Grampozitívne baktérie Enterococcus faecalis a E. faecium sú komensálne organizmy, ktoré sa pod vplyvom selekčného tlaku menia na pôvodcov infekčných ochorení. Z dôvodu prirodzenej rezistencie a efektívnych mechanizmov prenosu genetického materiálu je terapia enterokokových ochorení náročná. V antiinfekčnej terapii majú významné postavenie aminoglykozidy. Baktericídny účinok, vhodné farmakokinetické vlastnosti a synergické pôsobenie s beta-laktámami a glykopeptidmi podporujú ich používanie v terapeutickej praxi. K hlavným mechanizmom rezistencie voči aminoglykozidom patrí enzymatická inaktivácia antibiotika aminoglykozid=modifikujúcimi enzýmami (AGMEs), ktoré sa líšia schopnosťou inaktivovať rozdielne spektrum aminoglykozidov. K patogenite enterokokov prispievajú nemalou mierou aj faktory virulencie, ktorých participácia v patogenéze infekčných ochorení je zatiaľ nedostatočne objasnená. Vlastnosti enterokokov ako produkcia beta-hemolyzínu (Hly), želatinázy (Gel), agregačnej substancie (AS) a syntéza enterokokového povrchového proteínu (Esp) patria medzi najčastejšie študované potenciálne faktory virulencie.

Enterococcus faecalis and E. faecium are grampositive commensal bacteria that may become pathogenic under the selection pressure. In view of natural resistance and effective mechanisms of genetic transfer, the treatment of enterococcal diseases is rather complicated. Aminoglycosides are clinically relevant antimicrobials that are frequently prescribed in practice since having good pharmacokinetics and showing synergism with beta-lactam and glycopeptides. One of the major mechanisms involved in aminoglycoside resistance is inactivation of the antibiotic agent by aminoglycoside-modifying enzymes (AGMEs) differing in the capacity for inactivation of specific types of aminoglycosides. The factors of virulence are also involved in enterococcal pathogenicity but their role in the pathogenesis of infectious diseases remains unclear. Production of betahemolysin (Hly), gelatinase (Gel), and aggregation substance (AS), and synthesis of enterococcal surface protein (Esp) are among the most frequently studied potential virulence factors.

• MeSH
• aminoglykosidy terapeutické užití   MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• Enterococcus faecalis účinky léků   MeSH
• Enterococcus faecium účinky léků   MeSH
• faktory virulence klasifikace   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• gentamiciny terapeutické užití   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

V souboru 138 enterokoků, izolovaných z krve 137 pacientů, hospitalizovaných v 18 českých nemocnicích v období od ledna 1996 do března 1997, byly zjištěny rozdíly v rezistenci k antibiotikům u Enterococcus faecalis (94 kmenů) a E. faecium (44 kmenů). K ampicilinu (a shodně k penicihnu) a k vankomycinu byly rezistentní pouze kmeny E. faecium (81,8 %, respektive 20,5 %). Oba druhy byly ve vysoké frekvenci rezistentní k vysokým koncentracím aminoglykosidů. Vysoká rezistence ke gentamicinu (MIC >500 mg/l) byla prokázána u 72,3 % kmenů E. faecalis a u 36,4 % kmenů E. faecium, ke streptomycinu u 55,3 % kmenů E. faecalis a 77,3 % kmenů E. faecium, přičemž k oběma aminoglykosidům současně bylo vysoce rezistentních téměř 50 % kmenů E. faecalis a 29 % kmenů E. faecium. K pristinamycinu byl rezistentní pouze jeden kmen E. faecium a více než 90 % kmenů E. faecalis. Vysokou rezistenci ke gentamicinu nebo streptomycinu lze spolehliví /ě prokázat diskovou difuzní metodou s disky s vysokým obsahem těchto antibiotik, vysokou rezistenci ke gentamicinu také agarovou vyhledávací metodou s 500 mgA gentamicinu. Kmeny rezistentní k vankomycinu lze prokázat agarovou vyhledávací metodou s 8 mg/l vankomycinu, zatímco disková difuzní metoda neposkytuje spolehlivé výsledky.

