antibiotic detection
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Pomocí jamkové agarové metody jsme laboratorně stanovili eluční křivky antibiotik linkomycinu, gentamicinu a neomycinu, kterými byl předtím nasycen bioaktivni sklokeramický materiál BAS-0 a BAS-HA O různé porozitě. Uvolňování do pufrovaného fyziologickeho roztoku při teplotě 37°C bylo sledováno po dobu 60 dnů. Sražená lidská krev na povrchu použitých granulí a bločků zpomalovala a prodlužovala uvolňování antibiotik ze sklokeramiky. Eluce probíhala ve dvou fázích: během prvních 12 hodin se uvolnilo maximum každého antibiotika a tento rychlý vzestup byl následován oploštěním křivky a uvolňovámm jen malého množství antibiotik, které však bylo detekovatelné ještě za 60 dnů. Z materiálu BAS-0 se nejlépe uvolňoval linkomycin, z BAS-HA gentamicin, nejhůře vždy neomycin, i když množství tohoto antibiotika bylo dostatečné k baktericidní aktivitě. Další Výzkum by měl vést k prodloužení první fáze maximálního uvolňování antibiotik.
Using the agar pit method, the authors assessed elution curves of the antibiotics lincomycin, gentamicin and neomycin previously used to saturate bioactive glass ceramic materials BAS-0 and BAS-HA with different porosities.The release into buffered saline at a temperature of 37°C was investigated for a 60-day period. Coagulated human blood on the surface of the granules and blocks used retarded and prolonged the release of antibiotics from glass ceramics. Elution took place in two stages: during the first 12 hours, the maximum of each antibiotic was released and this rapid rise was followed by flattening of the curve and release of a small amount of antibiotic only, which however was detectable still after 60 days. From BAS-0 lincomycin was released most readily, from BAS-HA gentamicin. The poorest release was recorded in all instances from neomycin, al-though the amount of this antibiotic was sufficient for bactericide activity. Further research should lead to prolongation of the first stage of maximum antibiotic release.
- MeSH
- antibakteriální látky farmakokinetika terapeutické užití MeSH
- keramika MeSH
- lidé MeSH
- nosiče léků MeSH
- osteomyelitida farmakoterapie MeSH
- sklo MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Úvod: Rozšiřující se nabídka širokospektrých antibiotik sice umožňuje jejich bezpečnější empirické používání, nicméně stále by měla být obecným pravidlem snaha o pátrání po etiologickém agens a jeho citlivosti. Druhá linie antibiotické terapie by neměla být zaváděna opět empiricky. Cffem práce bylo zjistit aktuální stav v terénní praxi. Soubor nemocných a metodika: V období chřipkové epidemie v únoru a březnu 2000 jsme ve spolupráci s praktickými lékaři sledovali nemocné se sekundární komunitní infekcí nasedající na virové onemocnění. Sledovali jsme četnost odebraných vzorků biologického materiálu pro mikrobiologické vyšetření a přínos výsledků tohoto vyšetření pro další volbu antibiotické léčby. Zvláštní pozornost jsme věnovali skupině nemocných s rizikovými faktory pro rozvoj infekčních komplikací, jako je vyšší věk, cukrovka, kouření, přítomnost závažného chronického onemocnění (chronická obstrukční plicní nemoc, srdeční selhání), a porovnávali jsme klinický průběh sekundárních infekcí a způsob jejich léčení se skupinou nemocných bez rizikových faktorů. Výsledky: Při zahájení empirické antibiotické léčby byly odebrány vzorky biologického materiálu pouze u 18 nemocných ze 74 (24 %), z nich 12 bylo nutno léčit dalším antibiotikem. Mikrobiologické vyšetření bylo výtěžné u 12 pacientů z 18 (66 %), přičemž u 9 byla tato informace použita pro další volbu antibiotika. Ze zbývajících 56 nemocných, u kterých nebyl odebrán úvodní vzorek, bylo 19 nutno léčit dalším antibiotikem - opět empiricky. Při sledování skupiny s rizikovými faktory a srovnání se skupinou bez rizikových faktorů jsme zjistili významně vyšší počet nemocných léčených druhou volbou antibiotik (13 z 22 vs. 18 z 52, R2 = 3,84) v rizikové skupině. Závěr: Zavádění druhé linie antibiotické léčby empiricky bylo zjištěno u vysokého procenta nemocných s nasedajícími infekčními komplikacemi viróz. Nutnost léčby druhou volbou antibiotik je významně vyšší u nemocných s rizikovými faktory. K zajištění cffené antibiotické léčby v druhé linii a ke sledování rozvoje rezistence je nutno zvýšit frekvenci odběrů biologických vzorků pro mikrobiologické vyšetření.
