoma. PET/CT or PET/MRI with the application of 68Ga-PSMA-11 represents current optimal method for staging, restaging and evaluation of prostate cancer therapy response.

• MeSH
• Diagnostic Imaging classification   methods   MeSH
• Fluorodeoxyglucose F18 therapeutic use   MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Imaging methods   MeSH
• Multimodal Imaging * classification   methods   MeSH
• Prostatic Neoplasms * diagnostic imaging   diagnosis   MeSH
• Positron Emission Tomography Computed Tomography methods   MeSH
• Prostate-Specific Antigen analysis   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

• Publication type
• News MeSH