Differences in antibiotic resistance were found in in Enterococcus faecalis (94 strains) and E. faecium (44 strains) isolated from the blood of 137 patients who were hospitalized in 18 Czech hospitals during the period from January 1996 to March 1997. Only Strains E. faecium were found to be resistant to ampicillin (and to penicillin at the same time) and to vancomycin (81.8 % and 20.5 % respectively). Both species were resistant to high aminoglycoside concentrations at high frequency. High resistance to gentamicin (MIC > 500 mg/1) was proved in 72.3 % strains of £. faecalis and in 36.4 % strains of E. faecium, resistance to streptomycin was found in 55.3 % strains of £. faecalis and 77.3 % strains of £. faecium, while almost 50 % of strains E. faecalis and 29 % of strains E. faecium were higly resistant to both aminoglycosides. Only one strain E. faecium and over 90 % E. faecalis Strains were resistant to pristinamycin. High resistance to gentamicin or streptomycin can be reliably proved by disc diffusion method using discs with high content of these antibiotics. High resistance to gentamicin can be also proved by means of the agar screen with 500 mgA of gentamicin. Vancomycin-resistant strains can be determined by agar screen method with 8 mg/l vancomycin while the disc diffusion method does not yield reliable results.

• MeSH
• ampicilin MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• Enterococcus izolace a purifikace   účinky léků   MeSH
• krev mikrobiologie   MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• vankomycin MeSH

Cíl: Cílem předložené práce byla molekulárně-biologická analýza kmenů Enterococcus faecium VanA, izolovaných z klinického materiálu pacientů Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc v období 1997-2002, z prostředí uvedené kliniky a formulace hypotézy o zdroji a šíření VRE. Materiál a metody: Z klinického materiálu pacientů byly standardními kultivačními metodami izolovány a identifikovány enterokoky, včetně stanovení citlivosti k antibiotikům. Molekulárně-biologická analýza byla provedena u vankomycin-rezistentních kmenů E. faecium s fenotypem VanA. Ke stanovení příbuznosti kmenů byla použita makrorestrikční analýza celkové chromozomální DNA naštěpěné restrikční endonukleázou Smal. Výsledky: Celkem bylo ve sledovaném období izolováno 2 647 kmenů Enterococcus sp., přičemž 121 kmenů (4,6 %) bylo identifikováno jako VRE. Nejčastěji se jednalo o kmeny E. faecium VanA (78 %) a E. faecalis VanB (10 %). Z prostředí uvedené kliniky, včetně biologického materiálu ošetřujícího personálu, bylo izolováno 5 vankomycin-rezistentních kmenů E. faecium VanA. 5mal makrorestrikční spektrum genomové DNA analyzovaných kmenů E. faecium VanA tvořilo více než 25 fragmentů o velikosti od 18 do 470 kb. U 60 kmenů bylo identifikováno 28 jedinečných restrikčních profilů, jejichž podobnost se pohybovala od 62 do 97 %. Mezi těmito profily byly dále identifikovány 4 často zastoupené klonální typy, obsahující 5 a více kmenů, s podobností DNA-profilu 90 % a vyšší. Diskuze a závěr. Na základě získaných výsledků lze předpokládat endogenní i exogenní původ izolovaných kmenů E. faecium VanA. Lze potvrdit možnost přežívání těchto kmenů v prostředí nemocničního oddělení a následný přenos na hospitalizované pacienty. Současně je však nutné připustit i endogenní původ těchto kmenů a následnou selekci vlivem širokospektré antibiotické léčby.