Introduction: The increasing offer of broad spectrum antibiotics makes its safer empirical use possible, nevertheless the general rule should still be an attempt to detect the etiological agent and its sensitivity. The second line of antibiotic treatment should not be empirical. The objective of the present work is to assess the position in the field. Patients and methods: During the influenza epidemic in February and March 2000 we investigated in collaboration with general practitioners patients with secondary community infections following víral disease. We investigated the rate of collection of biological material for microbiological examination and the contribution of the results of this examination to subsequent selection of antibiotic treatment. Special attention was paid to a group of patients with risk factors for the development of infectious complications such as advanced age, diabetes, smoking, the presence of a serious chronic disease (chronic obstructive pulmonary disease, cardiac failure), we compared the clinical course of secondary infections and their treatment with a group of patients without risk factors. Results: At the beginning of empirical antibiotic treatment samples of biological material esere collected only in 18 patients of 74 (24%), incl. 12 who had to be treated with another antibiotic. Microbiological examination was finzitful in 12 patients of 18 (66%) whereby in 9 this information was used for a further selection of an antibiotic. Of the remaining 56 patients where the baseline sample was not taken, 19 had to be treated by another antibiotic - again empirically. On examination of the group with risk factors and comparison with the group without risk factors we found a significantly higher number of patients treated by a second choice of antibiotics (13 of 22 vs. 18 of 52, R2 = 3.84) in the risk group. Conclusions: Empirical introduction of a second line of antibiotic treatment was found in a high percentage of patients with infectious complications after viroses. The necessity of treatment by a second choice of antibiotics is significantly higher in patients with risk factors. To ensure aimed antibiotic second line treatment and to follow up the development of resistance it is necessary to increase the frequency of collection of biological samples for microbiological examination.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- bakteriální infekce farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- empirismus MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiální testy citlivosti MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- primární zdravotní péče normy MeSH
- senioři MeSH
- virové nemoci komplikace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři MeSH
Cílem práce bylo zhodnoceni efektivity antibiorického zajištění transrektálních biopsii prostaty. Hodnoceno bylo 102 pacientů, kteří v roce 1999 podstoupili transrektální biopsii prostaty pro podezření na karcinom prostaty. Antibiotikum bylo podáno současně s biopsii nebo výjimečně do 30 minut po výkonu. 90 pacientů (tj. 88,2 %) dostalo cotrimoxazol 960 mg 2x denně, 6 pacientů (5,9 %) dostávalo ciprofloxacin 250 mg 2x denně a 6 pacientů (5.9 %) ofloxacin 200 mg 2x denně. Celková doba terapie byla při nekomplikovaném průběhu 5 dni. U 15 pacientů (14,7 %) byly zaznamenány dysurické potíže, 5 pacientů (4,7 %) mělo subfebrilie, 2 pacienti (2 %) měli teploty přes 38 °C a ve 2 pripadech (2 %) bylo nutno pacienta opakovaně hospitalizovat pro vznik septického stavu. U 5 pacientů (4,7 %) bylo nutno změnit terapii z cotrimoxazolu na chinolon pro nově vzniklou alergii. Závěrem - cotrimoxazol je bezpečnou a přitom levnou volbou pro pokrytí transrektálni biopsie prostaty. Chinolony ponecháváme pro vyhraněné indikace.
The aim of study was evaluation of the antibioric prophylaxis effeaivity in transrectal biopsy of prostate. 102 patients with transreaal biopsy of prostate performed in 1999, suspected for prostate cancer, were evaluated. Anribiotic was administrated in the time as biopsy or exceptionally up to 30 minutes after. 90 parients (88,2 %) have received cotrimoxazol 960 mg twice a day, 6 parients (5,9 %) have received ciprofloxacin 250 mg twice a day and 6 parients (5,9 %) ofloxacin 200 mg twice a day. Therapy has lasted 5 days in non-complicated cases. Dysuric complaints has been detected in 15 (14.7 %) parients. fever over 38° C in 2 (2 %) cases and in 2 (2 %) cases parient had to be readmitted to the hospital for sepric state, it was neccessary to Change the treatment from cotrimoxazol to chinolon because of the alergie reaction in 5 (4.7 %) parients. Cotrimoxazol is safe and low-cost choice for prophylaxis in transrectal prostaric biopsy. Chinolons are used in special indications only.
- Klíčová slova
- COTRIMOXAZOL,
- MeSH
- antibiotická profylaxe metody MeSH
- biopsie metody MeSH
- ciprofloxacin aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- infekce mikrobiologie MeSH
- kontrola infekce MeSH
- lidé MeSH
- nádory prostaty komplikace MeSH
- ofloxacin aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
In the last two decades, microbiology laboratories have radically changed by the introduction of novel technologies, like Next-Generation Sequencing (NGS) and Matrix-Assisted Laser Desorption/Ionization Time-of-Flight Mass Spectrometry (MALDI-TOF MS). Nevertheless, emergence of antibiotic-resistant microorganisms represents a global threat of current medicine, being responsible for increasing mortality and health-care direct and indirect costs. In addition, the identification of antibiotic-resistant microorganisms, like OXA-48 carbapenemase-producing Enterobacteriaceae, has been changeling for clinical microbiology laboratories. Even the cost of NGS technology and MALDI-TOF MS equipment is relatively high, both technologies are increasingly used in diagnostic and research protocols. Therefore, the aim of this review is to present applications of these technologies used in clinical microbiology, especially in detection of antibiotic resistance and its surveillance, and to propose a combinatory approach of MALDI-TOF MS and NGS for the investigation of microbial associated infections.