Aim of the stady. The aim of this work was the molecular-biology analysis of Enterococcus faecium VanA strains that were isolated from clinical material of the patients hospitalized at the Department of Hemato-Oncology (DHO) of the Teaching Hospital in Olomouc (Czech Republic) from 1997 to 2002, from the environment of this deoartment and formulation of the hypothesis on the source and spread of the VRE. Material and methods: Enterococci were isolated and identified using conventional methods of cultivation including determination of antibiotic susceptibility. Molecular-biology analysis was performed in vancomycin-resistant E. faecium VanA strains isolated in various patients and from the environment of the DHO. A macrorestriction analysis of the total chromosomal DNA that was cleaved by the restriction endonucleasis Smal was used for the determination of the relationship of strains. This analysis was performed by pulsed - field gel electrophoresis (CHEF, Mapper, Bio-Rad) that was followed by statistical processing of the restriction profiles by cluster analysis (Gel Compar, Applied Maths). Results: 2 647 strains of Enterococcus sp. were isolated during the follow-up period totally and 121 of them (4.6 %) were identified as VRE. Most common strains were £. faecium phenotype VanA (78 %) and E. faecalis phenotype VanB (10 %). Five strains of E. faecium VanA were isolated from the environment of the DHO including nasal swabs, hair and uniforms of health care providers. Twenty five to thirty three fragments sized 18 to 470 kb originate in Smal macrorestrictional spectrum of genomic DNA of 60 E. faecium VanA strains and 28 unique restriction profiles were identified, whose similarity varied from 62 to 97 %. Four frequently presented clonal types with 5 and more strains, whose similarity of DNA-profile was > 90 %, were identified among these profiles. Three from five E. faecium VanA strains isolated from the environment had a unique profile that did not correspond with to any of clinical isolates and two strains were identical with the strains isolated from the patients. Conclusion: Based on the results, both endogenous and exogenous origins of isolated E. faecium VanA could be supposed. Possibility of survival of these strains in the hospital department environment and subsequent transmission to hospitalized patients could be confirmed. Simultaneously, endogenous origin of these strains and subsequent selection caused by broad spectrum antibiotic treatment should be admitted.

• MeSH
• Enterococcus faecium genetika   patogenita   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hematologické nádory MeSH
• hospitalizovaní pacienti MeSH
• infekce diagnóza   mikrobiologie   přenos   MeSH
• lidé MeSH
• molekulární biologie MeSH
• restrikční enzymy diagnostické užití   MeSH
• rezistence na vankomycin MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cíl: Náhodně se zjistilo, že některé kmeny Enterococcus faecalis inhibují hemolýzu Staphylococcus aureus s produkcí β-hemolyzinu. Cílem práce bylo najít optimální podmínky pro vznik tohoto jevu a pokusit se charakterizovat látku, která za něj odpovídá. Materiál a metodika: Celkem 91 kmenů z klinických vzorků a 5 sbírkových kmenů E. faecalis a 9 kmenů E. faecium z klinických vzorků bylo testováno na krevním agaru s 5 % ovčích erytrocytů vyrobeném z těchto základů: Columbia Agar Base (BBL, 211124), Columbia Agar (Bio Mérieux, 51026), Blood Agar Base (Bio-Rad, 64524), Blood Agar Base (Columbia) (Ferosa, 1-034), Columbia Blood Agar Base (HiMedia, M114), Základ pre krvný agar č. 4 (Imuna), Columbia Agar Base (Merck, 10455) a Columbia Agar Base (Oxoid, CM331). Exosubstance produkovaná kmeny E. faecalis byla izolována acetonovou precipitací a podrobena účinku zvýšené teploty a trypsinu. Výsledky: Ze souboru 91 kmenů E. faecalis z klinických vzorků jich 33 (36 %) produkovalo látku, která inhibovala hemolýzu vyvolanou β-hemolyzinem S. aureus. Stejný nález vykazovaly též 2 z 5 sbírkových kmenů E. faecalis a žádný kmen E. faecium. K inhibici hemolýzy docházelo na všech testovaných půdách. Popsaný jev byl nejvýraznější na krevních agarech připravených ze Základu pre krvný agar č. 4 (Imuna) a Columbia Agar Base (BBL) při pH půd 7,0–7,5 a za kultivace při 37 °C po dobu 24 hod. Stejný účinek měla substance izolovaná z pozitivních kmenů. Tento účinek zrušilo vystavení látky teplotě 70 °C po dobu 15 min, stejně jako působení 0,1% trypsinu po dobu 30 min. Schopnost kmene inhibovat stafylokokovou hemolýzu korelovala s jeho schopností produkovat proteázu. Závěr: Asi třetina kmenů E. faecalis pocházejících z klinických vzorků produkuje substanci pravděpodobně proteinové povahy a charakteru proteázy, která částečně potlačuje hemolýzu způsobenou β-hemolyzinem S. aureus.