- MeSH
- antibakteriální látky farmakologie MeSH
- Bacteria klasifikace účinky léků genetika izolace a purifikace MeSH
- bakteriální infekce diagnóza mikrobiologie MeSH
- bakteriální léková rezistence * MeSH
- hmotnostní spektrometrie metody MeSH
- laboratoře nemocniční MeSH
- lidé MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Cieľ práce: Zhodnotiť úroveň preskripcie antibiotík v ambulantnej a nemocničnej praxi v náväznosti na úroveň mikrobiologickej diagnostiky pri infekciách dýchacích orgánov. Sledovať rizikové faktory pri preskripcii antibiotík. Metodika: Získanie údajov o preskripcii antibiotik pri jednotlivých diagnózách, výsledkoch mikrobiologických vyšetrení a rizikových faktorov v prospektívnej štúdii pomocou jednotných dotazníkov u ambulantních a nemocničných lekárov. Výsledky: Antibiotiká boli najčastejšie indikované při infekcích dýchacích orgánov (90,9 % pacientov). V ambulantnej praxi boli antibiotiká u 37,4 % pacientov indikované při diagnóze tonsillifis acuta. V ambulantnej praxi boli najviac predpisované penicilíny (28,9 %) a penicilíny potenciované inhibítorom (22,5 %), v nemocnici cefalosporiny (28,9 %). Predchádzajúcu antibiotickú liečbu uvádzajú lekári u 18,1 % pacientov, respiračné alergózy a chronické ochorenia dýchacích orgánov 22,6 % pacientov, aktívne fajčenie 10,1 % a pasívne fajčenie 9,0 % pacientov. Záver: Výsledky štúdie poukazujú na potrebu pokračovať v preskripčních štúdiách a na základe výsledkov preskripcie v jednotlivých regiónech v kolerácii s trendami rezistencie bakteriálních patogénov na antibiotiká vypracovať schémy preskripcie antibiotik so zámerom ovplyvniť preskripciu tých antibiotik, u kterých je sledovaný vzostupný vývoj rezistencie. Dôležité je sledovať indikovanou mikrobiologických vyšetrení, ich intrepretáciu a využitie ďalších laboratórnych metód predovšetkým u lekárov prvého kontaktu.
Aim of the study: Evaluation of antibiotic prescription level in out-door department and hospital practices in relation with the level of microbiologic diagnose determination in infections of respiratory tract. Detection of risk factors in regards to antibiotic prescription. Method: Data collection in prospective study of antibiofic prescripfion in single diagnoses, results of microbiological tests and risk factors, when utilising the same questionnaires in physicians of out-door departments and hospitals. Results: Antibiofics were the most frequent group applied in infections of respiratory tract (90,9 % pafients). Antibiotics were prescribed in 37,4 % patients with acute tonsillitis by physicians of out-door departments. Penicillins (28,9 %) and inhibitor-potentiated penicillins (22,5 %) were prescribed by physicians of out-door departments as the most frequent ones; cephalosporins (28,9 %) were in hospitals. Previous antibiode therapy is reported by physicians in 18,1 % patients, respiratory allergies and chronic diseases of respiratory tract in 22,6 % patients, active smoking in 10,1 % and passive smoking in 9,0 % patients. Conslusion: Results of the study indicate the need to continue prescription studies. Based on results of prescription in single regions in correlation with resistance tendency of bacterial pathogens to antibiotics designs of antibiotic prescription should be drawn in order to effect to that antibiotic prescription, where increasing resistance tendency appears. It is important to track microbiologic test application, their interpretation as well as utilisation of other laboratory methods especially in primary contact physicians.
Thirty-five Staphylococcus aureus strains from auricular infections were isolated. The identification of strains was confirmed by Api ID 32 Staph strips, the antibiotic susceptibility test was performed using ATB Staph kit. PCR assay was used to detect the oxacillin resistance gene (mecA) and the erythromycin genes (ermA, ermB, ermC, msrA and mef). The susceptibility profile of all strains revealed a low resistance level to oxacillin and erythromycin. The PCR results show that 60 % of the strains are mecA positive. The frequency of erythromycin genes was: ermA (+) 22.8 %, ermB (+) 45.7, ermC (+) 17.1, msrA (+) 28.6. The mef gene was not detected in any strain. No correlations between genotypic and phenotypic methods for the determination of oxacillin and erythromycin resistance was found. However, multiplex PCR technique was shown to be a fast, practical and economic technique for the detection of methicillin-and erythromycin-resistant staphylococci.
- MeSH
- antibakteriální látky farmakologie MeSH
- bakteriální léková rezistence MeSH
- bakteriální proteiny genetika metabolismus MeSH
- erythromycin farmakologie MeSH
- lidé MeSH
- membránové proteiny genetika metabolismus MeSH
- methyltransferasy genetika metabolismus MeSH
- oxacilin farmakologie MeSH
- polymerázová řetězová reakce metody MeSH
- stafylokokové infekce mikrobiologie MeSH
- Staphylococcus aureus genetika izolace a purifikace účinky léků MeSH
- ušní boltec mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