Objective: Accidentally, some Enterococcus faecalis strains were found to inhibit the hemolysis caused by Staphylococcus aureus beta-hemolysin. The study objectives were to define the conditions under which this phenomenon appears and to characterize the inhibitory agent. Materials and Methods: Ninety-one wild strains and five type strains of E. faecalis and nine wild E. faecium strains were tested for antihemolytic activity on blood agar with 5 % sheep erythrocytes prepared using the following agar bases: Columbia Agar Base (BBL, 211124), Columbia Agar (Bio Mérieux, 51026), Blood Agar Base (Bio-Rad, 64524), Blood Agar Base (Columbia) (Ferosa, 1-034), Columbia Blood Agar Base (HiMedia, M114), Blood Agar Base No. 4 (Imuna), Columbia Agar Base (Merck, 10455) and Columbia Agar Base (Oxoid, CM331). The exosubstance produced by E. faecalis strains was isolated by means of acetone precipitation and was exposed to elevated temperature and trypsin. Results: Thirty-three (36 %) out of 91 wild strains of E. faecalis produced the substance inhibiting hemolysis caused by Staphylococcus aureus beta-hemolysin. Two out of five E. faecalis type strains and none of E. faecium strains appeared to be producers of the same substance. Inhibition of the hemolysis was observed on all of the media tested, being the most pronounced with the use of Blood Agar Base No. 4 (Imuna) and Columbia Agar Base (BBL) at pH 7.0–7.5 when cultured at 37 °C for 24 hours. The exosubstance lost its inhibitory effect after exposure to 70 °C for 15 min and to 0.1% trypsin for 30 min. The inhibitory potential against staphylococcal hemolysis correlated with the ability of strains to produce protease. Conclusion: About one third of wild E. faecalis strains produce a protease-like substance that seems proteinaceous in nature and has an inhibitory effect on the hemolysis caused by Staphylococcus aureus beta-hemolysin.

• MeSH
• Enterococcus faecalis enzymologie   izolace a purifikace   metabolismus   MeSH
• Staphylococcus aureus izolace a purifikace   metabolismus   MeSH
• techniky in vitro MeSH

Cílem tohoto sdělení je shrnutí poznatků o Enterococcus faecalis a efektivním pracovním postupu při ošetření kořenových kanálků, jímž předejdeme selhání endodontické terapie v důsledku přítomnosti této bakterie. Enterococcus faecalis je výrazně častěji izolován ze sekundárně ošetřovaných kořenových kanálků. Do kořenového systému zubu se dostává nejspíše přestupem z ústní dutiny během endodontického ošetření v důsledku nedostatečné kontroly asepse nebo netěsnostmi v dočasné či definitivní výplni v korunkové části zubu. Exogenním zdrojem infekce je pravděpodobně potrava. Riziko infekce tímto mikroorganismem stoupá při nedostačující ústní hygieně a při klinických projevech jiných infekčních chorob asociovaných s dentální plakem v ústní dutině.

The aim of this review article was an overview about Enterococcus faecalis and effective working process during the treatment of root canals in order to precede failure of the endodontic therapy as the consequence of the presence of this bacterium. Enterococcus faecalis is isolated significantly more often from secondarily treated root canals. It seems to colonize the dental root canal system likely by the transmission from oral cavity within the root canal treatment as the consequence of an insufficient asepsis control or through temporary or definitive filling leakages in the crown part of the tooth. The exogenic source of the infection is likely food. The risk of the infection by this bacterium rises in presence of the insufficient oral hygiene and manifestations of various infectious diseases associated with dental plaque cummulation.

• Klíčová slova
• antiseptika, kořenový kanálek,
• MeSH
• endodoncie metody   MeSH
• Enterococcus faecalis patogenita   MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• orální hygiena MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• terapie kořenového kanálku metody   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V letech 2009 až 2018 bylo v Národní referenční laboratoři pro antibiotika (NRL pro ATB) vyšetřeno celkem 1194 kmenů Enterococcus faecium a Enterococcus faecalis. U 80 (6,7 %) izolátů (75 E. faecium, 5 E. faecalis) byl zjišťován mechanizmus rezistence k linezolidu. U izolátů E. faecium byla nejčastější příčinou rezistence k tomuto antibiotiku mutace v 23S rRNA 50S ribozomální podjednotky, u E. faecalis to byla rezistence kódovaná genem optrA. Od roku 2016 stoupá počet izolátů, u kterých byla v NRL pro ATB potvrzena rezistence vůči linezolidu.

From 2009 to 2018, the National Reference Laboratory for Antibiotics (NRL for ATB) examined 1 194 strains of Enterococcus faecium and Enterococcus faecalis. Eighty strains (6.7 %) were screened for the linezolid resistance mechanism. The most common linezolid resistance mechanism in E. faecium was a mutation of G2576T in the 23S rRNA ribosome subunit. In E. faecalis, linezolid resistance was encoded by the optrA gene. Since 2016, isolates with linezolid resistance confirmed by the NRL for ATB are on the rise.

• MeSH
• biopotraviny MeSH
• dospělí MeSH
• Enterococcus faecium metabolismus   MeSH
• LDL-cholesterol metabolismus   účinky léků   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mléčné výrobky mikrobiologie   využití   MeSH
• obezita prevence a kontrola   MeSH
• probiotika metabolismus   terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH

Biocides are very effective against huge spectrum of microorganisms and are used in wide range. Recent research pointed out on fact that there could be connection between use of biocides and development of antibiotic resistance. This paper assesses long-term effect of common biocides in subinhibitory concentrations on the development of antibiotic resistance in Enterococcus faecalis. We have studied effect of three common biocides – NaClO, ClO2 and H2O2/Ag. Obtained data showed, that all biocides decreased susceptibility of E. faecalis to ampicillin. In case of H2O2/Ag also gentamicin resistance has developed after long-term treatment. On the other hand, this biocide has caused loss of vancomycin resistance in E. faecalis. This suggests very important fact; however vancomycin resistant enterococci are according to WHO classified as pathogens with high priroty.

• Klíčová slova
• subinhibiční koncentrace, křížová rezistence,
• MeSH
• ampicilin MeSH
• antibakteriální látky klasifikace   MeSH
• bakteriální léková rezistence * účinky léků   MeSH
• ciprofloxacin MeSH
• dezinficiencia * klasifikace   MeSH
• Enterococcus faecalis účinky léků   MeSH
• gentamiciny MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• vankomycin MeSH
• výzkum MeSH

• MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• Enterococcus MeSH
• Escherichia coli MeSH
• Proteus mirabilis MeSH
• skot MeSH
• Staphylococcus MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• skot MeSH
• zvířata MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• enterobakteriální infekce patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• Enterococcus patogenita   MeSH
• vankomycin MeSH